Časopis Komenský

Fenoménu finanční gramotnosti a jejímu rozvoji ve výuce se v posledních letech dostává stále více pozornosti. Děje se tak nejen kvůli proběhnuvší finanční krizi v roce 2009, u níž se za jeden ze spouštěcích mechanismů považuje právě nedostatečná úroveň finanční gramotnosti u spotřebitelů, ale i kvůli dalším problémům v oblasti financí, které mohou mít v blízké budoucnosti negativní dopad na finanční stabilitu nejen jedinců, ale i celého státu. Mezi ty nejzávažnější patří celkové stárnutí populace a s ním spojené financování důchodového systému, nabídka nových a komplexních finančních produktů, jež nejsou dostatečně přehledné či neustále narůstající zadlužení domácností. Zvláště pak u dospívající populace hrozí, především kvůli snadné dostupnosti a nízkým nárokům, podlehnutí neblahým finančním trendům. Dospívajícím často chybí možnost své kroky v oblasti financí diskutovat se staršími generacemi, jelikož ty nemusely podobná rozhodnutí během svého života činit. Mladší generace tak musí spoléhat pouze na svůj vlastní úsudek a právě svoji finanční gramotnost. Nicméně jak některé mezinárodní studie ukazují, úroveň finanční gramotnosti dospívajících je často na velmi nízké úrovni (Atkinson & Messy, 2012; Kempson, Perotti & Scott, 2013). 

Prvky finančního vzdělávání žáků by tak měly být důležitou součástí kurikula a následně i samotné výuky, a to již od útlého věku žáků. Dle závěrů výzkumů uskutečněných v USA, Velké Británii a Austrálii se totiž žákovy postoje a finanční návyky začínají rozvíjet již v období věku kolem sedmi let (OECD, 2014). Je tedy tento trend zohledněn i podmínkách českého školství? V návaznosti na studii Sedlákové (2017) v tomto časopise, která se zabývala propojením finanční gramotnosti a dramatické výchovy jako jednoho z možných způsobů rozvoje žáků v dané oblasti, se autor článku zaměřuje na celkovou koncepci finanční gramotnosti v českém kurikulu, zvláště pak v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV). Po stručném vymezení pojmu finanční gramotnost a popisu jejího ukotvení v rámcových vzdělávacích programech, jsou představeny konkrétní vzdělávací oblasti, do nichž byla tato problematika implementována. Čtenář tak má možnost, na základě uvedeného přehledu, posoudit, zdali je současná koncepce finanční gramotnosti v kurikulu vyhovující, a jestli nabízí školám dostatečnou oporu k rozvíjení žáků v dané oblasti.  

Co si představit pod pojmem finanční gramotnost

V poslední době se v oblasti rozvoje úrovně obecné gramotnosti obyvatelstva dostává do popředí pojem funkční gramotnost. Ta, na rozdíl od samotného pojmu gramotnost, který vyjadřuje schopnost lidí ovládat základní dovednosti (čtení, psaní, počítání), klade důraz i na umění získat a zpracovat informace a využít je v běžném životě. Jde tedy především o schopnost člověka aktivně se podílet na světě informací. I proto je míra funkční gramotnosti dnes považována za jeden z ukazatelů úrovně společnosti. Samotná finanční gramotnost je pak vnímána jako jedna z jejích podsložek.

V České republice byla finanční gramotnost poprvé definována v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2007), a toto vymezení se používá dodnes. Finanční gramotnost je dle daného dokumentu:

„…soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“ (MF; MŠMT & MPO, 2007, s. 7)

 


I z výše uvedené definice je patrné, že finanční gramotnost není založena pouze na osvojených teoretických znalostech. Dle Hungové a kolektivu (2009) by se finančně gramotný jedinec (a tedy i samotný žák) měl orientovat ve třech základních dimenzích: finanční znalosti, finanční dovednosti a finanční chování. Zatímco znalostní dimenze odkazuje na vědomosti jedince v dané oblasti, dimenze dovedností je charakterizována jako připravenost dané znalosti použít v reálním životě. Žáci by tak měli být ve výuce vedeni nejen k memorování, ale především k uplatnění a aplikaci nabytých znalostí v různých životních situacích. Za nejdůležitější je pak považována dimenze chování, jelikož ta má přímý dopad na samotný život jedinců a jejich finanční situaci. Jak je naznačeno v následujícím modelu (obrázek 1), všechny složky se vzájemně ovlivňují, a proto je třeba zkoumat a rozvíjet každou z nich.   

