Časopis Komenský

Článek nabízí čtenáři možnost nahlédnout do procesu doučování romských dětí v nízkoprahovém klubu. Text je založen na důkladné znalosti terénu a nabízí (do jisté míry subjektivní) pohled lektora volnočasových a vzdělávacích aktivit na tuto problematiku. Lektor působil tři roky v Občanském sdružení Azalka, které pomocí doučování pomáhá romským dětem zvládat školní povinnosti. Jádro textu přináší odpověď na následující otázku: Jak probíhá doučování a jaké má výsledky?

Prezentovaný text vychází z dlouhodobého zúčastněného pozorování; část empirických dat byla zjišťována také prostřednictvím 23 polostrukturovaných rozhovorů, které se časově pohybovaly v rozmezí od 20 do 50 minut. Zjišťován byl pohled dětí, učitelů, pracovníků sdružení a rodičů. Během práce v terénu byly dodrženy standardy ochrany osobnosti těch, s nimiž jsem v terénu spolupracoval (informovanost, anonymita, důvěrnost získaných informací, nezneužití výsledků). Název občanského sdružení je anonymizován, stejně tak identita všech zúčastněných byla anonymizována a chráněna během výzkumu i po jeho skončení.

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ AZALKA

Na příkladu Občanského sdružení Azalka prezentuji, jakou roli hraje nezisková organizace v procesu snahy o zlepšení vzdělávání Romů. Pomocí volnočasových a vzdělávacích aktivit a pomocí metod sociální práce se Občanské sdružení Azalka snaží snižovat míru sociálního vyloučení dětí a mládeže. Nízkoprahové centrum je umístěno v sociálně vyloučené lokalitě v přímém kontaktu s cílovou skupinou, a proto je ideálním místem pro dlouhodobou a systematickou činnost s dětmi a mládeží. Část dětí chodí do střediska téměř každý den.

Doučování

V prostorách Občanského sdružení Azalka se realizuje doučování. Je to jedna z hlavních náplní práce tohoto sdružení. Děti tak mají možnost procvičit si látku, která jim ve škole působí problémy. Mohou se zdokonalovat v aktuálním učivu, aby si současnou látku lépe osvojily. Mohou si nechat vysvětlit zmeškanou látku, připravit se na písemnou práci, vypracovat domácí úkol.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2016/ ročník 140)

V souvislosti s připravovaným kariérním systémem učitelů nabývá potřeba dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků na intenzitě, zároveň se často zmiňuje nutnost podpory přírodovědných a technických oborů. Oba tyto aspekty byly obsaženy v projektu Popularizace vědy a výzkumu v přírodních vědách a matematice s využitím potenciálu MU (reg. číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0018).

Výše zmiňovaný projekt patří již k druhé generaci projektů Popularizace vědy, realizovaných v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, do níž se Masarykova univerzita zapojila. Na jeho řešení se během března 2014 až června 2015 podílelo šest pracovišť Masarykovy univerzity (Rektorát, Ekonomicko-správní fakulta, Fakulta informatiky, Lékařská fakulta, Pedagogická fakulta a Přírodovědecká fakulta).

Úloha katedry biologie PdF MU

Hlavním cílem projektu byla podpora pozitivního vztahu vůči přírodovědným a technickým oborům. Z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity na projektu participovala katedra biologie. V souladu s hlavním cílem projektu bylo katedrou biologie navrženo osm klíčových aktivit, zaměřených na transfer zkušeností s problematikou popularizace vědy a rozšíření odborných kompetencí učitelů základních a středních škol, ať už díky praktické ukázce a práci s moderními vyučovacími prostředky, nebo výuce v terénu. Jednalo se o sedm kurzů s odbornou biologickou tematikou a o konferenci Jak popularizovat vědu. Přehled klíčových aktivit včetně stručné anotace podává tabulka 1. Některé z kurzů byly dokonce realizovány opakovaně (Praktická cvičení k učivu o sinicích a řasách, Metody práce s biologickým materiálem). Všechny z nabízených aktivit byly pro učitele základních a středních škol zdarma, přičemž tato skutečnost byla dopředu avizována i s faktem, že úspěšní účastníci získají osvědčení o absolvování kurzu a drobnou pomůcku přímo související s tématem kurzu.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2016/ ročník 140)

Problematika slohového vyučování je dlouhodobě závažným tématem didaktiky českého jazyka, přičemž úroveň slohového vyučování je ovlivňována mnoha faktory (Čechová, 1998) jako jsou základní metodická východiska, která se v důsledku procesu poznání proměňují, učebnice, tvořivost žáků i učitele, místo a pojetí slohu ve školním vzdělávacím programu atd.

Proces promyšleného vytváření jazykových projevů má několik fází: ujasnění cíle sdělení, výběr faktů, rozvržení obsahu, jazyková formulace (stylizace), pronesení nebo napsání jazykového projevu (textu). Volíme také odpovídající komunikační strategii, rozvrhneme si kompozici podle toho, jak chceme sdělit a rozvést svou hlavní myšlenku (téma). U mluvených projevů zvažujeme vedle jazykové složky i možnosti uplatnění mimojazykových prostředků. U psaných projevů pečlivě zvolíme název textu, dbáme na členění textu na odstavce, které by měly odpovídat myšlenkovému členění textu, pro přehlednost textu je obecně důležitá i grafická úprava. Vlastní tvorbu textu pak ovlivňují slohotvorní činitelé a při stylizaci textu zpravidla uplatňujeme určitý stylový postup. Stylové postupy obvykle rozlišujeme čtyři: informační, popisný, výkladový (úvahový) a vyprávěcí. Každý text by měl mít část úvodní, vlastní text a závěr, ale stavba vlastního textu se už liší podle jednotlivých stylových postupů.

Stylový postup vyprávěcí, jehož vytváření si v článku všimneme podrobněji, je založen na jazykovém podání nějakého příběhu tak, aby bylo pro čtenáře nebo posluchače poutavé. Rozsah vypravování může být nesmírně variabilní od jednoduché anekdoty až k mnohadílnému románu, avšak vždy je vyprávění založeno na vyvolání napětí u čtenáře nebo posluchače. Dobré vypravování čteme nebo posloucháme se zaujetím, se zvědavostí, jak příběh dopadne, se zájmem o osud hrdinů příběhu. Pokud by se nám čtenáře či posluchače nepodařilo upoutat, vtáhnout do děje, který s napětím sledují, ustrnuli jsme u pouhého popisu děje nebo podání zprávy, ale nevzniklo vypravování

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 02/ prosinec 2015/ ročník 140)

 Pracovní list obsahuje ukázku praktických cvičení ve výuce komunikační a slohové výchovy v 6. ročníku ZŠ. Tématem lekce je problematika OSV sebepoznání a sebepojetí. Žák si osvojuje ve výuce základní dovednosti a pojmy ze slohu a komunikace, současně se dozvídá něco o sobě. Získané poznatky a praktické zkušenosti využívá tvořivým způsobem ve vlastní práci. Dalším prvkem vstupujícím do výuky je učivo jazykové. Žák upevňuje a aplikuje vědomosti, kterým se učí porozumět v hodinách mluvnice českého jazyka. Ve výukové jednotce tak dochází k integraci učiva slohového, komunikačního a jazykového s osobnostně sociální výchovou.

Tabulka na konci lekce zobrazuje jednak činnosti, kterými žák v procesu výuky prochází, konkrétní cíle, jednak hodnocení, na jaké úrovni očekávané požadavky žák zvládl. Lekci lze rozdělit na několik částí.

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 02/ prosinec 2015/ ročník 140)