Využití internetu v hodinách hudební výchovy

Dagmar Janečková

V posledním desetiletí dvacátého století došlo k velkému rozvoji komunikačních možností nabízených počítačovými systémy propojených do různých sítí. Internet je systém navzájem propojených počítačových sítí  (síť sítí), který umožňuje rychlou výměnu dat a vyhledávání informací.[1]

Internet je celosvětově nejužívanější informačně komunikační technologií, jejíž radikální vzestup se datuje přibližně od roku 2000 a jejíž množství uživatelů stále narůstá. Být součástí tohoto nehmotného prostoru se změnilo na ose výlučnost- normálnost- bezpodmínečnost velmi rychle, a sice v průběhu pouhého desetiletí. Dnes se již nacházíme ve fázi, kdy si uvědomujeme a pociťujeme negativa, spojená buď s jednostranným nebo nadměrným užíváním technologie. Jedná se hlavně o evropský prostor, kde se euforie z nového multimédia přetavila v jeho obezřetné využívání s vědomím hrozících negativních sociálních dopadů.

Zmíněná uživatelská účast je samozřejmostí dneška. Samozřejmostí je také přítomnost multimédií ve výchovně-vzdělávacím procesu, a to hlavně díky projektu Internet do škol, který byl rychlou reakcí na rozvíjející se fenomén. Projekt byl spuštěn v roce 2001 v rámci programu Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ). Zapojilo se tehdy do něj 3620 škol, které si od něj slibovaly zřízení internetové sítě a využívání širokých možností počítačová techniky. Garantem projektu bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a generálními dodavateli byli AutoCont On Line, a. s. a Český Telecom, a. s. Veškeré náklady byly hrazeny přímo z rozpočtu MŠMT, které školám poskytlo bezplatnou službu. Cíle projektu byly rozvrženy do dvou fází:

"Do konce roku 2001 vybavit každou základní a střední školu alespoň jedním kvalitním multimediálním počítačem, přístupným studentům a učitelům i mimo vlastní vyučování, a alespoň tento počítač připojit na internet."[2]

"Do konce roku 2003 vybavit každou střední školu a každou větší základní školu alespoň jednou učebnou s minimálně osmi multimediálními počítači zapojenými do lokální sítě a připojenými nejlépe trvale na internet."[3]

     Termín ukončení projektu byl stanoven na tři roky poté, co byla na příslušných školách technika zprovozněna. Z praktických důvodů byl projekt nakonec uzavřen později, a sice k 31. 8. 2005, kdy bylo technické vybavení převedeno do majetku škol způsobem prodeje za symbolickou cenu jedné koruny.

Multimediální učebny s dostatečným množstvím osobních počítačů jsou dnes již standardem na každé základní a střední škole. Speciální učebna, kde se vyučuje hudební výchova, tedy hudebna, je však zřízena pouze na dvou třetinách základních škol.[4] Z téhož výzkumu dále vyplývá, že ne vždy je hudebna k výuce využívána. Konkrétně se jedná o 70 procent dotazovaných učitelů, využívajících speciální učebnu. Z otázek na konkrétní technické vybavení hudeben bylo zjištěno, že jedna třetina respondentů v nich má k dispozici počítač, jedna pětina projekční zařízení a jedna šestina interaktivní tabuli. Výzkum prokázal nadprůměrné využívání internetu učiteli- 70 procent z nich jej využívá pro přípravu na hodinu, a sice pro vyhledávání informací a nahrávek. Jako příjemné zjištění se ukázala věková diverzita tohoto souboru respondentů. Proti laickému předpokladu využívání internetu hlavně mladší generací jej průkazně používají i učitelé předdůchodového věku, byť o něco méně.[5]

Nejčastěji používaným multimediálním zařízením v hodinách hudební výchovy je kombinace počítače (připojeného k internetu) s reprosoustavou. Díky tomuto propojení je možné okamžité stahování veřejně poskytnutých audiomateriálů z webu a jejich frontální zprostředkování. Předpokladem je dostatečná rychlost síťového připojení. Výhodou je široký výběr nahrávek, ať už jednotlivých skladeb nebo například ukázek zvuků nástrojů. Učiteli odpadá chystání zvukových nosičů do vyučovací hodiny, ovšem zdaleka nelze hovořit o snadnější přípravě. Je třeba si ukázky vyhledat, v celé jejich délce poslechnout a zapsat nebo uložit umístění na webu. Pro tyto účely nejpoužívanější www stránkou je portál YouTube.com, kam umisťuje videosoubory široká veřejnost, a právě tato uživatelská otevřenost a tematická liberálnost s sebou nesou značná úskalí:

