Vyhledávání ve WWW
V současnosti se většina uživatelů seznamuje s Internetem prostřednictvím Webu, který je navíc prostředím, z něhož je možné se dostat i k dalším internetovským aplikacím a službám. Právě prostředí Webu poskytuje velmi atraktivní a demokratický prostor pro publikační aktivity a lidovou tvořivost nejrůznějšího druhu a vedle řady potřebných informací a služeb nabízí spoustu balastu, jemuž bychom se ve vlastním zájmu měli umět vyhnout. Chceme-li se dostat bez dlouhého tápání, ztráty času (a peněz) k hodnotným informacím, musíme být vybaveni především znalostí všudypřítomné angličtiny a také schopností účinně pracovat s různými vyhledávacími nástroji usnadňujícími orientaci v moři internetovských informací, aplikací a služeb.
V současné době existuje v Internetu velké množství vyhledávacích nástrojů, liší se nejen způsobem sběru dat a prezentací výsledků či velikostí svých databází, ale často také svou specializací - podle internetovských aplikací, obsahu sledovaných dokumentů, nebo třeba podle geografického či jazykového hlediska. Podrobné informování o práci s jednotlivými typy služeb či konkrétními hledači by vystačilo na samostatnou publikaci, pokusím se proto nabídnout spíše obecné informace o tom jaké zásady bychom měli při hledání dodržovat, případně jaký nástroj zvolit pro hledání určitého typu informace. Většina vyhledávacích služeb poskytuje podrobné návody jak s nimi pracovat, takže není problém si tyto informace při vlastní práci s jednotlivými službami zjistit. Bohužel jsou někdy tyto užitečné dokumenty skryty pod nejednoznačnými názvy nebo mohou uniknout naší pozornosti kvůli grafickému designu stránek. Neměli bychom se také nechat zmást standardní, zpravidla velmi jednoduchou, nabídkou pro hledání, kterou nalezneme na vstupních stránkách většiny hledačů.
Vždy bude pochopitelně záviset především na tom, co hledáme, ale v zásadě platí, že se k potřebným informacím o zdrojích v Internetu dostaneme nejčastěji využitím několika vyhledávacích nástrojů. První, co si jako uživatelé těchto nástrojů musíme uvědomit, je totiž to, že žádná z vyhledávacích služeb nepokrývá všechny zdroje a že nejspíš ani v souhrnu všechny jejich databáze neobsahují údaje o všem, co je v určitém okamžiku v Internetu k dispozici. Vnaprosté většině případů nám to ovšem nemusí vadit. Budeme-li ale chtít získat nějakou konkrétní informaci - třeba zjistit, zda nějaká méně známá instituce má již na Webu své domovské stránky - bude znalost většího počtu různých typů vyhledávacích služeb velmi výhodná.
Jaké jsou tedy základní možnosti pro hledání? Chceme-li vyhledávat informace zpřístupňované v prostředí WWW, můžeme využít následujících čtyř způsobů vyhledávání:
1. Předmětově orientované vyhledávání s využitím hierarchicky organozovaných předmětových „katalogů“. Tento způsob hledání umožňují např. následující služby: Yahoo!, Galaxy, GNN Select, LinkStar, Nerd World Media Internet Subject Index, WWW Virtual Library, The Whole Internet Catalog, The Argus Clearinghouse.
Z domácích služeb jsou to: Seznam, U zdroje, CZ_list, Network Resources in Czech Republic a WWW Pages Catalogue . Vyhledávací služby tohoto typu obsahují abecední seznamy vybraných informačních zdrojů řazených do skupin tvořených „předmětovými hesly“. Jejich použití je velmi vhodné zvláště tehdy, nevíme-li zcela přesně, jaký zdroj informací hledáme. Prostřednictvím hierarchicky řazených odkazů v seznamech zdrojů se dostaneme zpravidla k těm nejhodnotnějším informacím, které jsou na dané téma v prostředí WWW k dispozici. Nalezené informace nám mohou posloužit jako vhodný startovací bod pro hledání dalších informačních zdrojů k tématu. Při využívání těchto služeb však nesmíme zapomenout na to, že jejich databáze nepokrývají všechny zdroje, především proto, že jsou založeny na „manuálním“ sběru informací.
2. Hledání prostřednictvím klíčových slov s využitím vyhledávacích nástrojů typu „search engines“. Pro tento typ hledání je výhodné použít některý z těchto hledačů: AltaVista, Infoseek, Infoseek Ultra, Excite, HotBot, Lycos, Magellan, WebCrawler , Open Text, OneKey a Inktomi.
Všechny uvedené vyhledávací služby jsou založeny na automatizovaném sběru dat s využitím programů nazývaných roboty. Robot je program, který se pohybuje v informačním prostoru WWW od jednoho dokumentu ke druhému prostřednictvím hypertextových odkazů za účelem sběru informací o nalezených dokumentech. Tyto informace mohou být využity různými způsoby. Jedním z nich je právě budování databází, které umožňují uživatelům prohledávání Webu pomocí klíčových slov.
3. Hledání v určitém informačním prostoru (nejčastěji podle typu informací, internetovské aplikace či geograficky).
4. Prohledávání Webu „surfováním“. To bývá výsledkem kombinace různých vyhledávacích technik v závislosti na znalostech a zkušenostech uživatele. Většinou jde o spojení výsledku hledání několika různých vyhledávacích nástrojů s využitím odkazů na další zdroje v dokumentech, k nimž jsme se předchozím hledáním dostali. Snahou většiny poskytovatelů vyhledávacích služeb je nabídnout jednoduchou a pro většinu uživatelů přijatelnou formu hledání dokumentů v prostředí WWW. Většina velkých vyhledávacích služeb nabízí proto uživateli dvě základní možnosti - buď hledání podle tématiky procházením hierarchicky uspořádaného systému menu nebo prohledávání databáze prostřednictvím klíčových slov. Naopak zase služby založené na automatizovaném sběru dat a zpětném vyhledávání prostřednictvím klíčových slov doplňují svoji nabídku také o přístup k vybraným typům zdrojů procházením hierarchicky uspořádaných předmětových skupin. Pracujeme-li s vyhledávacími službami, měli bychom si být vědomi, co je základním principem konkrétní služby.
