Učitelství odborných předmětů pro střední školy

Dobrý učitel na prvním místě.

Termíny přihlášek

Co se naučíte

Popis oboru

Základním cílem vzdělávání v oboru Učitelství odborných předmětů pro střední školy je připravit plně kvalifikovaného učitele odborných předmětů disponujícího potřebnými vědomostmi a dovednostmi z příslušného oboru a oborové didaktiky. Dále vytvořit postoj k dalšímu samostudiu v rámci profesního celoživotního vzdělávání. Obsahem navazujícího magisterského studia je syntéza nabytých odborných znalostí a tvorba znalostí a dovedností v příslušné oborové didaktice. Odborné znalosti jsou dále rozšířeny. Oborová didaktika se soustřeďuje se na problematiku základních didaktických znalostí.

Úspěšný absolvent je schopen

  • použít komplexní a systematicky strukturované oborové vědomosti a dovednosti v odborném předmětu;
  • použít základní vědomosti a dovednosti z didaktiky;
  • mít dostatečné kompetence k výkonu profese učitele na střední odborné škole.

Uplatnění absolventů

Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele odborných předmětů na střední škole. Mimo to je kvalifikován působit v mimoškolních institucích.

Absolventi fakulty v číslech

85 %

absolventů by znovu studovalo na MU

60 %

absolventů má práci už v době státnic

23 700 Kč

je průměrný nástupní plat

Přijímací zkouška

Informace o předepsané přijímací zkoušce jsou součástí podmínek přijetí ke studiu.

Kritéria hodnocení

Podmínky a kritéria přijetí ke studiu pro rok 2021/2022

Oborové zkoušky
Zkouška z pedagogiky a psychologie

Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá.

Základní popis testu

  • 40 otázek
  • 45 minut
  • 4 možné odpovědi
  • právě 1 správná odpověď
  • správná odpověď = 1 bod
  • chybná odpověď = -0,25 bodu
  • bez odpovědi, nečitelná odpověď, více vyznačených odpovědí = 0 bodů
  • maximální bodový zisk = 40,00 bodů
  • hranice úspěšnosti = 15,00 bodů
  • bodový zisk < 15,00 bodů = neúspěch u zkoušky

Minimální bodová hranice pro úspěšné absolvování testu odpovídá teoreticky nejmenšímu možnému počtu bodů při správném zodpovězení 50 % testových úloh, tzn. hodnotě 15,00 bodů při celkovém počtu 40 testových úloh.

Další informace k přípravě na zkoušku

Okruhy pokrývají disciplíny bakalářského studia: úvod do pedagogiky a psychologie, teorie a metodika výchovy, pedagogická komunikace, speciální a inkluzivní pedagogika, výzkum v pedagogické praxi, základy pedagogicko-psychologické diagnostiky, vývojová psychologie a sociální psychologie.

