Postřehy z finských škol

3. 11. 2019 Olga Novotná

V rámci projektu OP VVV ,,Učíme se spolu“ zabývajícím se kolegiální podporou pedagogů, jsem získala příležitost navštívit několik finských základních škol.

Projekt podala společnost Step by Step ČR, o. p. s., organizace zodpovídající za monitorování, implementaci a evaluaci programu Začít spolu v České republice. Hlavním posláním Step by Step ČR, o. p. s. je přispívat k demokratizaci, humanizaci a vyšší kvalitě vzdělávání v České republice, k budování otevřené společnosti a k jejímu zapojení do evropských struktur. Projekt „Učíme se spolu“ podporuje mateřské i základní školy při rozvoji kompetencí jejich pedagogů pro poskytování kolegiální podpory s oporou o mezinárodní pedagogické standardy a umožňuje pedagogům srovnání vzdělávací praxe i během zahraničních stáží.

Cílem naší stáže ve Finsku bylo seznámení se s prací pedagogů s ohledem na individualizované vzdělávání, nabytí inspirace pro vlastní pedagogickou činnost a informací o metodách a formách kolegiální podpory.

Jelikož finské školství patří mezi nejúspěšnější vzdělávací systémy na světě, byla moje očekávání obrovská. Jak to dělají? V čem tkví zázrak finského školství? S těmito otázkami jsem do Finska odjížděla.

Ve Finsku jsme navštívili tři základní školy prvního stupně ve čtyřech dnech. Byly to stará škola v Helsinkách s žáky z odlišného sociálně kulturního prostředí a další dvě poměrně nové školy situované nedaleko Helsinek. Učitelé v těchto školách se nám intenzivně věnovali, odpovídali na naše otázky, ředitelé i zástupci škol si pro nás připravili několik prezentací o systému tamního školství. Finové mluví o tom, že mezi školami neexistují rozdíly, že všechny školy jsou stejně kvalitní. Děti chodí do školy, která je nejblíže jejich bydlišti buď pěšky, nebo na kole, a to i za nepříznivého počasí.

Komunikace

Prvním a naprosto zřetelným prvkem, se kterým jsme se setkali ve všech školách, jež jsme měli možnost navštívit, byla důvěra ve všech rovinách vzdělávání. Ve Finsku neexistuje školní inspekce. Každá škola se vyznačuje vysokou mírou autonomie. Ředitelé důvěřují svým učitelům, rodiče ředitelům i učitelům, učitelé dětem. Rodiče vidí děti, které jsou ve škole spokojené, učitelé žáky, které vedou k zodpovědnosti za svoje vzdělání. Důvěra je ve školách základní součástí komunikace.

Ve všech školách i třídách, které jsme navštívili, panovala velmi pozitivní atmosféra, učitelé vyzdvihují a oceňují zejména to, co dítě udělalo dobře. Pro všechny je důležité, aby dítě rádo chodilo do školy, aby bylo ve škole šťastné. Zabývají se tím, aby děti práce ve škole bavila, aby byla pro ně zajímavá. S těmito strategiemi se setkáváme i v kurikulu. Každá škola má své, které vychází z místního kurikula jednotlivých oblastí a z celostátního kurikula. K preferovaným cílům škol patří bezpečné vzdělávací prostředí, výuka schopnosti spolupráce a zodpovědnosti, snaha vychovat sebevědomé žáky.

Učební prostředí

Žáci při vyučování střídají prostory, ve kterých se učí. Mnohdy se rozmístí na chodbách v různých zákoutích školy, často pracují ve skupinkách i zcela samostatně. Volí si místo i způsob sezení. Třídy jsou uzpůsobeny pro skupinovou práci, lavice jsou variabilní, většinou poskládány do hnízd, ale i samostatně. Najdete zde, kromě klasických židlí, různé druhy podsedáků, relaxační míče, koberečky, ale i sedačky určené zejména k odpočinku.

Děti mají ve třídě místo pro uložení svých osobních věcí. Pro každého žáka je ve třídě nebo na chodbách k dispozici notebook nebo tablet, učitelé používají interaktivní tabule s vizualizéry. Výborně vybaveny jsou specializované učebny. V hudebnách se nachází velké množství různých rytmických hudebních nástrojů, ale i kytary pro každého žáka a sady bicích nástrojů.

V dílnách pro měkké a tvrdé materiály jsme viděli šicí stroje, žehličky, overlocky, vrtačky, pily, pilníky, stroje na stříkání barvy i řezání. Výuce pracovních činností je zde věnována velká pozornost, děti vyrábějí výtvory využitelné v běžném životě. Viděli jsme chlapce šít kabelky i dívky šroubovat vruty do dřevěné židličky. Děti si tak mohou mnohem více vážit ruční práce a ve škole zažít úspěch, navíc se jim získané dovednosti mohou hodit v budoucím praktickém životě.

