Na tomto místě budeme pracovat se situací z výuky angličtiny na 2. stupni ZŠ. Po krátkém teoretickém uvedení nabídneme čtenáři pohled do školní praxe. V duchu metodiky AAA (viz úvodní slovo této rubriky) předložíme k promyšlení jednu z možných anotací, analýz a alterací vybrané výukové situace. Při práci se situací budeme sledovat zejména to, jaký potenciál nabízí žákům z hlediska rozvíjení řečových dovedností (poslechu, mluvení, čtení, psaní) v jejich integrovaném pojetí, které představíme dále.
Teoretické uvedení: Řečové dovednosti v cizojazyčné výuce a jejich integrace
S využitím konceptu řečových dovedností poslechu, mluvení, čtení a psaní lze didakticky uvažovat o tom, co je podstatné pro rozvíjení cizojazyčné komunikační kompetence. Úvahy se mohou týkat např. jazykového vstupu (input/recepce), jazykového výstupu (output/produkce), jejich vzájemného vztahu či interakce apod.
Koncept řečových dovedností je pro didaktické uvažování zvlášť užitečný v tzv. integrovaném pojetí. Jde o to, že v souvislosti s vyučováním a učením se cizímu jazyku se málokdy uplatňují řečové dovednosti odděleně, většinou jsou zde zastoupeny nějak dohromady – integrují se – podobně jako v reálné komunikaci (podrobněji k tomu viz Šebestová, Najvar, Janík, 2011, s. 327).
Nahlédneme-li na výuku angličtiny z hlediska toho, jaké příležitosti nabízí s ohledem na rozvíjení řečových dovedností, máme šanci dozvědět se více o tom, jak se cíl v podobě komunikační kompetence promítá do reálné výuky. Právě o to nám jde v níže prezentované výukové situaci.
Pohled do školní praxe: anotace, analýza a alterace výukové situace
Anotace
Kontext výukové situace – cíl a téma výuky a návaznost obsahu
Na tomto místě představíme situaci z vyučovací hodiny anglického jazyka v 7. ročníku na 2. stupni ZŠ. Tématem hodiny je Skotsko. Navazuje tak na předchozí tematickou oblast geografických faktů o Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Cílem vyučovací hodiny je osvojit si základní geografické údaje o Skotsku, v rovině řečových dovedností je hodina zaměřena na čtení s porozuměním, konkrétně na vyhledání specifické informace v textu, tzv. scanning.
Didaktické uchopení obsahu – činnosti učitele a žáků
Na začátku hodiny učitelka se žáky formou rozhovoru společně opakují a ukazují si na mapě geografické údaje, kterými se zabývali v předchozích hodinách. Následně učitelka představuje pomocí obrázků v učebnici Skotsko a uvádí texty, se kterými bude v hodině pracováno. Výukovou situaci z této fáze prezentujeme formou přepisu části vyučovací hodiny (viz níže). Jádrem výukové situace je učební úloha, v níž žáci mají na základě krátkého textu v učebnici odpovědět na jednoduchou otázku. Učební úloha spadá svým zaměřením mezi úlohy uvádějící kontext textu, se kterým budou žáci dále pracovat. Zadání úlohy a kontrola porozumění čtenému probíhá pomocí otázek učitele a odpovědí žáků – tak dochází k integraci řečových dovedností.
Přepis části vyučovací hodiny – původní verze (U = učitel, Ž = žák, ŽŽ = žáci)
U: … So now, please. Take your books, take your books. Open it.
U: On page eighty-four. Open your books on page eighty-four.
U: So, you can see here a lot of pictures. You can see here two postcards as well. So. Can you tell me who these postcards are from? Who is the author of these postcards? Postcards. What is a postcard, Evi?
Ž: Pohlednice.
U: Yes. There are two postcards, yeah? The first one. Have a look at it. First one. Who is it from? Who‘s the author? Who is it from? Hani?
Ž: England?
U: Yes, it is in Scotland, not England, but who is it from? The person who wrote, who wrote the postcard? What do you think? The first one. The name.