 

Obrázek 1. Dimenze finanční gramotnosti (vlastní tvorba).

 

 Stěžejní dokumenty finančního vzdělávání v ČR

Na základě usnesení č. 1594[2], které bylo vydáno Vládou České republiky dne 7. prosince 2005, byla na konci září roku 2006 představena první verze dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. V jeho rámci byly navrhovány první standardy finanční gramotnosti, jejichž implementace do rámcových vzdělávacích programů byla zajištěna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v termínech stanovených pro úpravu stávajících dokumentů

V následujícím roce se finanční gramotnost stala jedním ze tří základních pilířů Rámcové politiky Ministerstva financí ČR v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu.  Z tohoto důvodu byla připravena Strategie finančního vzdělávání, která byla v roce 2007 schválena vedením rezortů financí a školství, a jejímž cílem bylo vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. Tato strategie byla prvním koncepčním dokumentem, řešícím problematiku posílení finanční gramotnosti obyvatel České republiky. Dokument obsahuje představení konceptu finanční gramotnosti a jeho počáteční vymezení. Na základě prezentovaných výsledků šetření úrovně finanční gramotnosti u obyvatel ČR jsou v dokumentu stanoveny prioritní oblasti a cílové skupiny finančního vzdělávání spolu s popisem dvoupilířové struktury finančního vzdělávání (dělení na počáteční a další vzdělávání).

Na základě doporučení Mezinárodní organizace OECD a Evropská komise byla daná strategie povýšena na strategii národní, a to za účelem zvýšení povědomí o potřebnosti finančního vzdělávání a nutnosti vytvoření jednotného a koordinovaného systému. Dne 10. května 2010 tak byl vládou schválen dokument Národní strategie finančního vzdělávání (2010), který se pak svým obsahem podobá původní strategii.

Současná podoba koncepce finanční gramotnosti v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání

Po aktualizaci dokumentu Systém budování finanční gramotnosti docházelo k postupné implementaci standardů do rámcových vzdělávacích programů. Pro střední vzdělávání byly standardy začleněny do Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (vzdělávací oblast Člověk a svět práce) a do Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání (vzdělávací oblast Ekonomické vzdělávání a průřezové téma Člověk a svět práce) již v roce 2007, kdy probíhala revize těchto dokumentů, a podle nějž probíhá vyučování na školách od roku 2009. Jelikož byl RVP ZV připraven již před vypracováním standardů finanční gramotnosti, proběhla jejich implementace až při následující revizi v roce 2012. Od září roku 2013 by tak problematika finanční gramotnosti měla být součástí vzdělávání na všech základních školách.[3]

Přestože se pojem finanční gramotnost v samotném RVP ZV před revizí v roce 2012 nevyskytoval, bylo možné nalézt místa, které byla této oblasti blízká. Šlo zejména o ty části, které vedly žáky k řešení problémů, zodpovědnému rozhodování, praktickému jednání, orientaci na situace blízké životu, uplatňování práv a naplňování povinností, rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Před samotnou revizí tak bylo doporučeno promítat prvky standardů finanční gramotnosti především do oblastí Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Po realizované úpravě byly však standardy implementovány pouze do dvou z těchto oblastí, a to do oblasti pro první stupeň Člověk a jeho svět a oblasti v rámci druhého stupně Člověk a společnost, konkrétně do vzdělávacího oboru Výchova k občanství. V rámci oblasti Matematika a její aplikace se neuskutečnila žádná změna v obsahu, která by souvisela s finanční gramotností, a to i přesto, že v oblasti matematiky mají již učitelé zkušenosti s finanční matematikou a její rozšíření o další prvky by nebylo příliš komplikované. Alespoň v rámci následných doporučení vydaných k RVP ZV je uvedeno, že je třeba finanční gramotnost realizovat v součinnosti s dalšími vzdělávacími obory jako jsou Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie a Člověk a svět práce.