Znamená to, že pustíme-li se do hledání v databázi předmětově orientované služby klíčovými slovy, nasmíme zapomenout, že se v naprosté většině případů jedná pouze o alternativní způsob práce se stejnou databází, tj. (zpravidla) o rychlejší vyhledání stejných údajů oproti postupnému procházení hierarchickým systémem menu. Konečný výsledek hledání je tedy v obou případech prakticky shodný. Výjimkou je v současné době služba Yahoo!. Ta totiž automaticky předává požadavek, který není schopna uspokojit hledáním ve vlastní databázi, službě AltaVista. Uživatel pak obdrží výsledky hledání, jaké by dostal přímo hledáním téhož dotazu AltaVistou.
Naopak rozhodneme-li se u služby typu search engine využít nabídky prohledávání tematicky uspořádaných údajů, pamatujme na to, že se jedná pouze o hledání ve vybraných recenzovaných zdrojích. Ty pochopitelně tvoří jen menší část dokumentů registrovaných v databázi každé služby tohoto typu. Výsledky hledání jsou v tomto případě velmi odlišné.
Při rozhodování o tom, kterou ze služeb použít, můžeme vyjít z těchto hlavních možností:
• Potřebujeme-li nalézt konkrétní informaci, pak je nejvhodnější použít pro hledání některou z velkých vyhledávacích služeb typu search engine. • Hledáme-li kvalitní dokumenty na určité téma, pak je nejlepší cestou k jejich nalezení použít některé z předmětově orientovaných služeb nebo hledání obdobným způsobem ve vybraných zdrojích, jež jsou doplňkem některé ze služeb typu search engine.
• Chceme-li najít co nejvíce relevantních informací na určité téma, musíme prohledat více služeb nejlépe s využitím metod využívaných při profesionálním hledání informací. Znamená to použít rozšířené možnosti hledání (Booleovské operátory apod.). Při hledání bychom neměli zapomenout na několik zásad.
• Věnujte pozornost správné volbě klíčových slov a frází. V tomto případě pro nás budou užitečné především předchozí zkušenosti z práce s internetovskými zdroji. Všímejte si proto, jaké výrazy v dokumentech nejlépe vystihují naše potřeby a představy o tom, co chceme hledáním nalézt.
• Používejte synonyma. Vyhledávací služby pracují s obsahem dokumentů a ten není nijak řízen, slovní zásoba zcela závisí na autorech dokumentů. • Pečlivě zkontrolujte správnost pravopisu u slov, jež jste použili, než zadáte vlastní příkaz k hledání.
• Pamatujte také na to, že není vhodné používat pro hledání některé obecné výrazy a slova (členy, spojky, předložky, často používané internetovské výrazy apod.).
• Ačkoliv existují vyhledávací služby specializované na určitou geografickou či jazykovou oblast, často platí, že k lepším výsledkům dospějeme, použijeme-li pro hledání některou z velkých vyhledávacích služeb. To zatím platí i pro hledání českých zdrojů.
• Dávejte pozor na to, jakou standardní funkci pro spojování zadaných výrazů v základní nabídce jednotlivé služby používají. V současnosti je většina služeb nastavena na funkci „OR“, to znamená, že systém nám vrátí odkazy na dokumenty, v nichž se vyskytuje alespoň jedno ze zadaných slov.
Na závěr bych chtěl uvést několik dalších typů vyhledávacích služeb. Technicky se práce s nimi neliší nijak od práce s výše popsanými základními typy hledačů. Poskytují pouze jiný přístup k hledání nebo jsou specializovány na určité typy zdrojů.
Unifikované rozhraní pro práci s velkým množstvím nejrůznějších vyhledávacích nástrojů poskytují služby jako CUSI, Eureka!, Find-It!, SearchPlex, Search4it! nebo USE IT!.
Nárůst informačních zdrojů vedl k vývoji meta-systémů, které pracují s jinými vyhledávacími službami. Zadaný dotaz je v tomto případě předán k souběžnému zpracování několika vyhledávacími službami najednou nejen s cílem urychlit hledání, ale často také odstranit duplicity a irelevantní dokumenty, pžřípadně nefunkční odkazy. Meta-systémy jsou založeny na různých principech, včetně rozdílného způsobu prezentace výsledků vyhledávání. Zdá se, že pro uživatele je výhodnější přístup, jehož představitelem je např. systém ProFusion . Tento systém sám vrací uživateli obdržené a zpracované výsledky hledání, přitom jednou z jeho nesporných výhod je právě možnost požádat o prověření funkčnosti nalezených odkazů. Systém na rozdíl od většiny jiných služeb pracuje rychle a spolehlivě.
Dalšími meta-hledači, většinou jiného typu jsou tyto služby: All 4 One, FrameSearch , Highway 61, Internet Sleuth, MetaCrawler, Metasearch , Mother Load, Prime Search nebo SavvySearch.
Ke zkušenostem, které většinou získáme až vlastní prací na Internetu, jeobčas vhodné připojit i znalost některých specializovaných služeb. Mezi ně patří např. i služba specializovaná na vyhledávání audio a video dokumentů Whoopie! .
Obsah