Geoffrey Wilkinson

14. 7. 1921 – 26. 9. 1996

Nobelovu cenu získal v roce 1973 společně s E. O. Fischerem za výzkum v oblasti chemie organometalických sloučenin sendvičové struktury

  • • anglický chemik
  • • studium:
    • – univerzita v Londýně
  • • v roce 1943 odjel do Kanady, kde se v rámci atomového výzkumu do toku 1946 věnoval studiu dělení radioaktivních izotopů
  • • poté přešel do radiační laboratoře Kalifornské univerzity v Berkeley, kde se pod vedením G. T. Seaborga podílel na přípravě izotopů, které vznikají při štěpných reakcích těžkých kovů
  • • od roku 1950 pracoval v oboru chemie komplexních sloučenin
  • • v roce 1951 se stal mimořádným profesorem chemie na Harvardské univerzitě
  • • v roce 1956 se stal profesorem anorganické chemie na univerzitě v Londýně
  • • je autorem mnoha prací věnovaných studiu cyklopentadienylových komplexů přechodných kovů, významu struktury a vlastností komplexních hydridů a komplexů kovů s olefiny pomocí moderních spektrálních metod; je také spoluautorem velmi úspěšné učebnice anorganické chemie
  • • v sedmdesátých letech se věnoval studiu koordinačních sloučenin z hlediska homogenní katalýzy – objevil např. vysoce účinný trifenylfosfinový komplex rhodia, který se stal nejznámějším systémem tohoto typu pod názvem „Wilkinsonův katalyzátor“
  • • jeho koncepce π-komplexů se uplatnila při řešení teorie chemické vazby a radioaktivity a v chemické syntéze