#našilidé – Kateřina Vlčková

Dnes na otázky odpovídá doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.
Zajímá vás, co by změnila ve školství nebo jaká kniha ji inspiruje?
Přečtete si rozhovor.

Dobrý den, mohla byste se prosím našim čtenářům představit a říct jim něco o sobě?
Bydlím v Brně, vždy jsem hodně cestovala a pobývala v cizích zemích. Studovala jsem němčinu a občanku pro střední školy a pedagogiku na FF MU a v Německu. Od roku 1995 jsem na Pedagogické fakultě MU v různých rolích (student, doktorand, akademik,..). Většinu času věnuji „práci“.

,,Na své práci mám ráda, že ji považuji za smysluplnou, dává mi svobodu, mohu pracovat s lidmi, které mám ráda a kteří mne inspirují, že je tvořivá a pestrá a že se neustále rozvíjím.“

Jakou roli na katedře zastáváte a co je náplní Vaší práce?
Na katedře garantuji výzkum v pedagogické praxi, učím ho už asi od roku 2006 s přestávkou, kdy jsem byla 7 let jen ve výzkumu. V jarním semestru učím poslední dva roky diagnostiku. Vedu doktorandy. Pracuji od r. 2001 v projektech základního výzkumu GAČR. Nyní koordinuji věci ohledně státních zkoušek, koncepce výzkumu KPed.

Co máte na své práci ráda a co je na ní náročné?
Na své práci mám ráda, že ji považuji za smysluplnou, dává mi svobodu, mohu pracovat s lidmi, které mám ráda a kteří mne inspirují, že je tvořivá a pestrá a že se neustále rozvíjím. Náročná je někdy časově nebo odbornými nároky ve vazbě na omezený čas.

,,Studovala jsem pedagogiku na FF MU, vyměnila jsem ji za filozofii. Pedagogika také mohla špekulovat, jak věci dělat a co je podstatou, ale v určitém momentě tam pak bylo jednání.“

Kdy a proč jste se rozhodla stát se učitelkou?
Považuji se spíše za akademika než učitele, ale učila jsem 12 let němčinu a část mé práce na vysoké škole vedle výzkumu a nejrůznějších posudků a organizace všeho možného je i výuka. Studovala jsem pedagogiku na FF MU, vyměnila jsem ji za filozofii. Pedagogika také mohla špekulovat, jak věci dělat a co je podstatou, ale v určitém momentě tam pak bylo jednání.

 Jaká je Vaše první vzpomínka na vzdělávání?
Asi v mateřské školce, kde jsme byli ve Velkých Losinách na školním výletě nebo skákali v pytli nebo chodili do sauny a těšili se na sušenky v odpočívárně. Po obědě jsme museli spát a pod polštář dostávali obrázek (občas, i když jsme nemohli usnout a jen předstírali, že spíme).

Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět na základní škole a proč?
Asi práce na pozemku, žádný stres, žádný tlak, byli jsme venku. A vaření, kde jsme snědli, co jsme uvařili a pak jsme to zkoušeli znova doma s velkým ohlasem. Bavily mne i dílny, vrtání a hoblování, šití a zpěv.

Potkala jste za svoje školní léta učitele, na kterého ráda (nebo nerada) vzpomínáte dodnes?
Na gymnáziu jsme měli velmi vzdělanou němčinářku, která překládala knihy pro opery, brala nás do Vídně a Bavorska, byla židovského původu, neskutečně kulturně vzdělaná, pro mne tehdy žijící alternativně, svobodně. Měli jsme tam učitele biologie, který byl malíř, a někteří brouci se v ČR jmenovali po něm. Učitele češtiny, který byl básník a mnohé ze třídy inspiroval psát básně a také se stát známými básníky… Na základní škole jsem měla češtinářku, která byla za socialismu vyhozena z nějaké asi vysoké školy, byla neskutečně kultivovaná, moudrá, laskavá, naučila, na konci pololetí jsme od ní dostávali ledňáčky, svou úrovní byla úplně někde jinde…

,,Občas chybí znalost chudého světa – toho, jak lidé žijí jinde a radost z toho bohatství, možností a svobod, co máme my. Takový obecně pozitivní pohled by mohl být silnější.“

Co ve školství podle Vás chybí?
Občas chybí znalost chudého světa – toho, jak lidé žijí jinde a radost z toho bohatství, možností a svobod, co máme my. Takový obecně pozitivní pohled by mohl být silnější. Ale nemám pocit, že by něco chybělo. Občas naopak spíš přebývá tlačení „politické korektnosti“ do vzdělávacího systému. Občas chybí správné informace v oblasti právě tohoto nového trendu politické korektnosti učebních materiálů atd.

Jaká kniha o vzdělávání Vás inspiruje?
Naposledy třeba Harari – Sapiens: A brief history of humankind.

Kdybyste mohla ve školství změnit jednu věc, co by to bylo?
Jsem ráda, že se po světě rozšířilo právo na vzdělání a přístup ke vzdělávání, včetně dívek a že (krom asi jednoho náboženství) jsou bytosti rovnocenné a svobodné. Byla bych ráda, aby nevymizela nabídka věcí z naší a světové historie, které obecně rozvíjí lidi a neskutečně posouvají možnosti využití veškerého lidského potenciálu. Přála bych si, aby vždy vyhrála svoboda názoru/slova a nezmizela kvůli „politické korektnosti“. A abychom byli jedním celkem (např. na úrovni třídy, učitelského sboru školy, národa,…), který drží spolu a pomáhá si.