ŽŽ: Loch Ness.
U: Name, name of the person, children.
Ž: Gerry.
U: Gerry? No, somebody writes to Gerry. Who writes to Gerry? Who writes to Gerry? It‘s below, below, at the end.
U: What name is it? Jardo.
Ž: Slade?
U: No. Honzo?
Ž: It‘s Nick‘s.
U: Yes, of course. It‘s Nick‘s postcard. Second one. Who‘s the author? Who is it from? Have a look at the end.
U: At the end. Who is it from?
Ž: It is from Tracy.
U: Tracy! Yeah. The second one‘s from Tracy…
(hodina Aj_B1 z IVŠV videostudie, stopáž: 00:07:20–00:09:50 – původní verze)
Analýza
Naše analýza se zaměřuje na to, jaký potenciál žákům výuková situace nabízí z hlediska integrace řečových dovedností poslechu, mluvení, čtení a psaní.
U učební úlohy, v níž se žáci mají podívat na pohlednici a odpovědět na otázku, kdo pohlednici poslal, můžeme předpokládat, že bude zaměřena především na rozvíjení řečové dovednosti čtení s porozuměním. Učitelka ovšem potenciál takové úlohy rozšiřuje pomocí kladení otázek do té míry, že úloha nabízí žákům uplatňování více řečových dovedností najednou. Jedná se o učební úlohu integrující čtení, poslech a mluvení.
Učitelka nejdříve představuje, co mohou žáci na stránkách učebnice vidět a na co se pak mají zaměřit. Následně pokládá jednoduchou otázku. V ukázce vidíme příklad toho, co se v didaktice anglického jazyka nazývá negotiation of meaning, tedy vyjednávání významu. Přestože žáci zprvu nerozumí a odpovídají nesprávně, učitelka opakuje a reformuluje svou otázku tak dlouho (v přepisu vyznačeno kurzívou), dokud žáci neporozumí a neodpoví správně. V druhé části ukázky, kdy učitelka pokládá stejnou otázku k jiné pohlednici, žáci už rozumí a odpovídají správně.
Alterace
Posuzování kvality výukové situace
Vybraná situace ilustruje, jak dochází k tomu, že poměrně jednoduchá úloha umožní vystavit žáky rozsáhlému jazykovému vstupu – z hlediska řečových dovedností především uplatnit čtení, ale i poslech a mluvení. Přestože žáci pracují s učebnicí, je patrná klíčová role učitele ve vytváření příležitostí – v tomto případě k uplatnění více řečových dovedností současně. Z ukázky je patrné, že výuka je vedena v anglickém jazyce, což žáky vystavuje intenzivnímu kontaktu s cílovým jazykem a dle reakcí žáků lze předpokládat, že je pro ně přiměřeně náročná.
Návrh alterace
Přestože danou situaci považujeme spíše za příklad dobré praxe, neboť vhodně ilustrovala řečové dovednosti v jejich integrovaném pojetí – byl splněn cíl učební úlohy a také samotný proces byl v souladu s komunikačním přístupem – pokusíme se navrhnout jiný/další možný postup, který by v určitém ohledu mohl být oním „zlepšujícím zásahem“, tj. alterací.
Z předkládané ukázky je patrné, že žáci mají problém s porozuměním otázce učitelky. Domníváme se, že příčinou tohoto neporozumění je předložka from, kterou žáci znají z jim dobře známé otázky na místo původu (Where are you from? / Odkud jsi?). Proto jejich odpovědi obsahují místní údaje (England, Loch Ness) a žáci pozornost nesoustředí na tázací zájmeno v úvodu otázky (zájmeno who/kdo tak zaměňují za where/kde).
Nabízenou alteraci bychom si mohli představit např. takto: Změna by spočívala v odstranění možné příčiny neporozumění žáků otázkám učitelky, tedy v poukázání na rozdíl mezi otázkami Where is it from? a Who is it from? Pro větší názornost by bylo užitečné využít tabuli.
Přepis části vyučovací hodiny – alterace
U: … So now, please. Take your books, take your books. Open it.
