Reflexion der jüdischen Kindheit in Ein Buch für Hanna von Mirjam Pressler
| Název česky | Reflexe židovského dětství v knize Ein Buch für Hanna od Mirjam Presslerové |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Brünner Hefte zu Deutsch als Fremdsprache |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | German juvenile literature; Holocaust; Mirjam Pressler; fairy tales by Hans Christian Andersen; concentration camp Theresienstadt; Bohušovicer Kesselappell;children’s opera Brundibár; Jan Krása; literary techniques reflecting reality |
| Popis | Článek se zabývá románem Ein Buch für Hanna od Mirjam Presslerové. Nejprve se věnuje dílům autorky, která se zabývají antisemitismem a holocaustem. U knihy Malka Mai je podáno krátké narativní srovnání s analyzovaným románem. Po stručném obsahu románu Ein Buch für Hanna jsou analyzovány literární techniky použité k reflexi reality v díle. Jedná se nejprve o citáty z pohádek H. Ch. Andersena, které na různých místech knihy prohlubují emocionální rovinu linie vyprávění. Dále jsou to monology jednajících postav, zobrazující reflexi formou nepřímé prmluvy a které tak umožňují hlubší pohled na jednání protagonistky. Třetí technika spočívá v integraci vylíčení reálných událostí ve vyprávění, odehrávajících se v době druhé světové války v Čechách (např. premiéra opery Brundibár od Jana Krásy v terezínském ghettu). |