Vše, co je kolem nás a má
nějakou hmotnost, je tvořeno chemickými látkami. Přeměnami těchto látek se
zabývá chemie. Ta zkoumá nejen které látky se mění na které, ale i za jakých se
to děje podmínek a jak se tyto změny projeví v okolí.
-
výroba chemických polotovarů (Fe, Al, H2SO4, frakční
destilace ropy, ...)
Odlišuj: příprava (= v malém v laboratoři) x výroba (ve velkém
v průmyslu)
-
barvářství
(= průmysl vyrábějící barviva ® barvení textilu, potravin,...)
-
zemědělství
(postřiky, hnojiva,...)
-
energetika
(hoření)
-
úprava vody
(tj. před použitím)
-
výroba a
zpracování plastů
-
gumárenství
-
elektronika
(výroba polovodičů)
-
farmaceutický průmysl
-
kosmetický průmysl
-
potravinářský průmysl (aditiva, princip tepelných úprav potravin,...).
-
stavebnictví
-
atd.
-
popis chemických
reakcí probíhajících v atmosféře, vodě (řeky, jezera, moře,...) a půdě ® péče o životní prostředí,...
-
popis chemických
reakcí probíhajících v organismech (fotosyntéza, výživa rostlin ® zemědělství, funkce lidského těla ® medicína,...)
-
oheň (C + O2
® CO2), ale
také S +O2 ® SO2, N + O2 ® NO nebo NO2
-
galvanické články
(elektrická energie)
-
jaderná chemie
(viz přednáška prof. Navrátila)
biochemie, geochemie,
farmakologie, lékařská chemie, molekulární biologie, molekulární biofyzika,...
Léky, protijedy, soudní lékařství, antidopingové zkoušky, genetické testy (odhad nebezpečí vrozených vad, důkaz pachatele podle DNA, potvrzení či vyvrácení otcovství,...), desinfekce,...
a) suroviny rostlinného a živočišnémo původu (probrala biologie)
b) suroviny nerostného původu (tzv. nerostné suroviny) – probrány zde.
O tom, zda nějaký materiál může sloužit za surovinu
v chemické výrobě, rozhoduje více okolností, mimo jiné i obsah užitečné
složky. S postupujícím vyčerpáváním nerostných surovin jsou výrobci
v celém světě nuceni se spokojovat se stále chudšími a horšími surovinami
a přizpůsobovat jim technologické procesy. V budoucnu se patrně bude značná
část použitých materiálů vracet (recyklovat) k výrobci na přepracování.
Uhlí, ropa a zemní plyn jsou základními surovinami pro výrobu elektrické energie (tepelné elektrárny) a jsou také hlavními surovinami pro výrobky moderní anorganické a zejména organické chemie (výroba plastů, syntetického kaučuku, amoniaku, dusíkatých hnojiv, chemických vláken, barviv, výbušnin,...)
Základním palivem současné jaderné energetiky je zejména uran. V přírodě se vyskytuje ve třech izotopech: 234U (z celkového množství uranu je ho v přírodě 0,005 %), 235 U (z celkového množství uranu je ho v přírodě 0,74 %), 238 U (z celkového množství uranu je ho v přírodě 99,28 %). V jaderných reaktorech se využívá 235U. Získává se tzv. obohacováním uranu. Základní surovinou je smolinec U3O8. „Vyhořelé“ jaderné palivo je směs mnoha obvykle nebezpečných radioaktivních látek. Cílem zpracování vyhořelého paliva je oddělení štěpných materiálů, tj. uranu a plutonia a jejich vrácení do reaktoru. Prvním krokem ve zpracování vyhořelého jaderného paliva je vyzáření prvků s krátkým poločasem, zejména nebezpečného radioaktivního 131I. Doba potřebná k vyzáření 131I je cca 150 dnů.
Přestože je na Zemi relativně hodně vody, je vody vyhovující k použití velmi málo a voda se musí před použitím upravovat a po použití čistit.
vody ® přírodní ® atmosférické ® ovzdušní
® srážkové
® povrchové ® mořské
® kontinentální ® tekoucí
® stojaté
® podzemní ® prosté
® minerální
® odpadní ® splaškové
® průmyslové
voda ® pitná
® užitková
® provozní
- staviva (maltoviny, krytiny,dlažby, obklady,...)
- technické výrobky (hmoty a produkty odolné tepelně, mechanicky a chemicky, žáruvzdorné zboží, izolace tepelné, zvukové, elektrické)
- užitkové a ozdobné výrobky (nádobí, bižuterie, vázy)
Základní surovinou pro výrobu cementu je vápenec.
Velmi čistým druhem vápence jsou křídy (® škola).
Základní surovinou pro výrobu keramického zboží jsou jíly.
Dolomit se využívá ve výrobnách žáruvzdorných hmot a ve sklářství.
Magnezit – žáruvzdorné zboží, keramika.
Oxid křemičitý je nejdůležitější složkou skel. Jeho hlavním surovinovým zdrojem jsou křemičité písky. Nejčistší oxid křemičitý je křišťál (optika).
Azbesty ® azbestové síťky v chemické laboratoři, žáruvzdorné tkaniny na výrobu oděvů pro požárníky,... Azbesty jsou podezřelé z rakovinotvornosti, proto se od jejich používání postupně upouští.
Sádrovec ... výroba sádry.
Výrobu kovů nazýváme hutnictví nebo metalurgie. Surovinou pro hutnictví jsou rudy. Těžbou rud se zabývá hornictví. Úpravě rud říkáme úpravnictví. Čištěním vyrobených kovů se nazývá rafinace. Metalografie je věda studující vlastnosti kovů.