V tabulkách číslo 1 a 2 je představen obsah standardů finanční gramotnosti a současná koncepce finanční gramotnosti v RVP ZV. Tučně vyznačeny jsou pak změny, které byly uskutečněny v rámci revize RVP ZV v roce 2012. Jak si lze povšimnou v tabulce 1, obsahy i výsledky standardů pro první stupeň jsou v současné době plně obsaženy i v RVP ZV a plně se tak shodují.   

Tabulka 1

Přehled koncepce finanční gramotnosti na prvním stupni ZŠ

RVP ZV

Standardy finanční gramotnosti

Člověk a jeho svět

Lidé kolem nás

1. stupeň ZŠ

Učivo

Očekávané výstupy

Obsah

Výsledky

právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci

 

vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné

 

hmotný a nehmotný majetek

 

rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti

 

hotovostní a bezhotovostní forma peněz, způsoby placení

 

banka jako správce peněz, úspory, půjčky

orientuje se v základních formách vlastnictví

 

používá peníze v běžných situacích

 

odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze

 

na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů

 

vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

 

Téma: Peníze

hotovostní a bezhotovostní forma peněz

 

způsoby placení

 

banka jako správce peněz

používá peníze v běžných situacích

 

odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze

Téma: Hospodaření domácnosti

rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti

 

nárok na reklamaci

na příkladu ukáže, proč není možné realizovat všechny chtěné výdaje

Téma: Finanční produkty

úspory

 

půjčky

vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2013, s. 42.

Také na druhém stupni byly standardy kompletně implementovány do RVP ZV. Většina témat byla ukotvena v oboru Člověk, stát a hospodářství, pouze oblasti týkající se základních práv spotřebitelů byly zaneseny do oboru Člověk, stát a právo. S revizí však bylo navrženo i nové učivo a především výstupy, kterých by žáci měli dosáhnout. Na úrovni učiva šlo o obsahy týkající se hospodaření, konkrétně pak úspor, investic, úvěrů, splátkového prodeje či leasingu. Dále byla navíc zdůrazněna problematika rozpočtu státu a významu daní. Co se týče výstupů, oproti standardům byly navíc zahrnuty oblasti duševního vlastnictví, fungování trhu a státního rozpočtu, jeho příjmů a výdajů. Obsahy implementované nad rámec standardů jsou vyznačeny kurzívou.

Tabulka 2

Přehled koncepce finanční gramotnosti na druhém stupni ZŠ

RVP ZV

Standardy finanční gramotnosti

Člověk a společnost

Výchova k občanství

Člověk, stát a hospodářství

2. stupeň ZŠ

Učivo

Očekávané výstupy

Obsah

Výsledky

majetek, vlastnictví – formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana; hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví

 

peníze – funkce a podoby peněz, formy placení;

 

hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory, investice, úvěry, splátkový prodej, leasing; rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odlišnosti; význam daní

 

banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojištění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků

 

výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost

 

principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; tvorba ceny, inflace; podstata fungování trhu; nejčastější právní formy podnikání

rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady

 

sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů v hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti, dodržuje zásady hospodárnosti, a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi

 

na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení

 

vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí, vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít

 

uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu

 

na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz

 

rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané

 

rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti

 

 

Téma: Peníze

nakládání s penězi

 

tvorba ceny

 

inflace

na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení

 

na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH

 

objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny

 

popíše vliv inflace na hodnotu peněz

Téma: Hospodaření domácnosti

rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti

 

základní práva spotřebitelů

sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů

 

objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu

 

vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele

Téma: Finanční produkty

služby bank, aktivní a pasivní operace

 

produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků

 

pojištění

 

úročení

uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení

 

uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice)

 

uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing)

 

vysvětlí význam úroku placeného a přijatého

 

uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít

Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2013, s. 52.

K čemu vede výuka k finanční gramotnosti?

