|
Rozpracování programu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny ve 21. století. |
|
ÚVOD |
Poznámka: ve spodním okně
můžete rolovat obsah a v něm je možno odkliknout jednotlivé
kapitoly dokumentu (cíle).
Na 51. světovém
zdravotnickém shromáždění v květnu 1998 se členské státy Světové zdravotnické
organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy
péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je
v deklaraci, obdobně jako v české ústavě, stanoveno jedním ze
základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a
hospodářského vývoje. Uskutečňování této zásady vyžaduje spravedlnost
a solidaritu, všeobecný přístup ke zdravotním službám, založeným na současných
vědeckých poznatcích, dobré kvalitě a udržitelnosti pozitivního rozvoje.
Deklarace byla přijata, aby zdůraznila a podpořila program Světové zdravotnické
organizace Zdraví pro všechny ve 21. století. Jeho hlavními cíli je ochrana a
rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazů a
omezení strádání, které lidem přinášejí. K signatářům deklarace patřila
také Česká republika (dále jen „ČR“), jejíž vláda nyní schvaluje národní
rozpracování tohoto programu, vědoma si, že zdraví obyvatelstva patří mezi
nejvýznamnější priority její činnosti a činnosti všech resortů.
Význam
dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České
republiky - Zdraví pro všechny v 21.
století (dále jen „ZDRAVÍ 21“) je v tom, že představuje racionální, dobře
strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj,
vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků
pro zdravotní politiku a ekonomiku. Pro členské státy Světové zdravotnické
organizace je ZDRAVÍ 21 podnětem a návodem k vlastnímu řešení otázek péče o zdraví, k vlastním
cestám, jak dosáhnout 21 cílů společného evropského programu k povznesení
zdravotního stavu národů a regionu. Protože cíle vesměs nejsou stanoveny
v absolutních ukazatelích, ale koncipovány jako zlepšení současných
národních úrovní, jsou stejně náročné pro státy s různou výchozí úrovní zdraví
obyvatelstva.
Důležitým
cílem ZDRAVÍ 21 je snížit rozdíly ve zdravotním stavu uvnitř států a mezi státy
Evropy, protože jsou jedním z prvků sociálních nerovností a faktorem, který
může ovlivňovat stabilitu národních
společenství a v důsledcích i regionu. ČR z tohoto hlediska nepatří mezi
země s kritickou úrovní zdravotního stavu obyvatelstva, není však bez problémů
a přes znatelný pokrok dosud nedosáhla parametrů zdraví v nejvyspělejších
demokratických průmyslových státech. Nadto má
úroveň zdraví výraznou časovou dynamiku a teoretická i reálná
hladina zdraví jednotlivce a populace se v prosperujících společnostech
stále posunuje výš.
Velký
význam přikládá ZDRAVÍ 21 účasti všech složek společnosti na zlepšování
národního zdraví a společné odpovědnosti všech resortů. Zdraví jako konkrétní
důvod spolupráce resortů a jedno z kriterií pro politické rozhodování dosud
není běžnou praxí činnosti ministerstev. Jde
o zdravotní dopady zásadních rozhodnutí v energetice, dopravě,
legislativě, zemědělství, vzdělávání či v daňových otázkách. Je známo, že
dopravní obslužnost významně ovlivňuje
dostupnost zdravotní péče, že obsah a úroveň vzdělání silně determinují postoje
ke zdraví, že důležitým předpokladem dobrého zdraví je sociální úroveň lidí.
V některých zemích už se používá hodnocení dopadu strategických rozhodnutí
na zdraví (Health impact assessment). Dobrým příkladem meziresortní kooperace je v ČR Akční plán životního
prostředí a zdraví. Je třeba dále ho rozvíjet a intenzivněji aplikovat na
regionálních a místních úrovních.
Obdobou těchto zásad v dokumentu ZDRAVÍ 21 jsou ustanovení článku 152
Amsterodamské smlouvy Evropské unie
(dále jen „EU“), kde je řečeno, že „vysoká úroveň lidského zdraví se musí
zahrnout do veškerých politik a strategií Evropského společenství“. ZDRAVÍ 21 respektuje všechny dosud schválené
dokumenty, které se dotýkají zdravotního stavu obyvatelstva, jako např. Státní
politika životního prostředí, Dopravní politika, Energetická politika.
V současné
době charakterizuje zdravotní stav populace vyspělých států s tržní
ekonomikou a bývalých socialistických zemí, podle konstatování Světové
zdravotnické organizace, deset hlavních příčin nemocnosti: Ischemická choroba
srdeční, unipolární deprese, cévní mozkové nemoci, dopravní úrazy, následky
konzumace alkoholu, osteoartróza, nádorové nemoci trávicího ústrojí, průdušek a
plic, poranění a vrozené vady. V ČR
patří bezpochyby k nejzávažnějším nádorová onemocnění, která jsou ročně
evidována u 290 tisíc lidí, nových
onemocnění je ročně hlášeno téměř 60 tisíc a trend výskytu je u většiny diagnóz
vzestupný. Cukrovkou trpí 650 tisíc lidí a trend je rovněž vzestupný. Alergie
postihuje kolem 600 tisíc lidí. Vedle závažných chronických a dlouhodobých
nemocí se na souhrnném zdravotním stavu obyvatelstva podílí akutní nemoci,
v nichž počtem dominují akutní dýchací infekce a chřipka, které ve
vrcholech sezónních epidemií způsobují týdně 200 až 400 tisíc onemocnění.
Přes
pokles úmrtí na nemoci srdce a cév v posledních letech převyšují dosud
tyto choroby v ČR svou četností obdobné ukazatele v zemích EU a
představují hlavní příčinu úmrtí (přes 50 % ze všech úmrtí). Na druhém místě
jsou nádorové nemoci (25 %) a na třetím úrazy (8 %), které jsou u mužů do 45
let hlavní příčinou smrti. V roce 1999 zemřelo na nemoci oběhové soustavy
přes 60 tisíc lidí, na nádorové nemoci přes 28 tisíc a na poranění
a otravy 7 tisíc lidí.
Nejčastější
příčinou pracovní neschopnosti jsou onemocnění dýchacího ústrojí (přes 600
tisíc dnů ročně), způsobené zejména akutními dýchacími infekcemi. Nemoci
pohybového aparátu způsobují přes 490 tisíc dnů neschopnosti ročně a poranění a
otravy přes 320 tisíc, nemoci oběhové soustavy přes 120 tisíc a nádorové nemoci
více než 50 tisíc dnů neschopnosti ročně. Čísla nereprezentují všechny ošetřené
nemoci u všech segmentů populace (zahrnují jen pracující obyvatelstvo).
Jsou ilustrací vysokých nároků na
materiální a personální zdroje.
Úmrtnost v ČR v posledním desetiletí
20. století sice zřetelně klesá, ale na druhé straně výskyt dlouhodobých a
chronických nemocí, zejména nádorových, trvale stoupá. Tím narůstá počet
nemocných, které je třeba léčit, často pomocí finančně velmi náročné terapie.
Budoucí
vývoj zdraví obyvatelstva v ČR dosud nebyl předmětem soustavného vědeckého
zkoumání, dílčí studie a úvahy však očekávají pokračování trendů z 90.
let, tudíž stálý vzestup počtu nových nádorových nemocí, metabolických nemocí,
zejména cukrovky, nemocí pohybového aparátu, nervových a duševních nemocí,
psychosomatických důsledků užívání drog, některých infekcí (AIDS). Na druhé
straně celková úmrtnost v posledním desetiletí 20. století zřetelně klesala a
tento pozitivní trend je v ČR nejvýraznější ze všech bývalých socialistických
států střední Evropy. Příznivý vývoj může a měl by pokračovat právě pomocí
předkládaného programu tak, aby během příštích 10 až 15 let bylo ve všech
nejvýznamnějších indikátorech zdravotního stavu obyvatelstva dosaženo hodnot
vyspělých členských zemí EU.
Některé
nepříznivé determinanty budou zřejmě ovlivňovat zdraví v příštích deseti
letech podobně jako dosud. Týká se to nedostatků v životním stylu -
kouření, nevyvážené výživy, nadměrné spotřeby alkoholu, nedostatku pohybu, stresu,
zneužívání drog, podceňování rizika úrazů a nepříznivých účinků pracovního
prostředí. Nicméně existují důkazy pozitivních změn v chování lidí, které
přinesly dílčí úspěchy ve zlepšení skladby výživy některých populačních skupin,
v zastavení vzestupu kuřáctví u dospělých mužů a v potlačování některých
infekcí. Životní prostředí, kromě hluku, bude mít menší škodlivé dopady na
zdraví než v minulosti, pokud nevzniknou nová nebo dosud neznámá rizika.
Jedním z nejvýraznějších faktorů určujících zdraví je ve vyspělých státech
s tržní ekonomikou socioekonomická úroveň lidí spojená s vysokou
úrovní vzdělání. Vzestup hospodářské prosperity ČR bude stálý zájem společnosti
o zdraví podporovat.
Program ZDRAVÍ
21, jehož národní variantu vláda projednala, je výzvou čelit nebezpečí
nepříznivého vývoje, k němuž nutno
počítat i stagnaci ukazatelů zdravotního stavu. Realizací cílů ZDRAVÍ 21 by
členské státy měly dosáhnout výrazného snížení
úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na nádory, úrazy a snížit výskyt
závažných nemocí a faktorů, které je ovlivňují. Prostředkem je
k tomu pokrok v prevenci
příčin a rizik nemocí. Zdravotnická péče by totiž nedokázala za přijatelných
nákladů účinně vyléčit rostoucí počty nemocí a příznivý vývoj úmrtnosti by se
mohl zastavit, místo aby pokračoval a zrychloval se. Prevence nemocí a podpora zdraví jsou vůbec
výraznou komponentou celého programu. Jsou součástí strategických přístupů u většiny
cílů. Pojetí ZDRAVÍ 21 je v tomto ohledu blízké Amsterodamské smlouvě EU,
která v článku 152 deklaruje, že „akce Společenství budou zaměřeny na zlepšení
veřejného zdraví, prevenci nemocí a poruch zdraví a na odstranění zdrojů
zdravotních nebezpečí“.
V souvislosti
s žádoucím zlepšováním zdravotního stavu a snižováním úmrtnosti, je nutno
zmínit nesprávné obavy, že zvyšování délky života způsobí mimořádné zvýšení
nákladů na léčení velkého množství starší populace. Snížení úmrtnosti totiž
není cílem, ale důsledkem lepšího zdravotního stavu obyvatelstva díky účinné
prevenci nemocí nebo jejich včasné a racionálnější léčbě. Zkušenosti vyspělých
států dokumentují, že takový vývoj vede ke zlepšování zdatnosti a soběstačnosti
starých lidí a ke snižování nákladů na sociální služby. Zvyšování průměrného
věku lidí však nemá jen ekonomický, ale i neméně důležitý společenský a etický
rozměr.
Tento
zdravotně politický dokument byl v ČR vytvořen širokým okruhem odborníků
mnoha zdravotnických profesí ve spolupráci s reprezentanty dalších resortů.
Ministerstvo zdravotnictví jmenovalo a řídilo početný tým 30 pracovních skupin
pro jednotlivé dílčí cíle programu. Kooperaci obsahově příbuzných dílčích úkolů
zajišťovali koordinátoři z řad vedoucích pracovníků MZ a konečnou redakci
provedla skupina pod vedením náměstka ministra a hlavního hygienika ČR.
Program
ZDRAVÍ 21 je rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování
všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Na plnění programu se budou
podílet všechny složky společnosti. Základní zodpovědnost za plnění programu má
vláda a její Rada pro zdraví a životní prostředí, při níž je zřízen Výbor
pro tento program. Program je otevřený dokument, který se v průběhu
postupné realizace bude podle potřeby a zkušeností plynule upravovat a doplňovat.
Těmto otázkám se bude Rada a její Výbor ZDRAVÍ 21 pravidelně věnovat. Řídícím
centrem programu je MZ, které si jako pomocnou složku zřídí ve Státním
zdravotním ústavu malý odborný útvar podléhající řediteli tohoto ústavu.
U úkolů,
jejichž realizace přepokládá legislativní opatření, zařadí odpovědné resorty
návrhy legislativního procesu do návrhu plánu legislativních úkolů vlády na
příslušné období ve smyslu uváděných termínů. Finanční nároky promítne do své
kapitoly státního rozpočtu každý zodpovědný a spolupracující resort a zabezpečí
i úkoly institucí, jichž je zřizovatelem.
MZ ve
spolupráci s dalšími resorty zabezpečí informovanost odborné i široké
veřejnosti publikováním programu a využitím spolupráce se všemi sdělovacími
prostředky. Seriózní medializaci programu bude věnována průběžná pozornost.
Program
je pracovním podkladem pro přípravu konkrétních projektů s podrobným
věcným a časovým rozpracováním jednotlivých aktivit. Rozpracování konkrétních
realizačních postupů se uskuteční zejména v roce 2003 a v souvislosti
s tím bude rovněž dále konkretizována účast a spolupráce nositelů
jednotlivých úkolů s nevládními organizacemi, odbornými a profesními
společnostmi, vysokými školami, obcemi a přímo řízenými organizacemi resortů
apod.
Smyslem práce bylo připravit zásadní dokument o
dlouhodobé zdravotní strategii ČR, poprvé po v podstatě nedokončených pokusech
na počátku 90. let. Ve ZDRAVÍ 21 je uplatněna koncepce cílů definovaných ukazateli zdraví, nikoli
parametry činnosti zdravotních služeb. Cíle se opírají o analogický dokument
Světové zdravotnické organizace, nejsou však pasivně přebírány. Současně je
zaváděno monitorování ukazatelů, které budou indikovat realizaci ZDRAVÍ 21,
signalizovat problémy a iniciovat případné úpravy.
|
|
V ČR stejně
jako ve většině evropských států je tradičně vysoké povědomí o důležitosti
solidarity v zabezpečování péče o zdraví. Solidarita se realizuje
zdravotním pojištěním a řadou dalších forem podpory populačních skupin,
které mají horší podmínky k zabezpečování základních zdravotních potřeb.
Důležitou podmínkou pro efektivní solidaritu jsou objektivní analýzy současné
situace a vytváření koncepčních řešení.
|
Dílčí úkol č. 1.
1. Snížit rozdíly ve střední délce života mezi nejlepší a
nejhorší třetinou evropských zemí alespoň o 30 % |
Současný
stav:
Splnění cíle 1 je
úkolem celého evropského regionu a jeho monitorování především úkolem WHO EURO.
K plnění tohoto cíle může ČR přispět dvěma způsoby. Za prvé zlepšováním
vlastních výsledků pokud jde o zdravotní stav obyvatel a za druhé mezinárodní
pomocí zemím, které jsou na tom hůře než ČR.
Průměrná střední délka života první třetiny zemí byla
v letech 1998 a 1999 přibližně 78 let, zatímco poslední třetina zemí
dosáhla průměru necelých 69 let. Rozdíl tedy činí 9 let.
Průměrná střední délka života v ČR činí 75,2 roků
(přičemž rozdíl mezi průměrnou střední délkou života žen a mužů činí 7 let ve
prospěch žen).
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
1.1.1: |
Zúčastnit se evropských aktivit
na pomoc v řešení zdravotních problémů |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
poskytovatelé a plátci zdravotní
péče, vládní a nevládní organizace |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
1.1.2: |
Sledovat vývoj střední délky
života v ČR |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, ČSÚ |
|
|
termíny: |
průběžně 1 x ročně |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
střední délka života při narození,
muži, ženy. |
|
Dílčí úkol č. 1.
2. Variační šíře hodnot hlavních ukazatelů nemocnosti,
invalidity a úmrtnosti v různých zemích by se měla snížit rychlejším
tempem tam, kde je situace nejhorší |
Současný
stav:
Splnění cíle 1 je
snahou celého evropského regionu a zejména zemí, kde je zdravotní stav nejhorší
(především bývalé státy Sovětského svazu). Monitorování je úkolem WHO EURO.
K plnění tohoto cíle může ČR přispět zlepšováním vlastních výsledků, pokud
jde o zdravotní stav obyvatel.
Nejlépe sledovaným ukazatelem je úmrtnost, mezinárodně
srovnatelných ukazatelů nemocnosti a zdravotních poruch není mnoho a jsou
stále předmětem výzkumu.
Aktivity ke
splnění dílčího úkolu:
|
1.2.1: |
Sledovat vývoj invalidity
v ČR podle věku, pohlaví a skupin diagnóz |
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV
|
|
|
spolupráce: |
MZ, ČSSZ, ČÚBP |
|
|
termíny: |
průběžně 1 x ročně |
|
1.2.2: |
Sledovat
vývoj nemocnosti v ČR podle věku, pohlaví, skupina diagnóz a speciálních
skupin obyvatel dle sociálně-ekonomického zastoupení a expozice zdravotně rizikovým
faktorům |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, ČSÚ |
|
|
termíny: |
průběžně 1 x ročně |
|
1.2.3: |
Vypracovat způsob posuzování
poskytované zdravotní péče ve struktuře i objemu srovnáváním s vyspělými
státy |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
IZPE |
|
|
termíny: |
2004 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
standardizovaná úmrtnost, |
|
- |
data o invalidních důchodech (věk,
pohlaví, skupina diagnóz, kraj bydliště, druh důchodu), |
|
- |
hospitalizace, pracovní neschopnost,
nemocnost na vybrané nemoci, |
|
- |
zdravotní stav sociálně
deprivovaných skupin obyvatel. |
|
CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ
DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI
SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ
DEPRIVO-VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN |
Spravedlnost ve
zdraví je významná etická a pragmatická kategorie zcela zásadní pro tvorbu
zdravotní politiky. Její naplňování znamená, že standardní péče o zdraví je
zajišťována rovnoprávně a rovnoměrně pro všechny sociální, etnické,
národnostní, věkové a další segmenty obyvatelstva. Průzkumy veřejného mínění
v ČR dosud neupozornily na větší problémy v této oblasti, objektivních
podkladů však není dostatek a lze očekávat, že pokračující sociální
diferenciace by mohla přinést nepříznivé důsledky pro zdraví některých částí
populace.
|
Dílčí úkol č. 2.
1. Snížit rozdíly ve střední délce života
v jednotlivých socioekonomických skupinách nejméně o 25% |
Současný stav:
Prakticky neexistují informace o střední délce života pro různé
deprivované skupiny obyvatel. Faktem zůstává, že určité rozdíly existují a je nutné je
snižovat.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
2.1.1: |
Speciální programy zlepšení a
posílení zdraví vybraných skupin obyvatel |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MŠMT, ČÚBP, poskytovatelé a
plátci zdravotní péče, územní
samosprávné celky |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
2.1.2: |
Výzkum a speciální výběrová
šetření zaměřená na podklady pro výpočet střední délky života a života
prožitého ve zdraví |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, ČSÚ, ČÚBP, SZÚ, IZPE |
|
|
termíny: |
průběžně 1x za 3 roky |
|
2.1.3: |
Výpočet střední délky života u vybraných socioekonomických
skupin obyvatel |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, ČSÚ, ČÚBP |
|
|
termíny: |
1x ročně |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
střední délka života při narození,
muži, ženy. |
|
Dílčí úkol č. 2.
2. Hodnoty hlavních ukazatelů nemocnosti, invalidity a
úmrtnosti by měly být rovnoměrněji rozloženy na všechny
společensko-ekonomické skupiny |
Současný stav:
Určité rozdíly zcela jistě existují a je nutné je snižovat.
Prakticky neexistují validní informace o zdravotním stavu různých
deprivovaných skupin obyvatel, protože
v rutinních statistikách nejsou podchyceny (z důvodů ochrany osobních
údajů) prakticky žádné údaje, které by umožňovaly identifikovat určité
deprivované skupiny obyvatel.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
2.2.1: |
Výzkum a speciální výběrová šetření na sledování zdravotního
stavu vybraných skupin obyvatel |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, ÚZIS, SZÚ |
|
|
termíny: |
průběžně 1x za 3 roky |
|
2.2.2: |
Zhodnocení vývoje zdravotního
stavu obyvatel podle socioekonomických kritérií na základě rutinních
statistik (úmrtnost, invalidita, hospitalizace apod.) |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, ČSÚ, ČSSZ, územní samosprávné
celky |
|
|
termíny: |
1 x za 3 roky |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
úmrtnost podle pohlaví, věku, místa
bydliště, skupin diagnóz, |
|
- |
invalidita podle věku, pohlaví,
skupin diagnóz, kraje bydliště |
|
- |
hospitalizovanost podle pohlaví,
věku, místa bydliště, skupin diagnóz. |
|
Dílčí úkol č.
2.3. Omezovat socioekonomické vlivy, které negativně působí na
zdraví, jedná se zejména o výrazné rozdíly v příjmu, dosaženém vzdělání
a v uplatnění na trhu práce |
Současný stav:
Trojstranný vztah mezi výší
příjmu, dosaženým vzděláním a uplatněním na trhu práce nebyl dosud analyzován. Je
však známa kladná korelace mezi výší příjmu a dosaženým vzděláním. Dále je
známo, že možnosti uplatnění na trhu práce s dosaženým vzděláním výrazně
rostou, (zatímco ukazatel míry
nezaměstnanosti u osob s pouhým základním vzděláním se pohybuje okolo 20 %,
u osob s vysokoškolským vzděláním nepřekračuje 3 %).
Z hlediska
zdravotního stavu lze pozorovat jak vztah k dosaženému vzdělání
(vzdělanější osoby více pečují o své zdraví), tak vztah k výši příjmu
(chudoba je z hlediska zdraví nepříznivým faktorem).
Ve
vazbě zdraví k uplatnění na trhu práce lze sledovat oboustrannou závislost.
Nezaměstnanost, zejména dlouhodobá, může být příčinou nepříznivého zdravotního
stavu a na druhé straně nepříznivý zdravotní stav sám o sobě představuje
rizikový faktor pro uplatnění na trhu práce.
Od roku 1995 do roku 2000 míra nezaměstnanosti v ČR trvale rostla a
v současné době se ustálila na více než 9 % s výraznými regionálními
odchylkami (3 % - 22 %). Nepříznivým jevem je fakt, že narůstá
nezaměstnanost dlouhodobá (delší než 6 měsíců).
