Často se chceme učit jednoduše, rychle a názorně. YouTube je prostorem, který tomuto trendu odpovídá. Je tak místem, které navštívíme, když hledáme srozumitelné odpovědi na naše otázky a přehledné vysvětlení toho, co nás zajímá. Otázku, jak tvořit vzdělávací videa na YouTube, se zde pokusím zodpovědět stejně tak. Jednoduše a názorně prostřednictvím příkladu učitele Adama, který taková videa velmi úspěšně tvoří.
Prostředí YouTube poskytuje svým uživatelům různorodý obsah, převážně zábavného charakteru, přesto roste skupina uživatelů a tvůrců, kteří využívají YouTube ke vzdělávání (Rotman, Golbeck, Preece, 2009; Snelson, C. and Perkins R., 2009). Vzdělávací online video si definujeme jako audiovizuální soubor šířený a sledovaný prostřednictvím internetu, za využití informačních a komunikačních technologií (McGarr, 2009). Video přitom musí přesahovat informační či zábavní rovinu, aspirovat na vzdělávání prostřednictvím didaktické transformace daných informací a usnadňovat učení (Průcha, 2001 s 299).
Jedním z tvůrců vzdělávacích videí je učitel Adam a na jeho příkladu v tomto článku vysvětlím, jak se učitel může stát úspěšným tvůrcem vzdělávacích videí na YouTube. Adam vyučuje na gymnáziu cizí jazyk a svoji praxi se rozhodl obohatit i o natáčení vzdělávacích videí. Učiteli Adamovi se na YouTube podařilo dosáhnout velkého úspěchu, jeho kanál má více než milion zhlédnutí a denně mu chodí pochvalné komentáře, e-maily či nabídky ke spolupráci. Jak tedy videa tvoří? Velmi jednoduše. Videa natáčí sám v přirozených podmínkách, často v domácím prostředí nebo ve škole. Videa jsou to převážně krátká, téměř nikdy nepřesahují délku 10 minut. S natáčecí technikou Adam pracuje minimálně. Svůj výklad ve videu podporuje gesty, mimikou nebo ručně kreslenými schématy, která ukazuje na kameru. Není tedy nutné být fanouškem techniky, pokud chcete tvoři videa na YouTube.
Učitel Adam byl vybrán ze vzorku deseti dalších učitelů, kteří YouTube využívají, z důvodu jeho úspěchu u diváků. S učitelem Adamem byl veden rozhovoru v rámci výzkumu k dizertační práci autorky. Cílem tohoto článku je představit proces tvorby úspěšných vzdělávacích videí na YouTube. K naplnění tohoto cíle bylo využito kvalitativní metodologie. Kvalitativní analýze byl podroben rozhovor s učitelem Adamem a také data zveřejněná na jeho YouTube kanále, tedy videa a komentáře k nim. Využití dat dostupných online vedlo k volbě netnografické metodologie. Ta je založena na etnografických postupech při výzkum dějů odehrávajících se v kyberprostoru a vede k etnografickému porozumění kultury vybrané skupiny (Kozinets, 2010). Výsledkem výzkumu je popis motivace k tvorbě videa (ocenění, seberealizace), proces tvorby videa (učitel jako filmař, učitel, diskutér, profesionál) a strategie při tvorbě videa (pragmatismus, oportunismus, optimismus a autentičnost). V tomto článku je blíže popsán proces tvorby videa.