Pokud se ve Finsku staví nová škola, jsou již od začátku učitelé přizváni k plánování budovy i jejího vnitřního vybavení, proto školní budovy odpovídají potřebám pedagogů i žáků na uspořádání a zařízení školy.

Výchovné a vzdělávací strategie

Užívání různorodých metod a forem práce vedoucích k uspokojení různých potřeb žáků je jednou z cest úspěšného finského školství. Finové využívají integrovanou tematickou výuku, projektové učení, kooperativní výuku, ale i frontální výuku, kterou považují za důležitou, pokud není převažujícím způsobem výuky.

Každý učitel používá svůj osobitý styl výuky, setkali jsme se s výukou příběhem, vzájemným učením žáků 1. a 5. ročníku. Učitelé mluvili o „nové pedagogice pro hlubší učení“ – podpoře –  spolupráce, kreativity, kritického myšlení, občanské angažovanosti a komunikace. Cíleně se vyhýbají podpoře soutěživosti. Nepoužívají standardizované testy, které by mezi sebou srovnávaly jednotlivé děti nebo školy.

Hodnocení žáků je podporující a povzbuzující. Jejich cílem je poskytovat informace, které vedou studenty i školy v jejich rozvoji. Systém hodnocení spočívá na konkrétní škole, pokud používají známkování, tak spíše u starších dětí. Hojně využívají sebehodnocení a různé způsoby slovního osobního hodnocení. Ve školách, které jsme navštívili, pracovali učitelé s podobným elektronickým systémem žákovských knížek, na jaký jsme zvyklí z našich škol. Je zde výborně propracován systém slovního hodnocení především schopností a dovedností, který učitelé používají takřka každý den. Učiteli se v systému otevře rozsáhlá nabídka již vytvořených kritérií a indikátorů, pomocí nichž děti hodnotí, samozřejmostí je doplnění vlastního postřehu učitele. Žáci mají různé přehledy sebehodnocení rozklíčovaných kompetencí, na kterých si zaznamenávají svůj pokrok, kde se zrovna nacházejí. Učitelé i děti pracují s elektronickým portfoliem Seesaw, kam ukládají práce žáků, projekty, výtvarná díla, výtvory z pracovních činností, videa apod.

Výuka probíhá nejčastěji v devadesátiminutových blocích, poté následuje třicetiminutová přestávka, kterou tráví všechny děti za každého počasí venku. Děti se lépe odreagují, ve výuce působí více soustředěné, nevyrušují a efektivněji pracují na zadaném úkolu. Některé z ranních a odpoledních vyučovacích hodin jsou půlené, výuka je více individualizovaná. Nejčastěji bývá ve třídách kolem dvaceti dvou dětí, setkali jsme se ale i s první třídou, ve které bylo třicet šest dětí, učili zde dva učitelé a asistent pedagoga, výuka byla účelně diferencovaná.  Učitelé z jednoho ročníku spolu úzce spolupracují, třídy vzájemně propojují, různě dělí, znají všechny děti z ročníku a děti je.

Inkluze a demokratické hodnoty

Na vzdělávání ve školách se podílí všechen vzdělávací personál: učitelé, asistenti, speciální pedagog, psycholog, sociální pracovník, zdravotní sestra. Ve Finsku nemají pedagogicko-psychologické poradny. Ve školách probíhá diagnostika žáků se speciálními potřebami již během prvního měsíce po nástupu dětí do školy. Na diagnostiku okamžitě navazuje pedagogická podpora, která je rozdělena do třech stupňů. V prvním stupni pedagogických opatření je náprava prováděna zejména pomocí diferenciace výuky. Ve druhém stupni následuje práce speciálního pedagoga s malou skupinou žáků. Ve třetím stupni jsou zařazeny děti, které docházejí na speciální výuku i mimo školu, popřípadě odcházejí, pouze pokud souhlasí rodiče, do speciální školy. Spolupráce učitelů a speciálního pedagoga je úzká, okamžitá a velmi flexibilní.

Žáci jsou aktivně zapojeni do rozvoje školy formou práce ve školním parlamentu, zde se setkávají 1 x týdně a řeší různé oblasti chodu školy, chování a školní pravidla, nakládání s finančními prostředky, vybavení knihovny, jak předcházet šikaně, jak vytvářet pohodu ve škole, jak zlepšit školu i obec, společně plánují integrovanou tematickou výuku, setkávají se s žáky z jiných parlamentů, plánují akce i výuku pro ostatní.