V případě
dlouhodobé nezaměstnanosti jsou zvláště ohroženou skupinou především osoby se
zdravotním handicapem (doba jejich
setrvání v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadech práce je oproti
zdravým jedincům přibližně trojnásobná). Dalšími rizikovými skupinami jsou
čerství absolventi škol, ženy s malými dětmi a osoby v předdůchodovém
věku. Nelze zapomenout ani na fakt, že
osoby dlouhodobě nezaměstnané jsou zpravidla ochotny přijmout práci i za
nevyhovujících pracovních podmínek.
Zlepšování socioekonomických
podmínek negativně působících na zdraví lidí spočívá v jejich lepším
poznání a uplatnění nových přístupů ke zmírnění jejich negativních důsledků,
zejména přijímání opatření k vyrovnávání příležitostí na trhu práce.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
2.3.1: |
Zlepšovat systém vzdělávání a
prosazovat systém celoživotního vzdělávání, které umožní měnit nebo zvyšovat
kvalifikaci, zejména osobám se změněnou pracovní schopností vzniklou
z důvodu jejich zdravotního stavu, věku, sociálního postavení aj., a to
provázaně se systémem poskytování podpory vhodného poradenství pro volbu
povolání, odborný výcvik a rehabilitaci |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MZ, VÚPSV |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
|
přijetí potřebných právních
předpisů 2005 |
|
2.3.2: |
Vytvářet
podmínky pro vznik specializovaných poradenských a vzdělávacích služeb pro
podporu a ochranu zdraví na pracovištích, zejména v malých a středních
podnicích k zajištění trvalé péče o zdraví, pracovní prostředí a bezpečnost
při práci |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
spolupráce: |
ČSÚ,
ČBÚ, SZÚ, VÚPSV, příslušné odborové svazy, svazy podnikatelů a zaměstnavatelů
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
2.3.3: |
Vydávat v souladu
s mezinárodními dokumenty, zejména s úmluvami MOP a Evropskou
sociální chartou, právní předpisy k zajištění realizace práva na
bezpečné a zdravé pracovní prostředí a pracovní podmínky a stanovit opatření
k vynucení takových právních předpisů formou dozoru |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
spolupráce: |
ČÚBP, ČBÚ, HS |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
2.3.4: |
Podporovat
společné konzultace mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. tam, kde to je
vhodné a potřebné, podporovat mechanizmus pro dobrovolné vyjednávání mezi organizacemi
zaměstnavatelů a zaměstnanců za účelem zlepšování pracovního prostředí
kolektivními smlouvami |
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV
|
|
|
spolupráce: |
ostatní resorty, svazy
podnikatelů a zaměstnanců |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
2.3.5: |
Přijmout mezinárodní kritéria
důsledků zdravotního postižení (ICF) |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
MPSV |
|
|
termíny: |
2004 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
sledování mzdové distribuce, |
|
- |
šetření na zjišťování pracovních
podmínek, |
|
- |
ukazatele uvedené NAPZ 2002, |
|
- |
počet osob zapojených do systému
celoživotního vzdělávání se zaměřením na osoby se zdravotním postižením a
dlouhodobě nezaměstnané. |
|
Dílčí úkol č. 2.4. Zamezit zvyšování podílu
osob, které žijí v nedostatku finančních prostředků |
Současný stav:
Dle
materiálu WHO je chudoba – ať je definována v kategorii příjmu,
sociálně-ekonomického postavení, životních podmínek nebo úrovně vzdělání – největší
samostatnou determinantou špatného zdraví. Život v bídě souvisí
s vyšší mírou konzumace látek jako je tabák, alkohol a drogy,
s vyšším výskytem depresí, sebevražd, antisociálního chování a násilí a
s vyšším rizikem konzumace závadné stravy a velkými fyzickými potížemi.
V současnosti velký a stále se zvětšující počet obyvatel Evropy je
vystaven riziku, že bude žít část svého života v bídě.
V ČR
má každý nemajetný občan s nedostatečnými příjmy, které si nemůže zvýšit
vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných příčin
vlastním přičiněním, právo na takovou pomoc, aby ho ochránila před hmotnou
nouzí v souladu se zákonem o životním minimu a o sociální
potřebnosti. K ochraně před chudobou a sociálním vyloučením bude v ČR
obdobně jako v zemích Evropské unie v roce 2003 připravován Národní akční
plán proti sociálnímu vyloučení. V tomto komplexním strategickém dokumentu
bude podle přijaté metodiky EU vyjádřena srovnatelným způsobem chudoba
v ČR a budou navržena potřebná opatření, která by měla zamezit jejímu
zvyšování (v ČR lze v současné době odhadnout nízký přibližně 4 % podíl
domácností, tj. cca 5 % populace, ohrožených chudobou). Chudoba má velmi úzkou
souvislost s nezaměstnaností. Ochrana před chudobou formou možného
uplatnění na trhu práce, včetně získávání odpovídající potřebné kvalifikace a
motivace k zaměstnání před pobíráním sociálních dávek je obsažena
v Národním akčním plánu zaměstnanosti. Národní akční plán zaměstnanosti,
který ve svých čtyřech pilířích obsahuje opatření směřující k plné a
efektivní zaměstnanosti práceschopného obyvatelstva je každoročně aktualizován
a vyhodnocován.
V ČR
není v současné době k dispozici mnoho aktuálních a spolehlivých dat
o rozsahu, struktuře, příčinách a dynamice chudoby. Posledním šetřením
využitelným k posuzování příjmové chudoby byl Mikrocenzus v roce
1996.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
2.4.1: |
Předložit vládě ČR návrh Národního plánu proti sociálnímu vyloučení |
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV |
|
|
spolupráce: |
MZ, VÚPSV |
|
|
termíny: |
2004 |
|
2.4.2: |
Vyhodnocovat a aktualizovat Národní akční plán zaměstnanosti |
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV |
|
|
termíny: |
každoročně |
|
2.4.3: |
Realizovat šetření Mikrocenzus |
|
|
|
odpovědnost: |
ČSÚ |
|
|
spolupráce: |
MPSV |
|
|
termíny: |
2004 |
|
2.4.4: |
Sociální programy k omezení podílu osob odkázaných na příjem sociálních dávek |
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV |
|
|
spolupráce: |
MZ, poskytovatelé
zdravotní a sociální péče, územní samosprávné celky |
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
počet osob odkázaných na příjem sociálních dávek (dle skupin dávek), |
|
- |
počet osob s příjmy oscilujícími kolem životního minima. |
|
CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA
DO ROKU 2020 VYTVOŘIT
PODMÍNKY, ABY VŠECHNY NAROZENÉ DĚTI A DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU MĚLY LEPŠÍ
ZDRAVÍ UMOŽŇUJÍCÍ JIM ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA |
Důležité komponenty tělesného a duševního zdraví se
vyvíjejí již v raných fázích života. Zdravotní stav mladé generace a péče o ni je
obrazem sociální a kulturní úrovně každé civilizované země.
ČR se řadí mezi státy s velmi nízkou úrovní porodnosti a
plodnosti. Dosaženou úrovní celkové perinatální mortality 4,4 promile patří ČR
mezi země s nejlepšími výsledky na světě.
Výrazný
pokles úmrtnosti v dětském věku je odrazem odborného zkvalitnění péče především
v prenatálním období. Těhotné ženy, u nichž lze předpokládat narození plodu s
nízkou porodní hmotností, nebo ženy s rizikovým průběhem těhotenství, jsou
směrovány do péče perinatologických center. Integrální součástí
perinatologických center jsou vysoce specializovaná pracoviště neonatální péče
o nezralé novorozence, či novorozence s nízkou porodní hmotností (dále jen
NPH). V ČR je frekvence novorozenců s NPH cca 6 %, což odpovídá statistickému
srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Ve výskytu vrozených vad (dále jen VV)
dochází k relativnímu zvýšení jejich frekvence ve vztahu k počtu živě
narozených dětí. Zvýšení je způsobeno zkvalitněním diagnostiky VV (včetně
důsledného vyšetřování všech těhotných žen ultrazvukem) a zlepšením jejich
vykazování.
Díky
koncepčně preventivnímu zaměření má současná pediatrie velmi dobře zavedený
systém jednotných preventivních prohlídek, zaměřených na sledování všestranného
vývoje dětí a imunizační program na základě očkovacího kalendáře.
Komplexní preventivní prohlídky se v kojeneckém věku zaměřují na sledování doby
kojení a správné podávání kojenecké výživy a vitamínů, vývoje délky
a hmotnosti, zraku, sluchu, řeči, na vývoj dentice, pohybového ústrojí, psychomotoriky
a úroveň péče o dítě rodiči. Dětští lékaři podávají rodičům odborně
fundované připomínky k problematice životního stylu se zaměřením na zdravou
výživu, přiměřený pohyb a vedou rodiče k abstinenci rizikového chování.
Dětské
lékařství (pediatrie) má několik užších specializací, které dovolují vysokou
odbornou koncentraci na určitá vývojová období dítěte. Neonatologie se věnuje
novorozeneckému období, perinatologie době od 24. týdne těhotenství do 7. dne
života novorozence. Prenatálním obdobím se označuje celá doba vývoje dítěte
před narozením, postnatálním obdobím doba po porodu.
Ohrožené a chronicky nemocné či postižené děti jsou
zařazovány do dispenzárních skupin, ve kterých jsou zvýšeně sledovány dětským
lékařem a příslušnými specialisty. V dispenzární péči pediatrů je ročně
sledováno v průměru každé páté dítě. V mnoha případech je ve spolupráci
s odbornými ambulancemi a praktickými lékaři pro děti indikována,
v rámci tzv. komplexní péče, lázeňská péče a pobyty v odborných
léčebnách. Ve výjimečných případech selhání rodiny v péči o své dítě,
např. zanedbávání, týrání či zneužívání, je ve spolupráci s resortem práce
a sociálních věcí a soudu, indikován pobyt ve zvláštních dětských zařízeních
typu kojenecký ústav a dětský domov resortu zdravotnictví.
Zdravotní
stav dětské populace v ČR se i přes dobrou úroveň zdravotnické péče o tuto
skupinu obyvatelstva výrazně nezlepšuje. Stoupá počet vrozených vad,
alergických onemocnění, trvá nárůst onemocnění nervového systému, mentální
retardace, závažných poruch chování, poměrně značně stoupá počet závažných
úrazů a toxikomanie u dětí a mladistvých. Extrémně vysoká nemocnost
akutními respiračními onemocněními se vyskytuje zejména u dětí
navštěvujících předškolní dětská zařízení.
Za nejzávažnější příčiny tohoto stavu lze považovat
nesprávnou životosprávu, nepříznivé socioekonomické vlivy a některé faktory
životního prostředí dítěte.
|
Dílčí úkol č. 3.
1. Lepší přístup
k prenatální a perinatální péči |
Současný stav:
Péče prenatální
je součástí péče perinatální. Kritériem úspěšnosti péče je perinatální úmrtnost
(PÚ), která je dále diferencována na prenatální, intrapartální a neonatální.
Dosaženou úrovní celkové perinatální mortality 4,4 promile patří ČR mezi země
s nejlepšími výsledky na světě (to platí i pro jednotlivé komponenty
PÚ). Těmito kritérii je hodnocena péče
prenatální, péče v průběhu porodu a péče novorozenecká. Tyto složky péče jsou zajištěny v ČR pro
všechny těhotné systémem 3stupňové diferencované péče. Další snižování
perinatální úmrtnosti s výjimkou desetin promile není v nejbližších
letech reálné.
K problémům, které mohou
negativně ovlivnit vynikající úroveň výsledků perinatální péče v ČR patří:
a)
perinatální péče o
imigranty, kteří přicházejí z oblastí, kde nebyla poskytována prenatální
péče. Tyto pacientky obvykle představují klienty pro akutní péči a obvykle
nemají zdravotní pojištění. Problém je
medicínský - těhotné bez adekvátní prenatální péče -a problém finanční -
nepojištěné pacientky představují zátěž pro péči poskytující zařízení. Zvyšování podílu takových pacientek při
neřešení výše zmíněných problémů může vést k ovlivnění výsledků
perinatální péče v negativním smyslu.
b)
vysoký podíl porodnic
s méně než jedním porodem za den. V těchto zařízeních musí být
k dispozici stálý tým pracovníků a vybavení odpovídající úrovně, přičemž
jejich využití je minimální. Takových zařízení je v ČR stále ještě cca 20
%, čímž se lišíme od ostatních evropských zemí. Geografické důvody (vzdálenost)
nejsou argumentem pro hustotu sítě takto malých zdravotnických zařízení.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
3.1.1: |
Identifikace a analýza potřeb
imigrantní populace z hlediska perinatální péče |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
MV, ČLS JEP, ZP |
|
|
Termíny: |
v roce 2003 |
|
3.1.2: |
Zajištění adekvátní zdravotní
péče v imigrantní populaci |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
MV, ČLS JEP, ZP |
|
|
Termíny: |
v období 2004-2006 |
|
3.1.3: |
Zajištění způsobu hrazení péče
poskytované nepojištěným těhotným imigrantkám |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
MV, ČLS JEP, ZP |
|
|
Termíny: |
v roce 2003 |
|
3.1.4: |
Redukovat
počet porodnických pracovišť s ohledem na zajištění efektivity práce,
kvality zdravotní péče a dostupnosti těchto zdravotnických zařízení. |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
ČLS JEP, ZP, územní samosprávné
celky |
|
|
Termíny: |
průběžně, roční analýzy |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
- perinatální úmrtnost a její součásti
(mrtvorozenost a časná novorozenecká úmrtnost), včetně údajů institucionálních
a regionálních,
- procento transferu rizikových gravidit
a novorozenců do perinatologických center,
- podíl porodů bez prenatální péče.
|
Dílčí úkol č. 3.
2. Snížení míry
kojenecké úmrtnosti |
Současný stav:
Neonatologie
se v současné době jednoznačně podílí na kvalitě raného vývoje dítěte. Perinatální
úmrtnost během posledních 10 až 12 let v ČR plynule klesala a v roce
2000 byla nižší než 5‰ (přesně 4.4/1000 porodů). Stejný trend lze pozorovat při
hodnocení neonatální mortality a kojenecké úmrtnosti. Neonatální mortalita
poklesla v roce 1999 pod hranici 3‰ a v roce 2000 se dále
snížila (na 2.4/1000 živě narozených). Bude nutné průběžně vynakládat velké
úsilí, abychom dosažené výsledky udrželi i v následujících letech. Kojenecká úmrtnost ve stejném období
rovněž zaznamenala podstatné zlepšení a klesla pod hranici 5‰. Paralela
snižování neonatální a kojenecké úmrtnosti napovídá, že nedochází
k přesunu úmrtnosti v důsledku perinatální nemocnosti do
postneonatálního období. “Hrubými ukazateli“ kvality poskytované zdravotní
péče, tj. úmrtností v nejranějším dětství, jsme se tak zařadili
k předním zemím na světě a WHO vytčené cíle pro Evropský region pro první
období 21. století jsme výrazně překročili.
Praktický lékař pro děti a
dorost (dále PLDD) je v ČR samostatně pracující pediatr v primární péči.
Pacienti mají volný přístup k ošetření dle své svobodné volby lékaře. PLDD
své pacienty registruje a nadále přebírá do komplexní péče preventivní,
diagnostické i léčebné. Sleduje své pacienty co nejblíže jejich sociálnímu
prostředí, je v kontaktu s rodinou, vykonává návštěvní službu
v rodině.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
3.2.1: |
Snížit prevalenci pozdní (postneonatální) morbidity
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
Sekce
perinatální medicíny při ČGPS, Česká
neonatologická společnost v součinnosti s Perinatologickou
komisí při MZ, OSPDL, SPLDD |
|
|
Termíny: |
průběžně: Roční
analýzy (audit) perinatální a neonatální péče s rozborem
perinatální morbidity a
pozdní morbidity (děti
pod 1500 g a
děti s prokázanou
perinatální hypoxií, infekcí a dalšími rizikovými faktory). Hodnocení změn prevalence pozdní,
postneonatální morbidity (postižení) ve 2-3 letých intervalech. |
|
3.2.2: |
Vytvořit
standardizovaný systém integrované rané péče o perinatálně ohrožené
a postižené děti na regionální úrovni, a to na základě vytvoření
příslušného legislativního návrhu |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
MPSV,
MŠMT, Společnost rané péče (občanské sdružení), OSPDL, SPLDD, územně
samosprávné celky |
|
|
Termíny: |
průběžně
konečný termín - návrh konec roku 2005 |
|
3.2.3: |
Volba pediatra pro novorozence - doporučený postup
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: Termíny: |
odborné
společnosti ČLS JEP - neonatologická,
praktických lékařů pro děti a dorost, pediatrická průběžně |
|
3.2.4: |
Způsob propuštění novorozenců - doporučený postup
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
odborné společnosti ČLS JEP -
neonatologická a pediatrická, OSPDL, SPLDD |
|
|
Termíny: |
průběžně |
|
3.2.5: |
Převzetí novorozence do péče prosazením zákonné
povinnosti registrace dětí u PLDD
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
odborné společnosti ČLS JEP -
neonatologická a pediatrická, OSPDL, SPLDD |
|
|
Termín: |
průběžně |
|
3.2.6: |
Podporovat rozvoj zdravotnických zařízení
zapojených do hnutí „baby - friendly“
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
odborné
společnosti ČLS JEP - neonatologická a pediatrická, OSPDL, SPLDD, ÚZIS |
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
Perinatální,
neonatální, kojenecká úmrtnost a pozdní (postneonatální) morbidita. Vyhodnocování
vývojových trendů pozdní morbidity dětí pod 1500 g ve 2-3 letých periodách a
porovnání s relevantními daty z EU, zámoří (metodika již zavedena). |
|
- |
Cerebrální
morbidita dětí s perinatální zátěží hypoxie nebo závažného infekčního
onemocnění. |
|
Dílčí úkol č. 3.
3. Snížit podíl
vrozených vad na úmrtnosti živě narozených dětí |
Současný stav :
Podíl vrozených vad
(VV) na časné novorozenecké úmrtnosti (ČNÚ) byl v roce 2000 0,6 promile,
tj. 37 %. K dalším úmrtím
z důvodů VV dochází v pozdním novorozeneckém a ponovorozeneckém
období, nicméně neznáme velikost tohoto podílu. Vhodné by bylo diferencovat
vady strukturální a metabolické a vady slučitelné a neslučitelné
s životem.
Registrace VV má již 40letou tradici, včetně podrobných
analýz tuzemských i zahraničních. V současné době neexistuje v ČR obecně
přijímaný program pro primární prevenci VV (vitaminová suplementace, osvěta
zdravotnických pracovníků, osvěta laické veřejnosti). Výsledky sekundární prevence jsou naprosto
srovnatelné s výsledky zahraničních registrů.
Zlepšení je možné prostřednictvím programů primární
prevence. Dalším řešením problému je další zlepšování prenatální diagnostiky
(větší efektivita používaných a zavádění nových metod) a uplatňování sekundární
prevence (ukončení gravidity za souhlasu rodičů).
Jednou z možností je zavedení screeningových metod
prenatální diagnostiky do období I. trimestru. Kombinovaný screening v I.
trimestru gravidity umožní detekovat větší podíl VV, než je tomu u dosud
rutinně používaného biochemického screeningu II. trimestru. Takový přístup by
také mohl snížit frekvenci invazivních diagnostických výkonů, které jsou
prováděny při falešné pozitivitě screeningu II. trimestru. Další možností je
kombinace screeningových metod I. a II. trimestru (integrovaný test), který si
klade podobné cíle. Otázkou zůstává, kde
mají být taková screeningová vyšetření prováděna (obvodní gynekolog versus
screeningová centra; otázka funkčních licencí a odborných a technických
podmínek v terénu apod.). V případě vad se životem slučitelných
jejich detekce a léčba (včetně koncentrace takových případů v Perinatologických
centrech, která jsou schopna takto postiženým novorozencům zajistit adekvátní
perinatální a zejména postnatální péči).
Pokud jde o další postižení, je nutné definovat pojem
postižení ve smyslu perinatální morbidity (psychoneurologické následky) a
zmapovat kvalitu života takto postižených dětí.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
3.3.1: |
Zavedení programů primární
prevence |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
ČLS JEP |
|
|
Termíny: |
2003-2010 |
|
3.3.2: |
Zlepšení
efektivity prenatální diagnostiky, včetně vypracování systému provádění
screeningu v ČR |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
ČLS JEP |
|
|
Termíny: |
2003-2005 |
|
3.3.3: |
Léčba vybraných skupin VV na
specializovaných pracovištích |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
ČLS JEP |
|
|
Termíny: |
průběžně, roční hodnocení |
|
3.3:4: |
Vypracovaní systému dlouhodobého
sledování dětí narozených s VV |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
ČLS JEP, ÚZIS |
|
|
Termíny: |
průběžně, roční hodnocení |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
-
podíl VV na poporodní úmrtnosti včetně analýzy spektra VV,
-
úspěšnost prenatální detekce VV,
- počet
umělých přerušení těhotenství v důsledku detekované VV,
- poporodní
morbidita v důsledku VV.
|
Dílčí úkol č. 3.
4. Snížit úmrtnost
a zdravotní postižení způsobené nehodami a násilím páchaném na dětech mladších 5 let o 50 %. |
Současný stav:
V současnosti
přetrvávají nedostatky v hlášení PLDD při podezření na násilí páchaném na
dětech. Důvody jsou mnohé, např. nezkušenost PLDD odhalovat skryté násilí na
dětech, obava o ztrátu pacienta při hlášení podezření, nejistota v postupu
komu, jakou formou a kdy hlásit. Častá je nediskrétnost ve spolupráci mezi
pracovníky sociální sféry, policií a školskými pracovníky a zdravotníky při
následném přešetřování skutečností orgány činnými v trestním řízení.
Citelně chybí dostatek dobře vyškolených psychologů a psychoterapeutů
v této oblasti. Chybí vzájemná informovanost a koordinace postupů různých
odborníků a nestátních organizací pro realizaci interdisciplinární spolupráce.