  1. Pedagogika: vědní obor, předmět, prameny poznatků, základní pojmy (edukace, edukační proces, edukační realita, výchova, vzdělávání, vzdělání…), pedagogické disciplíny.
  2. Edukační procesy: vymezení, pojetí, determinanty.
  3. Pedagogické profese: jejich podstata, legislativní ukotvení, profesní dráha učitele, profesní kompetence učitele a asistenta pedagoga, reflexe a sebereflexe učitele, profesní portfolio.
  4. Žák ve škole: pedocentrismus, determinanty edukace (inteligence a nerovnost ve vzdělávání, sociální a jazyková determinovanost vzdělávání – Bernstein, kognitivní determinanty – Bloom, sexové a genderové rozdíly, etnické faktory, speciální vzdělávací potřeby).
  5. Kurikulum: úrovně, dvoustupňové kurikulum, formy (zamýšlené, realizované, dosažené, skryté), národní kurikulum (rámcové vzdělávací programy), standardy pro základní vzdělávání.
  6. Škola: pojetí školy (škola jako instituce, organizace, pospolitost), školský systém v ČR, mezinárodní standard klasifikace vzdělávání (ISCED), výsledky a efekty vzdělávání, mezinárodní měření výsledků vzdělávání (např. PISA, TIMSS).
  7. Výchova: teorie výchovy jako pedagogická disciplína, výchova jako formativní proces (etapy procesu výchovy), autorita, antinomie výchovy.
  8. Složky výchovy: průřezová témata RVP (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech, multikulturní výchova). Klasické složky výchovy (mravní, estetická, profesně-pracovní, tělesná, výchova ke zdraví…).
  9. Mravní výchova: vymezení, etapy, morálka, hodnoty, hodnotová orientace žáka, kázeň, principy (mravní) výchovy, metody mravní výchovy.
  10. Výchova v rodině: specifika, funkce rodiny, styly výchovy podle Čápa.
  11. Volný čas jako součást edukace: jeho funkce, teoretické koncepty zkušenostně reflektivního učení a zážitku, volnočasové aktivity, metody a formy práce, zařízení, instituce a organizace, role médií.
  12. Pedagogická komunikace a interakce: verbální (mluvená, psaná) a neverbální komunikace, využití prostoru v pedagogické komunikaci, emocionální stránka pedagogické komunikace, kladení otázek (typy otázek dle kognitivní náročnosti, zpětná vazba), dialogické vyučování, komunikace s rodiči.
  13. Inkluzivní vzdělávání: teoretická východiska, legislativní rámec. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) – definice, kategorizace SVP, kategorizace žáků dle míry podpory. Metody a formy práce se žáky se SVP ve škole. Standard a náplň práce asistenta pedagoga.
  14. Vzdělávací podpora žáků se SVP: komunikace, využití podpůrných opatření, adaptace prostředí, poradenství. Podpora dle: (a) zdravotního postižení/stavu (tělesné, zrakové, sluchové, lehké mentální postižení, porucha autistického spektra, narušená komunikační schopnost), (b) kulturního prostředí (žák z etnických, kulturních a jazykových menšin, z nepodnětného prostředí, azylanti), (c) rizika školního neúspěchu (žáci s rizikem poruchy chování, v hraničním pásmu mentálního postižení).
  15. Pedagogicko-psychologický výzkum: druhy výzkumu (průřezový, longitudinální, akční, evaluační…), designy kvalitativního a kvantitativního výzkumu, projekt a postup výzkumu (informační příprava výzkumu, výzkumný problém a otázka, hypotézy, operacionalizace, proměnné; výzkumný soubor a reprezentativnost), výzkumná zpráva, publikační norma APA.
  16. Výzkumné metody: metody sběru dat (pozorování, interview, dotazník, škálování, testy), metody analýzy dat (kvalitativní analýza dat, základy statistické analýzy dat).
  17. Pedagogické diagnostikování žáka: diagnóza, diagnostikování, typy diagnostické činnosti, diagnostický proces, chyby učitele v diagnostické činnosti, právní aspekty a etické zásady pedagogické diagnostiky, individuální vzdělávací plán a plán pedagogické podpory, dynamická diagnostika.
  18. Metody pedagogické diagnostiky: pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza produktů činnosti, projektivní techniky.
  19. Psychologie: předmět, metody, disciplíny.
  20. Základní koncepty psychologie: podmíněnost psychiky, pojetí duševního života v hlavních proudech psychologického myšlení; vědomí, čití a vnímání; pozornost, paměť, představivost; myšlení, řešení problémů, myšlení a řeč; kognitivní procesy, inteligence, schopnosti; emoce; vůle a volní procesy, rozhodování.
  21. Osobnost: vymezení, struktura a dynamika, motivace, potřeby.
  22. Učení: výsledky učení, druhy učení.
  23. Stres: stresory, zvládání zátěže, syndrom vyhoření, psychohygiena.
  24. Vývojová psychologie: východiska a metody, principy periodizace vývoje, principy vývojových změn, charakteristika vývojových fází, kognitivní a sociální charakteristiky dítěte školního věku.
  25. Aspekty psychického vývoje: kognitivní vývoj (Piaget), morální vývoj (Kohlberg, Gilliganová), psychodynamická pojetí vývoje (Freud, Jung, Winnicott, Mahlerová), psychosociální vývoj (Erikson), vývoj citové vazby (Bowlby, Ainsworthová), emoční vývoj a citová deprivace (Langmeier, Matějček).
  26. Socializace: sociální fenomény z hlediska evoluční psychologie, sociální mozek (Dunbar), sociální kognice (sociální stereotypy, efekt pořadí, halo efekt, teorie atribuce, atribuční chyby a kognitivní zkreslení,…), sociální vztahy v raném dětství (vliv raných sociálních zkušeností na pozdější život), sociální vlivy při utváření osobnosti v různých věkových obdobích, rolové chování, teorie sociálního učení.
  27. Meziskupinové vztahy (teorie meziskupinového chování, faktory působící v meziskupinovém chování, role sociálních skupin ve škole), sociální identita a sebepojetí (vliv členství v sociálních skupinách na jedince; sociální rysy, postoje), dynamika sociální skupiny (sociální facilitace a inhibice, sociální lenost, konformita, desirabilita, poslušnost vůči autoritě, vliv sociální role na chování jedince).
  28. Emoce: komunikační funkce emocí, role neverbálního chování, agrese (teorie vzniku a průběhu agrese), konflikt (typy a průběh konfliktů, konflikt na půdě školy a jeho řešení).
  29. Vliv školy ve výchově: role učitele a školy ve vývoji člověka, charakteristika malé sociální skupiny, skupinový vliv; zákonitosti, druhy a možnosti využití skupinové dynamiky v práci s dětmi.