Často je v souvislosti s rozvojem finanční gramotnosti a její implementací do kurikula kladena otázka, zdali má výuka v dané oblasti nějaký reálný vliv na samotné žáky a jejich chování. Danou problematikou se již zabývalo množství zahraničních studií, které ukazují, že právě navyšováním finanční gramotnosti občanů lze zmírnit dopad výše zmíněných nepříznivých trendů, jelikož jedinci mající zkušenost s nějakou formou finančního vzdělávání se ve finančních otázkách lépe orientují a jsou také častěji ochotni zapojovat se do finančních vztahů, což v důsledku může přispívat k jejich finanční zodpovědnosti (Tokar Asaad, 2015, s. 108; Grohmann, 2015, s. 410). V dalších výzkumech byl zjištěn pozitivní vliv finančního vzdělávání na konkrétní oblasti, např. na investování jedinců na burze (Yoong, 2010, s. 18), na spoření si na penzi (Lusardi, 2008, s. 29) nebo na plnění závazků u hypoték (Gerardi, Goette & Meier, 2010, s. 29). V domácím prostředí situaci ilustruje výzkum ministerstva financí (2007), který zjišťoval postoje českých občanů k problematice finančního vzdělávání a jehož výsledky naznačily, že i když respondenti považují orientaci v oblasti financí za důležitou, nezanedbatelnému procentu z nich úroveň znalostí nestačí k efektivnímu využívání finančních služeb a produktů. Z toho důvodu má smysl posilovat výuku vedoucí k rozvoji finanční gramotnosti již v raném věku. 

Jak je výuka vedoucí k rozvoji finanční gramotnosti realizována v praxi

Jak bylo zmíněno výše, finanční gramotnost je od září roku 2013 povinnou součástí základního vzdělávání. Nelze ji tedy realizovat pouze volitelnými předměty či jen u vybrané skupiny žáků. Výuka vedoucí k rozvoji finanční gramotnosti musí probíhat na 1. i na 2. stupni, jelikož pro oba stupně základního vzdělávání jsou v RVP ZV závazné očekávané výstupy. Je tedy nutné zohledňovat také návaznost mezi danými stupni vzdělávání. Školy mají v zařazování finanční gramotnosti do výuky poměrně volnou ruku. Je na vedení, jaká časová dotace bude problematice věnována, a v jaké formě bude rozvoj finanční gramotnosti žáků probíhat. Zdali zvolí cestu samostatného předmětu, mezioborového tématu, či ji budou rozvíjet pouze v předmětech, ve kterých byly uskutečněny změny v rámci zahrnutí standardů finanční gramotnost do RVP ZV během jeho revize.

V jaké formě je tedy finanční gramotnost implementována do výuky? Výzkum, který se danou otázkou částečně zabýval, je PISA 2012, jehož se v ČR účastnilo 297 vybraných škol ze všech 14 krajů. Ačkoliv v době šetření nebyl ještě koncept finanční gramotnosti součástí RVP ZV, existovaly již standardy finanční gramotnosti, které měly školy na základě doporučení zanášet do svých školních vzdělávacích programů. Jednotlivá data pak vycházela ze zpráv ředitelů participujících škol. Témata finanční gramotnosti byla v případě 72,8 % podílu žáků vyučována formou průřezového tématu. V rámci humanitních předmětů (např. výchova k občanství) se okolo 44 % žáků setkalo ve výuce s rozvojem finanční gramotnosti v rozmezí 1–4 hodin ročně, a přibližně stejné množství žáků v rozmezí 5–19 hodin ročně. V případě matematiky se 28 % žáků zabývalo finančním vzděláváním v rozmezí 1–4 hodin ročně, a 56,8 % pak v rozmezí 5–19 hodin ročně. Výsledky tedy naznačují, že před zařazením témat finanční gramotnosti do RVP ZV probíhalo její rozvíjení prostřednictvím výuky na druhém stupni dle doporučení, a to nejspíše v oblastech Člověk a společnost a Matematika a její aplikace přibližně ve stejném rozsahu. V rámci výzkumu Jandové (2014), která se zaměřila na koncepci finanční gramotnosti ve vzdělávacích programech základních škol, odpovědělo 74 % respondentů z řad učitelů, že jsou témata finanční gramotnosti integrována do více předmětů. Na druhém stupni ZŠ je časová dotace výuky vedoucí k rozvoji finanční gramotnosti u 45 % respondentů menší než 1 hodina týdně, jednu hodinu týdně pak označilo 27 %.