V současné době je vypracován doporučený postup pro
PLDD při náhlé smrti kojence a dále součástí hlášení ÚZIS budou evidována náhlá
úmrtí samostatně.
Z hlediska oboru soudního lékařství bude prvořadým
úkolem zjistit incidenci (zpětně za dobu 10 let) v ČR se zaměřením na
vraždu novorozeného dítěte matkou a týrání, zanedbávání a sexuální zneužívání
dítěte. Je potřeba provést zpětnou studii nálezů soudně-lékařských pracovišť
ČR. Výsledkem studie bude přesná informace o počtu takových úmrtí, což dosud
chybí. Je nutné vypracovat příslušné hlášení o násilí na dítěti, které by
nejspíše vystavoval PLDD. Problematika
náhlé smrti se týká kojeneckého věku. V současné době je incidence cca 0,5
promile živě narozených dětí a jedná se o nejčastější příčinu smrti
v kojeneckém věku. K řešení i prevenci problematiky dětí se syndromem
CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte) přispívají sociální
služby, jako např. Centrum krizové pomoci, krizové telefonní linky, azylové
domy.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
3.4.1: |
Zavedení
do praxe doporučeného postupu pro všechny praktické lékaře při podezření ze
syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, včetně komerčního
sexuálního zneužívání dětí |
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
MŠMT,
MPSV, MV, územní samosprávné celky, Společnost sociální pediatrie ČLS JEP, Koordinační
centrum sociálně právní ochrany dětí (obč. sdružení), OSPDL, SPLDD |
|
|
Termíny: |
2004 |
|
3.4.2: |
Zavést dotazník anamnézy úrazu dítěte pro odborné
ambulantní lékaře
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
Odborná společnost sociální pediatrie ČLS JEP, OSPDL,
SPLDD, Koordinační centrum sociálně právní ochrany dětí (obč. sdružení)
|
|
|
Termíny: |
2003 |
|
3.4.3: |
Provést analýzu násilného jednání na dítěti
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
MV,
MS, MPSV, Koordinační centrum sociálně právní ochrany dětí (obč. sdružení),
pracoviště v oboru soudního lékařství (pro zjištění incidence vražd
novorozeného dítěte matkou a týrání a zanedbávání a sexuální zneužívání
dítěte), OSPDL, SPLDD |
|
|
Termíny: |
2005 |
|
3.4.4: |
Analýza a prevence náhlé smrti kojence (SIDS)
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
Spolupráce: |
pracoviště
v oboru soudního lékařství, Český výbor pro UNICEF |
|
|
Termíny: |
2005 |
|
3.4.5: |
Zjistit incidenci vražd novorozeného
dítěte matkou a týrání, zanedbávání a sexuální zneužívání dítěte |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MV, MPSV, MS,
odborné společnosti ČLS JEP, zdravotnická pracoviště soudního lékařství, OSPDL,
SPLDD, Společnost sociální pediatrie
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
3.4.6: |
Podporovat vytváření sociálně
preventivních programů zamezujících páchání násilí na dětech |
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV
|
|
|
spolupráce: |
MV, MZ, orgány sociálně-právní ochrany dětí
|
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování
plnění dílčího úkolu:
|
- |
náhlé
úmrtí, děti se sy. CAN, počet sebevražd dětí, |
|
- |
počty dispenzarizovaných dětí
podle kategorií MKN 10, |
|
- |
počet sociálně preventivních
programů zamezujících páchání násilí na dětech. |
|
Dílčí úkol č. 3.
5. Snížit podíl
dětí s porodní hmotností méně než 2 500 g o 20 % |
Současný stav:
V ČR je frekvence novorozenců s nízkou porodní hmotností
nižší než 2 500 g cca 6 % a tento podíl je více méně stabilní a podobný
vyspělým evropským zemím. Je potřebné diferencovat čistou prematuritu a
intrauterinní růstovou retardaci a kombinaci prematurity s intrauterinní
retardací růstu plodu.
Frekvence novorozenců s NPH v ČR je již déle než 10
let stabilní a úroveň odpovídá vyspělým evropským zemím a neskýtá vysokou
pravděpodobnost pro významné snížení této frekvence.
Potenciálním problémem v udržení nízké frekvence
novorozenců NPH může být zvyšující se podíl pacientek bez prenatální péče,
obvykle z populace imigrantů. Také etnické rozdíly v distribuci
porodní hmotnosti mohou ovlivnit celkovou frekvenci NPH.
Řešením
(ve smyslu snížení frekvence NPH o desetiny procenta) může být další
zdokonalování již vynikající centralizace rizikových gravidit do
perinatologických center a zlepšování prenatální péče o riziková
těhotenství.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
3.5.1: |
Zlepšení
centralizace rizikových gravidit do perinatologických center a zlepšování
prenatální péče o riziková těhotenství, včetně preventivních opatření |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ČLS JEP (odborné společnosti),
Perinatologická komise, ÚZIS |
|
|
termíny: |
průběžně, roční analýzy |
|
3.5.2: |
Analýza podílu intrauterinní
růstové retardace na populaci novorozenců nízké porodní hmotnosti |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ČLS JEP (odborné společnosti),
Perinatologická komise, ÚZIS |
|
|
termíny: |
v roce 2003, dále průběžně po 2
letech |
|
3.5.3: |
Zajištění adekvátní perinatální péče
ženám z rizikových skupin, včetně populace imigrantů |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MV, ČLS JEP (odborné společnosti), Perinatologická
komise, ÚZIS |
|
|
termíny: |
v období 2004-2006 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet dětí s nízkou porodní
váhou, |
|
- |
frekvence intrauterinní růstové
retardace, |
|
- |
procento transferu rizikových gravidit
a novorozenců do perinatologických center (viz též 3.1), |
|
- |
procento žen bez prenatální péče
(viz též 3.1). |
CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH
VYTVOŘIT PODMÍNKY, ABY DO ROKU 2020 MLADÍ LIDÉ BYLI
ZDRAVĚJŠÍ A SCHOPNĚJŠÍ PLNIT SVOJI ROLI VE SPOLEČNOSTI |
Dětství a dospívání jsou důležitými etapami lidského
života, v nichž každý prochází významným tělesným a duševním vývojem,
získává sociální a zdravotní návyky, které si uchovává po celý život. Zdravý vývoj
mladých lidí je úzce podmíněn dobrým rodinným zázemím a dalšími sociálními
vztahy mimo rodinu. Mladé lidi ohrožuje celá řada zdravotních rizik typických
pro toto životní období, např. drogy, tabák, alkohol, touha po sexuálních
zkušenostech.
Snížení tělesné aktivity a
nezdravé stravovací návyky vedou v mnoha zemích k vyššímu počtu
obézních osob mezi mladými lidmi. Obezita mnohdy přetrvává do dospělosti. Děti
a mládež minimálně sportují.
I přes
dobrou úroveň zdravotnické péče o tuto skupinu obyvatelstva se zdravotní stav
dětí a mladistvých výrazně nezlepšuje. Stoupá počet alergických
onemocnění, onemocnění nervového a pohybového systému, trvá nárůst poruch
chování, stoupá počet závažných úrazů.
Úmrtnost
dorostu v posledních 10 letech stagnuje. Hlavní příčinou smrti jsou
poranění a otravy (včetně sebepoškození), a to v 72 % (v celé
populaci činí tato příčina 7 %). Nejrizikovější populační skupinou mládeže jsou
učni.
Sebevraždy
se v ČR staly, stejně jako v ostatních rozvinutých zemích, jednou
z častých příčin úmrtí v tomto věku.
|
Dílčí úkol č. 4.
1. Děti a dospívající mládež by měly být způsobilejší ke
zdravému životu a měly by získat schopnost dělat zdravější rozhodnutí |
Současný stav:
Z hlediska
dorostového lékařství je základem zdravého vývoje jedince vývoj
v harmonické rodině. Proto je třeba vytvořit podmínky pro to, aby zejména
u rodin s větším počtem dětí mohl jeden z rodičů pečovat o děti,
jejich potřeby a spolupracovat při rozvoji jejich zájmů a aktivit. To
předpokládá, že druhý rodič bude s to zajistit standardní materiální
potřeby rodiny. Péče nefrustrovaného rodiče o děti je nejjistější prevencí
nežádoucích jevů. Další důležitý vliv má škola. Její kladné působení
dokumentuje projekt „Škola podporující zdraví“. Nově se též na školách zavádí
nepovinný předmět Výchova k prosociálnosti. Způsobilost ke zdravému životu
silně narušuje v ČR ovlivňování mládeže nevhodnou reklamou. Narůstá tzv.
syndrom rizikového chování v dospívání. Stejně tak pohyb adolescenta
v rizikovém prostředí poškozuje jeho zdravotní stav, např. diskotéky se
zdravotně závadnou hladinou zvuku
a nadměrným použitím zábavných laserových produkcí.
Chybí
dostatečná nabídka sportovních a tělovýchovných aktivit mimo rámec sportovního
tréninku na úrovni výkonnostního popřípadě vrcholového sportu, zejména
v městských aglomeracích a na velkých sídlištích. Je třeba vytvářet
dostatečnou nabídku a získávat mládež pro sportovní a tělovýchovné aktivity
především z řad „sportovně netalentované mládeže“, o níž není ve sportovních
klubech zájem. Je proto zapotřebí všestranně podpořit veškeré organizace takové
aktivity provozující a rozvíjející.
Více
pozornosti bude třeba věnovat zdravotnímu stavu školních dětí a mladistvých ve
vztahu k provozním podmínkám školy, režimu života a vztahům mezi spolužáky
(šikana). Pro žáky zdravotně oslabené
vytvářet takové podmínky, které by jim umožnily účast v hodinách zdravotní
tělesné výchovy a nevyřazovaly je z pedagogického procesu školní tělesné
výchovy. Stejně tak je potřeba zlepšit kvalifikované hodnocení a posuzování
zdravotní způsobilosti mladistvých ve vztahu k volbě povolání.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
4.1.1: |
Prohlubovat systém vzdělávání a
výchovy k zodpovědnosti za zdraví |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
spolupráce: |
MZ, SZÚ, územní samosprávné
celky |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
4.1.2: |
Kontrolovat dodržování přípustné hladiny hluku a
používání laserů na diskotékách a v klubech
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
HS, SZÚ, územní samosprávné celky
|
|
|
termíny: |
průběžně za jeden rok konečný 3 roky |
|
4.1.3: |
Při kontrolní činnosti dozorových orgánů v oblasti
reklamy zaměřit pozornost na reklamy vztahující se k životnímu stylu, výsledky
vyhodnotit a případně je použít pro přípravu další legislativy v oblasti
regulace reklamy
|
|
|
|
Odpovědnost: |
MPO, MZ, SÚKL |
|
|
Spolupráce: |
MŠMT, SZÚ, územní samosprávné
celky |
|
|
Termíny: |
průběžně |
|
4.1.4: |
Pokračovat v systematické
prevenci násilí a šikany ve školách a školských zařízeních |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
spolupráce: |
územní samosprávné celky |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
4.1.5: |
Pokračovat ve vytváření podmínek pro
volnočasové aktivity pro děti a mládež, aktivity strukturované, definované a
organizované (i nepřímým způsobem) |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, územní samosprávné celky |
|
|
spolupráce: |
neziskové organizace |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
4.1.6: |
Pokračovat ve vytváření podmínek
pro volnočasové sportovní aktivity |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, územní samosprávné celky |
|
|
spolupráce: |
nestátní organizace |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
4.1.7: |
Pokračovat ve vytváření podmínek pro
zapojení zdravotně oslabených do hodin Zdravotní tělesné výchovy |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, zřizovatelé škol |
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet kontrol hluku na diskotékách a
v klubech a počet sankcí. |
|
Dílčí úkol č. 4.
2. Snížit počet
úmrtí a invalidity mladých lidí v důsledku násilí a nehod alespoň o 50 % |
Současný
stav:
Velmi
negativním celospolečenským jevem je v současnosti vysoká úrazovost
mládeže. V ČR byla v minulých
letech sledována a analyzována v SZÚ. Nejvíce úrazů bylo zjištěno u učňů.
Byly doporučeny nezbytné úpravy prostředí a aktivní protiúrazové působení
pedagogů, psychologů, trenérů a lékařů. Dopravní úrazy v tomto věku jsou
často zaviněny alkoholem a zřejmě i psychoaktivními látkami (kanabinoidy).
Závažné úrazy a zranění, mnohdy s invalidizujícími následky na celý život,
utrpí děti a mladiství, kteří nepoužívají ochranné pomůcky při neorganizovaném
sportování (cyklistika, kolečkové brusle, lyžování atd).
Násilí
proti sobě, resp. sebevraždy, se staly jednou z nejčastějších příčin úmrtí
v tomto věku.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
4.2.1: |
Přijetím potřebných právních
předpisů zajistit zavedení povinného používání homologovaných ochranných pomůcek
při sportování |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, |
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MV, MDS, MPSV, ČÚBP, odborné
společnosti ČLS JEP, ZP, neziskové organizace, PLDD, SPLDD |
|
|
termíny: |
2003 vypracování návrhu 2004 zavedení |
|
4.2.2: |
Rozvíjet
vzdělávání osob, které se věnují profesionálně i neprofesionálně výchově dětí
a mládeže se zřetelem na snižování úrazů při mimoškolní činnosti ve školním
roce i v době školních prázdnin. |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, MZ, MDS, MV, územně samosprávné celky
|
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počty dispenzarizovaných dětí a
mládeže podle kategorií MKN 10 (viz též 3.4). |
|
Dílčí úkol č. 4.
3. Podstatně snížit podíl mladých lidí, kteří se podílejí
na zdraví škodlivých formách chování, ke kterým patří konzumace drog, tabáku
a alkoholu |
Současný
stav:
Za poslední
desetiletí došlo k nárůstu problematiky adolescentů v oblasti
psychosociálního a rizikového sexuálního chování. Mluví se o tzv. nové
morbiditě mládeže nebo o syndromu rizikového chování v dospívání.
Jednotlivé formy rizikového chování (konzumace návykových psychoaktivních látek
- negativní jevy psychosociální - předčasné a rizikové sexuální chování) se
v dospívání typicky prolínají a mají při svém vzniku a vývoji společné
rizikové a ochranné faktory. Prostřednictvími těchto faktorů může společnost
toto chování ovlivňovat.
Velmi
důležitá je individuální nespecifická primární prevence, jak ukazují zkušenosti
oboru návykových mocí. Americké lékařské společnosti (pediatrická a dorostová)
vypracovaly směrnice pro začlenění této problematiky do preventivních prohlídek
v primární péči. Doporučuje se jejich užívání v Evropě. Je ovšem třeba
(a to i z jiných důvodů), aby preventivní prohlídky v dospívání byly
každoroční - jak stanovil i dokument státní politika vzhledem k mládeži
z roku 1999. Umožní to včasný screening nežádoucích jevů. Při výchově ke
zdravému životu a rozhodování je třeba zaměřit úsilí kromě mládeže etnických
minorit zvláště na mládež učňovskou, jejíž postoje jsou v tomto směru
průkazně horší.
Bezpodmínečně
se jeví jako nutnost daleko větší
spolupráce PLDD s příslušnou školou dítěte a mladistvého. Jedině
touto cestou je možné ovlivnit výchovu mladé populace ke zdraví. Stejně tak je
potřeba v daleko větší míře využívat sociální služby směřující
k podpoře omezení zdraví škodlivého života mladých lidí (např. streetwork,
nízkoprahová centra).
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
4.3.1: |
Nadále aplikovat komplexní přístup k rizikovému
chování dětí a mládeže, vč. komerčního sexuálního zneužívání dětí
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MV, MZ, Rada vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky,
Subkatedra dorostového lékařství IPVZ, SZÚ, HS |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
4.3.2: |
Pokračovat v podpoře zájmových sportovních aktivit
mládeže řízené kvalifikovanými pracovníky s mládeží v oblasti
tělesné výchovy a sportu
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
spolupráce: |
MZ, územní samosprávné celky,
tělocvičné organizace, HS |
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet dospívajících problémových
uživatelů psychoaktivních látek, |
|
- |
evidovat počty učňů a středoškoláků,
kteří nedokončili přípravu na
povolání, podle oborů a škol, |
|
- |
počet stavebních povolení
k umístění reklam zaměřených na děti a mládež. |
|
Dílčí úkol č.
4.4. Snížit o třetinu
počet těhotenství u dospívajících dívek |
Současný stav:
Ve srovnání s vyspělými
zeměmi je v ČR podíl této skupiny žen na počtu těhotenství relativně nižší.
Od roku 1990 se výskyt umělých přerušení těhotenství výrazně snížil
u žen všech věkových kategorií. Zde po dlouhém období získala
v roce 1998 prvenství věková skupina 20 -24letých žen (9 735)
před 25-29letými ženami (9 627). V roce 1999 byla opět nejčetněji
zastoupena věková skupina 25-29 let, což potvrzuje i rok 2000. Tuto věkovou
kategorii představuje 8 094 žen. Dívky věkové skupiny 15-19 let vykazují
2 918 umělých přerušení těhotenství a 26 dívek bylo mladších
14 let.
Např. podle
údajů z roku 1996 má nejvyšší míru ukončených gravidit dospívajících dívek
Anglie a Wales (22/1000) a nejnižší Španělsko (5/1000) a Belgie (6/1000).
Rizikový životní styl, k němuž předčasná těhotenství dívek
patří, není ve své komplexnosti zatím v naší společnosti reflektován, ani jeho
rizikové a ochranné faktory, které hrají
v prevenci velkou roli.
V dospívání nejde celkem o
přímočarý vztah „informace - omezení rizika“ jako v dospělosti. Rizikovým
chováním často dospívající řeší svoji určitou momentální vývojovou nesnáz
a důležitou roli zde hraje velká řada vlivů celé biopsychosociální sféry, které
v prevenci nelze opomíjet, má-li být efektivní.
S tím souvisejí i opakovaně prokázaná známá fakta, že kontracepce a
ochrana před STD selhávají v dospívání častěji než v dospělosti a že nejhůře se
dosahuje této ochrany právě tam, kde je jí nejvíce třeba - tj. u nejmladších,
nejpromiskuitnějších, rizikově se chovajících i v dalších oblastech. A také, že
těhotenství u části dívek nejsou jen omylem začátku sexuálního života, ale
jsou chtěná vlivem životního stylu jejich a jejich rodin (v USA v současnosti
je to až 22 % adolescentních gravidit).
Faktory, které pomohly snížit výskyt těhotenství v dospívání podle
posledního výzkumu při univerzitě ve Washingtonu (pořadí podle účinnosti): 1)
větší důraz na odsunutí koitarché do dospělosti, 2) konzervativnější postoj
teenagerů k příležitostnému sexu, 3) strach z pohlavních nemocí, 4) depotní
hormonální kontracepce, 5) perspektiva zaměstnanosti. Účinné byly ty programy, které u
dospívajících pěstovaly sebedůvěru, pocit vlastní užitečnosti, hledání
pozitivních hodnot a radostí, učily je sociálním kompetencím v rozhodování,
plánování činnosti apod. Podobné
zaměření (i úspěch) mají některé programy v Evropě.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
4.4.1: |
Pokračovat v rámci vzdělávací oblasti
„Výchova ke zdraví“ ve specifické edukaci mládeže z hlediska cíle tohoto
dílčího úkolu a prevence rizikového chování |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŠMT |
|
|
spolupráce: |
HS, subkatedra dorostového lékařství
IPVZ, Výzkumný ústav vývoje dítěte, Odborná společnost sociální pediatrie,
ČLS JEP |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
4.4.2: |
Zajištění vhodných metod
kontracepce |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, |
|
|
spolupráce: |
subkatedra dorostového lékařství IPVZ,
Výzkumný ústav vývoje dítěte, Odborná společnost sociální pediatrie, ČLS JEP,
ZP |
|
|
termíny: |
průběžně |
Aktivity budou zahrnovat:
- rozvíjení sociálních dovedností a
schopnosti komunikace,
- prevenci celého rizikového životního stylu (včetně
rizikového sexuálního chování),
- speciálně připravené programy sociální pomoci např.
pro dívky, které vyrůstaly v problematických rodinných situacích a u nichž
je těhotenství v dospívání často chtěné (viz Evropská longitudinální studie
těhotenství u dívek s účastí ČR),
- doplnění stávajících programů o jasnou
informaci, že odsunutí sexuálního startu v dospívání je vhodné.
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počty těhotenství, porodů, potratů u
dospívajících dívek, |
|
- |
počty předepsané antikoncepce dívkám
do 19 let. |
Zdravotní
potenciál ve stáří je možné hodnotit nejen délkou života (aspekty mortality), ale
především funkční zdatností (aspekty disability), zdravím podmíněné kvality
života (aspekty seberealizace, důstojnosti, autonomie, participace) a spotřeby
společenských zdrojů na zdravotní a sociální péči (aspekty účelnosti a
únosnosti nákladů).
Demografické prognózy předpokládají, že v polovině
století bude ČR při stávajících trendech natality a mortality patřit
k nejstarším populacím na světě (více než 40 % obyvatel ve věku nad 60
let). V seniorské populaci bude přibývat relativně i absolutně osob ve
věku nad 80 let. Z hlediska organizace a kapacity zdravotnických služeb se
významně projeví zestárnutí populačně silných ročníků (tzv. baby booms)
narozených po skončení 2. světové války a v 70. letech.
Ve vyspělých státech je zřejmý trend nejen k prodlužování
života ve stáří (podle křivky přežívání jde o směřování k hodnotám kolem 85
let), ale také k poklesu funkčně závažné nemocnosti, nezdatnosti ve stáří.
To vede nejen k žádoucí kvalitě života ve stáří, ale také k omezení
růstu nákladů při financování zdravotnictví. Koncept úspěšného stárnutí vychází
z představy, že na funkčním stavu ve stáří se kromě neovlivnitelné
biologické involuce podílejí významně i choroby (ovlivnitelné prevencí i
účelnou intervencí), kondice (ovlivnitelná životním způsobem, intervenčními
programy) a vlivy prostředí, včetně jeho náročnosti (rizika úrazů,
hendikepující situace, bariéry).
