| Popis |
Výroční zprávy společností a institucí představují specifický typ persuazivního institucionálního diskurzu, charakteristický důrazem na poskytnutí důvěryhodné, spolehlivé, dobře vystavěné, objektivní a přesné informace klientům organizace. Je zjevné, že takové niterně přesvědčovací texty využívají Aristotelovy rétorické apely étos a logos, zatímco se soudí, že třetí klasický přesvědčovací modus, nehraje v profesionálním diskurzu velkou roli. Tento příspěvek tvrdí, že některé žánry firemních závěrečných zpráv, konkrétně poměrně krátké manažerské "dopisy" (Úvodní slovo generálního ředitele / Letter from a CEO, Úvodní slovo předsedy představenstva / Chair´s Message, Slovo k akcionářům / Letter to Shareholders, apod.) obsahují implicitní nebo explicitní emocionální apel, vyjádření přesvědčení autora a pokus vzbudit sympatie, což jsou stavební prvky patosu. Použití patosu navíc není omezeno na žánr těchto manažerských "dopisů"; výroční zprávy také obsahují příběhy o úspěších, vize, rozhovory s vrcholnými manažery, zaměstnanci, zákazníky a klienty, pozitivní a optimistické titulky, citace a slogany, stejně jako atraktivní obrázky a grafickou úpravu. Cílem článku je ukázat, že účinné přesvědčování v tomto specializovaném diskursu se zakládá na dosažení rovnováhy mezi poskytováním spolehlivých a systematicky řazených faktů, zdůrazněním kompetence, úspěchů a důvěryhodnosti, a apelem na emoce čtenáře. Zabývá se typickými jazykovým koreláty všech tří rétorických apelů a jejich přesvědčovacím potenciálem. Výzkum byl proveden na subkorpusu anglojazyčných firemních dokumentů, tvořícím součást Korpusu anglických a českých specializovaných diskurzů (CECSD), jenž byl sestaven na Masarykově univerzitě v roce 2017.
|