Rodina

Spolupráci školy s rodinou považují Finové za velice významný faktor efektivity vzdělávání dětí. „Naše práce by byla zbytečná bez rodičů.“ Pro rodiče organizují vzájemná setkávání, rodiče se mohou kdykoliv účastnit výuky. Pořádají hovorové hodiny v modelu učitel, rodič, dítě, na nichž je zajímavá zejména domácí příprava rodiny na toto setkání. Rodiče spolu s dítětem doma vyplní formulář v elektronickém systému, ve kterém odpovídají na otázky, v čem se dítěti daří, jaké je ve škole klima a jaké cíle si dítě klade v dalším období. Pořádají Den rodiny, oblíbenou akci, na které rodiče učí děti ve škole.

Vzdělání je ve Finsku zdarma, rodiče nemusí platit za učebnice, pracovní sešity, pomůcky, ale ani výlety a další akce školy. Zdarma jsou i obědy ve školách. Jejich systém je mnohem úspornější než u nás, jídla jsou o něco skromnější (při obědech ve škole jsme měli dvakrát zapečené brambory se smetanou a jednou rybí polévku a obilnou kaši) a zcela se eliminuje plýtvání jídlem, které tolik vidíme v našich školách. Děti si jídlo nabírají samy. Pravidlem je, že co si naberou i snědí a že si nabere a ochutná alespoň něco každý žák.

Profesní rozvoj

Jedním z cílů naší stáže bylo pozorovat ve Finsku proces kolegiální podpory a skupinové reflexe, měli jsme možnost přímo se účastnit společného plánování učitelů v jedné ze škol. Úvazek učitele je zde 24 hodin přímé práce s dětmi plus 3 hodiny týdně věnované spolupráci s ostatními učiteli, k tomu je nutno ještě připočíst 12 hodin vzdělávání za rok. V některých školách je zřízena funkce tutora. Učitele, který do školy přináší nové metody a formy práce s dětmi. S pomocí ostatních pedagogů, kteří s ním kooperují, zvou si ho do svých tříd, je implementuje do celé školy. Společné plánování probíhá nejčastěji v menších skupinkách, po ročnících nebo podle témat (např. tým Jak integrovat děti z jiných zemí) společně s asistenty, učiteli angličtiny i s ostatními členy vzdělávacího týmu. Nejčastějšími tématy jsou plánování integrované tematické výuky, školních aktivit, rozvoj ICT, dobré školní klima, tvorba kurikula a spolupráce s rodinou.

Profesní rozvoj pedagogů je podporován pomocí standardu práce učitele, který obsahuje tři oblasti – předmětové znalosti, sociální a digitální dovednosti. Velká pozornost je věnována podpoře začínajících učitelů, učitelé hospitují u zkušených pedagogů. Ředitelka nedochází na klasické hospitace, prochází školou a účastní se přímo výuky. Spolu se svými učiteli plánuje další rozvoj a cíle jejich pedagogické činnosti.

Rozhodně nechci ve svém článku podrobně charakterizovat finské školství, to po těch několika dnech strávených ve třech finských školách ani nemohu. Je jisté, že moje postřehy jsou zatíženy částečně subjektivním pohledem. Co bych velmi ráda svým článkem sdělila jeho čtenářům je, že je velmi důležitě, aby děti pracovaly ve škole se zájmem a v příznivé atmosféře, zažily ve škole úspěch a měly radost z učení. Poté je i jejich činnost ve škole mnohem efektivnější, svědomitější, a dokonce i výsledky neosobních testů mnohem lepší. I v naší zemi je spousta skvělých kantorů, kteří pracují i mnohem lépe, než jsem viděla ve Finsku, dokáží děti zaujmout, motivovat, získat je pro další vzdělávání. Systém našeho školství je však pro ně mnohdy spíše zátěží než pomocí v jejich nelehkém úkolu vychovávat a vzdělávat naši mladou generaci. A tak mi nezbývá než doufat, že i naše školství se bude ubírat podobným směrem: nalezne rovnováhu mezi tradicí a schopností inovací na základě vědeckých poznatků a ověřených výsledků úspěšných vzdělávacích soustav.

Mgr. Olga Novotná

Vystudovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Učitelství pro 1. st. ZŠ. Pracuje na Základní škole Brno, Vejrostova, jako učitelka Začít spolu, koordinátorka ŠVP a metodička prevence, zde zejména metodicky vede tým učitelů Začít spolu. Nedílnou součástí její pedagogické činnosti je praktická příprava studentů Pedagogické fakulty MU, jejich mentorské vedení i další šíření a lektorování programu Začít spolu, zaměřené na praktické zkušenosti, první kroky jak začít se Začít spolu a sebehodnocení. Za velmi důležitý považuje individuální přístup k dítěti, partnerský vztah s rodiči a především vnitřní motivaci dětí. Práce s dětmi ji stále velmi baví, dodává energii a je pro ni smysluplným a obohacujícím povoláním.

Kontakt: novotni@post.cz