Železo: magnetit, krevel (hematit), siderit, různé druhy hnědele (limonitu). Lidstvu je železo známo od pravěku (viz doba železná).
Mangan: burel (pyroluzit). Manganová ruda se nachází rovněž ve značných množstvích na dnech oceánů v kusech, tzv. konkrecích.
Hliník: bauxit.
Olovo - leštěnec olověný (galenit).
Měď a její slitiny jsou známy už od pravěku (doba měděná). Bronz (slitina mědi a cínu) ® doba bronzová. Poměrně značný je výskyt ryzí mědi, jejíž hlavní naleziště v Kanadě dává přes 10 % světové produkce mědi. Měděné rudy: chalkopyrit, kuprit, malachit a azurit.
Stříbro se v přírodě vyskytuje jako ryzí, více se získá ze stříbrných rud (např. argentit). Hlavními zdroji stříbra jsou však rudy jiných kovů, které stříbro doprovází (zejména rudy olova a zinku)
Zinek: ZnS (má dvě modifikace - sfalerit a wurtzit).
Hořčík: magnezit, dolomit.
Rtuť: rumělka (cinnabarit).
Titan je sice jedním z nejrozšířenějších prvků na Zemi, ale je v ní značně rozptýlen, jeho ložisek je málo a technologie jeho přípravy je obtížná. Větší tradici má jeho využití při výrobě titanové běloby.
Vodík
Je ve vesmíru nejvíce zastoupen (více než 90 %). Zdrojem vodíku pro technické použití jsou zemní plyn, ropa a uhlí. Vzniká také jako vedlejší produkt při elektrolytických výrobách.
Helium a ostatní
vzácné plyny
Zdrojem helia je zemní plyn, ostatní plyny se získávají zejména při zkapalňování vzduchu.
Dusík se připravuje zkapalňováním vzduchu.
Kyslík: Většina čistého kyslíku se vyrobí zkapalňováním vzduchu, zbytek elektrolýzou vody.
Ozon O3 vzniká v atmosféře působením ultrafialového slunečního záření, při elektrických výbojích (blescích), působením kosmického záření atd. Průmyslově se ozon vyrábí v tzv.ozonizátorech.
Chlor se vyrábí elektrolyticky. Hlavní surovinou na jeho výrobu je chlorid sodný (sůl kamenná). Dále se chlor získává i z některých dalších solí rozpuštěných v oceánech.
Další plyny
Technický význam má i řada dalších plynů, např. oxid uhelnatý, oxid uhličitý, oxidy dusíku, oxid siřičitý SO2, fluorovodík HF, chlorovodík HCl, amoniak NH3 a sulfan H2S.
Jeho hlavní surovinou byl dříve dusičnan sodný (chilský ledek). Dnes je nejvýznamnější surovinou vzdušný dusík.
Hlavními výrobky průmyslu dusíku jsou amoniak, močovina, kyselina
dusičná.
Tyto látky se vesměs
využívají v chemickém průmyslu pro výrobu jiných látek.
Hlavní surovinou je elementární síra. Síra slouží k přímé spotřebě jen v malém množství k vulkanizaci kaučuku a k ošetření rostlin, je však důležitou surovinou pro výrobu sloučenin síry (především sirouhlíku, oxidu siřičitého a kyseliny sírové, která je velmi významným chemickým polotovarem).
Hlavní a rozhodující surovinou je chlorid sodný NaCl. Z dalších významných surovin je to přírodní soda, síran sodný Na2SO4, chilský ledek a některé další soli.
Surovinou pro výrobu jsou apatity a fosfority.
Průmyslová hnojiva můžeme rozdělit podle obsahu výživných složek se dělí na:
– jednosložková (obsahují pouze jednu živinu):
o dusíkatá hnojiva ....... značení N
o fosforečná hnojiva ,... značení P
o draselná hnojiva ....... značení K
o vápenatá a jiná hnojiva
– vícesložková (obsahují více hlavních živin; pak mluvíme o NP, PK, NK nebo NPK hnojivech).
Dusíkatá hnojiva (N): dusičnan amonný, dusičnan vápenatý, síran amonný, močovina. Základními poloprodukty pro jejich přípravu jsou amoniak, kyselina dusičná a močovina.
Fosforečná hnojiva (P): superfosfáty – vyrábí z fosfátů pomocí kyseliny sírové nebo fosforečné.
Draselná hnojiva (K): Surovinovou základnou jsou
ložiska, kde draslík je doprovodným prvkem chloridu sodného. Nejdůležitějšími
draselnými nerosty jsou sylvín, karnalit a kainit.
Vápenatá a hořečnatá hnojiva: ledek amonný s vápencem nebo dolomitem, ledek vápenatý. Vápenec a dolomit se před užitím umelou.
1. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN 1995.
2. Benešová, Satrapová: Odmaturuj z chemie. Didaktis, Brno 2003.
3. Vaněček, V., Markalous, F., Němeček, J., Hegner, P.: Technologie pro 3. ročník středních průmyslových škol chemických. SNTL, Praha 1983.
Chemické
látky v životě člověka
Tvoří
surovinovou základnu pro řadu průmyslových odvětví
Objasňuje
chemické děje významné pro život
Získávání
energie (uvolněné při chemických dějích)
Tvoří
teoretické základy řady jiných vědních disciplín
Má
významné postavení v lékařství
Důležité
fosilní organické suroviny chemického průmyslu
Suroviny
pro jadernou energetiku
Průmysl
silikátů (křemičitanů)
Použití
výrobků silikátového průmyslu
Některé
významné látky silikátového průmyslu
Získávání
technicky důležitých kovů
Suroviny
pro výrobu nejdůležitějších kovů
Průmysl
chloru a alkalických kovů