Nebezpečné chemické látky v běžném životě

OBSAH:

Nebezpečné chemické látky v běžném životě. 1

Nebezpečí otravy z potravin. 1

Hořlavé látky. 1

Žíraviny. 3

Průmyslové jedy. 3

Léky. 3

Alkohol, cigarety, drogy. 4

Nebezpečné směsi látek. 4

Další nebezpečné látky. 4

Nebezpečí otravy z potravin

-          Každá látka (včetně destilované vody) v přílišném nadbytku je jedovatá. Např. smrtelná dávka soli kuchyňské je 200-280 g. Je tedy toxičtější než alkohol (naštěstí méně chutná).

-          jedovaté houby (smrtelně jedovaté houby rostoucí na našem území viz dále)

-          kombinace některých hub s některými potravinami nebo nápoji (zejména alkoholickými) může být nebezpečná.

-          toxické mohou být některé části rostlin (toxické pokojové rostliny)

-          kombinace některých léků s některými jinými látkami obsaženými v jiných lécích, v po­tra­vi­nách či nápojích může být toxická nebo může odstranit žádaný účinek léku. Také ne­do­držení doby aplikace léku nebo dávkování může být nebezpečné. Proto je bezpodmínečně nutno přesně dodržovat instrukce na příbalovém letáku k lékům a řídit se radami lékaře)

-          Ve zkažených potravinách se mohou vyskytovat toxické látky. Zkaženým potravinám se musejí vyhýbat hlavně děti, těhotné ženy a nemocní lidé.

-          alkoholických nápojích vyrobených neodborným způsobem může být přítomen smrtelně jedovatý methanol a jiné nebezpečné látky.

-          Nadbytečné množství alkoholu (ethanolu) může mít smrtelné důsledky (420-560 g).

-          Záludnou jedovatou látkou je šťavelová kyselina. Vyskytuje se např. ve špenátu, mangol­du, šťovíku aj. Tyto rostliny jsou však z jiných hledisek důležitou složkou zdravé výživy. Pro potlačení jedovatých účinků šťavelové kyseliny je zapotřebí ji převést na nerozpustný šťave­lan vápenatý. Toho se docílí reakcí s vápenatými ionty, které jsou v dostatečném množství přítomny např. v mléčných výrobcích. Proto musíme přidávat do špenátu mléko.

-          zkažené potraviny. Nejjedovatější je botulotoxin. Vyskytuje s např. v paštikách, které jsou delší do­bu otevřené a špatně skladované (na slunci apod.). Smrtelná dávka pro dospělého člověka je 2.10-9g.

Hořlavé látky

Bod vzplanutí udává nejnižší teplotu, na kterou musí být hořlavá kapalina zahřáta, aby po přiblížení plamene nad hladinu došlo ke vznícení par. Podle bodu vzplanutí dělíme hořlavé kapaliny podle ČSN 65 02 01 do 4 tříd.

        I. třída – hořlaviny s bodem vzplanutí do 21 ºC (aceton, hexan, lehké benzíny, methanol, sirouhlík, nitrolaky – nitroředidla)

        II. třída – hořlaviny s bodem vzplanutí nad 21 ºC do 55 ºC (lakový benzin, petrolej, styren)

        III. třída – hořlaviny s bodem vzplanutí nad 55 ºC do 100 ºC (motorová nafta, výševroucí petrolej)

        IV. třída – hořlaviny s bodem vzplanutí nad 100 ºC do 250 ºC (topné oleje, anilin, nitrobenzen)

Obecně platí, že čím je bod vzplanutí nižší, tím je látka z hlediska snadnosti vzniku požáru nebezpečnější.

 

V domácnosti se z prudce hořlavých a výbušných látek nacházejí např.:

organická ředidla (ethanol, aceton, toluen, perchlorethylen, nitroředidla, benzín, propan a butan (prázdné propanbutanové lahve je pro velké nebezpečí výbuchu zakázáno znova naplňovat), pyrotechnika o vánocích,...).

 

Řada z těchto látek jsou nejen látky velmi snadno hořlavé, ale současně také látky toxické, omamné a psychotropní, takže by s nimi neměly děti přijít do styku ani v domácnosti při práci rodičů (lakování, čištění lyží, odpalování novoroční petardy,...).

