Sociální pedagogika

Cílem doktorského studijního programu Sociální pedagogika je připravit studenty (doktorandy) jednak na vědeckou práci v akademickém prostředí, zároveň i na profesní uplatnění mimo akademickou sféru. V rovině akademické dokáží absolventi studijního programu samostatně definovat vědní obor, vysvětlit aktuální trendy a poznatky oboru, aplikovat metody bádání na jevy každodenní sociální reality. Podstatnou součástí obsahu studijního programu je tendence ukotvovat vědecké poznání v interdisciplinárním přesahu. V rovině mimoakademické absolventi studijního programu dokáží uplatnit sociální dovednosti, které v rámci PhD studia získali prostřednictvím povinné zahraniční stáže a prostřednictvím realizovaných výstupů, zejména v povinně volitelných předmětech.

Praxe

Praxe doktorandů má specifický charakter, který je založený na rozvíjení výzkumných a oborově vědních dovedností a znalostí. Tento charakter praxe je zesílený pravidelnou zpětnovazební reflexí pod patronací školitelů a garanta studijního programu. V kurikulu studia a ve studijních příležitostech na katedře jsou zastoupeny četné, na praxi orientované, aktivity. Praktické zkušenosti doktorandi získají v samotné výuce a na outdoorových kurzech v pozici lektorů, dále účastí na projektech členů katedry, případně při organizaci vzdělávacích akcí (například již tradiční patnáctileté konání Symposia katedry) v pozici organizátorů. Do prakticky ukotvených předmětů řadíme i internacionalizační předmět „Výzkumná stáž v zahraničí“ a povinně volitelné předměty.

Uplatnění absolventa se prioritně předpokládá v akademickém prostředí, konkrétně v oblasti sociálních věd. Tuto oblast reprezentují katedry sociální pedagogiky nebo katedry pedagogiky na pedagogických, filozofických, přírodovědeckých a ostatních fakultách s výukou pedagogických disciplín. Sociální pedagog je připravován pro činnosti výchovné, poradenské, resocializační, plánovací a organizační. Další uplatnění absolventů tak předpokládáme v různých vzdělávacích organizacích a výzkumných (vývojových) pracovištích, v oblasti sociálního poradenství, volného času, managmentu, v neziskovém sektoru, resortech ministerstev školství, spravedlnosti, vnitra a ve školní praxi.

Kritéria hodnocení

Přijímací zkouška se skládá z:

• Odborné rozpravy nad předloženým tématem výzkumného zaměření disertační práce zpracovaným uchazečem v rozsahu 6 - 12 normostran - 50 bodů
• Ověření znalostí z cizího jazyka - 20 bodů
• Prověření znalostí z vědního oboru - 30 bodů.

Každá část přijímací zkoušky se hodnotí body. Bodová hranice úspěšnosti pro přijetí je 60, přičemž maximálně může uchazeč získat 100 bodů. Současně v žádné ze tří částí přijímací zkoušky nesmí být bodová hodnota nižší než poloviční hodnota z maximálního počtu bodů v dané části. V případě, že podmínky pro přijetí splní větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších, sestavené podle výsledků přijímací zkoušky.