I školáci mohou zachránit život člověku s mrtvicí

30. 7. 2019 Hana Pokorná, Lucie Vondráčková

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je onemocnění, které postihne každého šestého člověka. Zároveň se jedná o druhou nejčastější příčinu úmrtí ve světě, a vůbec nejčastější příčinu trvalé invalidity. V České republice je dostupná efektivní léčba na špičkové úrovni – je však závislá na včasné pomoci okolí a příjezdu pacienta do nemocnice.  Většina lidí bohužel neví, jaké jsou příznaky onemocnění a jak na ně reagovat, proto se postiženému jedinci v mnoha případech dostane lékařské péče pozdě, a končí tragicky. Informovanost veřejnosti je tedy nutným předpokladem efektivní léčby cévní mozkové příhody.

Když se mozek dusí

Mozková mrtvice je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Mozkem proteče až 1400 litrů krve denně, a je velmi citlivý na její nedostatek. Jakmile je určitá část mozku odříznutá od okysličené krve, dochází ke ztrátě funkcí, což se projevuje nejrůznějšími příznaky. Pokud je například zasaženo centrum řeči, člověk má náhlé potíže s vyjadřováním, zaměňuje slova a nerozumí, když na něj někdo mluví. Při zasaženém centru motoriky nemůže postižený hýbat jednou nebo oběma končetinami, zpravidla na jedné polovině těla. Jestliže dojde k zasažení oblasti mozku, která řídí vidění, člověk může vidět rozmazaně nebo ztratit část zorného pole.

Mozek je nejsložitější lidský orgán, zodpovědný za řízení všech funkcí lidského těla, proto mohou být symptomy velmi rozmanité. K signalizaci mozkové mrtvice však stačí i jeden jediný příznak.

Česká republika na světové špici v léčbě mrtvice

Ačkoliv je cévní mozková příhoda považována za onemocnění starší generace, čím dál častěji postihuje i mladé lidi. V České republice postihne 25 000 osob ročně (Šedová et al., 2017, s. 980). Celkem na následky mozkové mrtvice ve světě zemře více než 6 milionů (WHO, 2017) lidí za rok.

V České republice je zavedena špičková péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Léčba mozkového infarktu v Česku se řadí k nejlepším na světě[1]. Je ale efektivní jen tehdy, pokud je aplikována okamžitě, tj. do 4,5 hod od vzniku příznaků.

Správná a rychlá reakce je klíčová

Proto u mozkové mrtvice hraje tak zásadní roli čas. Příznaky lze okamžitě rozeznat tzv. metodou FAST, která vychází z anglických slov face, arm, speech a time. Zaměříte se tedy postupně na obličej, paže a řeč postiženého, a pokud pozorujete jakoukoliv nezvyklou změnu či ochablost, okamžitě volejterychlou záchrannou službu na čísle 155.

Bohužel populace má o tomto onemocnění velmi nízké povědomí a vzdělávací kampaně zaměřené na dospělou populaci se v minulosti ukázaly jako neúčinné (Mikulik et al., 2011, s. 344–345). Proto řada odborníků ve světě (Williams, & Noble 2008, s. 2809) i u nás prosazuje vzdělávání populace o těchto nemocech na školách. Jedná se o jediný systematický způsob předání „životně důležitých“ informací.

„V České republice proběhlo mnoho edukačních kampaní zaměřených na dospělou populaci. Bohužel se ukázalo, že tyto kampaně nebyly dostatečně efektivní, proto jsme se rozhodli zaměřit na děti,“ říká Robert Mikulík, garant programu HOBIT.

Dále z našeho průzkumu, který byl zaměřený na povědomí o mozkovém a srdečním infarktu mezi školáky, vyplynulo, že žáci nemají téměř žádné znalosti o těchto závažných onemocněních (Pokorná & Mikulík 2009, s. 18). To byl pro nás další impuls, proč se zaměřit na vzdělávání dětí. Rozhodli jsme se vytvořit program, který bude možné plošně šířit, a naučit tak co nejvíce dětí, jak zachránit třeba své prarodiče.

HOBIT – program, který zachraňuje životy

V roce 2013 tak v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu při FN u sv. Anny v Brně vznikl program s názvem HOBIT neboli HOdina BIologie pro živoT. Vzdělávací program má za cíl předávat žákům 2. stupně ZŠ a studentům víceletých gymnázií zásadní informace, díky kterým budou schopni zachránit život člověku se srdečním nebo mozkovým infarktem. To vše během jedné vyučovací hodiny. Že má HOBIT smysl, se záhy ukázalo, když dva školáci, kteří tento program absolvovali, dokázali přivolat pomoc muži se srdeční zástavou a provést u něj resuscitaci.

Garantem programu je doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., světově uznávaný odborník na diagnostiku a léčbu mrtvic, který se již 20 let angažuje ve zvyšování povědomí o tomto onemocnění.

Unikátní výuková platforma

Program využívá inovativní multimediální výuku s použitím simulačních videí – tedy půlminutových scének, ve kterých herci reálně předvádějí příznaky onemocnění. Právě tato simulační videa vnášejí do výuky první pomoci nový prvek a učí děti, jak reagovat na akutní situace v běžném životě.

Edukace probíhá online na počítačích, žáci postupně vyplňují jednotlivé části testu a učitel pouze dohlíží na průběh. Tento design zajišťuje maximální možnou standardizaci podmínek a vyloučení vnějších vlivů, které by mohly efektivitu programu ovlivnit.  Celá platforma je naprogramovaná tak, že jsou konkrétní otázky generovány z většího souboru, takže žáci mají při každém opakování edukační hodiny trochu jinou podobu testu.  Průběh hodiny přehledně shrnuje schéma na obrázku 1.

Obrázek 1. Průběh vzdělávací hodiny HOBIT.

 „Projekt HOBIT sleduji od jeho začátků a moc se mi líbí styl, kterým se snaží veřejnost poučit o cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu,“ dodává Tereza Ondráčková, studentka LF MU.

E-learning, který je vhodné opakovat 1x za pololetí, lze proložit tzv. doplňkovými aktivitami. Jedná se o bohatou baterii pracovních listů, křížovek a her na dané téma, které speciálně pro program HOBIT vypracovala katedra Výchovy ke zdraví Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Díky doplňkovým aktivitám si žáci zábavnou formou upevní a prohloubí nově nabyté znalosti.

Významné zvýšení znalostí žáků

Už pilotní fáze projektu, která probíhala ve školním roce 2014/2015 prokázala, že žáci mohou být o problematice cévní mozkové příhody a infarktu myokardu efektivně vzděláni. Jejich znalosti, které měříme jako nárůst testového skóre po edukaci oproti vstupní znalosti zjišťované v prvním testování, vzrostly průměrně o 13 % na hodnotu 78 % správných odpovědí. Podobných výsledků, konkrétně nárůstu skóre o 14 %, dosáhly zapojené školy také v minulém školním roce.

Multidisciplinární spolupráce

Kromě Pedagogické fakulty MU spolupracujeme dlouhodobě na vývoji programu také s Fakultou sociálních studií MU. Ze zahraničních partnerů hraje klíčovou roli Columbia University Medical Center, které podobně unikátní program vede v New Yorku. Dále je program HOBIT v úzkém kontaktu se Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje, s odbornou společností Iktus, o.p.s. nebo se školním informačním systémem Edookit.

Zapojit se je jednoduché

Do inovativního programu HOBIT, který probíhá formou e-learningu, se mohou školy zapojit zcela zdarma. Program s sebou zároveň nenese žádnou administrativní zátěž. Školy se mohou zapojit kdykoliv v průběhu školního roku. Návod včetně názorného videomanuálu je pro učitele k dispozici v sekci Zapojit se na internetových stránkách www.projekthobit.cz.

„Chtěla bych vám poděkovat za možnost absolvovat s žáky edukační hodinu. Určitě je to přínosné a ráda bych s žáky v červnu zopakovala,“ uvádí pedagožka P. Honcová ze ZŠ a MŠ Barvířská.

