Věková skupina čtrnácti let uzavírá období vzdělávání na základních školách. To je ukončováno v období čtrnácti či patnácti let (pokud žák nenastoupil základní školní docházku s odkladem, či z důvodu nemoci či neprospěchu). Toto období je pro studenta plné změn nejen po fyzické a psychické stránce vývoje mladého člověka, ale je taktéž poznamenáno končící základní docházkou a přestupem na střední školy či učiliště. Tyto změny rovněž mohou reflektovat a následně se promítat do výtvarných projevů žáka. Jak ve výtvarném pojednání, tak ve volbě témat,jež jsou žáky zpracovávány.
Vybrané práce reflektují tvorbu žáků jak víceletého gymnázia, tak základní školy. Témata jsou značně roztříštěna v jednotlivosti. Nejpočetnějším vzorkem je Ilustrace příběhu vznikající hravou formou volných asociací, které byly dále výtvarně zpracovány. Výtvarná práce z tohoto okruhu byla také zvolena jako reprezentativní. Ve výtvarném zpracování Eriky (obr. 12) se objevuje jak portrét, tak malebné ztvárnění okolního prostoru. Eričina práce je tvořena technikou malby vodovými barvami. Obsahová stránka je postavena na volné slovní asociaci vytvářené na základě vylosovaného písmene „O“. Proto jsou zde patrné motivy „obloha, oblečená opice, Oskar a jeho obrovské oko.“
Chlapecká tvář v popředí je zobrazena z profilu. S pootevřenými ústy, která nepostrádají značnou nadsázku, sleduje chlapec opici, která sedí na grilu. Utváření prostoru je v tomto případě diferencováno pouze velikostí obličeje v popředí od velikosti opice v zadní části obrazové plochy. Prostorová konstrukce lineární perspektivy zde není utvářena. Podobně jako v mladších věkových skupinách, také zde se ve středu obrazové plochy objevuje horizontální čára, oddělujícínebe od trávníku. V této skupině je členění plochy do pásů přítomno velmi často a jen málo se proto v zacházení s perspektivním rámcem odlišují od věkově mladších žáků druhého stupně základních škol (obr. 1, 2, 3, 7, 8, 9, 10, 11, 12). Je stále patrná bezmocnost v uchopení perspektivy, nicméně, již se objevují výjimky a snahy po jejím přesnějším ztvárnění (obr. 5, 14).
Obličej je výrazně nadsazen a karikován, ve své tvarové nadsázce popírá podobu klasicky utvářené tváře. Objevuje se zde příklon ke schematickému řešení. I v jeho barevném pojednání je popřen prvek prostorovosti, což je typické i zbylých zpracování tváří této skupiny (obr. 1, 5, 8, 11).
Na Markétině práci je dominantním prvkem tvář, nevěřícně kulící oči. Oko je záměrně nadsazeno což je ještě markantnější díky orámování očí černou linií což ještě zvýrazňuje prvek nadsázky.Motivy očí se často objevují jako dominantní prvky tváří postav (obr. 1, 5, 8, 11).
K práci barvou je stále přistupováno plošným přístupem, kde barva pouze kopírujeobrysové linie. Tento postup se taktéž neliší od malebného pojednání věkově mladších žáků. Je zde patrná absence míchání barev. Erika si během práce vystačila pouze s odstíny přítomnými na paletě vodových barev a nerespektovala malířské pojetí práce s nimi.