Jak říká Adam v rozhovoru, natáčení videa nemusí být nutně složité, vyžadovat natáčecí tým nebo studio. Adam: „Mám takovou kameru jenom malou takovou HD kameru. Postavím to většinou na nějakou hromadu knih. Aaa pustím to (…) ale v podstatě to jako nijak nenasvětluju, nic s tím jako nedělám. A mám z toho spíš jako pozitivní pocit, že ještě mi to jako nikdo jako nevytkl a spíš si myslím, že to působí jako autenticky, že lidi to jako berou, že já si tam jako nehraju na nějakýho profíka.“ Adam tedy videa natáčí v neprofesionálních podmínkách, a jak sám říká, autentická atmosféra videí, kde vystupuje jako učitel, nikoli filmař, je diváky vnímána pozitivně. Jeho videa se tak vyznačují jednoduchostí a efektivitou, které mu umožňují realizaci aktuálních nápadů bez nutnosti dlouhých příprav k natáčení, jak Adam uvádí dále: „Nejsem moc perfekcionista, já to chci jako udělat, dostanu nápad a prostě to natočím a po těch videích to jako je vidět.“ Přes technickou nedokonalost Adamových videí se mu podařilo na YouTube uspět. Jedním z důvodů je jistě jeho praxe učitele, která mu poskytuje značné zkušenosti, ze kterých při učení na YouTube těží.
Adam přenáší do prostředí YouTube zkušenosti načerpané z výuky ve školní třídě, kdy uplatňuje vlastní způsob výuky, aniž by se snažil kopírovat styl YouTuberů. Adam: „Já jsem to začal dělat, tak jako automaticky, tím stylem, jakým to vlastně dělám v té škole a mně hrozně přišlo divné, aby ti lidi na tebe jenom koukali a byli u toho jako pasivní a tak já jsem do toho začal říkat takový, ať si to ti lidi taky zkusí říct a říkám: „áá obávám se, že jste to řekli špatně.“ Jakože se s nima vlastně bavím, jako bych je slyšel, což je nesmysl, což právě ten (kolega) říkal, že je právě takový trochu úchylný, ale pak jsme nad tím jako přemýšleli, četli jsme ty reakce na internetu a zjistili jsme, že to vlastně lidem vyhovuje.“
Na počátku jeho metody vzbuzovaly ve zkušenějších YouTuberech nedůvěru, nicméně čas ukázal, že přenos didaktických metod a technik ze školy na YouTube funguje a divákům vyhovuje. Adam se při tvorbě vzdělávacích videí snaží o 1) interaktivnost, komunikuje s diváky jako se studenty ve škole. Klade jim často otázky a udržuje tak jejich pozornost. Technická forma Adamových videí je velmi jednoduchá, ale videa jsou 2) dynamická díky nonverbální komunikaci, kterou Adam svůj výklad doprovází a za pomoci gest a práce s hlasem udržuje pozornost diváka. Výrazná je také mimika a Adamův široký úsměv, kterým povzbuzuje diváky k učení. Dalším prvkem, typickým pro Adamova videa je 3) názornost, kdy Adam ve videích pro znázornění obsahu využívá ručně psaných schémat či obrázků, které ukazuje na kameru, později přidává i jednoduché animace. Všechna Adamova videa se vyznačují 4) jasností a strukturou, kdy Adam v popisu videa představuje téma a cíl lekce. Na začátku videa Adam lekci stručně představuje, motivuje diváky, následně vysvětluje obsah, procvičuje ho, uvádí příklady a v závěru videa obsah opakuje. Jasnost předávaného obsahu umožňuje Adamovi předchozí praxe učitele, jak uvádí v rozhovoru: „Pro mě je důležitý vědět, že už to předtím někde fungovalo nebo si být jako jistý, že to je jako pochopitelný pro každýho.“ Adamova videa jsou jistě úspěšná i proto, že do nich Adam vybírá obsah, který bude zajímavý pro širokou skupinu diváků a předává ho co nejjednodušeji. Jedná se například o využití základních gramatických časů na přehledných schématech. Snaha o to, aby bylo video přístupné každému, tedy o 5) univerzálnost je dalším znakem Adamových videí.