Seniorská populace je z hlediska zdravotního a
funkčního velmi heterogenní a vyžaduje diferencované přístupy a projekty. U
významné části seniorů, které je možno chápat jako typicky geriatrické
pacienty, vystupuje do popředí křehkost (vyžadující včasnou intervenci),
atypičnost chorobných projevů a mnohočetnost jejich obtíží (vyžadující
komplexní diagnostiku). Jen u menšiny seniorů dochází ke ztrátě soběstačnosti,
která je vždy důsledkem kombinace zdravotního postižení (nikoli pouhé
involuce), nároků prostředí a sociální situace (významná je zvláště osamělost).
U těchto seniorů je třeba zajistit účelnou koordinaci služeb zdravotnických a
sociálních s využitím všech možností k životu v přirozeném
prostředí (dlouhodobou ústavní péči vyžaduje ve vyspělých státech méně než 5 %
osob starších 65 let, resp. méně než 20 % osob starších 80 let).
Hlavními zdravotními riziky ve stáří jsou z hlediska
funkčního (disabilita, kvalita života): projevy a komplikace aterosklerózy,
degenerativní onemocnění mozku (Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc),
osteoporóza (zvláště v souvislosti s pády a úrazy), osteoartróza,
chronická obstrukční plicní nemoc, smyslová postižení (hypakusis, poruchy vízu
– zvláště makulární degenerace sítnice a katarakta), deprese, poruchy výživy
(malnutrice) a dekondice (hypokinetický syndrom).
|
Dílčí úkol č. 5.
1. Střední délka života a pravděpodobná délka života bez zdravotního
postižení by se měla prodloužit u 65letých osob alespoň o 20 % |
Současný stav:
V parametrech
střední délka života při narození, očekávaná doba dožití ve věku 65 let,
střední délka života bez zdravotního postižení (health adjusted life expectancy,
HALE) v současnosti ČR zaostává za vyspělými státy, předstihuje však
ostatní tzv. postsocialistické státy v regionu (kromě Slovinska). Dle
World Health Report 2001 (SZO) činí HALE pro věk 60 let v ČR pro muže 13.0
(12.2-13.8) a pro ženy 15.8 (15.2-16.4). Nejvyšší hodnoty vykazují Japonsko
(17.6 pro muže, 21.4 pro ženy) a Švýcarsko (17.0, resp. 19.7). Zlepšení
parametrů o požadovaných 20 % znamená dosažení dnešní úrovně Velké
Britanie či Kanady u mužů, respektive Švédska či Itálie u žen. Závažným problémem je nedostatek spolehlivých
údajů k výpočtu HALE. Při dané metodice se na hodnotách podílí nejen
samotný zdravotní stav, ale také účelnost a účinnost nemocničních služeb a
domácí ošetřovatelské péče, koordinace se službami sociálními, pojetí
chráněného bydlení apod. Závažným problémem zůstává bezpečnost a účelnost
nemocničních pobytů křehkých seniorů z hlediska nadměrného výskytu
komplikací (geriatrický hospitalizmus, indukování nesoběstačnosti), nezvládnutí
mnohočetné nemocnosti ve stáří a víceoborovosti, neúčelné řešení obsazování
lůžek s nadměrným překládáním do zařízení následné péče, účinnost domácí
ošetřovatelské péče.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
5.1.1: |
Snížit
prevalenci funkčně závažných projevů chorob kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních
- důsledná kontrola projevů a rizikových faktorů aterogeneze ve středním věku
(zvláště u mužů), především účelná kontrola: |
||
|
|
|
- arteriální hypertenze, - poruch lipidového metabolizmu, - prevence a kompenzace diabetes mellitus (především
II. typu), - metabolicky významné obezity, - nikotinizmu, - prokrvení rozhodujících orgánů (mozek, srdce,
event. ledviny a dolní končetiny) |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, IPVZ, Baťova nemocnice Zlín, odborné
společnosti ČLS JEP, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2010 konečný - 2020 |
|
|
5.1.2: |
Snížit prevalenci funkčně
významných úrazů a jejich důsledků, především zlomenin se zaměřením na: -
snížení prevalence osteoporózy
u žen, -
zdravotněvýchovné
programy, -
zvyšování
bezpečnosti prostředí (domácnosti, veřejná prostranství, doprava), -
zlepšení dostupnosti
a účelnosti využití kompenzačních pomůcek, -
rekondiční a
fyzioterapeutické programy pro osoby s poruchami stability a chůze, -
zdravý životní styl |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
MMR, MPSV, MDS, občanská sdružení
seniorů, ZP, BESIP, SZÚ, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2010 konečný - 2020 |
|
5.1.3: |
Zlepšit
účinnost a účelnost zdravotnických služeb pro seniory (geriatrická modifikace stávajících služeb) s funkční
optimalizací výstupů zdravotnických výkonů, především rozpracování metodiky: |
||
|
|
- |
intervenčních geriatrických přístupů (rychlá diagnostika
a zaléčení atypicky probíhajících dekompenzujících onemocnění), |
|
|
|
- |
prevence komplikací ústavní péče (geriatrického
hospitalizmu), |
|
|
|
- |
komplexního geriatrického hodnocení (comprehensive
geriatric assessment) a zkvalitnění propouštěcího procesu hospitalizovaných
křehkých geriatrických pacientů, |
|
|
|
- |
rozvoje ústavní i komunitní rehabilitace
(ergoterapie i fyzioterapie), včetně účinnějšího snižování náročnosti
domácího prostředí s odstraňováním hendikepujících situací, |
|
|
|
- |
zapojení do projektu EU Care and Management of
Services for Older People: a European Network (CARMEN) - European network on
integrated care for older people a využití jeho výsledků v praxi
v ČR. |
|
|
|
- |
prevence vlivu nežádoucích účinků léčiv v důsledku
lékových interakcí |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
FN
Olomouc, IPVZ, IZPE, VZP, Baťova nemocnice Zlín, Gerontocentrum Praha 8, odborné společnosti
ČLS JEP, ADP ČR, NCDP ČR, ZP |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2010 konečný - 2020 |
|
|
5.1.4: |
Podporovat
programy občanských sdružení v oblasti tělovýchovy zaměřené na podporu
pohybových aktivit stárnoucí populace. |
|
|
|
odpovědnost: |
MSMT |
|
|
spolupráce: |
občanská sdružení v tělovýchově |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
5.1.5: |
Dopracovat
metodiku sběru a hodnocení podkladových údajů pro výpočet HALE: - úprava
zdravotnického výkaznictví (sledování parametrů nejen podle místa výkonu,
ale také podle místa bydliště ke sledování regionální
equity), - zapojení
do projektu EU The study of Ageing, health and retirement in Europe
(AGIR) a využití jeho výstupů v ČR. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, odborné společnosti ČLS JEP, MU
Brno, IZPE, Agentury domácí péče, Centrum sociální pomoci a služeb Hradec
Králové, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
2003 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
střední délka života prožitého ve
zdraví (HALE), |
|
- |
počty hospitalizovaných na vybrané
choroby (zlomeniny krčku stehenní kosti,
arteriální hypertenze, diabetes mellitus aj.). |
|
Dílčí úkol č. 5.
2. Nejméně o 50% zvýšit podíl osob nad 80 let, které
dosahují v domácím prostředí takovou úroveň zdraví, která jim umožňuje
uchovat si soběstačnost, sebeúctu a své místo ve společnosti. |
Současný stav:
Není znám, chybějí validní údaje, zvláště
s celoplošnou či regionální výpovědní hodnotou. Zejména není k dispozici:
- hodnověrné subjektivní hodnocení seniorské
populace (dotazníková šetření, seniorské organizace),
- pasportizace stavu na komunitní
úrovni (místní správa),
- centrální hodnocení cenzovních
či jiných statistických podkladových materiálů,
- systém sociálních služeb výrazným
způsobem ovlivňuje kvalitu života starší populace. Cílem reformy sociálních
služeb je podporovat důstojný, samostatný život osob v přirozeném
prostředí - v domácnosti, v komunitě.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
5.2.1: |
Vypracovat
metodiku k získání validní vstupní informace a k průběžnému
sledování funkčního stavu, zabezpečenosti a spokojenosti rizikových seniorů
v domácím prostředí (adaptace některé z mezinárodních metod
hodnocení kvality života pro potřeby společnosti v ČR) |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
Centrum sociální pomoci a služeb
Hradec Králové, Národní centrum primární péče, MU Brno, IZPE, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
2003 - metodika 2005 - sledování |
|
5.2.2: |
Rozpracovat koncept „rizikového
seniora“ (kromě jiného věk nad 80 let) především na komunitní úrovni,
zejména: |
||
|
|
|
- metodika identifikace rizikového
seniora, - způsob dispenzarizace
zdravotního a funkčního stavu, - koordinace poskytovaných služeb,
včetně propojení péče zdravotní a sociální, - problematika domácího násilí, zanedbávání a
týrání seniorů, - metodika zabránění lékových interakcí
v důsledku polyfarmacie |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, odborné společnosti ČLS JEP,
ADP ČR, NCDP ČR, Hestia, FN Olomouc |
|
|
|
termíny: |
2003 - návrh 2005 - zavedení |
|
|
5.2.3: |
Rozpracovat
metodiku komplexního geriatrického hodnocení a zavést ho do praxe |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
odborné společnosti ČLS JEP,
IPVZ, ZP, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
2003 - metodika 2004 - zavedení do praxe |
|
5.2.4: |
Vytvořit
předpoklady pro rozvoj služeb zlepšujících funkční potenciál rizikových
seniorů v pokročilém stáří, zejména: -
aktivity prevence ( primární i sekundární), -
ergoterapie, -
fyzioterapie, -
rekondiční programy, -
hodnocení a zlepšování výživy, -
komunitní a poradenské programy |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
odborné společnosti ČLS JEP, seniorské organizace, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžný - 2005, 2010 konečný - 2020 |
|
5.2.5: |
Vytvořit
předpoklady pro kompenzaci hendikepů prostředí, pro zvyšování jeho bezpečnosti
a pro optimalizaci domácí ošetřovatelské péče, zejména: -
bezbarierové úpravy, - komunikační, signalizační a telemonitorovací systémy, -
účelné poskytování kompenzačních a zdravotních pomůcek, -
optimalizace domácích sociálních služeb, - kvalitní výchova pracovníků pro domácí péči
schopných zajistit životní standard seniorů odkázaných na cizí
pomoc i v domácích podmínkách. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MMR |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MDS, Svaz měst a obcí, Národní
rada zdravotně postižených ČR, ZP, Národní centrum primární péče, ADP ČR,
NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2007 konečný - 2010 |
|
5.2.6: |
Vytvořit
podmínky pro rozvoj důstojného, autonomního chráněného bydlení pro
seniory (standardizace zabezpečení
klientů s ohledem na jejich funkční a zdravotní stav), zejména
koordinace zdravotních a sociálních služeb |
|
|
|
odpovědnost: |
MMR |
|
|
spolupráce: |
MZ,
MPSV, Svaz měst a obcí, Národní centrum primární péče, ADP ČR, NCDP ČR, územní
samosprávné celky |
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2007 konečný - 2010 |
|
5.2.7: |
Vytvořit
podmínky pro respitní spolupráci s rodinou, pro intenzifikované programy
aktivizační či rehabilitační (ošetřovatelsko rehabilitační centra) a pro rozvoj
domácích zdravotně sociálních služeb |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MMR, ZP, Gerontocentrum Praha
8, Centrum sociálních služeb Hradec Králové, odborné společnosti ČLS,
Diakonie, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2010 konečný - 2020 |
|
5.2.8: |
Vytvořit
podmínky pro rozvoj svépomocného a dobrovolnického hnutí a pro jejich účelné využití v geriatrických a
zdravotně sociálních službách |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV,
občanská sdružení seniorů, Národní dobrovolnické centrum -HESTIA, Diakonie,
ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžné - 2005, 2010 konečný - 2020 |
|
5.2.9: |
Vypracovat metodiku pro
hodnocení komunitních služeb a následné zdravotní péče |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MMR, MPSV, odborné společnosti ČLS
JEP, IPVZ, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
metodika - 2003 průběžný - 2005, 2010 konečný - 2020 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet komunitních plánů a programů
k rozvoji domácí integrované péče. |
|
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU
LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST
KOMPLEXNÍCH SLUŽEB |
V oblasti
péče o duševní zdraví má být věnováno hodně pozornosti snižování stigmatu
spojeného s duševním onemocněním a prevenci a podpoře duševního zdraví.
Důležitou roli v péči o osoby s duševní poruchou má hrát primární
péče. Péče ve velkých psychiatrických
zařízeních a léčebnách musí být nahrazena vyváženou kombinací psychiatrické
nemocniční péče a služeb poskytovaných v rámci komunity - komunitní péče.
Zdravotnický
personál pečující o nemocné musí být způsobilý a kontinuálně vzděláván tak, aby dokázal identifikovat rizikové
faktory, působit na ně a vhodně používat moderní léčebné metody. Včasné a
správné diagnostikování a léčba depresí může mít podstatný vliv na počet
sebevražd. Pozornost v péči o duševní zdraví je nutno věnovat především
rizikovým skupinám obyvatel.
|
Dílčí úkol č. 6.
1. Podstatně omezit výskyt a
nežádoucí zdravotní důsledky duševních poruch
a posílit schopnost vyrovnávat se se stresujícími životními
okamžiky |
Současný stav:
V posledních
deseti letech v ČR sice probíhá postupná proměna péče o duševní zdraví -
duševní onemocnění, ale tato transformace
probíhá spíše živelně. Nemá jasnou koncepci, koordinaci, financování na
celostátní i regionální úrovni.
V ČR je s duševními onemocněními i službami
pro ně určenými stále spojeno vysoké stigma. Informovanost široké veřejnosti o
problematice duševního zdraví a duševní nemoci je nedostatečná. Existují programy
drogové prevence, méně již programy podpory duševního zdraví, prevence
stresů, duševních poruch.
Primární péče je jen částečně propojena s oblastí péče
o duševní zdraví - duševní poruchy. Pracovníci primární péče nejsou vždy plně
informováni o včasné diagnostice a moderních přístupech prevence, terapie a rehabilitace duševních
poruch.
Uspořádání lůžkové psychiatrické péče je nevyhovující. Je poskytovaná na 11 400 lůžkách, většina z nich je
stále umístněna ve velkých, někdy zanedbaných psychiatrických léčebnách.
Kvalita péče je někdy nevyhovující i z hlediska lidských práv pacientů. Jen kolem 20 % lůžkové kapacity je umístěno
v psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic.
Péče
mimo nemocniční je poskytována v psychiatrických ambulancích, jejichž kapacita je v řadě míst
nedostatečná. Teprve v posledních letech se rozvíjející komunitní zařízení
a služby /krizová centra, denní stacionáře, chráněné dílny, chráněné bydlení atd./ jsou ve zcela nedostatečném množství.
Nedořešená zůstává otázka kompetencí a spolupráce mezi zdravotnickým a
sociálním resortem zvláště v oblasti péče o osoby s dlouhodobými
duševními poruchami.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
6.1.1: |
Vytvořit
program komplexního řešení péče o duševní zdraví včetně transformace
stávající péče |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MMR, MS, MV, MŠMT, ZP, územní
samosprávné celky, profesní organizace poskytovatelů služeb, pacientské organizace na úseku péče o duševně
nemocné, Asociace psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
2003 - vytvoření meziresortní
koordinační skupiny
2004 - vytvoření komplexního
programu 2005-2015 - naplňování jednotlivých
kroků a dokončení hlavní části reformy |
|
6.1.2: |
Zajistit
racionální využívání stávajících finančních zdrojů tak, aby systém péče
o duševně nemocné byl motivován k transformaci a zajištění
regulérního financování nově zaváděných služeb |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
spolupráce: |
MV,
územní samosprávné celky, Asociace psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžně - dílčí úpravy 2006 - komplexní transformace
financování péče o duševní zdraví |
|
6.1.3: |
V rámci
systému zvyšování kvality péče vytvořit standardy diagnostických
a terapeutických postupů se zohledněním lidských práv |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
spolupráce: |
Úřad
vlády - zmocněnec pro lidská práva, MS, MV, Etická komise pro biomedicínu, ČLS,
Asociace psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžné vytváření a zavádění
standardů |
|
6.1.4: |
Transformace
systému přesunem většiny akutní
psychiatrické péče z psychiatrických léčeben do psychiatrických oddělení
všeobecných nemocnic, domácí péče a systému krizových center |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ZP,
územní samosprávné celky, organizace poskytovatelů a odborné organizace,
Asociace psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
2003 -
vytipování míst pro vznik psychiatrických oddělení 2004 - organizační
i finanční oddělení akutní a následné péče v psychiatrických léčebnách 2005 - vytvoření
podmínek pro rozvoj psychiatrické domácí péče a systému krizových center do 2010
- vznik sítě cca 40-50 psychiatrických oddělení s celkovou kapacitou cca
3000-4000 lůžek a regionálních sítí domácí psychiatrické péče a péče
krizových center. |
|
6.1.5: |
Zkvalitnění
a restrukturalizace lůžek následné péče v psychiatrických léčebnách
celkovou humanizací psychiatrických léčeben, zvýšení kapacit a kvality
socio-rehabilitačních programů. Zvýšení návaznosti péče v PL na
mimonemocniční /komunitní/ péči a přesun části kapacit následné péče do
komunitní péče tak, aby celková
kapacita následné péče v psychiatrických léčebnách nepřesahovala 5000-
6000 lůžek a aby pokud možno žádná
z psychiatrických léčeben neměla kapacitu větší než 500 lůžek |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, územní samosprávné celky, ZP,
organizace poskytovatelů, odborné společnosti ČLS JEP, Asociace
psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP ČR |
|
|
termíny: |
průběžné, plošné a postupné rozšiřování modelových
řešení konečný
termín do 2010 |
|
6.1.6: |
Zvýšit
zapojení služeb komunitní a primární péče do prevence a do péče o
duševní zdraví /včetně duševně nemocných/ |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, územní samosprávné celky, organizace
pacientů, profesní organizace, Asociace psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP
ČR |
|
|
termíny: |
průběžné,
plošné a postupné rozšiřování modelových řešení konečný termín do roku 2010 |
|
6.1.7: |
Začlenit
nové přístupy a formy péče o duševně nemocné
do pregraduálních,
postgraduálních a kontinuálních systémů vzdělávání a dle potřeby vytvářet
nové programy pro odpovídající
poskytovatele péče |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV, MŠMT |
|
|
spolupráce: |
odborné společnosti
ČLS JEP, IPVZ, IDVZ, Asociace psychiatrických sester, ADP ČR, NCDP ČR
|
|
|
termíny: |
2003
- deskripce konkrétních potřeb a stávajících možností v oblasti
vzdělávání 2004
- vytvoření vzdělávacích modulů a programů 2005 - komplexní systém
vzdělávání v moderních trendech |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
incidence duševně nemocných na
vybrané diagnózy, |
|
- |
počet lůžek v psychiatrických
léčebnách, |
|
- |
počet a typ služeb v rámci komunity, |
|
- |
objem dotací pro nestátní
poskytovatele sociálních služeb, |
|
- |
naplňování standardů kvality
sociálních služeb zohledňujících lidská práva. |
|
Dílčí úkol č.
6.2. Snížit počet sebevražd alespoň o jednu třetinu |
Současný stav:
Sebevražednost v ČR od roku 1970
postupně pozvolna klesá z 33/100.000 obyvatel na 23/100.000 obyvatel (1999). ČR
tak stojí asi v polovině řady 50 evropských států. Je vyšší mezi populací
mužskou, což je všeobecný jev. Příčiny poklesu počtu sebevražd u nás nejsou
známy. Od roku 1990 je v ČR ve věkové kategorii dospívajících (15 - 19
let) patrný vzestup. Sebevražednost je ve státech Evropy na 2. /muži/, event.
3. /ženy/ místě úmrtnosti ve věkové skupině 15-34 let. Je ale známo, že
dokonané sebevraždy souvisí sice jen částečně, ale zřetelně:
-
s
věkem: vysoký výskyt v populaci nad 69 let, a to zvláště u mužů. U mladistvých je vysoký počet
sebevražedných pokusů,
-
s
výskytem duševních poruch (zvláště s depresivní
poruchou, se závislostmi na alkoholu a jiných návykových látkách, se schizofrenií a s akutními
psychickými krizemi), přičemž se očekává v nejbližších letech značný nárůst depresivních poruch,
-
s
náboženským přesvědčením (u osob s náboženskou vírou, lhostejno kterou, je
výskyt sebevražd podstatně nižší),
-
s
dalšími již méně významnými faktory: rodinná zátěž, životní ztráty, izolovanost
a nedostatek kontaktů s lidmi, rozpadlý rodinný domov, povahové
vlastnosti (impulzivita, labilita,
snížená schopnost snášet zátěž)
Naproti tomu není zřejmé, že by
sebevraždy souvisely se socioekonomickými změnami ve společnosti.
Sebevražedných pokusů je asi l0 - 20x více než dokonaných sebevražd.
V ČR existují dlouhodobé statistiky
sebevražednosti. Evidence a analýza sebevražedných pokusů byla v roce 1992
zrušena, rozbory sebevražednosti se nyní neuskutečňují. Speciální evidence a
prevence nyní neexistuje. Zjišťování a terapii duševního stavu, včetně
sebevražedných aktivit, se v našem zdravotnictví věnuje jen malá pozornost.
