Výzkum zahrnoval kvantitativní dotazníkové šetření (112 respondentů) a kvalitativní studii založenou na řízených rozhovorech (15 respondentů). Cílem bylo zmapovat výzvy spojené s profesní připraveností, rozvojem a profesní socializací u vyučujících v mateřských školách a na 1. a 2. stupni ZŠ do tří let po absolvování studia učitelství.
Výzkum ukázal, že v oborové složce studia (v aprobačních předmětech) se absolventi cítí být poměrně dobře připraveni (o něco méně ve složce oborovědidaktické a pedagogicko-psychologické). Svoji připravenost vnímají především v oblasti plánování a realizace výuce, rezervy však pociťují při práci se žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Slabší připravenost vnímají v oblasti spolupráce a komunikace s rodiči, resp. partnery školy.
Klíčovým motivem volby učitelské profese je u nich zájem o práci s dětmi, u učitelů na druhém stupni do popředí vystupují i další motivy, a to: rozvíjet se ve zvoleném aprobační oboru a předávat zkušenosti jiným. Zatímco v případě vyučujících mateřských škol a 1. stupně ZŠ je zpravidla od počátku ve hře rozhodnutí „jít učit“, v případě vyučujících 2. stupně je studium považováno za něco, po čemž nástup do učitelské profese nutně následovat nemusí (vidí i jiné možnosti profesního vyústění).
Potvrzuje se, že důležitými faktory pro socializaci začínajících učitelů ve školách jsou kolegové a jejich podpora. Naši absolventi vítají a oceňují uvádějící učitele, je pro ně však důležité, aby si s nimi „rozuměli“ z hlediska zastávaného pojetí výuky (v případě nesouladu komunikaci s nimi nevyhledávají).
Jako vážné téma se ukazuje vnímaná psychická náročnost učitelské profese. Nejde přitom jen o náročnost neúměrnou výši platu, ale také o uvědomění si toho, jak vyčerpávající výkon této profese může být. Absolventi mají problémy, pokud musí vyučovat na jiném stupni školy, něž pro který byli připravováni – v případě některých je to důvod opustit školu či školství.
Pokud jde o podněty vzhledem k přípravě učitelů, lze doporučit následující. Jelikož existují specifika výkonu profese učitele na jednotlivých stupních škol, je třeba k úpravám kurikula učitelství (pro MŠ, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ) přistupovat specificky (tzn. nikoliv odvozovat jedno z druhého). Kurikulum učitelství napříč stupni školy by mělo posílit v oblasti psychologie dítěte, psychodidaktiky, inkluzivní pedagogiky, ale i školní pedagogiky. Mnohé z „postrádaných“ profesních znalostí a dovedností jsou však z povahy kontextově vázané – řešením tedy nebude zavedení obecného kurzu, ale spíše podpora zkušeností s konkrétními případy v jejich (teoretické) reflexi. Větší pozornost by proto měla být věnována reflektovaným pedagogickým praxím. Kromě toho by měla být posílena komunikační průprava budoucích učitelů, a to zejména směrem k rodičům.
Závěrečná zpráva z výzkumu
Janík, T. a kol. (2020) Situace začínajících učitelů v mateřských a základních školách: zpráva z výzkumu mezi absolventy Pedagogické fakulty MU. Brno: Pedagogická fakulta MU.
V Brně, 13. 8. 2020
Dne 10. dubna v podvečer se na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity bude konat Noc vzdělávání. Tentokrát se akce věnuje tématu "Učím kompetentně!". Studenti, pedagogové i veřejnost se mohou těšit na bohatý program plný přednášek, diskuzí a praktických workshopů, které budou spojeny právě s tématem kompetence ve vzdělávání. Buďte s námi a získejte nové poznatky a tipy do své pedagogické praxe!
Minulý týden proběhly na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity poslední kurzy vstupního vzdělávání provázejících učitelů v rámci pokusného ověřování systému podpory provázejících vyučujících. Iniciativa Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy si klade za cíl zvyšování kvality pedagogických praxí budoucích učitelů a učitelek.
