Albert von Szent-Györgyi

16. 9. 1893 – 22. 10. 1986

Nobelovu cenu za získal v roce 1937 za objevy v souvislosti s procesem buněčného dýchání, se zvláštním zřetelem na vitamín C a katalýzu kyseliny fumarové

  • • maďarský biochemik
  • • studium:
    • – Semmelweisova univerzita
    • – Univerzita v Cambridgi (chemie)
  • • zatímco byl čtvrtou osobou maďarského původu, která získala Nobelovu cenu, byl jediným maďarským vědcem, který získal Nobelovu cenu za práci odvedenou v Maďarsku
  • • věnoval se výzkumu látky, tehdy známé jako "kyselina hexuronová", kterou získával z paprik
  • • Györgyi měl podezření, že kyselina hexuronová je totožná s vitamínem C, izoloval 25 g kyseliny hexuronové, kterou poslal Walteru Haworthovi, který určil její molekulární strukturu a potvrdil Györgyiho hypotézu
  • • následně byla kyselina hexuronová přejmenována na kyselinu askorbovou (vitamín C), což naznačuje její antiskorbutický účinek
  • díky jeho práci se vitamín C stal levným syntetickým výrobkem a Györgyiho laboratoř jej distribuovala vědcům z celého světa
  • • kromě práce s vitamínem C pokračoval Györgyi ve svém dřívějším výzkumu buněčného dýchání v kosterním svalstvu se zaměřením na roli anionů dikarboxylových kyselin: malát, sukcinát a fumarát
  • • v té době ještě buněčné dýchání nebylo zcela objasněno, dospěl k hypotéze, že malát, sukcinát a fumarát slouží jako katalyzátory během dýchání
  • • Györgyi správně identifikoval mnoho kroků v procesu buněčného dýchání a na jeho práci později navázal Hans Krebs, který objasnil sérii cyklických reakcí nesoucích jeho jméno