Účastníci animace - Gymnázium Integra, 11 studentů kvarty až sexty, včetně vyučující, která se také aktivně zapojila

Motivace:
Stejně jako současné umění, také didaktika výtvarné výchovy směřuje k přesahu do jiných uměleckých oborů jako je hudba, drama, tanec, literatura, nová média aj. Na současné tendence by proto měla navázat i galerijní pedagogika, která v České republice v posledních letech zaznamenává zvýšený zájem jak ze strany pedagogických pracovníků či studentů učitelství, tak i veřejnosti. Zprostředkování umění v galeriích by se proto mělo pohybovat na intermediální rovině. V této animaci jsme se zaměřili nejen na přesahy jednotlivých oborů, ale zejména na jejich vzájemnou komunikaci, možnost a způsob přenosu informace mezi nimi.

1. První fáze animace měla být bližším seznámením s výstavou a krátkým zamyšlením nad emocemi, pocity a myšlenkami, které může výtvarné dílo vyvolávat. Účastníci dostali lístečky s obecnými psychologickými či estetickými termíny/krása, strach, neurčitost ad., které měli přiřadit k obrazu, jenž by daný termín podle nich co nejlépe vystihoval. Lísteček s pojmem potom nechali ležet u obrazu.

2. V druhé části jsme pracovali s provázkem. Animovaní studenti ve skupině odmotávali provázek a se zastavovali u jimi vybraných obrazů, kde zůstal jeden účastník stát s provázkem v ruce. Ve výsledku této akce se všichni rozprostřeli po celé galerii, spojeni napnutým lankem. Výsledkem bylo navození skupinové spolupráce a komunikace o tom, zde si vybrané termíny s obrazy odpovídají.

3. Ve třetí části byli účastníci rozděleni do tří skupin, z nichž si každá po společné dohodě vybrala jeden obraz. Střídavě pak jedna skupina vybraný obraz zprostředkovávala hrou na bubny, zbylé dvě skupiny tuto hru zaznamenávaly barvami na připravený pás papíru, aniž by věděly, o jaké dílo se jedná.

4. Závěrečnou fází celé animace byla diskuze formou hry rolí. V jejím rámci si každý z účastníků vylosoval určitou postavu a z tohoto úhlu pohledu pak popisoval libovolný obraz. Role měly pokrýt co nejširší spektrum potenciálních návštěvníků galerie - např. vystavující umělec, TV reportér, básník, psycholog, informatik, matematik, zemědělec, uklizečka galerie apod.

Výsledky ve vztahu k cílům animace: Cílem animace bylo zkoumat a prožít možné vztahy vizuálního a akustického. Během animace se účastníci přesvědčili, do jaké míry lze výtvarné umění lze zprostředkovávat hudbou. Zajímavé bylo sledovat přístup jednotlivých skupin ke hře. V první z nich členové postupovali ryze individuálně, ve druhé si pak rozdělili jednotlivé party, které se měly vzájemně složitě doplňovat, ve třetí se domluvili na určitém druhu zvuku a jeho průběžných změnách. V porovnání s vybranými obrazy můžeme konstatovat, že tento přístup zcela odpovídá kompozičním dispozicím daných děl. Ke každé hře pak vznikla dvě plátna. Zde jsme mohli opět sledovat míru kolektivního zapojení animovaných, která byla nejvyšší právě při hře třetí, nejhomogennější skupiny. Vzniklá plátna k jedné hře bylo možné mezi sebou porovnávat. Zpravidla se neshodovala barevně, ale strukturně a kompozičně. Závěrem lze říci, že každý účastník mohl sám na sobě pocítit, že i přes odlišnost médií určité informace a obsahy mohou zůstat zachovány, což může některé vést i k hlubším úvahám nad podstatou a smyslem výtvarného či obecně tvůrčího vyjadřování vůbec.