Zapojte se do sbírky: Stromy splněných přání
Druhý ročník Stromu splněných přání aneb pojďme i letos ukázat, že na fakultách MUNI je štědrosti a laskavosti až po okraj!
Historie a jazyk v dialogu: Nová kniha o slavizaci původně německy mluvících území ČR od Hany Svobodové
Hana Svobodová ve své nové publikaci odhaluje na příkladu Broumovska složitou jazykovou situaci původně německy mluvících území ČR po roce 1945. Kniha se věnuje slavizaci především této oblasti a zkoumá, jak jazykové kontakty utvářely místní společnost. Odborné recenze, včetně těch od prof. Rudolfa Šrámka a prof. Christiana Lübkeho, oceňují dílo za jeho teoretickou a metodologickou originalitu, stejně jako za jeho význam pro historiky, sociology a jazykovědce. Publikace se tak stává cenným zdrojem pro další interdisciplinární výzkum.
Sprachkontakt, Bevölkerungsaustausch und Sprachwechsel nach 1945
Am Beispiel von Braunau/Broumov in Böhmen
Publikace je příspěvkem k jazykové kontaktologii. Představuje obecné i specifické jazykové základy slavizace (bohemizace) dříve převážně německojazyčného území v České republice po roce 1945. Na příkladu Braunau/Broumova a okolí je představena role jazyka v soužití a porozumění mezi lidmi. Práce podtrhuje význam dialektologie pro studium jazykové komunikace a snaží se tak přispět k pochopení základního fenoménu jazykového kontaktu. Výzkum dialektu poskytuje hluboké informace o lidech a jejich společenství, neboť nářečí určuje charakter komunikační roviny, a tím charakterizuje objekty subjektivnějším a individuálnějším způsobem. Práce rovněž poukazuje na skutečnost, že výzkum kontaktologické situace, ze které vyplývá jazykový vývoj, musí být metodologicky interdisciplinární, musí respektovat historická a sociální fakta a musí mít povahu komplexního vědeckého bádání.
„Autorce se podařilo poznatky získané na základě analýzy jazykové situace v Braunau a okolí přesvědčivě, přesně a modelově představit tak, že předloženou práci lze považovat za významný a koncepčně originální příspěvek k prohloubení a upřesnění teoretických a metodologických zásad výzkumu v oblasti studia jazykových kontaktů. Díky svému teoretickému a metodologickému přístupu lze práci považovat za nový model zpracování ve výzkumu jazykového kontaktu.“
prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc., dr. h.c.
Předložená práce je založena především na jazykovědných průzkumech a analýzách, ale zároveň se týká mimořádně významné události pro dějiny východní střední Evropy, zejména s ohledem na vztahy mezi Němci a jejich převážně východoslovansky mluvícími sousedy.
Důraz je kladen především na dialektologický přístupu výzkumu, který souvisí se specifickými historicko-geografickými podmínkami zkoumaného regionu (vztah mezi oblastí s historicky převážně německy mluvícím obyvatelstvem, která byla vymezena horskými pásmy, a jazykově českými sousedními oblastmi). Cílem bylo mimo jiné identifikovat a přiřadit jazyk (češtinu), kterou se dnes mluví v Broumově a okolí, k nářeční skupině, v uvedeném případě severovýchodočeské, prokázat dlouhodobou německo-českou interakci v jazyce, objasnit mimojazykové souvislosti při formování jazyka (kontaktologie) a prokázat přítomnost německých jazykových reziduí. I když jsou výsledky výzkumu předevem jazykově-dialektologické povahy, mají význam i pro historickou situaci vzniklou po roce 1945, protože se vztahují k novým obyvatelům, kteří prý do Braunau/Broumova nepřišli ze vzdálenějších oblastí Československa prostřednictvím státem organizovaných přesídlovacích akcí, ale z bezprostředního česky mluvícího okolí, a proto se i nový „dominantní“ jazyk v Broumově silně podobá místnímu okolnímu nářečí a je možné ho označit jako jazykově homogenní; navíc lze doložit vliv mimojazykových prvků.
„Práce Hany Svobodové nabízí pro historiky, kteří se zajímají o následky a pozůstatky dlouhé, staleté přítomnosti německy mluvících městských obyvatel a agrárních osadníků ve východní střední Evropě a o okolnosti zániku jedné z jejich úzce propojených komunit, zasvěcený materiál. Rovněž pro současné historiky, kteří se zajímají o nedávné (poválečné) dějiny Československa a nedávnou kulturu vzpomínání v České republice, stejně jako pro sociology, nemluvě o jazykovědcích a dialektolozích, a to zdaleka ne jen pro bohemisty a slavisty, je publikace skvělým podkladem pro další bádání. Rovněž je třeba znovu zdůraznit, že jde především o práci lingvistickou, byť s pozoruhodnou transdisciplinární relevancí.“
Prof. Dr. Christian Lübke