Nejčastějším nedostatkem je špatná kvalita souborů. Vyskytují se ukázky artificiální hudby, v podání různých interpretů, pořízené amatérským nahrávacím zařízením, jejichž zvuková kvalita je pro vzdělávací potřeby nepřijatelná. Ještě větší zklamání může vyvolat nízká interpretační úroveň. Například pro dotaz na Rybovu Českou mši vánoční se zde objeví 72 výsledků hledání, ukázek nejrůznějších kvalit a také obsahu. V takovém počtu se již hůře orientuje a hledání nejvhodnější se ještě víc prodlužuje, jelikož nutnou součástí je shlédnout ukázku nejlépe od začátku do konce, aby se minimalizovalo pozdější nemilé překvapení, které může vyvolat náhlá změna jejího obsahu.

Úplná nekorespondence názvu ukázky s jejím obsahem je na tomto portálu problémem spíše okrajovým. Jedná se hlavně o skladby artificiální hudby, které byly hudebníky-amatéry nově zaranžovány a umístěny na web pro pobavení.

Pokud prezentujeme ukázky z portálu YouTube.com pomocí interaktivní tabule, tedy zvuk i obraz, měl by si učitel ujasnit, zda je relevantnější auditivní nebo vizuální vjem. Velmi často se stává, že zrakový vjem masivně převáží vjem sluchový, tudíž ukázka té či oné skladby zůstane v povědomí žáka jen jako zvuková kulisa k obrázkům, které sledoval. A to jistě není cílem poslechu v hudební výchově. Stejně tak žákovu koncentraci mohou narušovat různé vizualizace, které se objevují po spuštění skladby v některých hudebně přehrávacích softwarech. V těchto případech je zapotřebí žákům vysvětlit, že artificiální hudba je určena převážně k soustředěnému poslechu, přestože propojení hudby s obrazovou vizualizací může být zajímavé a otevírat nové dimenze percepce hudby.

Konstruktivní a poutavou technologií ve vyučování hudební výchovy je kombinace počítače s internetem a dataprojektoru. „Dataprojektor je projekční technikou, která snímá pracovní plochu počítače učitele do prostoru třídy. Může být uplatněn pro výklad látky, kdy má učitel vytvořenou prezentaci v digitální podobě, ale i při opakování, zadávání úloh, procvičování učiva, písemných pracích a dalších činnostech, kdy je třeba zobrazit třídě informace uložené v počítači.“[6] Internet a dataprojektor je vhodná kombinace v případě, chce-li učitel žákům svůj výklad bezprostředně doplňovat například o fotografie osobností, hudebních nástrojů a ukázek hry na ně a nejrůznějších zajímavostí ze světa artificiální i populární hudby.

Pro přípravu hodiny s využitím dataprojektoru a internetu se nabízejí webové stránky, které zaštiťuje samotný Výzkumný ústav pedagogický a kam učitelé umisťují zpracované učební materiály, powerpointové prezentace apod. Tento metodický portál je dosažitelný na adrese www.dum.rvp.cz. Přičemž zkratka dum znamená digitální učební materiály. Nabídnuté materiály jsou přehledně rozděleny do oblastí odpovídající rámcově vzdělávacímu programu, tedy hudební výchova pro základní vzdělávání, pro gymnaziální vzdělávání a pro základní umělecké vzdělávání. Najdeme zde například Hudební rébusy, pracovní list, ve kterém žáci po vyluštění rébusů pojmenovávají hudební nástroje a potom pantomimicky předvádějí, jak se na ně hraje. Využít můžeme také Test hudebnosti, který odhalí silné a slabé stránky žáků a s nedostatky lze dále pracovat. Nemálo digitálních učebních pomůcek je zaměřeno na poznávání a osvojování skladatelů, většinou v podobě powerpointové prezentace.

Běžnou praxí je využívání multimediálních učeben pro výuku hudební výchovy, kde na každého žáka připadá jeden počítač připojený k internetu. Multimediální učebny poskytují širší prostor pro jejich aktivní práci. Učitel má možnost zadat žákům samostatně řešený úkol. Typická je situace, kdy si mají žáci sami vyhledat informace, například o daném hudebně historickém období. Úkol se zdá snadný, díky používaným prostředkům dokonce přitažlivý. Žák postupuje tak, že zvolí vyhledávač, zadá do něj termín (nebo jejich spojení) a z nabídnutých www stránek vybírá. Častěji volená cesta vede přes internetovou encyklopedii Wikipedia, tento kanál je přímější, a tedy kratší, přesto se oba dva procesy většinou nakonec setkají, zesynchronizují se a žáci pracují s téže pramenem. Samotná fáze hledání nepředpokládá problém, a to díky vysoké informačně technologické gramotnosti mladých lidí. Potíž však nastává při práci s nalezeným textem. Žáci obecně neumějí postihnout smysl textu, vybrat z něj to podstatné a opsat jej vlastními slovy. Tento nedostatek se ještě prohlubuje, je-li text složitěji než jednoduše koncipován a obsahuje-li odborná slova.

