cz
de
fr
en

Středověká literatura (9.-15. století)

Konstantin a Metoděj Roku 863 přišli na žádost knížete Rastislava na Velkou Moravu bratři Konstantin a Metoděj. Jejich hlavním posláním bylo zavést do bohoslužby slovanský jazyk a dokončit pokřesťanštění země. Po Metodějově smrti dochází k pronásledování jeho žáků. Část z nich odchází do Bulharska, část do Čech. Nedůležitější literární památky tohoto období jsou staroslověnský překlad bible a díla Život Konstantinův a Život Metodějův.

Vedle staroslověnských děl se začínají v 10. století objevovat také díla psaná latinsky. Latinský jazyk se během následujících století začíná výrazně prosazovat na úkor staroslověnštiny. Významným latinským dílem 12. století je Kosmova Kronika česká.

Nejpozději na konci 13. století vzniká nejstarší dochovaná česky psaná duchovní píseň Svatý Václave. Z přelomu 10. a 11. století pochází píseň Hospodine pomiluj ny, která byla původně psaná staroslověnsky. Ve 14. století je již literární tvorba psaná v českém jazyce rovnocenná s tvorbou v jazyce latinském. Z této doby se nám dochoval zlomek staročeské veršované skladby Alexandreida a text kroniky tak řečeného Dalimila.

Ve druhé polovině 14. století vznikají také dvě významné česky psané legendy Život sv. Kateřiny a legenda o sv. Prokopu. Dochované je také latinsky psané dílo Vita Caroli (životopis Karla IV.). Za vlády Karla IV. dochází k největšímu rozkvětu české středověké literatury.

Pro konec 14. a počátek 15. století je charakteristická politická nestabilita. Narůstají rozpory uvnitř církve, která je otevřeně kritizována pro hromadění majetku i morální úpadek. Tato kritika se postupně mění v hnutí usilující o reformaci církve, její návrat k chudobě a životu podle bible. Nejvýznamnějším reformátorem byl Jan Hus, který působil v Čechách za vlády Václava IV. V období husitských válek po smrti Jana Husa vzniká převážně písňová tvorba. Mezi najznámější husitské písně patří Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň, veliké město Pražské.

Zdroje: