Je odpoledne, únor 2017 a aula Pedagogické fakulty v Brně se postupně plní lidmi, které spojuje účast v projektu Eduforum.[1] Jde o první společné setkání realizačního týmu a účastníků projektu, učitelů základních a středních škol a jejich ředitelů, jehož cílem je blíže se seznámit s cíli projektu, s naplánovanými aktivitami a položit pevný základ budoucí spolupráci, která by měla probíhat až do prosince 2019.
Zdaleka však nejde o největší setkání, tím bývá tzv. hromadné setkání, které je naplánováno vždy na přelom srpna a září, v každém roce realizace projektu (2017, 2018 a 2019). To letošní se konalo ve Valči na samém konci srpna. Hromadné setkání účastníků s pracovníky projektu, včetně obou partnerů projektu[2] přilákalo bezmála dvě sta dvacet pedagogů základních, středních i vysokých a nastartovalo slibnou tradici společné mezioborové spolupráce, která může fungovat, když se její aktéři i díky vzájemnému sdílení uvolí ke konstruktivnímu mezioborovému dialogu, jehož společným jmenovatelem je zkvalitnění výuky předmětů rozvíjejících témata přírodních věd a předmětů odborných vyučovaných na středních odborných školách.
Eduforum směřuje především k rozvoji učitelských kompetencí v oblasti přírodních věd a odborného vzdělávání a dále do oblasti mezioborového propojování, tedy vytváření oborových i mezioborových společenství praxe a síťování škol, které podpoří spolupráci učitelů ZŠ a SŠ v rámci didaktiky přírodovědných a odborných předmětů. Klíčové je vytváření příležitostí pro spolupráci napříč obory a v pestrých týmech složených z učitelů přírodních věd na základních školách, učitelů odborných předmětů na středních školách, lektorů vzdělávacích kurzů z přírodních věd a vysokoškolských učitelů přírodních věd, ale také z pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky.
Takové společenství praxe, které zve k odborné diskusi, vytváří příležitost pro rozvoj odborných dovedností a znalostí a nabízí aktivity kultivující reflexi praxe, můžeme vnímat jako základ pro profesní učící se komunitu, kterou tvoří pravidelně se potkávající, spolupracující učitelé, akcentující kolegiální kulturu ve škole. Cílem setkávání je v případě Edufora nejen zlepšování vlastního profesního učení, ale i učení žáků a studentů, tedy dopad na kvalitu výuky. To se líbí vedení škol, které se do projektu zapojují nejen v roli účastníků vzdělávacích seminářů, ale také jako aktivní přispěvatelé v diskusi k profesnímu portfoliu učitelů. V diskusi, která směřuje jak k nastavení smysluplného vedení profesního portfolia samotnými učiteli, tak k jeho vytěžené v dlouhodobém plánování a monitorování profesního rozvoje učitele v součinnosti s vedením školy. Profesní portfolio podpořených učitelů je jedním z výstupů, které si účastníci z projektu odnášejí, společně s novými kontakty, znalostmi i zkušenostmi, inspiracemi z návštěv kolegů v jejich školách apod.
Jak tedy probíhalo vytváření společenství praxe na „hromadném setkání“ ve Valči? Následující text se snaží vystihnout atmosféru setkání.
Společné zahájení proběhlo 29. srpna 2017 ve velkém sále hotelu Valeč. Úvodní slovo pronesla manažerka projektu doc. Svatoňová, která všechny přivítala a popřála hodně „vzdělávacích“ zážitků. Hned v úvodním jednání se ukázala dobrá volba místa konání s ohledem na počet přítomných účastníků.
Obrázek 1. Zdroj: archiv autorů.
Setkání všech aktérů projektu umožnilo nabídku pestrých aktivit. Na přednáškách, workshopech, konzultacích a evaluačních diskusích se potkávali učitelé různých oborů, z různých typů škol, vedoucí pracovníci škol, lektoři Rezekvítku a akademičtí pracovníci zajišťující oborové didaktiky společenství i ti, kteří podporují mezioborovost a nabízejí obecně pedagogická či specificky psychologická a speciálně pedagogická témata. Široká byla také nabídka rozmanitých forem vzdělávání – skupinová práce, individuální konzultace, skupinové rozhovory aj. Jako červená nit se celým setkáním prolíná apel na mezioborovou dimenzi, reflexi naučeného a diskusi o využitelnosti v běžné výuce každého zúčastněného učitele.