Adam se snaží při tvorbě videa klást důraz na diváky, ne jen na obsah videa. Snaží se o to, aby diváci obsahu porozuměli a zažili pocit úspěchu z učení. Tím, a také povzbuzováním a přátelským přístupem, je motivuje k učení. Adam diváky motivuje také sdílením vlastních zkušeností s učením se cizímu jazyku. Adam: „Používám ten svůj příběh, mně to jako přijde, že to je hrozně jako důležitý, protože já jsem jako viděl první anglickou učebnici ve dvaceti a nikdy jsem neměl ani jednu hodinovou lekci a zvládl jsem to. Přestože jsem dyslektik, dysgrafik a takové ty věci, takže těm lidem říkám, většina z nich, jste začli dřív, nemáte všechny tyhle hrozný problémy, jsou všechny technologie dneska, takže když jsem to zvlád já, tak to určitě zvládnete taky, protože máte větší talent a větší příležitost.“
Učitel Adam tak na diváky působí otevřeně, představuje se jim jako reálný člověk, který se také potýkal s problémy při učení a má pro ně tedy značnou empatii. Vzdělávací metody a techniky, kterých využívá, vycházejí ze snahy učení co nejvíce usnadnit. Adam volí obsah lekcí, kterým si je při předávání jistý a snaží se jej divákům předat co nejjasněji, názorně. Pozornost diváků přitom udržuje snahou o interaktivnost a dynamičnost.
YouTube je často kvůli anonymitě uživatelů popisováno jako místo, kde se setkáváme s projevy nenávisti. S nenávistnými komentáři se setkáváme u skupiny uživatelů, která je označovaná jako Hateři, jak uvádějí Preece a Rotman (2010) termín „Hater“ odkazuje k tyranům, útočícím na YouTubery. Riziko setkání s touto skupinou může mnohé učitele od tvorby videí odradit. Adamova zkušenost je však naprosto odlišná. Adam se setkává výhradně s pozitivní zpětnou vazbou k jeho tvorbě. Adam: „Za poslední rok mi mohlo napsat e-mail, já nevím 300 lidí a ti lidi mi třeba píšou ty svoje životní příběhy, a jak se třeba začli učit. Já mám z toho třeba hroznou radost, že oni píšou, že jako díky mně a jsou to hrozně hezký jako příběhy.“ Pochvalné reakce diváků učitele Adama podporují v další tvorbě videí. Učitel Adam v nich dostává jednak zpětnou vazbu k vlastní tvorbě, ale i náměty na další videa. Komentáře se vyznačují zdvořilým přístupem diváků, kteří Adama často oslovují „dobrý den, pane učiteli“, a to i v neformálním prostředí YouTube.
Stejně tak zdvořile vystupuje v komentářích i učitel Adam: „Já s nima komunikuju a přijde mi to důležitý, protože mám ty lidi rád, mám radost, že mi něco napíšou, a když si to přečtu, tak mi přijde slušný odpovědět.“ Jak uvádí učitel Adam v rozhovoru, v prostředí YouTube si k divákům vytvořil vřelý vztah a komunikací v komentářích tento přátelský vztah podporuje.
Původní záměr pro natáčení videí spočíval u Adama v podpoře vlastní výuky a možnosti zprostředkování dalšího vzdělávacího materiálu vlastním studentům. Postupem času se s přibývajícími úspěchy učitel Adam začal v prostředí online videí profesionalizovat. Adam: „Mám do budoucna takový sen, že bych se mohl aspoň částečně živit tím, že bych mohl natáčet ty videa (…), že si buduju značku „Adam“. Díky budování vlastní značky je Adam v oblasti online videí rozpoznatelný. Je mu nabízena spolupráce s dalšími tvůrci. Adam: „A s ním jsem vlastně natočil první ten kurz a to bylo poprvé, kdy mě napadlo, že by se tím dalo třeba aji živit, víš, něco jako, jako vážného.“. Je to právě spolupráce s dalšími tvůrci, která Adama vede k myšlence profesionalizace a také k učení se novým věcem při práci s videem a tím ke zlepšování zejména formální stránky videí. Adam: „To byla zajímavá zkušenost, protože Bořek (úspěšný tvůrce Youtube videí, 5 milonů zhlédnutí) s tím má víc zkušeností než já, takže mi říkal, co říkat, co neříkat, jak se chovat před tou kamerou.“. Z učitele Adama se na základě jeho tvorby na YouTube stává profesionál s možností spolupráce v tomto prostředí.
