Časopis Komenský

 

Čítanky určené pro žáky 2. stupně ZŠ obsahují někdy ukázky, jejichž hlavním cílem je žáky primárně literárněhistoricky vzdělávat, případně v nich probouzet vlastenecké cítění. Nabízí se otázka, nakolik (a zda vůbec) žáci některým těmto textům rozumějí a jsou schopni z nich pro sebe absorbovat nějaké etické, estetické či obecně kulturní hodnoty. Někdy může pomoci vhodný učitelův přístup, ovšem v podobných případech většinou výuka sklouzává k předávání faktografických poznatků, jak potvrzují realizované výzkumy mezi žáky základních škol a gymnázií (Hník, 2014; Radváková 2015; Vala, 2011). Toto pojetí výuky však nemá přímou oporu v kurikulárních dokumentech (RVP ZV).

Kritika faktografického pojetí výuky neznamená, že bychom měli rezignovat na jakoukoli naukovou složku, která může vést k hlubšímu vhledu do díla, k jeho chápání v širších souvislostech i k rozvoji kulturního rozhledu. Považujeme však za potřebné nabízet ji žákům v bezprostřední souvislosti s jejich četbou uměleckého textu a jeho reflexí. Vést žáky k aktivnímu poznávání. A k tomu je ideální motivací čtenářský prožitek. Umožňují však žákům texty, s nimiž se setkávají v literární výchově, zažít radost z četby a z jejího sdílení? Podporují tyto texty rozvoj čtenářství žáků?

Často se chceme učit jednoduše, rychle a názorně. YouTube je prostorem, který tomuto trendu odpovídá. Je tak místem, které navštívíme, když hledáme srozumitelné odpovědi na naše otázky a přehledné vysvětlení toho, co nás zajímá. Otázku, jak tvořit vzdělávací videa na YouTube, se zde pokusím zodpovědět stejně tak. Jednoduše a názorně prostřednictvím příkladu učitele Adama, který taková videa velmi úspěšně tvoří.

Prostředí YouTube poskytuje svým uživatelům různorodý obsah, převážně zábavného charakteru, přesto roste skupina uživatelů a tvůrců, kteří využívají YouTube ke vzdělávání (Rotman, Golbeck, Preece, 2009; Snelson, C. and Perkins R., 2009). Vzdělávací online video si definujeme jako audiovizuální soubor šířený a sledovaný prostřednictvím internetu, za využití informačních a komunikačních technologií (McGarr, 2009). Video přitom musí přesahovat informační či zábavní rovinu, aspirovat na vzdělávání prostřednictvím didaktické transformace daných informací a usnadňovat učení (Průcha, 2001 s 299).

V súčasnej dobe relativizovania morálnych hodnôt, prejavujúcom sa spochybňovaním škodlivosti istého ľudského konania, napr. holokaustu či iných javov etnickej neznášanlivosti určitými ľuďmi, je pre učiteľov dôležité oboznámiť sa s vnímaním morálnych hodnôt súčasnými žiakmi.

Rozvíjaniu pozitívnych morálnych hodnôt by mala predchádzať analýza morálnych hodnôt

žiakov. Ide najmä o pochopenie ich porozumenia morálnym konceptom a ich vzťahu k nim; ich morálneho kontextu, formujúceho ich vzorce správania, napr. akí sú ľudia, ktorých pokladajú za svoj ideál; aké konanie obdivujú, resp. odsudzujú.

 

Prospěchově nejslabší žáci třídy představují mnohdy ve více směrech upozaděnou, a někdy také neoblíbenou skupinu. Tito žáci se vedle stabilně slabých výkonů často vyznačují zvýšenou nekázní, nebo naopak pasivitou ve výukových činnostech (Myhill, 2002; Šeďová, & Šalamounová, 2016). Mnozí učitelé si problém slabého školního výkonu spojují spíše s chlapci než s dívkami (Carrington et al., 2008). Z toho důvodu lze gender žáků považovat za jedno z podstatných hodnoticích hledisek učitele.

Otázka vztahu mezi školní výkonností a genderem žáků se kladla odjakživa. Vztah chlapců a dívek ke škole i k výukovým činnostem se podle mnohých autorů liší. Chlapci jsou genderově stereotypně nahlíženi jako méně motivovaní, organizovaní a ochotní se soustředit. Zároveň mají vůči škole spíše negativní pocity. Kdežto dívky bývají vnímané jako systematičtější, poddajnější, pečlivější a ochotnější vyhovět (Martin, & Marsh, 2005; Younger, & Warrington, 1996). Rozdíly v chování chlapců a dívek ve výuce je možné vysvětlit různými způsoby. Younger a Warrington (1996) tvrdí, že je pro chlapce velmi důležitá image, kterou mají před ostatními. Maskulinní identita se vylučuje se sklony podřídit se a následovat pokyny učitele. Tento trend vede ve svém důsledku chlapce k nekázni a k nižší výkonnosti.