Jde-li o přírodní vědy, pak se nutně vzduchem vznáší esence pozitivistických idejí. Šlo tedy o získáváním zkušeností při činnostním učení s pevnou oporou o znalostní základnu, didakticky zpracovanou v podkladech k seminářům. Samostatná práce účastníků probíhala v přírodních lokalitách, které umožňují demonstraci pokusů s využitím všech dostupných pomůcek, s důrazem na přímou zkušenost účastníků, kterou mohou přenést do výuky žáků.
Obrázek 2. Zdroj: archiv autorů.
Dílny pro učitele připravili pracovníci katedry geografie, katedry technické a informační výchovy, katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání. Jako příklad uvádíme obsah učitelské dílny zpracované oborovými garanty z katedry biologie.
Dílna biologů obsahovala následující kroky:
Učitelé si například vyzkoušeli práci s geologickou mapou a získali odkazy na vhodné zdroje, kde si mohou mapu stáhnout v on-line podobě či jak pracovat s její legendou.
Než učitelé vyrazili do terénu, proběhla ukázka činností, například určování rostlin nebo kladení živolovných pastí na hlodavce.
Na prvním stanovišti proběhla demonstrace všech pokusů a následně si každou skupinku učitelů doprovázel lektor při návštěvách všech čtyř stanovišť a poskytoval expertní oporu, při zpracování úkolů (určování rostlin, určování PH půdy, určování množství humusu v půdě, kladení živolovných pastí).
Druhý den proběhla kontrola pracovních listů, poté, kdy si účastníci doplnili zadané úkoly o úlovky z pastí, které šli brzo ráno vybrat. Zážitkem byla klec s myšicí, kterou účastníci po skončení aktivity vypustit opět do přírody. Následovala diskuse k proveditelnosti úkolů, pozitiva i negativa podmínek pro zpracování zadání a možnosti realizace aktivit v jednotlivých ročnících dle typu škol.
Na závěr učitelé vypracovali postery, na kterých zpracovali téma půdy[3] z pohledu čtyř aktivit, využitelných ve výuce biologie a zároveň nabízejících komplexní výukový projekt. Tento společně zpracovaný poster byl prezentován kolegům z ostatních oborů a diskutován z hlediska možné mezipředmětové provázanosti.
V podobném sledu kroků postupovali i ostatní kolegové z oborových dílen, kteří tyto zkušenosti zhodnotili v následující finální aktivitě, kterou byl návrh projektového dnu ve smíšené skupině učitelů biologie, fyziky, chemie. Velkou výhodou bylo, že skupiny byly složené jak z učitelů spolupracujících s pedagogickou fakultou MU, tak učitelé spolupracují s pedagogickou fakultou Jihočeské univerzity. Během práce na programu projektového dne mohli účastníci konzultovat s odborníky z katedry pedagogiky, speciální pedagogiky a psychologie a s lektory Rezekvítku, kteří mají bohatou zkušenost s realizací komplexních vzdělávacích programů pro různé stupně škol (rozmanitou žákovskou populaci) tak pro pedagogické pracovníky.
Co tomu účastníci říkají?
Nadšení vystřídala únava, rozvážnost je atakována mírou otevřenosti změnám či přemýšlením o struktuře a obsahu výuky. Zvolené místo pro setkání účastníků jak z Jihomoravského a Pardubického kraje, tak i z Jihočeského kraje je kvitováno s povděkem a nemalou měrou přispělo svým zázemím k motivaci účastníků pro kontinuální participaci na projektových aktivitách během roku. Oceňována je programová nabídka oborových didaktiků všech zapojených kateder. Účastníci si odnášejí postupy pro nové aktivity, zkušenosti s novými pomůckami i s terénní výukou. Některé hlasy jednoznačně demonstrují vysokou náročnost realizovaných aktivit, které nejde na základní škole stihnout ať již z důvodu samotné obsáhlosti učiva „které je třeba probrat“ nebo kvůli organizaci výuky „nemožnost blokové výuky“, která by bylo vhodná pro realizaci připraveného projektu. Objevují se ale i první vlaštovky, díky nimž dostáváme pozvání na školní Den země, kdy bude připravený projekt ve škole realizován.
Obrázek 3. Zdroj: archiv autorů.