Doporučená studijní literatura

  • APA styl: Požadavky na úpravu rukopisů. Pedagogická orientace. URL: https://journals.muni.cz/public/journals/10/pokynyproautorydleapa_151113_pedor.pdf
  • Čáp, J. (1997). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy (s. 332–341). Praha: ISV.
  • Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
  • Gavora, P. a kol. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné na: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk
  • Hewstone, M., & Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Moderní učebnice sociální psychologie. Praha: Portál.
  • Hoeksema - S. Nole; Fredrickson, B. L., Loftus, G. R., & Wagenaar, W. A. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Praha: Portál.
  • Katalog podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zdravotního nebo sociálního znevýhodnění. Olomouc: UP. URL: http://katalogpo.upol.cz/katalog-v-pdf/ (obecná část s. 28–31, 39–45; sluchové postižení (s. 7–16), tělesné (s. 22–36), sociální (s. 7–16), zrakové (s. 7–16), mentální (s. 8–9, 12), komunikační (s. 7–28), psychické (s. 11–17, 33–40).
  • Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.
  • Kraus, B. (2006). Teorie výchovy. Brno: MU.
  • Lechta, V. (2016). Inkluzivní pedagogika (26–38, 49–63, 96–109, 135–188, 205–219, 240–455). Praha: Portál.
  • Mertin, V. et al. (2016). Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika (s. 22–73, 75–136, 339–365). Praha: Wolters Kluwer.
  • Průcha, J. (2009). Moderní pedagogika (s. 19–268, 355–422). Praha: Portál.
  • Průcha, J. (2009). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru (druhy výzkumu s. 183–202). Praha: Portál.
  • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. URL: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani
  • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy: k vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny (s. 37–44, 81–105). Praha: Grada.
  • Švaříček, R. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry (s. 11–258). Praha: Portál.
  • Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: proměny lidské psychiky od početí po smrt (s. 19–72, 103–127, 144–179, 211–223, 245–266, 275–285, 307–313, 396–433). Praha: Portál.
  • Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.
  • Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Kombinace oborů

Oborové kombinace s oborem Učitelství odborných předmětů pro střední školy


Tento obor je nabízen pouze v jednooborovém studiu.

Nejčastěji zapisované předměty

Doporučené studijní plány a další informace najdete ve studijním katalogu fakulty.

Informace o studiu

Zajišťuje Pedagogická fakulta
Typ studia Magisterský navazující na bakalářský
Forma prezenční ano
kombinovaná ano
Doba studia 2 roky
Vyučovací jazyk Čeština

Termíny přihlášek

Máte dotaz k přijímacímu řízení? Napište nám.






Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.