Jak se od rozdělení Československa proměnila vzdělávací politika v oblasti inkluze? A jak se za posledních třicet let odlišily přístupy České republiky a Slovenska k podpoře žáků se speciálními vzdělávacími potřebami? Na tyto otázky odpovídá nová odborná studie výzkumného týmu z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, která pomocí kritické analýzy vzdělávacích politik srovnává vývoj inkluzivního vzdělávání v obou zemích. Studie byla publikována v prestižním mezinárodním časopise Journal of Education Policy.
Autoři výzkumu Jozef Miškolci, Helena Vaďurová a Lenka Gajzlerová působící na Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání analyzují zákony, národní strategie, rámcové a školní vzdělávací programy, vyhlášky i zprávy ministerstev školství. Sledují, jak se v obou zemích vyvíjely definice speciálních vzdělávacích potřeb, jak byly zaváděny podpůrné systémy a jaký vliv mají na vzdělávací praxi tři typy diskurzů: deficitní, expertní a neoliberální. Deficitní přístup vnímá odlišnost jako problém jednotlivce. Expertní diskurz přesouvá rozhodování mimo školu do rukou externích poradenských institucí. Neoliberální logika pak upřednostňuje výkon, měřitelné výsledky a soutěživost mezi školami.
Česká republika zavedla v roce 2016 pětistupňový systém podpůrných opatření, který umožňuje diferencovat míru podpory podle aktuálních vzdělávacích potřeb žáka. První stupeň lze uplatnit i bez lékařské diagnózy, což školám umožňuje pružně reagovat. Slovensko přijalo obdobný systém až v roce 2023, ve zjednodušené tříúrovňové podobě. Na rozdíl od českého modelu však zůstává navázaný na kategorizaci žáků podle zdravotního znevýhodnění. Financování podpory se rovněž liší. V České republice je navázáno na konkrétní podpůrná opatření, která škola realizuje. Na Slovensku zůstává primárně spojené s typem stanovené diagnózy.
Studie upozorňuje, že v obou zemích přetrvává vysoká míra závislosti škol na rozhodnutích externích expertů. Bez jejich doporučení nemají školy přístup k financování podpory, a to ani v případech, kdy by samy identifikovaly potřebu pomoci. Tento stav omezuje pedagogickou autonomii a zpomaluje praktické zavádění inkluzivních přístupů.
Zároveň se ukazuje, že snaha o inkluzi naráží na tlak výkonově orientovaného systému. Standardizované testování, žebříčky škol a selektivní přechody na víceletá gymnázia ztěžují dlouhodobé uplatnění podpory v běžném prostředí. Žáci, kteří potřebují individuální přístup, mohou být vnímáni jako ohrožení výsledkových ukazatelů školy.
Studie byla publikována v časopise Journal of Education Policy, který patří mezi nejvlivnější periodika v oblasti vzdělávací politiky. V databázi Web of Science je zařazen do nejvyššího kvartilu Q1 a zároveň spadá do prvního decilu nejlépe hodnocených časopisů v oboru. Publikace potvrzuje odbornou kvalitu výzkumu realizovaného na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a přináší cenný vhled do srovnání dvou vzdělávacích systémů v postkomunistickém kontextu.
Mgr. Šimon Veselý a Mgr. Vojtěch Švec byli oceněni v soutěži o Cenu Edvarda Beneše, přičemž obsadili první a třetí místo v kategorii Historie 20. století. Slavnostní vyhlášení proběhlo 24. října 2025 v Památníku Edvarda Beneše v Sezimově Ústí.
Akademický senát Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity schválil splynutí katedry francouzského jazyka a literatury, katedry německého jazyka a literatury a katedry ruského jazyka a literatury.