Prostor věnovaný finanční gramotnosti v hodinách záleží také na samotných učitelích, a na tom, do jaké míry se cítí v dané problematice jistí. Výzkum Brandona a Smitha (2009) však poukázal na fakt, že samotní učitelé v USA mají stejnou úroveň znalostí v oblasti financí, jako běžný spotřebitel. Může tak docházet k paradoxům, kdy po studentech bude vyžadován určitý stupeň znalosti v oblasti financí, aniž by samotní učitelé těmito znalostmi disponovali. Společný výzkum Wayové a Holdenové (2009) zase naznačil, že přestože téměř 90 % dotázaných učitelů souhlasilo se zařazením prvků finančního vzdělávání do kurikul základních a středních škol, méně než 19 % z nich se cítilo plně kompetentních k výuce alespoň jednoho z finančních konceptů, které jsou uvedeny v amerických vzdělávacích standardech. V rámci výzkumu PISA 2012 (OECD, s. 152) pak bylo uvedeno, že téměř 33 % učitelů v ČR, kteří vzdělávají žáky v oblasti financí, neprošlo žádným rozšiřujícím kurzem. Na 42 % školách se pak méně jak polovina učitelů rozvíjejících finanční gramotnost žáků účastnila dodatečných školení. Učitelé se tak často nepovažují za dostatečně kompetentní žáky v dané oblasti rozvíjet, jelikož se jedná o nově implementovanou látku, na jejíž výuku nebyli dostatečně připraveni během svých studií. Je tedy patrné, že oblasti rozvoje finanční gramotnosti u žáků je stále nutné věnovat pozornost, a zdokonalovat ji i v závislosti na měnících se finančních trendech.

Učitelům je alespoň k dispozici poměrně široká škála materiálů a publikací týkajících se finančního vzdělávání, která se neustále rozrůstá. Například Národní ústav odborného vzdělávání již vydal řadu metodických příruček, které obsahují příklady dobré praxe a ukázky různých finančních úloh např. Finanční gramotnost: úlohy a metodika, Finanční gramotnost: obsahy a příklady z praxe škol (Klínský & kol., 2008) či Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka (Hesová & Zelendová, 2011). K dané problematice jsou také dostupné učebnice od různých vydavatelství např. Výchova k finanční gramotnosti (Kašová & Istenčin, 2012), Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy (Jakeš & kol., 2011) či Finanční a ekonomická gramotnost pro ZŠ a víceletá gymnázia (Skořepa & Skořepová, 2008). Také množství online materiálů vypracovaných samotnými učiteli narůstá.

Závěr

V článku byl představen vývoj a současný stav koncepce finanční gramotnosti v základním vzdělávání. Tento rok je to deset let od vydání prvního uceleného dokumentu týkajícího se navýšení finanční gramotnosti obyvatel ČR. Jedním z jeho cílů bylo posílení finančního vzdělávání ve všech životních stadiích. Je třeba zmínit, že Česká republika patří mezi první země, které v poměrně krátké době vytvořily národní strategie finančního vzdělávání a implementovaly prvky finanční gramotnosti do samotného projektovaného kurikula. Z výzkumů je však patrné, že rozvíjení finanční gramotnosti prostřednictvím výuky je zvláště na druhém stupni realizováno především formou mezipředmětového tématu, a že výuka za tímto účelem často probíhá nepravidelně a spíše nárazově. Mimo to se také samotní učitelé dané problematice často vyhýbají či se jí dotýkají pouze okrajově, z důvodu pocitu vlastní nekompetentnosti. Otázkou tedy zůstává, zda lze skutečně považovat současnou koncepci a realizaci výuky týkající se finanční gramotnosti za dostačující k rozvoji žáků v dané oblasti.     

 

 

Mgr. Karel Ševčík působí jako doktorand studijního programu Pedagogika na Institutu výzkumu školního vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se koncepcí finanční gramotnosti v kurikulu České republiky a vybraných zahraničních zemích.

Kontakt: 327241@mail.muni.cz

 

 

Literatura

Atkinson, A. & F. Messy  (2012). "Measuring Financial Literacy: Results of the OECD / International Network on Financial Education (INFE) Pilot Study", OECD Working Papers on Finance, Insurance and Private Pensions, No. 15, OECD Publishing, Paris.

Brandon, D. P. & Smith, C. M. (2009). Prospective teachers’ financial knowledge and teaching self-efficacy. Journal of Family and Consumer Sciences Education, 27(1).

Gerardi, K., Goette, L., & Meier, S. (2010) Financial literacy and subprime mortgage delinquency: evidence from a survey matched to administrative data. Working Paper 2010-10. Federal Reserve Bank of Atlanta, Atlanta, GA.