Aktivity ke
splnění dílčího úkolu:
|
6.2.1: |
Systematické
školení lékařů primární péče v rozpoznávání a léčení deprese, nebezpečí
sebevraždy a kultivace vztahu lékař - pacient |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
IPVZ,
odborné společnosti ČLS JEP |
|
|
termíny: |
do
roku 2005 |
|
6.2.2: |
Zlepšení
a zvýšení efektivity psychiatrických služeb rozšířením sítě Krizových center,
linek důvěry a psychiatrických oddělení nemocnic, vybudování sítě proti
alkoholních poraden (AT) a zlepšení
dostupnosti inovativních psychofarmak |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
spolupráce: |
MF, Kategorizační léková komise MZ |
|
|
termíny: |
průběžně,
konečný termín rok 2006 |
|
6.2.3: |
Snížení stigmatu
psychicky nemocných a odstranění jejich diskriminace
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
spolupráce: |
psychiatrická
společnost ČLS JEP |
|
|
termíny: |
průběžně,
konečný termín rok 2008 |
|
6.2.4: |
Opětné zavedení evidence
sebevražedných pokusů
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, ČSÚ |
|
|
termíny: |
do roku
2003 |
Ukazatele
k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
statistika
dokonaných sebevražd a sebevražedných pokusů v ČR, podle věku, pohlaví a
sociálních skupin, organizovaná ÚZIS a ČSÚ, |
|
- |
rozvoj
sociálních služeb pro psychicky nemocné,
antidiskriminace psychicky nemocných ve standardizaci kvality
sociálních služeb. |
CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
PODSTATNĚ SNÍŽIT NEPŘÍZNIVÉ
DŮSLEDKY INFEKČNÍCH NEMOCÍ PROSTŘEDNICTVÍM SYSTEMATICKY REALIZOVANÝCH
PROGRAMŮ NA VYMÝCENÍ, ELIMINACI NEBO ZVLÁDNUTÍ INFEKČNÍCH NEMOCÍ, KTERÉ
VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJÍ ZDRAVÍ VEŘEJNOSTI |
Cíl je rozdělen do 5 dílčích úkolů, zaměřených konkrétně
na:
-
Eliminaci dětské obrny
z evropského regionu SZO a z globálního pohledu na její úplnou
eradikaci. Původní termín byl nyní pro problémy v některých státech
subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie posunut do roku 2005.
Z hlediska ČR je dílčí úkol již splněn, samozřejmě bude třeba
v zadaných úkolech (surveillance polio včetně očkování, surveillance akutních chabých paréz, eliminace divokých poliovirů
v laboratořích, sledování cirkulace poliovirů z odpadních vod)
pokračovat až do úplné globální eradikace.
-
Eliminaci novorozeneckého tetanu. I tento úkol byl na
našem území již splněn, dokonce v důsledku celonárodního očkování proti
tetanu v letech 1973-5 již před cca 30 lety. I zde však bude třeba
v surveillance tetanu, včetně očkování pokračovat a příznivou situaci
udržet.
-
Eliminaci
nezavlečených spalniček. Zde patří dosavadním vývojem nemocnosti ČR mezi zatím
nejúspěšnější státy Evropy. K splnění stanoveného dílčího úkolu bude třeba
dokončit novou surveillance spalniček, seznámit s ní zdravotnickou
veřejnost a začít podle ní postupovat. Nosnými úkoly přitom budou vysoká
proočkovanost, kompletnost hlášení, včetně suspektních spalniček a jejich
sérologické vyšetřování.
-
Snížení nemocnosti
dalšími závažnými infekcemi, proti kterým se očkuje, tj. záškrtu, hepatitidy B,
dávivého kašle, příušnic, zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu
a konečně i agresivních chorob, vyvolaných Heamophilem influenzae b. I zde
budou používány osvědčené prvky surveillance, tj. očkování, hlášení,
laboratorní diagnostika a samozřejmě nezbytná zdravotní výchova, kterou
bude zřejmě nezbytné využívat především v prevenci syfilis, kde očkování
není k dispozici a kde je možnou cestou využívání pravidel bezpečného sexu.
-
Snížení nemocnosti
dalšími významnými a závažnými infekcemi regionu, jakými jsou malárie, HIV/AIDS
a další pohlavní nemoci, tuberkulóza, akutní respirační a akutní průjmová
onemocnění. I zde půjde o to, pokračovat v dosud přijatých opatřeních a
podle možností je dále rozšiřovat.
Z uvedeného vyplývá, že ČR je
schopna a připravena cíl 7 v požadovaném rozsahu a čase splnit. Jak
vyplývá z dílčích úkolů, řada aktivit, s nimiž dílčí úkoly počítají, již
splněna byla a nyní půjde o to, dosažený příznivý stav udržet. U ostatních
aktivit by mělo být v silách našeho zdravotnictví předpokládané dílčí cíle
včas dosáhnout.
|
Dílčí úkol č. 7.
1. Eliminovat z území evropského regionu SZO případy
dětské obrny a nejpozději do roku 2003 toto věrohodně potvrdit |
Současný
stav:
Od roku 1961 nebyl na území ČR zjištěn žádný případ
paralytické poliomyelitidy. Proočkovanost je ve všech krajích vyšší než 95 %,
v okresech neklesá pod 92 %. Výsledky sérologických přehledů potvrzují
vysokou proočkovanost (prevalence pozitivních titrů nad 90 %). Výsledky
sledování cirkulace poliovirů v odpadních vodách ukázaly, že od roku 1992
až do současnosti (cca 450 vzorků ročně) z
izolovaných poliovirů se ani v jednom případě nejednalo o divoký poliovirus. V roce 1992 byl zaveden
systém sledování akutních chabých paréz a jejich vyšetřování u dětí do 15 let
věku a od roku 1999 se daří dosahovat parametrů, které SZO vyžaduje
k certifikaci eradikace polio. Národní referenční laboratoř pro polio
od roku 1999 dosahuje plné akreditace od SZO. Byl zaveden systém
spolupráce a kontroly kvality vyšetřování ve spolupracujících terénních
laboratořích, s využíváním metod doporučených SZO. Byla provedena opatření
k tomu, aby se s cíli a metodami, směřujícími k dosažení
eradikace a její certifikace
v podmínkách ČR, seznámili pracovníci, kterých se problematika týká
(epidemiologové, virologové, neurologové, infekcionisté, pediatři -
s využitím odborných článků, konzultačních dnů, osobních jednání atd.).
Jsou vytvářeny podmínky k splnění úkolů eradikace, zaměřených na zničení
divokého polioviru nebo materiálů, které by jej mohly obsahovat
v laboratořích (bylo osloveno 144 laboratoří, ke konci října 2001 žádná
z nich neměla divoký poliovirus). ČR již předložila dokumentaci,
vyžadovanou k certifikaci polioeradikace na národní úrovni. Tato
dokumentace byla projednána v roce 1999 na zasedání SZO EURO, v
prosinci 2001 byla doplněna o údaje za rok 1999-2001 a hodnocení bylo
předáno SZO EURO jako podklad pro certifikaci polioeradikace. Národní
certifikační komise zhodnotila ve své poslední zprávě pro SZO EURO současnou
situaci v plnění cíle následujícím způsobem: „Vysoká úroveň a dobrá
organizace zdravotní péče spolu s funkčním surveillance systémem jsou
schopné detekovat všechny případy suspektní poliomyelitidy a včas reagovat na
jejich eventuální záchyt.“
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
7.1.1: |
Pokračovat v plnění
surveillance programu SZO k eradikaci poliomyelitidy v plném
rozsahu tak jako dosud |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
SZÚ, očkující lékaři, lůžková
dětská, neurologická a infekční oddělení, vybrané virologické
laboratoře, HS |
|
|
termíny: |
průběžně - ročně do r. 2005 sérologický přehled - vyhodnocení do 31.12.2002,
další podle stanovených termínů |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počty akutních chabých paréz u dětí
do 15 let věku, |
|
- |
procento proočkovanosti, |
|
- |
počet hlášených poliomyelitid, |
|
- |
výsledky sérologických přehledů, |
|
- |
výsledky sledování cirkulace
poliovirů z odpadních vod. |
|
Dílčí úkol č. 7.
2. Eliminovat
novorozenecký tetanus |
Současný
stav:
V ČR se výskyt tetanu
pohybuje od roku 1980 v hodnotách cca 1-2 případy ročně, tj. nemocnost 0,01-
0,02 na 100 tisíc obyvatel, novorozenecký tetanus byl naposledy hlášen před cca
30 lety, od té doby se nevyskytuje. Dílčí úkol byl v ČR již dosažen díky
strategii očkování, které zahrnuje vedle základního očkování a přeočkování v
dětském věku ještě další přeočkování v indikovaných případech poranění a
v dospělém věku vždy v intervalech každých 10-15 let. Vysokou
proočkovanost dokládají i výsledky sérologických přehledů.
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
7.2.1: |
Pokračovat v očkování proti
tetanu, i nadále dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní
kontrolu pravidelného očkování dětí, provádět kontrolu výsledků očkování
sérologickými přehledy, zajišťovat epidemiologické šetření každého případu
tetanu, výsledky hlásit SZÚ |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
očkující lékaři, hlásící lékaři,
Národní referenční laboratoř pro tetanus FN Olomouc, HS, SZÚ |
|
|
termíny: |
průběžně - ročně sérologické přehledy ve
schválených termínech |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího
úkolu:
|
- |
nemocnost na novorozenecký tetanus, |
|
- |
procento proočkovanosti proti
tetanu, |
|
- |
výsledky sérologických přehledů. |
|
Dílčí úkol č. 7.
3. Nejpozději do
roku 2007 na území regionu eliminovat nezavlečené spalničky |
Současný
stav :
V ČR
je zavedeno povinné očkování proti spalničkám od roku 1969 jako očkování jednou
dávkou, od roku 1975 jako očkování dvěma dávkami (ČR je v této strategii
první na světě). Očkovací schéma, resp. věk očkovaných se podle výsledků
sérologických přehledů několikrát měnil, nynější strategie se používá od roku
1980 a spočívá v podání dvou dávek, přičemž první dávka se podává co
nejdříve po dosažení 14 měsíců věku, druhá pak v intervalu 6-10 měsíců po
podání dávky první. Provádí se i sérologický přehled spalniček (poslední
v roce 2001). V roce 1984 byla zavedena surveillance spalniček, jejíž
součástí je definice spalniček, systém hlášení, včetně systému ověřování
spalniček sérologickými metodami. Před zavedením očkování se počet hlášených
případů spalniček pohyboval okolo 60 000 případů a 50-60 úmrtí ročně, po
zavedení očkování nemocnost postupně klesala a od roku 1982 do roku 1989 se
počet případů pohyboval okolo 10 ročně, v letech 1990-1992 došlo
k menšímu epidemiologickému vzplanutí především u dříve neočkovaných nebo
nedostatečně očkovaných (cca 800 případů ročně). Od roku 1993 do roku 1999 bylo
celkem hlášeno 72 případů, tj. cca 10 případů ročně. Těmito výsledky se ČR řadí
mezi státy Evropy s nejlepší situací na úseku spalniček. Dosahovaná proočkovanost
se pohybuje v průměru okolo 95 %. Je zaveden dvoudávkový systém očkování,
který SZO pro dosažení cíle doporučuje. V SZÚ je Národní referenční
laboratoř pro spalničky, která zpracovává sérologické přehledy a pokouší se o
zavedení systému ověřování všech v terénu laboratorně ověřených případů
spalniček. Existuje sice plán surveillance spalniček z roku 1984, ale
v současných podmínkách organizace zdravotnictví již není aplikovatelný.
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
7.3.1: |
Zpracovat a vydat nový surveillance program spalniček,
vycházející z harmonogramu úkolů SZO ke splnění cíle -
eliminace spalniček, který bude obsahovat podrobné rozvedení následujících
opatření: - pokračovat v očkování proti spalničkám,
dosahovat proočkovanost minimálně 95 %, - provádět administrativní kontrolu
proočkovanosti proti spalničkám, - provádět kontrolu výsledků
očkování sérologickými přehledy metodikou, doporučenou SZO nebo
EU, - zajistit, aby ve všech
případech suspektních spalniček bylo prováděno epidemiologické
šetření podle jednotné metodiky a všechny výsledky byly předávány
k dalšímu zpracování SZÚ, - zajistit, aby ve všech
případech suspektních spalniček byla odebírána krev
k laboratornímu vyšetření a aby vždy jeden alikvot byl
zaslán NRL pro spalničky k ověření, - v případě, že analýza
proočkovanosti ukáže „kapsy“ nedostatečně očkovaných nebo že
v případě výskytu spalniček budou v ohnisku zjištěni neočkovaní,
zajistit jejich doočkování. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
SZÚ, očkující a hlásící lékaři,
laboratoře, HS |
|
|
termíny: |
vydání
nového metodického návodu: do 31. 12.
2002 sérologické přehledy: vyhodnocení do
31. 12. 2002 a další ve stanovených termínech sledování dalších ukazatelů -
průběžně ročně do roku 2010 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet hlášených případů spalniček, |
|
- |
procento proočkovaných dětí, |
|
- |
výsledky sérologických přehledů. |
|
Dílčí úkol č. 7.
4. Nejpozději do roku 2010 dosáhnout výskyt: - záškrtu
pod 0,1 případu na 100 000 obyvatel, - snížení výskytu
nových nosičů viru hepatitidy B o nejméně 80 % tím, že se vakcína proti hepatitidě B stane součástí imunizačního
programu pro děti, - nižší
než 1 případ na 100 000 obyvatel v případě příušnic, dávivého kašle
a agresivních chorob, vyvolaných Haemophilem influenzae b, - vrozené
syfilis nižší než 0,01 případů na 1 000 živě narozených dětí, - vrozeného
zarděnkového syndromu nižší než 0,01 případů na 100 živě
narozených dětí. |
Současný stav :
V ČR je výskyt:
- záškrtu vzácný, poslední případ byl
registrován v roce 1995 (jednalo se o případ s největší
pravděpodobností zavlečený, k dalšímu šíření na našem území nedošlo, tzn.
že index 0,1 na 100 000 obyvatel
nepřekračujeme a zřejmě ani překračovat nebudeme,
- výskyt nových případů nosičství virové hepatitidy B není
zatím rutinně sledován, počet nových případů onemocnění činí cca 700 ročně, je
pravděpodobné, že zavedením celoplošného očkování dětí do 1 roku věku a
dvanáctiletých v roce 2001 se požadovaný ukazatel dosáhne,
- výskyt dávivého kašle činil od r. 1996 do r. 2001 v průměru
100 případů, tj. 1,0 na 100 000 ročně, výskyt příušnic činil ve stejném období
v průměru 1,2 na 100 000 ročně, výskyt agresivních chorob, způsobených
H. influenzae b od roku 1999, kdy byla zavedena surveillance
této nákazy, činil cca 100 případů, tj.1 případ na 100 000. Je pravděpodobné,
že pokračováním očkování proti pertussi, příušnicím a zavedením celoplošného
očkování jednoletých dětí proti nákazám, vyvolaným H. influenzae b,
v roce 2001, se podaří uvedené indexy dosáhnout,
- výskyt vrozené syfilis je hlášen až
v posledních letech, v přepočtu
na 1 000 dětí z 90 000 dětí, narozených ročně od roku 1999, to bylo 0,18,
což je podstatně více než činí požadovaný index. Vzhledem k tomu, že
k dosažení cílového indexu jsou k dispozici jen nespecifická opatření
a s ohledem na vývoj v dané oblasti půjde o problém,
- hlášený výskyt vrozeného zarděnkového
syndromu je nulový a s ohledem na výsledky očkování proti zarděnkám u nás
(854 hlášených případů v roce 2001 především u neočkovaných starších
hochů) je toto číslo zřejmě blízko skutečnosti.
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
7.4.1: |
Pokračovat v očkování proti
záškrtu a dávivému kašli, proti zarděnkám a příušnicím, i nadále
dosahovat vysokou proočkovanost, provádět administrativní kontrolu
proočkovanosti, zajistit postup podle nové vyhlášky o očkování č. 439/2000
Sb. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
SZÚ, očkující lékaři, HS |
|
|
termíny: |
průběžně ročně do roku 2010 |
|
7.4.2: |
Ověřit výsledky administrativní
kontroly proočkovanosti v sérologických přehledech s cílem
navrhnout včas event. doočkování skupin s poklesem imunity |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
SZÚ, praktičtí lékaři zapojení do
sběru sér, HS |
|
|
termíny: |
vyhodnocení přehledu z r. 2001
do 31. 12. 2002, další přehledy ve stanovených termínech |
|
7.4.3: |
Pokračovat v hlášení, epid. šetření
a analýze případů difterie, pertusse, příušnic, zarděnek, virové hepatitidy
B, nákaz vyvolaných Haemophilem influenzae b, vrozené syfilis, doplnit
hlášení virové hepatitidy B o hlášení nosičství, vytvořit program exportu
pohlavních nákaz do systému EPIDAT |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
hlásící lékaři, HS, SZÚ |
|
|
termíny: |
průběžně ročně do roku 2010 program exportu PN do systému
EPIDAT do 31. 12. 2002 |
|
7.4.4: |
Pokračovat ve zdravotně-výchovném
působení, směřujícím k omezení dalšího šíření pohlavně přenosných nákaz
včetně syfilis |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
SZÚ, dermatovenerologové, HS |
|
|
termíny: |
průběžně ročně do r. 2010 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
hlášená nemocnost na uvedené nemoci, |
|
- |
procento proočkovanosti na uvedené
nemoci, |
|
- |
výsledky sérologických přehledů. |
|
Dílčí úkol č. 7.
5. Nejpozději do roku 2015 - výskyt
malárie omezit na méně než 5 případů na 100 000 obyvatel a zajistit aby
v regionu nedocházelo k žádným úmrtím v důsledku neimportované
malárie, -
zajistit trvalé a pokračující snižování výskytu, úmrtnosti
a negativních dopadů infekce HIV/AIDS, dalších pohlavně přenosných chorob,
tuberkulózy a akutních respiračních a průjmových onemocnění |
Současný stav :
V ČR
je
- výskyt neimportované malárie možno považovat za
nevýznamný. Počet hlášených případů se pohybuje okolo 0,3 případu na 100 000
obyvatel ročně, vesměs se jedná o importované případy ať již u našich
občanů, vracejících se ze služebních nebo rekreačních cest ze zemí endemického
výskytu, nebo cizinců, přicházejících z těchto oblastí. Vzhledem
k našim pro šíření malárie nepříznivým podmínkám se nemusíme jejího šíření
v našich podmínkách obávat. Nicméně bude třeba zlepšit úroveň hlášení,
informovanost lékařů prvního styku o této nákaze a věnovat pozornost i tzv.
letištní malárii jako novému fenoménu,
- infekce HIV/AIDS povinně hlášena, počet
nových případů infekce HIV v posledních letech od roku 1998 začal po
předchozím neustálém vzestupu jevit sestupnou nebo spíše setrvalou tendenci. Ve
srovnání se situací v ostatních státech Evropy patříme stále mezi státy
s relativně nízkou incidencí. Další infekce, přenášené pohlavním stykem
jsou charakterizovány vzestupem incidence syfilis (v roce 1999 na cca 800
případů proti cca 300 případům na počátku devadesátých let) a poklesem
incidence kapavky (v roce 2000 na cca 2 000 případů proti cca 7 000
případů na počátku devadesátých let),
- výskyt tuberkulózy je
charakterizován od poloviny osmdesátých let po předchozím neustálém poklesu
incidence setrváváním na prakticky stejné hladině do roku 1998 (okolo 20 případů
na 100 000 osob tuberkulózy všech forem), od roku 1999 je po uvedené
dlouhé době setrvalého výskytu zaznamenán opět pomalý pokles. Nadále je třeba
zaměřit pozornost na rychlou bakteriologickou diagnostiku, na diagnostiku
rezistentních a multirezistentních kmenů a při hlášení na kompletnost hlášených
dat,
- výskyt akutních respiračních onemocnění
nejeví změny, proti chřipce se očkují vybrané skupiny zdravotně
stigmatizovaných osob. Procento očkovaných je celkově nízké, dosahuje cca 200
000 - 300 000 osob ročně, tj. 2-3 % naší populace,
- výskyt průjmových onemocnění infekčního
původu je charakterizován poklesem infekcí, přenášených především interhumánně,
a naopak výrazným nárůstem infekcí přenosných ze zvířat (např. salmonelóza nebo
kampylobakterióza v devadesátých letech). Výskyt cholery na našem území
v posledních desetiletích zaznamenán nebyl.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
7.5.1: |
Zintenzivněním zdravotně-výchovných
programů v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, zavedením
výchovy k reprodukčnímu zdraví do obsahu vzdělávání posledních tříd
základních a všech tříd středních škol, zaváděním „peer výchovy“ a metody
„streetworku“ a zapojováním aktivit
občanských sdružení, specializovaných na prevenci uvedených nákaz u
cílových skupin s rizikovým chováním, příznivě ovlivňovat situaci,
pokračovat v samostatném Programu řešení problematiky HIV/AIDS v ČR
včetně jeho finanční dotace |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV,
dermatovenerologové, HS, pracovníci
AIDS center, SZÚ, Česká společnost dorostového lékařství ČLS JEP, občanská
sdružení specializovaná na problematiku HIV/AIDS |
|
|
termíny: |
průběžně ročně do roku 2015 |
|
7.5.2: |
V oblasti tuberkulózy uplatňovat program SZO k zajištění
řádné léčby a jeho kontrolu, v rámci hygienické služby pokračovat
ve státním zdravotním dozoru v této oblasti |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
pracovníci oboru TRN, HS, SZÚ |
|
|
termíny: |
průběžně ročně do roku 2015 |
|
7.5.3: |
V oblasti akutních respiračních
onemocnění prohloubit spolupráci s terénními laboratořemi v oblasti
včasné diagnostiky, sledovat novou vyhláškou o očkování zavádění očkování proti pneumokokovým
nákazám u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné, ústavů sociální péče a
domovů důchodců, pokračovat v naplňování vládou přijatého „pandemického
plánu“ pro případ nové shiftové varianty chřipkového viru |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
očkující lékaři, HS, členové Pracovní
skupiny pro „pandemický plán“, SZÚ |
|
|
termíny: |
každoročně do roku 2015 pandemický plán - ve schválených
fázích podle vývoje epid. situace |
|
7.5.4: |
V oblasti prevence vzniku a
šíření průjmových onemocnění infekčního původu klást důraz především na zdravotní výchovu
„potravinářů“, ale i celé veřejnosti s cílem informovat na všech
úrovních a s využitím masmedií především o zásadách hygieny
a prevence infekcí z potravin (Deset zlatých pravidel SZO). |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
HS, SZÚ |
|
|
termíny: |
průběžně ročně do roku 2015 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
nemocnost uvedenými infekcemi a HIV
pozitivita, |
|
- |
problematika HIV/AIDS v ČR pro
období 2003 - 2007, |
|
- |
počty preventivních sociálních
komunitních programů pro osoby HIV pozitivní. |
|
CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ
DO ROKU 2020 BY SE
MĚLA SNÍŽIT NEMOCNOST, ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ A PŘEDČASNÁ
ÚMRTNOST V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ NA NEJNIŽŠÍ MOŽNOU
ÚROVEŇ |
Nejčastějšími
neinfekčními nemocemi jsou kardiovaskulární a nádorová onemocnění, cukrovka,
plicní onemocnění, nemoci pohybového aparátu a kazivost chrupu. K dosažení
cíle je třeba najít ucelený přístup k nejdůležitějším rizikovým faktorům
v chování jednotlivce i v životním prostředí, tj. pozitivně
ovlivnit kouření, spotřebu alkoholu, nezdravou výživu, omezovat duševní stres a
podporovat dostatek tělesné aktivity. Opatření orientovaná na vyhledávání
rizikových faktorů nemocí a časné
odhalování jejich počátečních stadií jsou hlavním přístupem k jejich
snižování. Tento individuální přístup je však efektivní pouze v případě
jeho propojení s organizačními opatřeními zaměřenými na snižování vlivu
a omezování důsledků společných rizikových faktorů (populační přístup). Doporučení SZO proto směřuje
k integrovanému programovému omezování výskytu neinfekčních nemocí.
|
Dílčí úkol č.