Žíraviny

Z žíravin běžně používaných v domácnosti a zřejmě volně dostupných dětem je možno uvést např.

hydroxid sodný (NaOH) – součást čisticích prostředků pro WC, kanalizaci apod. (známý je např. výrobek Krtek),

amoniak (hydroxid amonný) (NH3) – součást některých léků (např. Afterbite – prostředek zmírňjící svědění po poštípání komáry)

octová kyselina (CH3COOH) – její 4% až 8% roztok je v potravinách prodáván jako kuchyňský ocet. I v ředění prodávaném v potravinách může při vniknutí do oka způsobit jeho trvalé poškození!

pálené (CaO) i hašené (Ca(OH)2) vápno – používá se na stavbách. Pálené vápno prudce až explozívně reaguje s vodou, obě sloučeniny jsou silně žíravé (tatínkové, pozor na svoje děti, pokud stavíte!!!)

manganistan draselný (KMnO4) – dříve v lékárnách volně dostupný jako kloktadlo a desinfekční prostředek (hypermangan). Nepůsobí přímo poleptání, ale má silné oxidační účinky. Ve větších koncentracích způsobuje zbarvení pokožky. Při vniknutí krystalku do očí může trvale poškodit zrak. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je 5-10 g.

peroxid vodíku (H2O2) – ve zředěných roztocích se používá k dezinfekci a k odbarvování vlasů. Žíravá látka, silné oxidační nebo i redukční účinky. V koncentrovanějších roztocích způsobuje vznik bílých skvrn na kůži. Prudce reaguje s KMnO4.

Průmyslové jedy

Průmyslové jedy jsou vyráběny za účelem ničení různých škůdců, nazývají se pesticidy. Podle cílové skupiny organismů se dělí na: Insekticidy (proti hmyzu), rodenticidy(proti hlodavcům), fungicidy (proti houbám a plísním), herbicidy (proti plevelům).

 

Všechny mají toxický vliv také na člověka. Proto je nutno před nimi děti chránit. Pozor např. na posypanou podlahu ve sklepech domů, na ošetřenou vegetaci s níž se setkáte na výletě, kontakt s prostředky určenými pro ošetření zahrádky,... Je také bezpodmínečně nutno dodržovat návod (ochranné prostředky, větrání, zákaz vstupu na ošetřené území,...). Podrobněji o průmyslových jedech zde.

Léky

Kombinace některých léků s jinými látkami může mít až fatální následky. Zejména je nutno dávat si pozor na kombinaci s alkoholem (např. účinek barbiturátů – hypnotika a sedativa – je alkoholem velmi zesílen). Jindy může nedodržení návodu k používání léků vést ke ztrátě léčivého efektu. Někdy také může léčba určitým lékem vést k poškození organismu v jiné oblasti. Je proto bezpodmínečně nutné přečíst si leták si informacemi o použití léku, zejména položky kontraindikace, nežádoucí účinky, interakce, dávkování a způsob podávání, upozornění. Ošetřujícímu lékaři je bezpodmínečně nutné oznámit, které léky berete, aby mohl rozhodnout o možnosti jejich kombinace s dalšími léky. Pokud vám určitá kombinace léků připadá podivná, velmi slušně se u svého lékaře informujte. Uvědomte si, že i přes nejlepší dobrou vůli není žádný člověk chodící počítač a nemůže znát zpaměti všechny informace o všech lécích. Osoby na určitých lécích závislé (diabetici, kardiaci, alergici apod.) musí mít léky při cestování vždy s sebou a měly by mít jednak doma na viditelném místě a jednak také u svých dokladů seznam používaných léků a dávkování (ocení jej např. při nečekaném rychlém transportu do nemocnice).

Některé léky jsou současně také omamné nebo psychotopní látky a jejich použití je přísně monitorováno (např. barbituráty jsou návykové).

Léky musejí být testovány (tj. musí být velmi důkladně experimentálně ověřeno, že kromě účinků léčivých nemají podstatné nežádoucí vedlejší účinky). Bohužel ne vždy je předvídavost vědců postačující. Např. v 60. letech 20. století byl v NSR používán lék Kontergan jako sedativum při potížích v graviditě. Bohužel teprve dodatečně se ukázalo, že má teratogenní účinky (rodily se zmrzačené děti).

