Časopis Komenský

 

Nováková, E. (2016) Analýza úloh ze soutěže Matematický klokan a jejich řešení žáky primární školy. Brno: Masarykova univerzita.

Publikace patří mezi významné monografie týkající se pedagogiky a učitelství, které v roce 2016 vyšly v nakladatelství Masarykovy univerzity. Zpracovává aktuální problematiku spojenou s mezinárodní soutěží Matematický klokan v České republice. Autorka je renomovanou vysokoškolskou učitelkou, zabývá se didaktikou matematiky na 1. stupni základní školy i problematikou matematické pregramotnosti dětí v mateřské škole. Kniha je určena širokému spektru čtenářů, tedy i možných potenciálních uživatelů: učitelům na 1. stupni základní školy, studentům učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro mateřské školy v prezenční i kombinované formě studia, ale také rodičům. Řadu významných podnětů v publikaci najdou i studenti doktorského studia zaměřeného na primární pedagogiku.

Úvodní část je věnována teoretickému ukotvení problematiky matematických učebních úloh a jejich řešení v rozmanitých pedagogických souvislostech. Uvádí typologii matematických učebních úloh, jejich místo v didaktických testech, ale zaměřuje se především na zasazení do celkového kontextu soutěže Matematický klokan. Zde využila autorka zkušenosti, které získala v letech 1995 ‒ 2017 při organizaci soutěže, při tvorbě soutěžních úloh a při následné analýze výsledků. Na řadě konkrétních dat potvrzuje zkušenost učitelů i rodičů, že Matematický klokan (Mathematical Kangaroo) dosáhl nejen v České republice, ale na celém světě mimořádné popularity. V roce 2017 se soutěže zúčastnilo více než šest milionů účastníků ze šesti desítek zemí čtyř kontinentů. V ČR se konal první ročník v roce 1995, svým zaměřením – nejen na nadané žáky – a s postupně se zvyšujícím počtem účastníků si získala soutěž významné postavení ve školské praxi[1]. Od roku 1997 je zařazena mezi soutěže podporované MŠMT ČR.

V soutěži Matematický klokan řeší žáci úlohy obvykle označované jako nestandardní. Musí řešit (matematický) problém, hledat a objevovat způsob, metodu řešení, protože jejich dosavadní zkušenost řešení úlohy neumožňuje. Důležitým momentem je rovněž to, že úlohy mají charakter uzavřených testových položek s výběrem z pěti nabízených možností, což není pro žáky primární školy běžnou záležitostí. Autorka dokládá, že řešení nestandardních úloh ze soutěže Matematický klokan se může stát jednou z cest jak motivovat široký okruh dětí k matematice a současně je využít jako námět dalších navazujících činností a žákovských aktivit pro kreativního učitele. V publikaci uvádí nejen možné způsoby řešení soutěžních úloh a didaktické reflexe, nabízející jejich další možné využití při výuce matematiky na 1. stupni ZŠ, ale také autentické ukázky vybraných žákovských řešení. Vše uvádí do souvislosti se znalostmi a kompetencemi žáků, formulovanými v očekávaných výstupech RVP ZV. U jednotlivých úloh je explicitně uveden očekávaný výstup RVP ZV, resp. indikátor, který úloha testuje, ale i požadované obecnější schopnosti a předpoklady řešitele.

Jádrem knihy je třetí kapitola. Autorka zda popisuje šetření, zaměřené na analýzu řešení úloh z kategorie Klokánek zadaných v roce 2015. Analýza byla zaměřena na faktory, které ovlivňují výsledek žáka v soutěžním testu: obtížnost, matematický obsah a jazykové vyjádření soutěžní úlohy, ale také faktory, které se vztahují k osobnostním charakteristikám řešitelů (pohlaví, věk, navštěvovaný ročník a prospěch z matematiky). Výstupy rovněž konfrontuje s daty, získanými celostátní statistikou výsledků v ČR. Dále publikace obsahuje výstupy ze dvou dílčích projektů autorky z minulých let, vztahujících se k tématu publikace. První z nich mapoval názory učitelů 1. stupně ZŠ na uvedenou soutěž a jejich postoje k ní, druhý se zaměřoval na metakognitivní aspekt: měl zjistit, zda žáci 4. a 5. ročníku ZŠ dovedou predikovat a hodnotit vlastní výkon při řešení soutěžních úloh.

Kniha přináší souhrn poznatků z prostředí soutěže Matematický klokan, především v kategorii Klokánek pro žáky 1. stupně ZŠ, které by bylo možno využít nejen při přípravě dalších ročníků soutěže, ale zejména při výuce matematiky v reálné školní praxi. Mohla by se proto stát součástí matematických knihovniček nejen učitelů na 1. stupni ZŠ, ale i matematických pracovišť připravujících tyto učitele pro uvedený stupeň školy.

 

Doc. RNDr. Jaroslav Beránek, CSc.

 

[1]Soutěž pochází z Austrálie, proto „klokan“. V Evropě soutěž probíhá od roku 1991. V ČR soutěžilo v roce 2017 v šesti kategoriích téměř 400 000 žáků a studentů ve věku 9 až 18 let. Přitom právě autorkou analyzovaná kategorie Klokánek (žáci 4. a 5. ročníku) je spolu s kategorií Cvrček (pro žáky 2. a 3. ročníku) zastoupena největším počtem účastníků.  Aktuální informace o soutěži v ČR lze najít na www.matematickyklokan.net.