8.1. Snížit počet
úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob u osob mladších 65 let o 40 % |
Současný
stav:
Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární
onemocnění (KVO), na která ročně zemřou 4 miliony osob (podíl KVO na
celkovém počtu úmrtí: muži 43 %, ženy 55 %). KVO jsou v evropských zemích
také nejčastější příčinou úmrtí u osob mladších 65 let. V této věkové skupině
se KVO podílejí na celkové úmrtnosti 30 % u mužů a 29 % u žen .
V ČR jsou KVO rovněž hlavní příčinou úmrtí.
V roce 2000 na KVO zemřelo 58 192 osob, na celkové úmrtnosti se podílely
53,4 % (48,2 % muži; 58,6 % ženy). Ve věku do 65 r. jsou KVO rovněž nejčastější
příčinou úmrtí, jejich podíl na celkové úmrtnosti je však obdobně jako
v ostatních evropských zemích nižší (v roce 2000 byla KVO příčinou
úmrtí u 39,5 % mužů a 47,8 % žen).
V úmrtnosti na KVO jsou v evropských zemích
patrné rozdílné vývojové trendy. Zatímco v zemích severní, západní a jižní
Evropy dochází k dlouhodobému poklesu, v zemích střední a východní
Evropy je v posledních 10 letech zřejmý vzestupný trend úmrtnosti na KVO.
Výjimkou mezi zeměmi bývalého východního bloku je mj. ČR. Od poloviny 80. let úmrtnost
na KVO pozvolna klesá. Výrazný pokles nastal od r. 1990 a trvá dosud.
V roce 2000 byla u nás standardizovaná úmrtnost na KVO 576,8 u mužů a u
žen 378,9 na 100 tisíc obyvatel. V porovnání se zeměmi EU je to hodnota
vysoká - průměrná úmrtnost na KVO v 15 zemích EU byla 341,2 u mužů a 216,5 na
100 tis. obyvatel u žen (data
z roku 1997). S poklesem úmrtnosti na akutní formy KVO přibývá
nemocných s chronickými formami KVO, a to zejména ve vyšších věkových
kategoriích (srdeční a ledvinné selhání).
Dílčí úkol 8.1 si klade za cíl snížení předčasné úmrtnosti
na KVO u osob mladších 65ti let o 40 %. V roce 2000 zemřelo v ČR
v tomto věkovém rozpětí 5755 mužů a 2042 žen. Tzn., že na konci programu
v roce 2020 by měl být roční počet úmrtí na KVO o 2302 mužů a o 816
žen nižší. Pro představu o reálnosti
splnění tohoto cíle uvádíme, že mezi rokem 1985 a 2000 se snížil počet
zemřelých na KVO o 3765 mužů a 1873 žen. Nelze však s jistotou
předpokládat, že kardiovaskulární mortalita bude i nadále klesat u mladších osob
stejně strmě, pravděpodobnější je pozvolnější pokles.
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
8.1.1: |
Prevence
ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění důsledným
uplatňováním společných doporučení českých odborných společností „Prevence ischemické choroby srdeční
v dospělém věku“: -
vypracováním
detailních doporučení k diagnostice a terapii těchto onemocnění (včetně
farmakoterapie) na základě doporučení odborných společností
s přihlédnutím k ekonomickým možnostem úhrady z veřejného
zdravotního pojištění a pojištění občanů ČR, -
prosazování těchto
doporučení a jejich důsledná kontrola |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ZP, Česká kardiologická společnost, Česká
společnost pro aterosklerózu, Česká společnost pro hypertenzi, Česká
internistická společnost ČLS JEP, Česká diabetologická společnost ČLS JEP,
Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Česká angiologická společnost ČLS
JEP, Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP, Česká obezitologická
společnost ČLS JEP, IPVZ |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
8.1.2: |
Aktivity ke snížení rizika
kardiovaskulárních onemocnění v rámci primární prevence. |
Primárně preventivní aktivity, k nimž patří prevence
kuřáctví, zlepšení stravovacích zvyklostí a tělesné aktivity jsou uvedeny
v cílech č. 11 a 12.
|
8.1.3: |
Zabezpečit léčebnou péči o nemocné
s kardiovaskulárními a cévními mozkovými chorobami, zejména -
dostatečné
kapacity kardiocenter, včetně zpracování koncepce v rámci jednotlivých
krajů, -
zlepšení
organizace a péče přednemocniční fáze akutních onemocnění, -
zlepšení
péče o nemocné s akutními příhodami - zlepšit dostupnost
revaskularizačních výkonů
v akutní fázi onemocnění, zejména v iniciální fázi infarktu myokardu, -
zlepšení péče o nemocné s chronickými kardiovaskulárními a
cévními mozkovými onemocněními. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
Česká
kardiologická společnost, Česká neurologická společnost (Sekce
cerebrovaskulárních onemocnění), ZP, odborná pracoviště zdravotnických
zařízení v rámci kraje, územní samosprávné celky |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
8.1.4: |
Provádět periodicky epidemiologické
studie prevalence nejzávažnějších rizikových faktorů KVO a kardiovaskulární
morbidity |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
IKEM, HS, SZÚ, ÚZIS, VLA JEP |
|
|
termíny: |
1 x za 5 let |
|
8.1.5: |
zavést registr infarktu myokardu
a cerebrovaskulárních příhod |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
Česká kardiologická společnost,
Česká neurologická společnost, ÚZIS |
|
|
termíny: |
2004 |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
úmrtnost na
všechny příčiny, úmrtnost na KVO (100-199),
hypertenzi (110-115), ischemickou
chorobu srdeční (120-125),
cévní nemoci mozku (160-169),
ostatní KVO |
|
- |
hospitalizace
pro KVO (počet, délka hospitalizace), včetně specifikace dle jednotlivých
forem KVO |
|
- |
počet
akutních hospitalizací na koronárních a
iktových jednotkách |
|
- |
spotřeba léků na léčení KVO |
|
- |
prevalence nejzávažnějších rizikových
faktorů KVO |
|
- |
počet výkonů invazivní kardiologie |
|
- |
počet kardiochirurgických výkonů |
|
Dílčí úkol č.
8.2. Úmrtnost u všech typů nádorových onemocnění u osob
mladších než 65 let snížit nejméně o 15 %, přičemž úmrtnost u rakoviny plic
snížit o 25 % |
Současný stav:
Nádorová onemocnění jsou v ČR druhou nejčastější
příčinou úmrtnosti. Ročně umírá na nádorová onemocnění více než 27 tisíc osob,
což představuje 23 % z celkové úmrtnosti. Nádorová onemocnění jsou rovněž
druhou nejzávažnější příčinou nemocnosti ekonomicky aktivní části obyvatelstva.
Ročně je evidováno 33 tisíc případů pracovní neschopnosti způsobené onemocněním
rakovinou. Celkově tvoří ztráty národního důchodu, vydané na léčbu,
hospitalizaci, nemocenské dávky a invalidní důchody 8,3 miliardy Kč ročně.
Příčiny vysoké úmrtnosti a ekonomických ztrát spočívají jednak
v narůstající incidenci, jednak v pozdějším záchytu příznaků
nádorových onemocnění.
ČR zaujímá přední místo v celoevropských statistikách
v incidenci rakoviny obecně a ve výskytu nádorů tlustého střeva a rekta u
mužů. Karcinomy prsu u žen vykazují vzestupný trend v jejich incidenci a
rovněž vysokou mortalitu.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
8.2.1: |
Návrh a realizace programu primární prevence, včasné diagnostiky
a léčby nádorových onemocnění |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MŽP, MZe, MŠMT, odborné lékařské společnosti a specializovaná
onkologická pracoviště; zařízení zaměřená na realizaci programů podpory
zdraví, SZÚ, nevládní organizace |
|
|
termíny: |
návrh programu - 2003 implementace - 2004 a dále |
|
8.2.2: |
Screening vybraných nádorových onemocnění (nádory prsu,
děložního čípku, tlustého střeva a rekta, plic) |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
specializovaná onkologická pracoviště, Česká onkologická
společnost JEP, Česká gynekologická společnost, Radiologická společnost ČLS
JEP, Gastroenterologická společnost JEP, Liga proti rakovině, pracoviště
zaměřená na problematiku podpory zdraví, svépomocné pacientské skupiny, ZP |
|
|
termíny: |
návrh programu - 2003 implementace - 2004 a dále |
|
8.2.3: |
Standardizace
diagnostických a léčebných postupů, jejich odborná oponentura a periodická
aktualizace
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
Česká onkologická společnost JEP,
Radiologická společnost ČLS JEP, ZP |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
8.2.4: |
Vytvoření sítě akreditovaných specializovaných a
superspecializovaných onkologických pracovišť, včetně stanovení podmínek
jejich technického a personálního vybavení |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
Česká onkologická společnost JEP |
|
|
termíny: |
návrh sítě - 2002 |
|
8.2.5: |
Zlepšit podmínky pro rehabilitaci
onkologických pacientů s důrazem nejen na rehabilitaci fyzickou, ale i
resocializaci s možností jejich začlenění do pracovního procesu při jejich
změněné pracovní schopnosti. Za tím účelem vytvořit potřebnou právní úpravu. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MMR, MPO, Česká onkologická
společnost JEP, Liga proti rakovině, onkologická pracoviště, organizace změřené
na poskytování domácí péče, dobrovolné onkologické organizace |
|
|
termíny: |
průběžně; právní úprava 2005 |
|
8.2.6: |
Zvýšit kvalitu paliativní léčby a terminální péče u onkologicky
nemocných
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, Česká onkologická společnost JEP, přední onkologická
pracoviště, organizace zaměřené na poskytování domácí péče, dobrovolné
onkologické organizace |
|
|
termíny: |
průběžně |
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
incidence, prevalence a úmrtnost na onkologická onemocnění, |
|
- |
počet
osob vyšetřených ve screeningovém programu, |
|
- |
spotřeba
analgetik v zařízeních poskytujících paliativní péči. |
|
Dílčí úkol č. 8.
3. Amputace, oslepnutí, poruchy ledvin, těhotenské
komplikace a další závažné zdravotní komplikace související
s cukrovkou snížit o jednu
třetinu |
Současný stav:
Výskyt diabetu se každoročně v ČR zvyšuje, přičemž ke
zdvojnásobení počtu dochází po 17-20 letech. V roce 2000 bylo evidováno v ČR
647 625 diabetiků (dle ÚZIS), z nichž u 7 % je klasifikována
diabetická nefropatie (asi 2 % má renální insuficienci), u 11 % je evidována
diabetická retinopatie (2,5 % má proliferativní retinopatii, kdežto slepotu 0,4
% diabetiků) a u 0,9 % dochází k amputaci dolní končetiny. Tato relativní
čísla doznala v posledních letech jen malý nárůst, ale vzhledem k
přibývajícímu počtu diabetiků je nárůst absolutního počtu významný. Tento
nárůst je jen zčásti podmíněn větším screeningem a tedy odhalením dalších
jedinců s komplikacemi. Naproti tomu celkový počet evidovaných diabetiků
vzrostl za 10 let z 479 125 na 647 625 osob, tedy „jen“ o 35 %. Dále je třeba počítat
s tím, že v naší populaci je dalších asi 200-250 tisíc diabetiků, u nichž nemoc
nebyla dosud rozpoznána, nevyhledají tudíž cíleně lékaře a unikají běžným
kontrolám.
Zatím nelze ovlivnit rozvoj diabetu podmíněný geneticky
(tj. vlohu), ale je možno zasahovat do zevních faktorů, které vedou k
demaskování uvedené vlohy. Jde především o realizaci zdravého způsobu
života (vhodná strava, pohyb, redukce kouření, snížení nadváhy a obezity aj.)
Snížení mikrovaskulárních komplikací o třetinu je
dlouhodobým cílem vyplývajícím ze závěrů St. Vincentské deklarace. Právě
vzhledem k dlouhodobému působení diabetu v genezi komplikací nelze
očekávat výsledek i při zajištění všech opatření dříve jak za 15- 20 let.
Současně se musí realizovat požadavky jednotlivých úrovní prevence diabetu a
jeho komplikací.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
8.3.1: |
Prevence cévních komplikací diabetu (sekundární a terciární)
spočívající v co nejlepší kompenzaci diabetu, krevního tlaku, sérových
lipidů, tělesné hmotnosti (jde o komplexní terapii pacienta), která se
musí zajistit na všech úrovních léčebně preventivní péče (praktický lékař,
diabetolog, internista atd.), a to v terénu
i v Diabetologických centrech |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MZe, každý lékař
pečující o diabetika - odborné společnosti ČLS JEP, ambulantní terénní
pracoviště - diabetologická centra, diabetologická pracoviště - pracoviště
dalších specialistů |
|
|
termíny: |
průběžné
(hodnocení v rámci hlášení ÚZIS, tj. roční) dlouhodobé (po 5 letech
v rámci registrů či epidemiolog. studií) |
|
8.3.2: |
Primární prevence diabetu se zaměřením na zdravý způsob života
(vhodnou stravu, pohyb, redukci kouření, snížení nadváhy a obezity aj.) |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV, MMR, MV, odborné společnosti
ČLS JEP (každé zdravotnické zařízení, každý ošetřující lékař), ZP, ÚZIS |
|
|
termíny: |
průběžné (hodnocení vývoje diabetu a
jeho komplikací v ČR) dlouhodobé
(hodnocení po 5 a 10 letech) |
|
8.3.3: |
Využívat i nadále Pražského registru diabetiků, pokračovat
v epidemiologických studiích a připravit návrh na evidenci výskytu
ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod u diabetiků. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, odborné společnosti ČLS
JEP |
|
|
termíny: |
2003 |
|
8.3.4: |
Vytvořit
standard ošetřovatelské péče o nemocné s diabetem, včetně komplikací
diabetu ve snaze co nejvíce snížit riziko komplikací, event. zabránit vzniku
dalších komplikací |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
Odborné společnosti zdravotních sester
|
|
|
termíny: |
2004 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
incidence diabetu a jednotlivých komplikací (retinopatie,
nefropatie, amputace dolní končetiny a mikroangiopatické komplikace). |
|
Dílčí úkol č.
8.4. Snížit nemocnost a výskyt trvalých postižení na nemoci
svalové a kosterní soustavy a na další časté chronické nemoci |
Současný stav:
Onemocnění pohybového aparátu
je v ČR na druhém místě příčin krátkodobé a dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Při podrobnější analýze se zjišťuje, že se jedná na prvém místě
o vertebrogenní obtíže (nejčastěji mechanického původu), dále o
osteoartrózu váhonosných kloubů a páteře, tzv. mimokloubní choroby (bolestivé
rameno, záněty šlach a tíhových váčků, úponů - enthesopatie) a o velkou
skupinu chronických zánětlivých revmatických chorob. Z kostních onemocnění
stojí na prvním místě osteoporóza. Tato onemocnění se vyskytují ve všech
věkových skupinách, část z nich je charakteristická pro vyšší věkové skupiny. U
dětí jsou v popředí vývojové postižení páteře a periferních kloubů. Komplexní
program soustavné péče o tato onemocnění neexistuje a nemocní jsou často málo
efektivně a nesoustavně léčení všeobecnými lékaři, ambulantními specialisty,
lázeňskou léčbou na lůžkových odděleních neurologických, ortopedických (zde je
v popředí nákladná implementace totálních kloubních náhrad). Primární prevence
těchto onemocnění v podstatě neexistuje.
Ke
snížení pracovní neschopnosti v důsledku onemocnění páteře a pohybového aparátu
je třeba zapojit nejenom zdravotníky, ale i zaměstnavatele v oblastech lidské
činnosti, v kterých dochází k rizikovému zatížení pohybového aparátu. Zde jde
především o řešení ergonomické problematiky. Podobně by měly být zapojeny i
školy s programem aktivní prevence trvalých poškození páteře a kloubů školské
mládeže. V oblasti zdravotnické by měl být rozpracován program standardizované
léčebné péče, v které by hlavní diagnostickou a prvotně léčebnou úlohu
měli hrát všeobecní lékaři. V indikovaných případech by pak podle určitých
pravidel měli být zapojováni i ambulantní specialisté z oborů ortopedie,
revmatologie, neurologie, rehabilitace a fyziatrie, pediatrie, dorostového
lékařství. Do úvahy přichází i vybudování center komplexní péče o nemoci pohybového
aparátu v jednotlivých krajích a přehodnocení úlohy nákladné lázeňské léčby.
Péče o
nemocné s tuberkulózou je v náplni oboru tuberkulóza a respirační
nemoci a je poskytována v zařízeních oboru TRN v odpovídajícím
rozsahu i kvalitě. U některých nemocných se závažnými nebo komplikovanými
formami tuberkulózy je však nutná vysoce specializovaná a nákladná péče, kterou
stávající zařízení oboru TRN (ani jiných oborů) nejsou v současné době
schopna poskytovat v potřebné kvalitě a rozsahu. Jedná se především
o nemocné s tuberkulózou vyvolanou multirezistentními kmeny
mykobakterií, dále nemocné, jejichž stav z různých důvodů vyžaduje
intenzívní péči, a nemocné s aktivní tuberkulózou s nutností operačního
výkonu.
V současné
době je výrazný nedostatek lůžek včasné léčebné rehabilitace v nemocnicích
akutní péče. Tato skutečnost snižuje efektivitu vynakládaných společenských
prostředků na léčení a je v ČR vážným ekonomickým i společenským
problémem.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
8.4.1: |
Vypracovat akční program prevence a péče o nejčastější nemoci
pohybového aparátu, včetně návrhu potřebných legislativních opatření |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV, MŠMT, odbory, zaměstnanecké svazy,
komerční pojišťovny, ZP, odborné společnosti ČLS JEP |
|
|
termíny: |
vypracování programu - 2003 implementace - 2004 -2010 |
|
8.4.2: |
Vytvořit podmínky pro zřízení a
provoz Centrální jednotky pro péči o nemocné s multirezistentní tuberkulózou
a jinými závažnými formami plicní tuberkulózy |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
zdravotnická zařízení, kde bude
vysloveno podezření na multirezistentní tuberkulózu nebo jinou komplikovanou
formu tuberkulózy, FN Bulovka, Plicní léčebna
v Prosečnici, Česká pneumologická a ftizeologická společnost |
|
|
termíny: |
2004 |
|
8.4.3: |
Dobudovat síť rehabilitačních center
v krajích k systémovému řešení rehabilitace a zvýšit počty lůžek
včasné léčebné rehabilitace |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
územní
samosprávné celky |
|
|
termíny: |
2005 |
|
8.4.4: |
Vytvořit systém péče o pacienty se
sekundární osteoporózou jako nežádoucího účinku terapie kortikoidy |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
pojišťovny, odborné společnosti
ČLS JEP |
|
|
termíny: |
vypracování programu - 2003 |
|
8.4.5: |
Zvýšit úroveň všestranné
pohybové aktivity obyvatelstva Primárně preventivní aktivity
jsou uvedeny v dílčím úkolu č. 11 (11.1.3) |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
hospitalizovanost na vybrané
chronické choroby |
|
- |
pracovní neschopnosti pro nemoci
pohybového aparátu, |
|
- |
počet podporujících programů (školy
zad apod.). |
|
Dílčí úkol č.
8.5. Dosáhnout, aby alespoň 80 % dětí ve věku 6 let bylo bez
zubního kazu a ve věku 12 let měly děti v průměru maximálně 1,5 KPE zubů
(zkažený, chybějící nebo zaplombovaný zub) |
Současný stav :
V roce 2000 nemělo v ČR 24,6 % dětí
ve věku 5 let žádné dočasné zuby s kazem. Rozdíly mezi jednotlivými
regiony ČR nepřesahují 5 % republikového průměru tohoto ukazatele. Prevalence
kazu v dočasném chrupu u předškolních dětí je v ČR vysoká a
signalizuje absenci nebo neúčinnost primárně preventivních opatření. Ve velkých
zemích západní Evropy (Velká Británie, Francie, Dánsko, Itálie) se tento
ukazatel ke konci 90. let pohyboval kolem 50 %, ve Skandinávii, Švýcarsku a
Nizozemí mezi 60-70 %.
Průměrný počet KPE zubů ve věku 12 let
činila 3,09 a meziregionální rozdíly nepřesáhly 0,7 KPE na dítě. Ve stupnici
Světové zdravotnické organizace jde o kazivost střední. Ve velkých evropských
státech se v současnosti tento ukazatel pohybuje kolem 2,5 KPE na dítě, ve
Skandinávii mezi 1,2-1,5 KPE na dítě, ve Švýcarsku, Nizozemí mezi 0,8-1,2 KPE
na dítě. Stav v ČR je výsledkem absence až malé účinnosti primárně
preventivních opatření a malé dostupnosti stomatologické péče
v předškolním a na počátku školního věku.