Žáci také velmi často nepoznají, zda nalezený internetový pramen je hodnověrný či nikoli. Otevřenou encyklopedii Wikipedia považují za seriózní a relevantní lexikon, přestože právě pro svůj otevřený charakter tomu tak být logicky nemůže. Výsledky samostatných prací žáků se sítí nemusí vždy splnit učitelovo očekávání, což je dáno jejich dosavadními nedostatečnými zkušenostmi a znalostmi.

Jako problematický jev při žákovské práci s internetem v hodině spatřuji soustředění na zadaný úkol. Žákovu pozornost zpravidla odvádí nespočet webových stránek, které je možné navštívit a oddálit tak nepříjemné povinnosti, jako je práce na zadané úloze. V učitelových silách není všechny tyto prohřešky postihovat, a proto se nakonec může zdát samostatná práce žáků jako neefektivní, ve smyslu vloženého času a tomu neodpovídajících výsledků.

Nabídka digitálních technologií, vhodných k zařazení do výuky hudební výchovy je dnes bohatá a učitelé jí rádi využívají. Znamená pro ně hlavně zpestření, které dnešní mládež, účastnící se edukativního procesu, tolik vyžaduje. Učitelé by si měli uvědomit, že možnosti využití internetu jsou omezené a v žádném případě nemohou nahradit osobnost pedagoga. Jeho úkolem je dnes uvádět pelmel nabytých informací na pravou míru, doplňovat souvislosti a tím rozšiřovat mnohdy úzký obzor znalostí dospívajících dětí. 

 

 

Resumé

The study deals with the possibilities of using multimedia technologies in school music education, especially the Internet, which was massively installed into schools from 2001 to 2003. Today approximately 70 percent of music education teachers use the Internet, particularly as a source of information and database of audio and video files, which results from Research into Multimedia Technologies Use in Music Education from 2010. There are positives and negatives of working with the internet in the teacher's preparation for lessons of music education even in the very educational process. There are many pitfalls in individual work of pupils with Internet in the school music education, including their lack of insight found in processing information, poor language skills and lack of concentration, which is given by the inexhaustible possibilities of the network. Important condition for meaningful use of Internet is the teacher's personality and knowledge, which considers the effectiveness of using these digital technologies and usually understands it as a tool of music lesson diversification.

 

 

Literatura

·         CRHA, Bedřich; JURČÍKOVÁ, Taťána; PRUDÍKOVÁ,  Markéta. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově. Teoretické reflexe hudební výchovy, Brno, Masarykova univerzita. ISSN 1803-1331, 2010, ročník 6, číslo 1, s. 1-288. Dostupné z WWW: http://www.katedrahudebnivychovy.estranky.cz/clanky/elektronicky-casopis.html.

·         HLAĎO, PETR. Možnosti využití nových technologií ve vyučování tematického okruhu Svět práce. Brno: PdF MU, 2007.

 

·         KÖPPLOVÁ, Barbara,  JIRÁK, Jan. Média a společnost. Praha: Portál, 2003.

 

·         VLČKOVÁ, GABRIELA. Internet do škol - analýza efektivnosti veřejného projektu. Diplomová práce. Brno: ESF MU, 2006.

 

·         RVP metodický portál. Dostupný z WWW: http://rvp.cz/.


 

 


[1] Blíže viz Köpplová, B., Jirák, J. Média a společnost. Praha: Portál, 2003. str. 195- 199.

[2] Vlčková, G. Internet do škol- analýza efektivnosti veřejného projektu. Diplomová práce. Brno: ESF MU, 2006. s. 20.

[3] Tamtéž.

[4] Viz Crha, B.; Jurčíková, T.; Prudíková, M. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově. Brno : KHV PdF MU 2010, s. 54.

[5] Tamtéž, s. 84.

[6] Hlaďo, P. Možnosti využití nových technologií ve vyučování tematického okruhu Svět práce. Brno: PdF MU, 2007.