Z Adamova příkladu vyplývá, že učitelé mohou uspět na YouTube díky jejich odbornosti, ať se jedná o využití pedagogických nebo oborových znalostí, pokud se jim podaří jako v Adamově případě zkušenosti získané ze školní praxe vhodně přenést i do prostředí YouTube. Adamova práce s natáčecí technikou svědčí o tom, že učitel nemusí být fanouškem informačních technologií, aby mohl natáčet videa pro YouTube. Záznam Adamových lekcí je jednoduchý, není vždy úplně profesionální, přesto nebrání ve sledování a oblibě jeho videí. Možná právě to, že Adam ve videích vystupuje jako učitel a nechává diváky nahlédnout do vlastního pokoje či školní třídy, ještě umocňuje jeho oblíbenost. Důležitou devizou učitele Adama je jeho schopnost komunikace s diváky, při které působí vždy přátelsky, otevřeně, podporuje je při učení a sdílí s nimi vlastní zkušenosti s učením se jazyka, kterými je motivuje. Působení Adama na diváky vede k budování vztahu na YouTube, obdobně jako mezi učitelem a žákem ve školní třídě. Diváci tak mají možnost představit si Adama jako reálného člověka, učitele, a jsou motivovanější k učení, jak se můžeme přesvědčit i v zahraničních výzkumech (Borup, West a Graham, 2012). Adamovi se daří v prostředí YouTube profesionalizovat, o čemž svědčí spolupráce na tvorbě vzdělávacích videí s dalšími tvůrci i organizacemi.
Kozinets, R. V. (2010). Netnography: doing ethnographic research online. Los Angeles ; London : Sage, 2010.
McGarr, O. (2009). A review of podcasting in higher education: Its influence on the traditional lecture. Australasian Journal of Educational Technology, 25(3), 309–321. Dostupné z http://ajet.org.au/index.php/AJET/article/view/1136/385
Preece, J., & Rotman, D. (2010). The 'WeTube' in YouTube - creating an online community through video sharing. IJWBC, 6, 317-333.
Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2001). Pedagogický slovník. (3. rozšíř. a aktualiz. vyd., 322 s.) Praha: Portál.
Rotman, D., Golbeck, J. and Preece, J. (2009) ‘The community is where the rapport is – on sense and structure in the YouTube community’, Proceedings of the Fourth International Conference on Communities and Technologies, ACM, University Park, PA, USA.
Snelson, C. and Perkins R. (2009). From Silent Film to YouTube™: Tracing the Historical Roots of Motion Picture Technologies in Education. Journal of Visual Literacy 28(1):1-27. Dostupné z http://scholarworks.boisestate.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1007&context=edtech_facpubs
Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
Autorka
Mgr. Klára Holíková, je doktorskou studentkou oboru Pedagogika na Ústavu pedagogických věd, Filozofické fakulty, Masarykovy univerzity. V rámci výzkumu k dizertační práci se zabývá tématem vzdělávání prostřednictvím YouTube.
Kontakt: klara.holik@gmail.com
Hlavným cieľom príspevku je porozumenie hermeneutickým princípom výchovy a vzdelávania učiteľmi a prostredníctvom týchto princípov im uľahčiť prácu s literárnym textom.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/1)
Období 20. století bylo dobou výrazných revolučních i postupných vývojových změn, které se promítaly do všech oblastí života společnosti, školství nevyjímaje, a to včetně školního dějepisu, tedy předmětu, který je na společenské změny velmi citlivý. Právě na vývoj tohoto vyučovacího předmětu počínaje rokem 1918 na školách odpovídajících dnešnímu druhému stupni základních škol jsem se zaměřil v historicko-srovnávací analýze, jejíž stručný přehled v letech 1918–1948 je předmětem tohoto článku.
(Vyšlo v časopise Komenský 147/4)