Uvedené cíle v redukci
kazivosti chrupu předškolních a školních dětí jsou v horizontu
následujících dvou dekád splnitelné za předpokladu neprodlené mobilizace
primárně preventivních individuálních a skupinových opatření.
Primární prevence zubního kazu
v předškolním a školním věku spočívá ve včasném a pravidelním provádění
orálně hygienických praktik, v nastavení optimálního alimentárního příjmu
fluoridu v kombinaci s jeho lokální aplikací a v bezpečném
stravovacím režimu. Individuální preventivní opatření uplatňovaná v rodině
musí být k zajištění shora uvedených cílů doplněna o opatření skupinová,
pravidelně prováděná v předškolních a školních zařízeních.
Pro zvýšení účinnosti individuálních preventivních opatření
je nezbytná koordinovaná spolupráce pediatrů a stomatologů, podmínkou účinnosti
skupinových opatření je koordinovaná spolupráce resortů zdravotnictví, školství
a regionální správy.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
8.5.1: |
Akční program zlepšování orálního zdraví dětí a mládeže
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MZe, MŽP, Česká stomatologická
společnost JEP; ČLS JEP; Česká společnost pro dětskou stomatologii JEP,
Výzkumný ústav stomatologický - VFN Praha, Česká stomatologická komora, SPLDD |
|
|
termíny: |
vypracování
programu rok 2003 zahájení
a realizace 2004 - 2010 |
|
8.5.2: |
Stanovit síť stomatologů pro
děti školního a předškolního věku |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MŠMT, ZP, ČSK, Česká
stomatologická společnost JEP |
|
|
termíny: |
2003 |
|
8.5.3: |
Provádět epidemiologické studie u vybraných věkových skupin populace
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MŠMT, ÚZIS, Výzkumný ústav stomatologický - VFN, Česká
stomatologická komora, územní samosprávné celky |
|
|
termíny: |
v pětiletých intervalech |
Ukazatele
k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
prevalence kazu v dočasném
chrupu (caries index) hodnocená v 3letých intervalech, |
|
- |
prevalence kazu ve stálém chrupu u
12letých, hodnocená v 3letých intervalech. |
|
|
Úrazy jsou závažným problémem nejenom z hlediska
zdravotnického, ale i humánního a ekonomického. Patří k nejzávažnějším
příhodám trvale měnícím zdravotní stav početné části populace a znamenají nejen
lidské utrpení, ale zvyšují i počet předčasných úmrtí a stojí společnost
obrovské prostředky. Záchranné práce, léčení, rehabilitace a sociální
dávky pro postižené jsou spojeny s vysokými finančními náklady. Léčení těžce
zraněného pacienta v ČR se blíží milionu korun. V USA v posledních letech
tvořily přímé i nepřímé náklady spojené s dětskými úrazy přibližně 7 miliard
dolarů ročně, v Rakousku pro všechny věkové kategorie se tyto náklady
odhadují na 155 miliard šilinků ročně. V ČR chybí validní ekonomické zhodnocení
přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy.
Většina úrazových dějů je
předvídatelná a tudíž preventabilní. Zkušenosti především ze severních
evropských států dokazují, že koordinovaným mezioborovým a komplexním
programovým přístupem realizovaným na různých úrovních lze úrazovou incidenci
a mortalitu výrazně snížit.
|
Dílčí úkol č. 9.
1. Počty smrtelných a vážných zranění v důsledku
dopravních nehod snížit alespoň o 30% |
Současný stav
:
Na
území ČR se stalo v roce 2000 celkem 211 516 nehod v silničním
provozu, při kterých bylo usmrceno 1 336 osob, těžce zraněno 5 525 osob a lehce
zraněno 27 063 osob. Za posledních deset let se stalo 1 758 377 nehod při nichž bylo usmrceno 13 460, těžce
zraněno, 59 444 a lehce zraněno 283 277 osob.
V roce
2000 se stalo 3 527 nehod při nichž
utrpělo zdravotní újmu dítě do 15 let v roli chodce, cyklisty nebo
spolujezdce - 46 bylo usmrceno, 430 těžce zraněno a 3 051 zraněno lehce.
Nejvíce úrazů utrpěly děti jako spolujezdci (1 458), následují chodci (1 350) a
cyklisté (699). Počet dětí, které zavinily dopravní nehodu v roce 2000,
byl 1 025 chodců a 786 cyklistů, celkem 1 811 nehod. Trend ve vývoji dopravní
nehodovosti je ale nutné převádět na počty dětí v dané populaci a je již
řadu let nepříznivý. Na rozdíl od řady členských zemí OECD, kde se počet
usmrcených na komunikacích snižuje, je v ČR roční nárůst o 14 %.
Nízké
používání prvků pasivní bezpečnosti, zejména bezpečnostních pásů ve vozidlech,
sedaček a cyklistických přileb přispívá ke zhoršení následků nehod dětí i
dospělých. Je všeobecně nízké povědomí o poskytování první pomoci.
V zákoně
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, se objevila opatření
směřující k ochraně zranitelnějších účastníků silničního provozu, zvláště
dětí. Přesto některá z opatření se míjí účinkem. Zejména povinnost použití
zádržných systémů pro děti pouze na dálnicích, nebo povinnost použít
cyklistickou přilbu pouze na komunikacích I. třídy.
Prevence
nehod v dopravě a snížení počtu smrtelných a vážných zranění vyžaduje
komplexní přístup a nutnost spolupráce více složek.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
9.1.1: |
V
celostátním programu školní dopravní výchovy dále rozvíjet individuální a
skupinový přístup s větším důrazem na výcvik v reálné situaci |
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, MV |
|
|
spolupráce: |
MZ, MDS, občanské iniciativy,
Český červený kříž, ČÚBP, HS |
|
|
termíny: |
2003 |
|
9.1.2: |
Legislativní
opatření: Novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích,
legislativní podpora tlaku na výrobce automobilů k zavádění technických opatření
zvyšujících bezpečnost jak motoristů, tak chodců, používání cyklistických
přileb. Přehodnocení právní úpravy chování jednotlivých účastníků silničního
provozu, kontrolu dodržování pravidel a postihů. |
|
|
|
odpovědnost: |
MDS, MV |
|
|
spolupráce: |
nevládní organizace, ČÚBP |
|
|
termíny: |
2004-2006 |
|
9.1.3: |
Vytvářet
místní preventivní programy a v jejich rámci řešit i dopravně inženýrská
opatření, rozšíření sítě měst účastnících se projektu Bezpečná komunita. |
|
|
|
odpovědnost: |
MDS, MV, MZ |
|
|
spolupráce: |
územní samosprávné celky,
nevládní organizace, ČÚBP, HS |
|
|
termíny: |
2004-2006 |
|
9.1.4: |
Propojit
policejní a zdravotnické informační systémy o počtu, závažnosti a místě
vzniku úrazů v důsledku dopravních nehod, s cílem vyhodnocovat místa častých a závažných
dopravních nehod, kde je zapotřebí intervenčního zásahu |
|
|
|
odpovědnost: |
MV, MZ |
|
|
spolupráce: |
MDS, ÚZIS, ZP |
|
|
termíny: |
2004 |
|
9.1.5: |
Vybudovat systém výchovy dětí,
mládeže a dospělých k poskytování první pomoci |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MV, MŠMT, MDS, vzdělávací instituty,
Český červený kříž |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
9.1.6: |
Zajistit
periodické vyhodnocování přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy
vzniklými v důsledku dopravních nehod. Využít pro to způsob výpočtu
těchto nákladů u pracovních úrazů |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
spolupráce: |
MV, MDS, ČÚBP
|
|
|
termíny: |
2004, 2008, 2012 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
incidence dopravních nehod (Policie
ČR, MV, Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy a spojů), |
|
- |
incidence a mortalita dopravních úrazů,
hospitalizace (ÚZIS) a náklady na léčení a rehabilitaci (ZP), |
|
Dílčí úkol č.
9.2. Počty úmrtí a vážných úrazů na pracovišti, doma a při
rekreaci snížit nejméně o 50% |
Současný
stav :
V příčinách úmrtí v ČR jsou úrazy v celkové
populaci na třetím místě a u dětí a mladších dospělých (do 40 roku věku)
dokonce na místě prvním. Zatímco v celkové populaci poranění a otravy způsobují
zhruba 7 % všech úmrtí, u dětí do 14 let je to zhruba 20 %. Pro srovnání, ve
Švédsku jsou tyto hodnoty poloviční. Každý rok v ČR v důsledku úrazu
umírá kolem 5 000 lidí a přibližně 150 000 lidí je přijato
k hospitalizaci. V roce 2000 bylo ošetřeno na chirurgických odděleních pro
úraz 1 720 187 osob, z toho 455 857 dětí do 14 let. Pracovních event. školních
úrazů bylo ošetřeno 231 917. Počet hospitalizací v důsledku úrazu byl
179 123. Závažným faktorem je nárůst hospitalizovanosti dětí. Nejvíce
hospitalizovaných (z důvodu úrazu ve volném čase) bylo ve věkové skupině
15 až 24 let. Současně tato věková skupina byla nejrizikovější pro muže. Pro
ženy byla nejrizikovější skupina 75-84 let. Nejčastější příčinou zranění byly
pády (54 % případů). V 15 % případů vznikly vinou dopravní nehody. Do skupiny
vystavení se mechanickým silám patří například úder sportovním nářadím či
kousnutí psem. Suma všech ošetřovacích dnů za celou republiku dosáhla
1 649 151 dní. Celkově se průměrná ošetřovací doba pohybovala okolo 9
dní. U žen dosahovala vyšší průměrné hodnoty než u mužů. S věkem průměrná
ošetřovací doba stoupala. Nejvyššímu počtu zraněných se stal úraz doma (36 %
případů). Ulice a silnice byla na druhém místě (10,2 %). V roce 2000 bylo
hlášeno 92 906 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz s průměrnou
dobou PN na 1 případ v délce 40,7 dní (skoro 2x více než u ostatních
onemocnění).
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
9.2.1: |
Vypracovat
a realizovat národní plán prevence úrazů, jejich léčení a rehabilitace, se
zdůrazněním jeho důležitosti jako veřejně-zdravotnického problému, ustavit pro
jeho koordinaci meziresortní skupinu |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MV, MŠMT, MPSV, MS, MDS, MMR odborné
společnosti JEP, SZÚ, Český červený kříž |
|
|
termíny: |
vypracování a ustavení meziresortní pracovní skupiny
2003 realizace 2004-2015 |
|
9.2.2: |
Zřídit
a podporovat centrum pro kontrolu úrazů v rámci léčebně preventivní
péče, zhodnotit účinnost stávajícího
systému traumatologické péče, zavést jednotný systém sběru dat o povaze a mechanizmu
úrazů, včetně kódů vnějších příčin vždy, když je úraz hlavní diagnózou při
hospitalizaci |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MV,
MDS, ČÚBP, ČBÚ, komerční pojišťovny, ÚZIS, odborné společnosti JEP, SZÚ, ZP |
|
|
termíny: |
zřízení 2003 zavedení systému 2004 |
|
9.2.3: |
Zvýšit
povědomí a podporu prevence úrazů ve veřejném i privátním sektoru. Výchovné a
intervenční aktivity zaměřit na prevenci, akutní péči a následnou rehabilitaci.
Zvláštní pozornost věnovat rizikovým skupinám (děti a mládež, senioři,
minority). |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ - meziresortní koordinační
skupina ( viz 9.2.1.) |
|
|
spolupráce: |
MV, MŠMT, MPSV, MS, MDS, nevládní organizace,
odborné společnosti JEP, SZÚ, Český červený kříž |
|
|
termíny: |
průběžně 2003-2015 |
|
9.2.4: |
Zajistit
výchovu profesionálů (praktiků i vědců) na všech úrovních prevence, léčebné péče
a rehabilitace. Vytvořit strategický plán vzdělávání na základě priorit
v prevenci úrazovosti. Zkvalitnit výuku první pomoci |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MPSV,
MŠMT, MDS, vzdělávací instituty, odborné společnosti JEP, SZÚ, Český červený
kříž |
|
|
termíny: |
průběžně 2003-2015 |
|
9.2.5: |
Biomedicínský
a sociální výzkum zaměřit na vliv prostředí, výrobků a chování na úrazovost, do
státních norem implementovat požadavky na bezpečnost, se zaměřením na snížení
pracovních, ale i domácích úrazů a úrazů ve volném čase |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ - koordinační meziresortní skupina |
|
|
spolupráce: |
MPSV,
MŠMT, MP, MDS, komerční pojišťovny, vzdělávací instituty, odborné společnosti
JEP, SZÚ, Český červený kříž |
|
|
termíny: |
průběžně 2003-2015 |
|
9.2.6: |
Zvýšit
úroveň preventivních a výchovných aktivit v oblasti prevence úrazů a usilovat
o zvýšení finančních prostředků směrovaných do této oblasti |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MV |
|
|
spolupráce: |
MDS, ZP, komerční pojišťovny |
|
|
termíny: |
2004 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
incidence a mortalita v důsledku
úrazů, hospitalizace a náklady na léčení a rehabilitaci (ZP), |
|
- |
náklady na výplatu pevných a
částečných invalidních důchodů v důsledku mimopracovních úrazů. |
|
Dílčí úkol č. 9.
3. Úmrtí v důsledku domácího násilí, násilí orientovaného
na druhé pohlaví a organizovaného zločinu, stejně jako zdravotní
důsledky takto vzniklých zranění
snížit alespoň o 25 % |
Současný stav
:
Se stoupající kriminalitou, zvláště v oblasti trestných
činů proti životu a zdraví a proti osobnosti a lidské důstojnosti stoupá i
počet zdravotních poškození obětí, a to jak v oblasti somatické, tak v oblasti
psychické.
V případě
úrazu v důsledku násilí se jedná zejména o domácí násilí, násilí
orientované na opačné pohlaví a sexuální
zneužívání a týrání dětí.
Hlavním rizikovým faktorem všech forem násilí a úrazů je
alkohol. K dalším významným faktorům patří sociálně-ekonomická deprivace (např.
chudoba, špatné podmínky bydlení) a nezaměstnanost. Násilí páchané v
rodinách je často skryté před veřejností, protože oběť nebo násilník se k němu
málokdy přiznají, a nebývá zařazováno do běžných statistik. Další závažnou skutečností je zneužívání
starých a duševně a fyzicky hendikepovaných lidí, především těch, kteří jsou v péči institucí.
Roste sociálně motivované násilí páchané na uprchlících a etnických menšinách.
Předmětem pozornosti je šikana a
organizované násilí.
Oblast násilných trestných činů se
vyznačuje nepřesnými či neexistujícími statistickými údaji, jak pokud jde
o jejich počet, tak o jejich zdravotní důsledky.
Poskytovatelé zdravotní péče se setkávají s následky
páchaného násilí vyžadujícími lékařský zásah
(jak s oběťmi, tak pachateli),
mohou však být i těmi, kteří mohou včas rozpoznat různé formy násilí a tak
jim zabránit. Všeobecně je však malá povědomost o možnostech
a standardních postupech preventivního zásahu.
Aktivity ke splnění
dílčího úkolu:
|
9.3.1: |
Vytvořit,
realizovat a vyhodnotit programy pro
snížení úrazovosti způsobené násilím, především ty, které ovlivňují vývoj
budoucího násilného chování u dětí a duševní poruchy související se
sebepoškozováním |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ , MV (Republikový výbor pro
prevenci kriminality) |
|
|
spolupráce: |
MPSV,
MŠMT, ÚZIS, odborné společnosti JEP, Bílý kruh bezpečí a další nevládní
organizace |
|
|
termíny: |
2004 |
|
9.3.2: |
Vyhodnotit síť prevence kriminality
(ve školách, obcích, komunitní péči, zdravotnictví). |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MV, MŠMT (Republikový výbor
pro prevenci kriminality) |
|
|
spolupráce: |
MPSV,
ÚZIS, odborné společnosti JEP, Bílý kruh bezpečí a další nevládní organizace |
|
|
termíny: |
2003 |
|
9.3.3: |
Rozvinout
meziresortní spolupráci tak, aby všechna odvětví bránila sexuálnímu
zneužívání dětí a aby pomáhala posilovat roli rodiny jako ochránce dětí před
jejich sexuálním a obchodním zneužíváním. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MV (Republikový výbor pro prevenci
kriminality), MPSV |
|
|
spolupráce: |
odborné společnosti JEP,
nevládní organizace, orgány sociálně právní ochrany dětí |
|
|
termíny: |
průběžně |
|
9.3.4: |
Prostřednictvím
komplexního programu zdravotnických aspektů prevence kriminality vytvořit
metodiku, výukové materiály a zajistit vzdělávání zdravotnických pracovníků
na všech úrovních v primární, sekundární a terciární prevenci
kriminality. Vytvořit standardy a doporučené postupy vzdělávání ve zdravotní
prevenci kriminality. |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
MV, MŠMT, MPSV, odborné společnosti
JEP, nevládní organizace |
|
|
termíny: |
2003-2004 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
ukazatele incidence a mortalita
úrazů zapříčiněná jinou osobou, hospitalizace a náklady na léčení
a rehabilitaci - (ÚZIS, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví,Centrum
prevence úrazů), |
|
- |
počet trestných činů ( Policie ČR;
MV; MS), |
|
- |
náklady na sociální dávky a
invalidizaci (MPSV), |
|
- |
počet komunitních preventivních
programů zaměřených na prevenci sociálně patologických jevů. |
|
CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
DO ROKU 2015 ZAJISTIT BEZPEČNĚJŠÍ
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT ZDRAVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NEBUDE
PŘESAHOVAT MEZINÁRODNĚ SCHVÁLENÉ NORMY |
Zdraví kromě
jiných faktorů má úzkou souvislost s kvalitou životního prostředí. Riziko,
které pro zdraví znamená životní prostředí, není rozloženo rovnoměrně v
prostoru ani v čase.
V roce 1989 byla ve Frankfurtu
nad Mohanem přijata Evropská charta životního prostředí a zdraví a
v roce 1994 v Helsinkách Evropský akční plán pro životní prostředí a
zdraví. Na základě těchto dokumentů byl zpracován Akční plán zdraví a životního
prostředí ČR, který schválila vláda ČR usnesením č. 810 ze dne 9. prosince
1998. Akční plán vychází z principu společné strategie více odvětví a je
výrazem politického konsenzu jednotlivých resortů ve vztahu ke strategii řešení
problémů zdraví a životního prostředí. K řízení, koordinaci
a kontrole činností spojených s Akčním plánem ustavila vláda jako
svůj poradní a iniciativní orgán Radu pro zdraví a životní prostředí, jejímž
předsedou je ministr zdravotnictví a členy zástupci 12 resortů na úrovni
náměstků ministrů. Rada pracuje od roku 1999 a o plnění aktivit vyplývajících
z Akčního plánu a o své činnosti každoročně informuje vládu ČR. Činnost
Rady, která má meziresortní působnost, je přínosem pro zajišťování úkolů a
aktivit vyplývajících z Akčního plánu, které jsou postupně plněny
a většina z nich má dlouhodobý charakter.
V roce 1999 se konala
v Londýně Třetí ministerská konference o životním prostředí a zdraví.
K realizaci závěrů této konference přijala vláda ČR usnesení č. 706 ze dne
12. července 2000. Koordinací úkolů, koncepcí a doporučení
vyplývajících z Třetí ministerské konference a z usnesení vlády
č. 706/2000 byla vládou pověřena rovněž Rada pro zdraví a životní prostředí.
Zásadním koncepčním dokumentem
v této oblasti je rovněž Státní politika životního prostředí ČR, která
byla v aktualizované formě přijata usnesením vlády ČR č. 38 ze dne 10.
ledna 2001.
Analýza stavu zdraví a životního
prostředí a řada opatření a úkolů k prevenci a zvládání zdravotních
rizik v životním prostředí v ČR je uvedena a bude nadále řešena
v rámci výše uvedených usnesení vlády a přijatých základních koncepčních
dokumentů a činnosti Rady pro zdraví a životní prostředí.
Péče o zdravé a
bezpečné životní prostředí je nekončící kontinuální proces. Pokroky civilizace
totiž nepřinášejí jen řešení poznaných nebezpečí, ale i vznik jiných
zdravotních rizik. Kromě toho se nároky na kvalitu života neustále zvyšují.
|
Dílčí úkol č.
10. 1. Snížit
expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody,
vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity
koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního
prostředí ČR |
Současný stav:
Kvalita ovzduší, vody a půdy
patří mezi důležité determinanty lidského zdraví a jejich další zlepšení je
jednou z podmínek zlepšení zdraví obyvatel.
V posledních letech dochází k postupnému
snižování znečištění ovzduší některými látkami. Nejvýraznější je tento trend u
oxidu siřičitého, klesají také koncentrace prašného aerosolu, ale trend je méně
výrazný a toto znečištění zůstává problémem. U oxidů dusíku dochází
ke snižování emisí za současného zvyšování podílu dopravy, který způsobuje
v řadě míst stagnaci koncentrací v přízemní vrstvě atmosféry.
Koncentrace ozónu pozvolna mírně narůstají, znečištění vybranými organickými
látkami je zvýšené. V intenzivněji
zatížených lokalitách je znečištění ovzduší zdrojem zdravotních rizik.
Kontaminace půd škodlivými látkami má v ČR lokální
charakter v závislosti na průmyslové aglomeraci, těžbě nerostných surovin
a ukládání odpadů, zejména kalů z čistíren odpadních vod. Velkoplošná
kontaminace půd podle dosavadních výsledků monitoringu zemědělských půd nebyla
prokázána. Zvýšená kontaminace půdního povrchu toxickými kovy
a perzistentními organickými látkami ve velkých městech a v
průmyslových aglomeracích je zdrojem zdravotního rizika především pro dětskou
populaci. Významné riziko pro lidské zdraví představují staré ekologické zátěže,
zahrnující kontaminaci výrobních provozů, půdy, horninového prostředí a
podzemních vod.
Celková produkce odpadů i celková produkce nebezpečných
odpadů se v roce 2000 zvýšila v porovnání s rokem 1999.