Navazování kontaktů vyžaduje čas, čas méně strukturovaný a méně napěchovaný organizovanými vzdělávacími aktivitami, stejně tak diskusi o profesních tématech a sdílení úskalí spojených s posilováním mezipředmětových vazeb v každodenní školní výuce je dostatečně užitečnou aktivitou, která si zasluhuje vlastní, v programu zanesený čas. Ukázalo se, že odsouvání těchto diskusí na večerní část programu plně neodpovídá potřebám účastníků, kteří byli – po hutném oborovém programu v průběhu celého dne – již vyčerpáni a ocenili by při příštích hromadných setkáních samostatné programové bloky věnované jak volné, tak řízené diskusi. A protože jde o první hromadné setkání ke společenství praxe v projektu Eduforum, máme jedinečnou příležitost v následujících setkáních posunout podobu setkání, a maximalizovat tak přínos pro všechny zúčastněné. K tomu nám pomáhá jak zpětná vazba[4] získávaná při každém setkání účastníků v rámci společenství praxe (kontinuálně během celého roku), tak mezioborová pracovní setkávání pracovníků projektu všech zapojených kateder i partnerů projektu.
Lucie Škarková je absolventkou Filozofické fakulty MU v Brně. Působí
jako odborná asistentka na katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
Zajímá se o další profesní rozvoj učitelů, mentoring ve vzdělávání a
reflexi pedagogické praxe. V projektu Eduforum pracuje jako pedagogický
supervizor a expert na evaluaci.
Kontakt: skarkova@ped.muni.cz
Mgr. Ing. Libor Lněnička, Ph.D. – odborný asistent katedry geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své profesní činnosti se věnuje problematice politické geografie, geografie obyvatelstva, urbánní geografii a regionálnímu rozvoji. Mimo vysokoškolskou činnost se specializuje na strategické, projektové, procesní a finanční řízení veřejnoprávních subjektů (obcí, měst, svazků obcí atd.), metodicky řídí pro tyto subjekty zpracování strategických plánů, procesních auditů a finančních dokumentů (rozpočet, rozpočtový výhled). Své zkušenosti uplatňuje také jako lektor kurzů strategického, procesního, finančního a projektového řízení.
Kontaktní e-mail: lnenicka@ped.muni.cz
[1] Projekt CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000659 Společenství praxe – platforma pro rozvoj klíčových kompetencí (EDUFORUM). Řešitelem projektu na MU je doc. PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D., projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
[2] Partnery projektu jsou Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Rezekvítek, z. s., přičemž Jihočeská univerzita ČB zajišťuje shodně jako PdF MU podporu učitelům z minimálně 30 škol (ZŠ/SŠ).
[3]Hromadné setkání ve Valči mělo stanoveno zastřešující odborné téma „půda“, které bylo nahlíženo z perspektivy různých přírodních věd, tedy s akcentem na mezioborové propojení v pojetí školního vzdělávání. Společenství praxe orientované na střední odborné školy pak mělo tematický podtitulek „odpadové hospodaření“. Na zahájení setkání pak přijal pozvání Ing. Záhora z Mendelovy univerzity v Brně, který přednesl příspěvek k ochraně půdy před erozí, s řadou zajímavých podnětů o příčinách vysychání půdy a důsledcích používání průmyslových hnojiv v současném zemědělství. Jeho příspěvek sklidil velký úspěch a rozhodně aktivizoval účastníky k přemýšlení o pojetí vyučovaných témat v přírodních vědách vzhledem k odpovědnosti nás lidí za stav planety, na níž žijeme.
[4] Projekt Eduforum disponuje vlastním on-line znalostním prostředím, které je přístupné pouze účastníkům projektu a pracovníkům projektu a slouží jako komunikační platforma projektu.
Ve Slavonicích se mezi 15. a 18. srpnem konal již druhý ročník Letní školy kritické pedagogiky, která vychází z projektu Futuropolis, na kterém se podílí organizace NaZemi a Institut úzkosti. Cílem projektu je, jak stojí na jeho webových stránkách, „zkoumat, jak lze dělat transformativní vzdělávání, tedy takové, které vede k proměně jednotlivce, kolektivů i společnosti.
(Vyšlo v časopise Komenský 148/1)
Je středa a blíží se šestnáctá hodina. V jedné brněnské škole se začínají scházet děti, které navštěvují volnočasový kroužek Prímák. Skupina je to poměrně různorodá, většinu tvoří děti mladšího školního věku, ale jsou tu i dva předškoláci. Nic neobvyklého, dalo by se říci, avšak „prímáci“ neobvyklí jsou. Jde totiž o děti, které se ve svém volném čase cíleně učí zvládat svou hyperaktivitu, korigovat psychický i tělesný neklid a pracovat s vlastními emočními výkyvy, které mohou být velmi vyčerpávající pro ně i pro jejich okolí.
(Vyšlo v časopise Komenský 147/4)