Programem prošlo již více než 80 škol a 7000 dětí z celé České republiky. Naším cílem je program nadále rozšiřovat a aplikovat ho do co nejvíce základních a středních škol v České republice. Dlouhodobým cílem je vytvoření optimálního vzdělávacího modelu, který zajistí znalost populace, jak reagovat na nejzávažnější onemocnění, jakými mozkový a srdeční infarkt jsou.

Další aktivity pro žáky

V rámci programu HOBIT organizujeme i nejrůznější osvětové akce. Kromě preventivních akcí pro veřejnost, exkurzí a přednášek každoročně pořádáme zážitkový závod FAST běh pro školáky. Závod sestává z několika stanovišť, na kterých si účastníci prakticky vyzkoušejí resuscitaci nebo například telefonický hovor s dispečerem operačního střediska záchranné služby. Závod se letos uskuteční opět ve druhé polovině května.

Pro žáky, pedagogy i další zájemce je také otevřený tzv. ambasadorský program, díky kterému dobrovolníci přispívají k šíření této důležité tematiky. „Myslím si, že by měla být povinnost každého člověka, aby uměl podat první pomoc či rychle jednat, může se to hodit každému z nás. Proto mi přijde poselství programu HOBIT natolik důležité a záslužné, že jsem se rozhodla zapojit a šířit ho dál mezi ostatní lidi,“ uzavírá Martina Pehalová, ambasadorka programu HOBIT.

Ing. Hana Pokorná, manažerka programu HOBIT, cerebrovaskulární program FNUSA-ICRC, spolupracuje s výzkumným týmem již od svých středoškolských let, kdy provedla průzkum o povědomí o CMP mezi školáky. Vystudovala magisterský obor Business Economics and Management na Mendelově univerzitě v Brně. Je pravidelnou porotkyní krajského kola SOČ v oboru zdravotnictví a také autorkou Průvodce o CMP pro pacienta a rodinu. Program HOBIT a nejrůznější vzdělávací akce pro školáky koordinuje již čtyři roky.

Kontakt: hana.pokorna@fnusa.cz

Lucie Vondráčková získala magisterský titul na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V současnosti je doktorandkou oboru sociologie na FSS MU, současně pracuje jako výzkumná asistentka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Na pozici Ph.D. studenta v Cerebrovaskulárním výzkumném týmu ICRC pracuje dva roky a kromě analýzy dat má na starosti i komunikaci se školami.

Kontakt: lucie.vondrackova@fnusa.cz

Literatura

Mikulik, R., Goldemund, D., Reif, M., Brichta, J., Neumann, J., Jarkovsky, J., & Kryza, J. (2011). Calling 911 in response to stroke: No change following a four-year educational campaign. Cerebrovascular Diseases, 32(4), 342–8. [cit 2018-05-01]. Dostupné z: http://www.karger.com/doi/10.1159/000330339.

Pokorná, H., & Mikulík, R. (2009). Povědomí o CMP u žáků základních a středních škol v ČR. online. [cit 2018-05-01].  Dostupné z: https://socv2.nidv.cz/archiv31/getWork/hash/1090f624-518a-102c-aea7-001e6886262a.

 

Šedová, P., Brown, R., & Zvolský, M. (2017). Incidence of hospitalized stroke in the Czech Republic: The National registry of hospitalized patients. Journal of Stroke and Cerebrovascular Diseases, 26(5), 979–86. [cit 2018-05-01].  Dostupné z https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1052305716304542.

WHO. (2017). The top 10 causes of death. Online. [cit 2018-05-01].  Dostupné z http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs310/en/.

Williams, O., & Noble, M.J. (2008). Hip-hop' stroke: a stroke educational program for elementary school children living in a high-risk community, Stroke, 39(10), 2809–16. [cit 2018-05-01]. Dostupné z: http://stroke.ahajournals.org/cgi/doi/10.1161/STROKEAHA.107.513143.

 

 

 

[1] ESO-ESMINT-EAN-SAFE Survey, ESOC 2017.