Grohmann, A. (2015). School, parents, and financial literacy shape future financial behavior. DIW Economic Bulletin. 5(30/31).

Hesová, A. & Zelendová, E. (2011). Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka. [online]. Praha, NÚV, divize VÚP. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/11/Financni_gramotnost_ve_vyuce_definitivni.pdf.

Hung, A., Parker, A., & Yoong, J. (2009). Defining and measuring financial literacy RAND Working Paper Series WR-708. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1498674.

Jakeš, P. &  kol. (2011). Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Praha, Fortuna.

Jandová, L. (2014). Výsledky dotazníkového šetření k metodice výuky finanční gramotnosti na základních školách. Dostupné z: http://www.financnigramotnostdoskol.cz/products/vysledky-dotaznikoveho-setreni-k-metodice-vyuky-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach/.

Kašová, J. & Istenčin, L. (2012). Výchova k finanční gramotnosti: pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Plzeň, Fraus.

Kempson, E.; Perotti, V., & Scott, K. (2013). Measuring financial capability: A new instrument and results from low- and Middle-Income countries. World Bank, Washington, DC. Dostupné z: https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/16296/798060WP020Mea0Box0379791B00PUBLIC0.pdf?sequence=1&isAllowed=y.

Klínský, P., Chromá, D., Tesařová, S., & Janák, M. (2008). Finanční gramotnost –  obsah a příklady z praxe škol. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Financni_gramotnost_obsah_a_priklady_z_praxe_skol.pdf.

Lusardi, A. (2008). Household saving behavior: the role of financial literacy, information, and financial education programs. National Bureau of Economic Research Working Paper 13824. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w13824.

MŠMT (2013). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z:  http://www.nuv.cz/file/518/.

MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z: z http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_verze_cerven.pdf.

MF; MŠMT & MPO (2007). Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/SBFG_finalni_verze.pdf.

MF ČR (2007). Rámcová politika Ministerstva financí v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/ochrana-spotrebitele/ramcova-politika-mf-ochrany-spotrebitele.

MF ČR (2007). Strategie finančního vzdělávání. Dostupné z: http://www.vzdelavani2020.cz/images_obsah/dokumenty/knihovna-koncepci/financni-vzdelavani/strategie_fin-vzdelavani_cr_200710.pdf.

MF ČR (2010). Národní strategie finančního vzdělávání. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/narodni-strategie-financniho-vzdelavani-2010.

OECD (2012). PISA 2012 Results: Students and money. OECD Publishing, Paris. Dostupné z: http://www.oecd.org/pisa/keyfindings/PISA-2012-results-volume-vi.pdf.

OECD (2014). Financial education for youth: The role of schools, OECD Publishing, Paris. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/9789264174825-en.

Sedláková, V. (2017). Jak obohatit výuku finanční gramotnosti aneb Výuka finanční gramotnosti prostřednictvím dramatické výchovy na základě literární předlohy. Komenský, 2(142), 40–46.

Skořepa, M. & Skořepová, E. (2008). Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Manuál pro učitele. Praha, Scientia.

Tokar-Asaad, C. (2015). Financial literacy and financial behavior: Assessing knowledge and confidence. Financial Services Review, 24(2), 101–117.

Way, W. L., & Holden, K. C. (2009). Teachers’ background and capacity to teach personal finance: Results of a national study. Journal of Financial Counseling and Planning, 20(2). 

Yoong, J. (2010). Financial literacy and Stock Market Participation: Evidence from theRAND American Life Panel. Dostupné z: http://ssrn.com/abstract=1707523.

 

 

 

[1] Příspěvek byl podpořen projektem „Výzkum edukačních procesů, podmínek a prostředků“ (MUNI/A/1244/2016).

[2] Usnesení vlády České republiky ze dne 7. prosince 2005 č. 1594 o zlepšení podmínek v bankovním sektoru.

[3] Jedinou změnou uskutečněnou v rámci revize RVP ZV v roce 2017, která se týkala obsahů FG, bylo zavedení tzv. minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. Nejedná se však o nové očekávané výstupy, nýbrž o dodatečné podklady pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu pro žáky s LMP nebo žáky „hraniční“ ve třetím stupni podpory. Z toho důvodu se jimi autor v textu nezabývá.