Časopis Komenský

 

Období primárního vzdělávání, jak uvádějí S. Janoušková et al. (2014, s. 36‒49), lze považovat z hlediska dalšího přírodovědného vzdělávání a podchycení zájmu o přírodovědné předměty za velmi důležité, ne-li klíčové. K rozvoji přírodovědné gramotnosti a prohloubení zájmu mladších žáků (1. až 5. ročník) o studium přírodních věd přispívá i fyzikální vzdělávání v rámci přírodovědy. Žáci na 1. stupni základních škol jsou přirozeně zvídaví, rádi něco pozorují a přemýšlejí o tom, „proč to tak je“ a „jak to funguje“. V tomto vzdělávacím období děti ještě neodrazuje od studia přírodních věd obtížná matematika, což posiluje žákův pocit, že může učivo zvládnout a porozumět mu. To je výrazný motivační prvek, který pomáhá vybudovat si k přírodním vědám pozitivní postoj, což může hrát zásadnější roli v dalších letech studia a také významněji ovlivnit budoucí profesní orientaci dítěte.

V příspěvku chceme ukázat, jak lze pomocí úloh zadaných formou diskuze zjišťovat u mladších žáků porozumění základním přírodovědným pojmům a jak je možné pomocí metody concept cartoons, jež je založena na tomto typu úloh, rozvíjet obecnější principy myšlení, např. dovednost klást otázky, formulovat své názory, zdůvodňovat argumenty apod. Název metody concept cartoons vychází z typu úloh, které využívá; jedná se nejčastěji o kreslené obrázky (angl. cartoons), jejichž účelem je předložit žákům problémovou situaci, jež jim má pomoci s porozuměním určitému pojmu (angl. concept). V české odborné literatuře není pro tento typ úloh zaveden žádný český ekvivalent. Učitelé často tyto úlohy označují neformálně jako „úlohy s bublinou“, „bublinové úlohy“ nebo také „obrázkové úlohy“.

 

 

Článek přináší ukázku práce s verbálními a ikonickými texty v hodinách dějepisu. Starší české dějiny stále přitahují pozornost učitelů, a to nejen v souvislosti se státem podporovanými výročími. Zároveň je však inspirace pro výuku středověkých a raně novověkých dějin – vycházejících z moderních didaktických principů – poměrně málo. Text ukazuje příklady dvou výukových lekcí ‒ tematických činností navrhovaných pro jednu či dvě spojené vyučovací hodiny. Vychází z dizertační práce Hra v roli ve vyučování dějepisu. Empirická analýza vybraných aspektů (Vachková, 2015).

Cílem uvedených činností je interpretace částí textu Vita Caroli a o sto let mladších iluminací ke stejnému textu. Je předpokládána jedna třída o třiceti žácích, kteří pracují v malých i ve větších skupinách. Při práci jsou využívány didaktizované písemné a obrazové prameny[1] (Labischová & Gracová, 2009; Kratochvíl, 2004), které jsou žáky analyzovány a interpretovány při skupinové práci na principu vrstevnického učení. K analýze a k interpretaci napomáhají techniky z oblasti hraní rolí ve vyučování. Ty také umožnují aktérský pohled. Všechny navrhované činnosti jsou původně připraveny pro hodiny dějepisu na střední škole, jsou dobře využitelné pro dějepisné semináře na druhém stupni základních škol, jak se ukázalo při workshopu pro účastníky celostátního kola dějepisné olympiády žáků základních škol. Využití pro každodenní školní vyučování na druhém stupni základní školy vyžaduje ze strany učitele zjednodušení používaného slovníku a pomalejší postup při interpretaci textů i obrazového materiálu, což znamená i delší čas na realizaci.

 

 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je v současnosti středem zájmu učitelské i rodičovské veřejnosti. Mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami patří jedinci se zdravotním postižením a mezi nimi jsou i děti s autismem a s Aspergerovým syndromem. Zájem učitelů i rodičů o vzdělávání dětí s Aspergerovým syndromem v rámci základních i středních škol v poslední době narůstá, neboť mezi nimi mohou být i děti tzv. dvojí výjimečnosti, které mají sice problémy ve výuce, přitom však mohou být nadaní, až mimořádně nadaní, často právě v matematice. Od raného věku mohou prokazovat výjimečné nadání a zároveň absenci projevů běžného dítěte. Péče pedagogických poraden a pedagogických center v současnosti přispívá k časnější diagnostice dětí s těmito syndromy, a tím také k dřívějším možnostem pomoci dětem v rámci rodiny i v rámci vzdělávání. Cílem příspěvku je upozornit na nutnost a potřebnost pochopení specifik těchto dětí, ukázat možnosti práce v matematice i to, jak využít potenciál dětí s Aspergerovým syndromem k úspěšnému vzdělávání.  

 

Současná legislativní úprava již umožňuje individuální vzdělávání (IV) na 1. i na 2. stupni ZŠ (§ 41 ŠZ), a to od 1. 9. 2016.

Na základě Vyhlášení MŠMT ČR probíhalo od roku 2007 pilotní ověřování individuálního vzdělávání žáků 2. stupně ZŠ, jehož sledováním byl pověřen Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Individuální (domácí) vzdělávání nepředstavuje ve školských systémech úplnou novinku. Jde naopak o tradiční formu vzdělávání, kterou využívaly od nepaměti hlavně bohaté rodiny. Ty svým dětem najímaly domácí učitele, kteří je připravovali pro život i pro vstup na vysokou školu. Bylo to tak i na území dnešní České republiky, a to až do období druhé světové války, kdy bylo domácí vzdělávání zakázáno a po válce pak již obnoveno nebylo.

Diskuse o tom, zda má být v České republice domácí vzdělávání zákonem povoleno, neprobíhala poprvé, o tematice se diskutovalo také na začátku tisíciletí během přípravy nového školského zákona. 

Celý text naleznete v časopise Komenský (číslo 03/ březen 2017/ ročník 141)