U: On page eighty-four. Open your books on page eighty-four.
U: So, you can see here a lot of pictures. You can see here two postcards as well. How do you say a postcard in Czech, Evi?
Ž: Pohlednice.
U: Yes. There are two postcards, yeah? Have a look at the first one. Who is it from? Hani?
Ž: England?
U: It is from Scotland, not England. But it’s still wrong. The question isn’t where it is from [učitelka napíše na tabuli ‘Where is it from?’]. The question is who it is from [učitelka napíše na tabuli ‘Who is it from?’]. Can you see the difference now?
ŽŽ: Yes.
U: Where is it from? It is from …?
ŽŽ: Scotland.
U: [učitelka píše na tabuli odpověď ‘It is from Scotland.’] It’s a place. Who is it from? [učitelka píše na tabuli začátek odpovědi ‘It is from _____.’] It’s not a place. It’s the name of the person. Who wrote the postcard? Who’s the author of the postcard? Who is it from?
Ž: Gerry.
U: Gerry? No, somebody writes to Gerry. Who writes to Gerry? Honzo?
Ž: Nick.
U: Yes, of course. Nick writes a postcard to Gerry. Who is the second postcard from?
Ž: It is from Tracy.
U: Tracy! Yeah. The second one‘s from Tracy…
(hodina Aj_B1 z IVŠV videostudie, stopáž: 00:07:20–00:09:50 – po alteraci)
Přezkoumání navržené alterace
Navržená alterace se zaměřila na možné příčiny neporozumění otázce učitelky tím, že se učitelka pokusila přesunout pozornost žáků od toho, co pro ně bylo v porozumění matoucí, tj. předložka from. Žákům použití této předložky evokovalo spojitost s místním označením, jež je sice správná, ovšem v tomto případě nedostačující. Učitelka poukázala na rozdíl významu otázky v závislosti na použitém tázacím zájmenu a pro větší názornost využila tabule.
Problémem navržené alterace může být oproti původní verzi ukázky posun v zaměření učební úlohy směrem od plynulosti k přesnosti (fluency → accuracy) právě v situaci, kdy se učitelka pokouší žákům vysvětlit rozdíl ve významu otázek. Současně se domníváme, že v navržené alteraci stejně jako v původní verzi ukázky je zachován cíl učební úlohy (vyhledání specifických informací v textu) a stejně tak integrované pojetí řečových dovedností čtení, poslechu a mluvení. Nabízíme ke zvážení učiteli, jak obě předložené verze výukové situace vyhodnotí s ohledem na cíle a kontext výuky v konkrétní třídě.
Závěrem
V tomto článku jsme představili koncept řečové dovednosti a možný způsob, jak o nich v rámci výuky uvažovat. Poukázali jsme na klíčovou roli učitele ve vytváření příležitostí pro rozvíjení řečových dovedností žáků a zamysleli jsme se nad možnostmi zvyšování didaktického potenciálu těchto příležitostí. V této souvislosti jsme zvažovali možnost předkládat učební úlohy, v nichž žáci uplatňují více řečových dovedností současně.
Ukázalo se, že navrhování a přezkoumávání alterací se neobejde bez dobré znalosti učebních potencialit a problémů žáků – je tedy do značné míry kontextově vázané. To je konec konců důvodem, proč si učitel jakožto profesionál nemůže vystačit s recepty, jak by se mohlo na první pohled zdát. Cílem by měla být podpora učitele v rozvíjení jeho předpokladů k profesnímu vidění a uvažování (Minaříková, Janík, 2012), jež lze považovat za jeden z pilířů učitelské expertnosti.
Literatura
Šebestová, S. Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve výuce anglického jazyka: videostudie. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
Šebestová, S., Najvar, P. a Janík, T. Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve výuce anglického jazyka: samostatně anebo v integraci. Pedagogická orientace, 2011, roč. 21, č. 3, s. 322–357. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/pedor/archiv/2011/PedOr11_3_PrilezitostiKRozvijeniRecovychDovednosti_SebestovaNajvarJanik.pdf