Autonomní a heteronomní hodnocení profesních kompetencí v dialogu mezi provázejícím učitelem a studentem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Podpora efektivního profesního rozvoje studenta učitelství závisí na kvalitě přístupů k praxi ve vysokoškolském vzdělávání a učení, konkrétně na strategicky vedené a flexibilní komunitě/společenství praxe, které mohou mít podobu mentoringu, reflektivních debat po vyučování apod.). Staronové diskuse o redukci „napětí“ mezi teorií a praxí v přípravě učitelů vedou k různým návrhům (k přijetí konceptu duálních epistemologií, tzn. v propojení teoretických znalostí o výuce se zkušenostním učením (Russel, 2017 a Martin, 2017), k vytváření "příležitosti k učení" nejen studentů učitelství, ale i provázejících učitelů (Sharon Feiman-Nemser a Margret Buchmann,1987, 255-273). Příspěvek prezentuje výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí náhled studentů a provázejících učitelů na vývoj profesních kompetencí studentů na základě konkrétní zkušenosti získané v průběhu tří semestrů praxí. Vzhledem k tomu, že se v přípravném vzdělávání prolíná heteronomní hodnocení profesních kompetencí provázejícími učiteli s autonomním hodnocením studenty v dialogu mezi provázejícími učiteli a studenty, sledujeme rozdíl mezi autonomním hodnocením profesních kompetencí studenty a heteronomním hodnocením provázejícími učiteli a největší pokrok v profesních kompetencích z pohledu obou aktérů hodnocení. Základní výzkumný soubor byl tvořen 71 studenty prezenční formy magisterského studia Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Ke zjišťování byl použit hodnotící arch vlastní konstrukce s 31 položkami, reprezentujícími požadované profesní kompetence v činnostním pojetí. Vyplňovali ho provázející učitelé a studenti a následně vedli společně dialog opřený o argumentaci. Jako výzkumný nástroj jsme zvolili hodnoticí arch vlastní konstrukce Při zpracování dat bylo využito zejména kvantitativního výzkumného přístupu. Výsledky potvrzují, že umožňuje posouzení aktuálního stavu rozvoje profesních kompetencí a následné formulování cílů pro další rozvoj studenta. V závěru studie jsou uvedeny návrhy na zlepšení kvality přípravy provázejících učitelů a práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky. |