Jakékoli příznaky nemoci, nevolnosti nebo jiné nečekané nežádoucí stavy, které by mohly souviset s příjmem určitého léčiva, má proto pacient povinnost ihned hlásit svému lékaři.

Alkohol, cigarety, drogy

Podstatnou složkou alkoholických nápojů je ethanol. Jeho koncentrace v nápojích v objemových procentech: pivo 3-6 %, víno 8-12 %, likéry 30-40 %, destiláty 40-60 %. Přes 90 % požitého ethanolu je odbouráno játry. K účelům jiným než potravinářským se ethanol denaturuje (nejčastěji benzínem), aby byl nepoživatelný. Oproti všeobecným představám je nutno zdůraznit, že jako desinfekční prostředek není schválen pro nedostatečnou účinnost. Ethanol je psychotropní látka s narkotickým účinkem a potenciální návyková látka. Smrtící dávka pro dospělé je 150-250 g, pro děti jen 3 g/kg tělesné hmotnosti. Množství ethanolu v krvi lze přibližně odhadnout podle vzorce ‰ = m/hf, kde m je hmotnost požitého ethanolu v gramech, h je tělesná hmotnost v kg, f je faktor (0,67 pro muže, 0,55 pro ženy). Rychlost odbourávání ethanolu je asi 0,15 ‰ za 1 h a je nezávislá na množství požitého alkoholu.

 

V cigaretách obsažený nikotin je velmi jedovatá látka (smrtelná dávka pro člověka je asi 50 mg).

 

Látky působící na nervovou soustavu:

anestetika – proti bolesti (kokain, dříve lékařsky využívaný)

hypnotika a sedativa – prášky na spaní

analeptika – povzbuzují dýchání a krevní oběh (např. kafr, kofein)

spasmolytika – uvolňují křeče hladkého svalstva (atropin)

antiepileptika – tlumí záchvaty epilepsie

antiparkinsonika – tlumí Parkinsonovu chorobu

psychostimulancia – zrychlují myšlenkové pochody (kofein)

antidepresiva

anxiolytika – potlačují pocit strachu a úzkosti

neuroleptika – léky proti schizofrenii a mánii

nootropika – stimulují intelektuální, hlavně paměťové funkce

halucinogeny – silně podněcují fantazii, takže dochází k euforii, halucinacím, mizí kontrolní vazby vědomí až po odosobnění a rozštěpení mysli. Tyto látky jsou léčebně využívány velmi zřídka, avšak často se s nimi setkáme při toxikomaniích. Nejznámější z nich jsou hašiš, LSD a marihuana.

 

Látkám ovlivňujícím nervovou soustavu, které jsou zneužívány, jsou návykové a poškozují zdraví, říkáme drogy. Podrobnější informace o drogách najdete na oficiálních stránkách http://www.extc.cz.

 

Na drogách se ukazuje, že, že tytéž chemické látky mohou být zdraví prospěšné, ale i zdraví a životu nebezpečné. Záleží na množství a způsobu a příčině aplikace.

Např.: kokain (návykový, jedovatý) byl dříve využíván jako anestetikum (látka odstraňující pocit bolesti). Heroin byl ve 20. letech 20. stol používán jako lék proti nachlazení.

Slovem droga se také označují sušené léčivé rostliny, určené k přípravě léků. I ty mohou být zdraví prospěšné (lipový květ) i škodlivé (konvalinkové listí).

 

Nebezpečné směsi látek

Dále uvedený výčet není a nemůže být úplný, je zaměřen pouze na ty látky, se kterými byste se v praxi učitele na 1. stupni ZŠ teoreticky mohli setkat. Seznam není určen k pamatování, ale je dobré o něm vědět a umět v něm hledat. Podrobnější informace lze nalézt např. na http://www1.lf1.cuni.cz/~vbisc/_Toc530312715

Další nebezpečné látky

Z dalších nebezpečných látek, se kterými by se děti mohly setkat, je nutno jmenovat jedovaté živočichy (učivo biologie) a rostliny (učivo biologie). Zde připomeneme jen smrtelně jedovaté houby rostoucí na území České republiky a jedovaté nebo zdraví škodlivé pokojové rostliny.