Přetrvává významný podíl skládkování odpadů a nízký podíl recyklace odpadů. Jen
pozvolna se zvyšuje množství odpadů využívaných jako druhotné suroviny. Při
nakládání s odpady nejsou v dostatečné míře používány technologie,
které preferují ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Potenciálně se
tak nesnižuje riziko pro veřejné zdraví. Nakládání s nemocničním odpadem,
přes značné zlepšení, nedosahuje úrovně odpovídající ochraně zdraví pracovníků
a ochraně veřejného zdraví, a to od nedostatečného třídění odpadu v místě
jeho vzniku, přes skladování a transport až po konečné zneškodnění.
Znečištění hlavních toků v posledních letech významně
kleslo, ale neprojevilo se na drobných vodních tocích. Přes stoupající podíl
čištěných odpadních vod dosud téměř 5 000 obcí o velikosti 100-1000
obyvatel nemá vyřešeno odkanalizování a čištění odpadních vod. Většina velkých
čistíren odpadních vod není vybavena technologií pro snížení obsahu dusíku a
fosforu. Stále vysoké zatížení povrchových vod živinami (dusíkaté a fosforečné
sloučeniny) vede k vysoké eutrofizaci a explozivnímu rozvoji sinic a řas.
Důsledkem je zvýšené zdravotní riziko a opakované omezení rekreačního využití.
Problémem je kontaminace některých úseků povrchových vod specifickými
škodlivinami (kovy, organické látky, pesticidy)
Systém
monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu
prostředí, realizovaný v gesci MZ Státním zdravotním ústavem a hygienickou
službou od roku 1994, má významný přínos pro znalosti o vlivu prostředí na
zdraví. Je ale třeba, aby byla také na lokální úrovni identifikována zdravotní
rizika související se znečištěním vody, půdy a ovzduší. Hodnocení a řízení
těchto zdravotních rizik se dosud nestalo rutinní součástí procesů hodnocení
vlivu staveb na životní prostředí a zdraví lidí, legislativní řešení této
oblasti má nedostatky a umístění nových staveb bývá provázeno obavami obyvatel.
V oblasti hodnocení a řízení těchto rizik též dosud nebylo na všech
úrovních dosaženo plně funkční a efektivní spolupráce a součinnosti orgánů
ochrany veřejného zdraví ochrany životního prostředí a dalších orgánů
státní správy.
Aktivity
ke splnění dílčího úkolu:
|
10.1.1: |
Na
základě dostupných údajů identifikovat a vyhodnotit hlavní lokální zdravotní
rizika z vody, půdy a ovzduší na
území krajů ČR a stanovit priority k řešení |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŽP |
|
|
|
spolupráce: |
MDS, HS, ČIŽP, územní samosprávné celky
|
|
|
|
termíny: |
průběžné
- roční zprávy od 2004 závěrečný - 2005 |
|
|
10.1.2: |
Soustavně monitorovat a vyhodnocovat ukazatele kvality ovzduší
a ukazatele zdravotního stavu
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŽP, MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MDS, HS, ČHMÚ, SÚJB |
|
|
|
termíny: |
průběžně - 1x ročně zpráva |
|
|
10.1.3: |
Zavést monitoring půd městských
aglomerací |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŽP |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŽP, MDS, SÚJB |
|
|
|
termíny: |
průběžně - 2005 |
|
|
10.1.4: |
Zavést
systém celostátního monitoringu kvality vod v koupalištích a koupacích
oblastech |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MZe, MŽP, HS, SZÚ, SÚJB |
|
|
|
termíny: |
průběžné - od 2003 |
|
|
10.1.5: |
Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví
obyvatel
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MDS |
|
|
|
spolupráce: |
MMR, MŽP, MZ, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2005 |
|
|
10.1.6: |
Snižovat
energetickou náročnost technologií, podporovat opatření ke snižování emisí
znečišťujících látek, včetně produkce skleníkových plynů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŽP, MPO |
|
|
|
spolupráce: |
MMR, MDS |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2003 |
|
|
10.1.7: |
Uplatňovat
ekonomické nástroje pro využívání ekologičtějších zdrojů výroby energií,
soustředit pozornost na snižování emisí z malých zdrojů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŽP |
|
|
|
spolupráce: |
MMR, MDS, MPO, MZe |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2003 |
|
|
10.1.8: |
V rámci
zákona o půdě a zákona o starých ekologických zátěžích stanovit limity
koncentrací těžkých kovů a toxických organických látek v zemědělských půdách,
pro obytné, školní, rekreační a sportovní plochy a pro půdy určené
k sanaci i z hlediska minimalizace zdravotního rizika |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŽP a MZe |
|
|
|
spolupráce: |
organizace řízené MZ, MŽP a MZe |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
10.1.9: |
Dopracovat registr
kontaminovaných zemědělských půd a registr starých ekologických zátěží
z hlediska hodnocení zdravotního rizika |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŽP |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MZe, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
průběžně - 2005 |
|
|
10.1.10: |
Systematicky
hodnotit zdravotní rizika v celém cyklu nakládání s odpady, a to
zejména při nakládání s nebezpečnými odpady, a vytvářet podklady pro
opatření na minimalizaci zdravotního rizika |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
10.1.11: |
V
rámci plánů odpadového hospodářství stanovit cíle minimalizace zdravotního
rizika a podmínky z hlediska ochrany veřejného zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŽP, MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ostatní resorty, územně
samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
10.1.12: |
Zlepšovat
efektivitu spolupráce mezi resorty a jejich organizacemi při hodnocení
zdravotních rizik a uplatňovat opatření na ochranu veřejného zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŽP, MPO, MDS, MV, MPSV |
|
|
|
spolupráce: |
HS, územní samosprávné celky,
SÚJB |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2005 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
znečištění vody, půdy a ovzduší,
získávané v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO),
Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu
prostředí (MZSO) a dalších systémů, |
|
- |
podíl populace, vystavené určité
úrovni expozice škodlivým faktorům, |
|
Dílčí úkol č. 10.
2. Zajistit obyvatelstvu dobrý přístup
k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé kvality |
Současný stav:
87,1 % obyvatelstva ČR je zásobováno pitnou vodou
z vodovodu pro veřejnou potřebu (stav v roce 2000). V naprosté
většině je kvalita vody v těchto vodovodech pravidelně kontrolována.
Výjimkou jsou některé malé vodovody v majetku obcí nebo v majetku
soukromého majitele, které někde ani nejsou řádně zkolaudovány a provozovány.
U vodovodů zařazených do „Systému monitorování zdravotního
stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“ (celkem zásobují asi
50 % obyvatel zásobovaných veřejnými vodovody) je situace velmi příznivá,
protože k překročení limitních hodnot u zdravotně závažných ukazatelů
dochází méně než v 0,5 % případů.
Z ostatních užívaných vodovodů jich přibližně 20
nesplňuje nový limit pro některý z následujících prvků: nikl, berylium,
arsen, antimon. Dále existuje okolo 250 vodovodů, kde obsah dusičnanů občas
nebo trvale překračuje limit 50 mg/l. Tyto vodovody zásobují asi 100 tisíc
obyvatel.
Vodovody pro veřejnou potřebu v ČR fungují spolehlivě
a dodávají vodu nepřetržitě v množství potřebném pro pití i hygienické a
sanitační potřeby.
Necelých 14 %
obyvatel je zásobováno pitnou vodou ze soukromých nebo veřejných studní. Není
centrální přehled o kvalitě vody z těchto studní, zejména proto, že u
soukromých studní neexistuje žádná povinnost jejich kontroly (výjimkou jsou
studny používané ke komerčním účelům).
Také péče o veřejné studny a jejich stav obecně není na odpovídající
úrovni. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, stanovil všem
vlastníkům veřejných studní nebo osobám, které je označily jako zdroj pitné
vody, povinnost pravidelné kontroly
kvality vody a odpovědnost za její kvalitu. Panuje obava, že toto
ustanovení může vést k hromadnému rušení statutu studní (aby se vlastník
vyhnul nezbytné péči) nebo dokonce k jejich likvidaci.
Na základě několika jednorázově provedených přehledů se
odhaduje, že u více než poloviny studní nevyhovuje kvalita pitné vody
v jednom či více zdravotně závažných ukazatelích.
V letech 1995-2000 bylo v ČR evidováno 11
epidemií infekčních onemocnění z pitné vody, které postihly celkem asi 950
obyvatel, s těmito diagnózami: akutní gastroenteritida, virová hepatitida
A, bacilární úplavice, tularémie. Pouze ve 2 případech pocházela voda
z vodovodu pro veřejnou potřebu, v ostatních případech se jednalo o
soukromé nebo neveřejné studny (7 případů) nebo o podnikový vodovod (2
případy).
Požadavky na kvalitu vody jsou od 1. 1. 2001 stanoveny
Vyhláškou MZ ČR č. 376/2000 Sb. a odpovídají požadavkům evropské směrnice
98/83/EC.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
10.2.1: |
Urychlit uvedení provozu nezkolaudovaných a řádně
neprovozovaných vodovodů pro veřejnou potřebu do souladu s právními
předpisy - kolaudace a určení odpovědné osoby za provoz a kontrolu. Orgány ochrany veřejného zdraví
předají vodoprávním úřadům podněty, které se týkají provozovaných, ale
nezkolaudovaných vodovodů, k jejich uvedení do souladu s požadavky
zákona č. 274/2001 Sb., o veřejných vodovodech a kanalizacích. Tuto
problematiku dořeší vodoprávní úřad |
|
|
|
|
odpovědnost: |
územní samosprávné celky |
|
|
|
spolupráce: |
HS |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
10.2.2: |
Rozšířit
počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, zvláště
v místech, kde kvalita vody v místních studnách neodpovídá
hygienickým požadavkům (napojením na stávající vodovod nebo vybudováním
nového vodovodu pro veřejnou potřebu), podle „Plánu rozvoje vodovodů“ |
|
|
|
|
odpovědnost: |
územní samosprávné celky |
|
|
|
spolupráce: |
MZe,
MŽP, právnické a fyzické osoby, které se podílely na zpracování „Plánu
rozvoje vodovodů“, vodoprávní úřady |
|
|
|
termíny: |
průběžné hodnocení situace
(každoročně) dosažení žádoucího stavu, tj. - -
zásobování 88,34 % obyvatel z veřejných vodovodů - 2005 -
zásobování 89,58 % obyvatel z veřejných vodovodů - 2010 |
|
|
10.2.3: |
Zlepšit
kvalitu pitné vody ve veřejných vodovodech, tak aby nikde nedocházelo
k trvalému překračování limitních hodnot zdravotně závažných ukazatelů. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
vlastníci - provozovatelé
vodovodů |
|
|
|
spolupráce: |
HS, vodoprávní úřady |
|
|
|
termíny: |
průběžné hodnocení situace
(každoročně) dosažení žádoucího stavu (2009) |
|
|
10.2.4: |
Optimalizovat síť a stav
veřejných studní v obcích, v nichž není zajištěno zásobování pitnou
vodou sítí veřejných vodovodů. Účelem je vytvoření racionální sítě potřebných
malých zdrojů vody v požadovaném stavu a se zdravotně nezávadnou vodou
vhodnou k běžné konzumaci. Došlo by též ke zhospodárnění
a zefektivnění nákladů na údržbu studní a zajištění ochrany podzemních
vod daného území a tím i ostatních podzemních zdrojů pitné vody. Tato
optimalizace by měla být provedena ve shodě s územním plánem a koncepcí
nouzového zásobování pitnou vodou okresu (v současné době se pracuje na
vytvoření celorepublikového systému vodních zdrojů pro nouzové zásobování
vodou). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
územní samosprávné celky |
|
|
|
spolupráce: |
MZe, HS (zhodnocení kvality
pitné vody) |
|
|
|
termíny: |
zhodnocení
stavu a navržení potřebných opatření 2005 realizace navržených opatření
2010 |
|
|
10.2.5: |
Informační
kampaň pro uživatele, resp. majitele soukromých studní, zaměřená na zdravotní
rizika vyplývající z užívání vody neznámé kvality (význam kontroly kvality
vody a péče o okolí a technický stav studny). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MZe ,
SZÚ, HS, vodoprávní a stavební úřady a územní samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
Ukazatele k monitorování plnění dílčího
úkolu:
|
- |
počet provozovaných, ale
nezkolaudovaných vodovodů, |
|
- |
procentuální podíl obyvatel
zásobovaných z veřejných vodovodů, |
|
- |
procentuální podíl překročení
limitních hodnot zdravotně závažných ukazatelů (z celkového počtu
vzorků), |
|
- |
počet veřejných studní
odpovídajících technickým stavem a kvalitou vody ČSN 75 51 15 a vyhlášce
č. 376/2000 Sb. |
|
|
Životní styl
představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších
faktorů. Jeho vliv se uplatňuje v celé řadě oblastí života -
v rodině, ve škole, na pracovišti, volnočasových aktivitách atd.
Na neuspokojivém
zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výživy
(nadměrný energetický přívod, převaha živočišných tuků, jednoduchých cukrů,
soli, stále ještě nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), i když
v posledních letech došlo ke změnám ve spotřebě potravin, které je možno
pokládat za pozitivní (zvýšená spotřeba zeleniny, ovoce, drůbežího masa, pokles
spotřeby vepřového masa, trvanlivých salámů, másla, vajec, cukru). Přesto se
vyskytuje příliš často nadváha až obezita u mužů i žen. Souvisí to i
s nízkou pohybovou aktivitou populace.
Na úseku výživy a
nezávadnosti potravin je nutná těsná spolupráce při určování cílů
přispívajících ke zdraví v rámci meziresortní potravinové politiky.
Důležitost takové spolupráce narůstá. Vhodné potraviny dokáží snížit riziko
mnoha chorob a jejich zemědělská a potravinářská produkce může navíc přispívat
k trvale udržitelnému rozvoji a zdravému životnímu prostředí.
Řada úkolů i v této oblasti je zapracována a řešena
v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR, v programech podpory zdraví
a v materiálu „Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin
v České republice“, který byl přijat vládou usnesením vlády ze dne
10.12.2001 č.1320 a v Národním programu rozvoje sportu pro všechny
přijetím usnesení vlády č. 17 ze dne 5. 1. 2000.
Pro další
zlepšování zdraví jsou pozitivní změny životního stylu jedním z
nejdůležitějších a nejsložitějších cílů.
|
Dílčí úkol č.
11. 1. Rozšířit zdravé
chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu |
Současný stav :
V posledním desetiletí bylo v ČR
vykonáno mnoho pro změnu životního stylu populace, jehož pozitivní ovlivňování
je jednou z priorit Národního programu zdraví. Většina aktivit byla
směřována do edukace veřejnosti, zdravotnických i jiných profesionálů a díky
široce koncipovaným projektům podpory zdraví v rámci Národního programu
zdraví bylo dosaženo výsledků, které se začínají odrážet v jednání a
chování lidí. Důležitými předpoklady zdravého způsobu života jsou nadále změny
ve výživě a zvýšení pohybové aktivity.
Současný stav výživy populace v ČR
není, přes některá zlepšení, uspokojivý. Pro zlepšení vlivu výživy na zdraví je
nutno dosáhnout dalších změn ve spotřebě i úpravě potravin.
Více než polovina české populace
nesplňuje doporučovanou úroveň pohybové aktivity. Nedostatek středně intenzivní
pohybové zátěže způsobuje časté vady držení těla, podílí se na vzniku mnoha
chronických neinfekčních onemocněních (obezity, kardiovaskulárních nemocí,
diabetu, osteoporózy aj.), které postihují značný počet lidí produktivního věku
a jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
11.1.1: |
Zlepšit
spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru
a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných
obilných výrobků a ryb. |
||||
|
|
- |
řídit
se výživovými doporučeními WHO CINDI, |
|||
|
|
- |
zvýšit četnost zařazování zeleniny
v každodenním jídelníčku, |
|||
|
|
- |
realizovat prevenci jódového deficitu a
monitorovat situaci, |
|||
|
|
- |
snižovat počet dětí a dospělých
s nadváhou a obezitou a stabilizovat jejich optimální váhy na základě
ozdravění stravovacích návyků, |
|||
|
|
- |
zlepšovat přísun vápníku podporou
spotřeby mléka a mléčných výrobků, podporou spotřeby mléka ve školách, |
|||
|
|
- |
zabezpečovat edukaci o potravních
zdrojích kyseliny listové a suplementaci cílových skupin (těhotné ženy), |
|||
|
|
- |
projednat otázku fortifikace
obilovin kyselinou listovou a pyridoxinem |
|||
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|||
|
|
spolupráce: |
MPSV, MZe, MŠMT, podnikatelé,
Společnost pro výživu, VLA JEP,
nevládní organizace, SZÚ, HS, těhotenské poradny, pediatři, odborné společnosti ČLS JEP |
|
||
|
|
termíny: |
2005 |
|||
|
11.1.2: |
Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin
|
|
||||
|
|
- |
zvyšováním úrovně znalostí populace
o zdravotně žádoucích potravinách, zvyšováním nabídky a dostupnosti zdravotně
žádoucích potravin a omezováním nabídky a dostupnosti potravin nežádoucích, |
|
|||
|
|
- |
zvyšováním
znalostí zaměstnanců v oblasti školního, společného a veřejného
stravování, |
|
|||
|
|
- |
kontrola
a postih prodejců potravin při zjištěných závadách |
|
|||
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŠMT, MZe |
||||
|
|
spolupráce: |
MPSV, instituce řízené MZe, podnikatelé,
Společnost pro výživu, VLA JEP,
nevládní organizace, SZÚ, HS, ČZPI |
|
|||
|
|
termíny: |
průběžně a rok 2003 |
|
|||
|
11.1.3: |
Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity
obyvatelstva:
|
|
|||
|
|
- |
vytvářením podmínek pro
pohybovou aktivitu budováním veřejných a školních sportovišť, turistických a
cyklistických stezek, podporou sportovních akcí pro širokou veřejnost,
zejména všestranně podporovat rozvoj organizací pěstujících pobyt
v přírodě a tělovýchovné a sportovní aktivity na úrovni rekreačního
sportu i za cenu přechodného snížení podpory výkonnostního sportu; podporovat
výuku a výchovu cvičitelů a učitelů takto zaměřených aktivit,
|
|
||
|
|
- |
propagací
významu a zdravotní prospěšnosti pohybové aktivity a ovlivňováním postojů
dětí, rodičů, osob nad 65 let, učitelů, státních a zastupitelských orgánů, |
|
||
|
|
- |
sledováním tělesné zdatnosti mládeže a výskytu
onemocnění pohybového aparátu |
|
||
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŠMT |
|
||
|
|
spolupráce: |
MDS, SZÚ, HS, územně samosprávné
celky, pediatři, VLA JEP, nevládní organizace |
|||
|
|
termíny: |
2003-2005 |
|
||
|
11.1.4: |
Prostřednictvím školy zlepšit stav pohybového aparátu
dětí a za tím účelem:
|
|
|||
|
|
- |
v základních a
středních školách zavést nové vzdělávací standardy Člověk a zdraví
orientované na školní tělesnou výchovu
|
|
||
|
|
- |
zvýšit úroveň informovanosti
učitelů (pravidelné semináře, sledování nových trendů v prevenci poruch
pohybového aparátu dětí),
|
|
||
|
|
- |
propagovat
a zavádět školní tělesnou výchovu zaměřenou především na všestranný a zdravý tělesný
rozvoj a vychovávat příslušně vzdělané učitele zavést osnovy, které by
umožnily zapojení všech žáků do aktivního pohybu v průběhu celé
vyučovací hodiny tělesné výchovy, |
|
||
|
|
- |
zlepšovat ergonomickou situaci ve školách (vybavovat
školy vyhovujícím nábytkem), |
|
||
|
|
- |
zavádět prostřednictvím dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků cílené preventivní programy včetně možností
psychické relaxace |
|
||
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, MMR |
|
||
|
|
spolupráce: |
MZ, SZÚ,
HS, VLA JEP, nevládní organizace,
územně samosprávné celky |
|||
|
|
termíny: |
2003-2005 |
|
||
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
saturace obyvatelstva jódem, |
|
- |
výskyt obezity, |
|
- |
spotřeba potravin, |
|
- |
počet dispenzarizovaných dětí pro
nemoci pohybového aparátu |
|
Dílčí úkol č.
11. 2. Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost
biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv.
bezpečných potravin) |
Současný stav:
Potraviny
tvoří z hlediska životních nákladů stále vysoký podíl v rodinném rozpočtu. To
vede nezřídka k jednostrannému nákupu levných druhů potravin, jejichž sortiment
a nutriční složení nemusí být v některých obdobích roku plně ve shodě s
výživovými doporučeními. Zatímco doporučené dávky potravin jsou v ČR prakticky
dodrženy u cereálií, spotřeba zeleniny je pouze asi na 60 % doporučení,
spotřeba ovoce asi na 65 % doporučení a mléka asi na 60 % doporučení. Spotřeba
masa je asi o 20 % vyšší než je doporučení.
Počet
alimentárních onemocnění je v ČR stále vysoký, i když průmyslově vyráběné
potraviny, či společné stravování netvoří převahu případů. Expozice chemickým
látkám a přívod mikronutrientů je pravidelně sledován. I když se nabídka
druhů potravin v posledním desetiletí mimořádně zvýšila (prakticky
desetinásobně), problémem zůstává dostupnost některých druhů, především
zeleniny, ovoce, mléka a mléčných výrobků, pro sociálně slabší vrstvy
obyvatel. Svou roli stále ještě hrají i nevhodné stravovací návyky. Na trhu
roste podíl potravin z tzv. organického zemědělství, ale tyto potraviny jsou
většinou dostupné pouze za vyšší ceny. Nikdo zatím v ČR vědecky nedokázal, že
jejich bezpečnost je obecně vyšší než u konvenčních potravin. Na trhu se
postupně také objevují tzv. potraviny nového typu, včetně potravin vyrobených z
geneticky modifikovaných surovin. Veřejnost k takovým potravinám často
přistupuje s obavami, někdy s neodůvodněnou kritikou či optimizmem. Objevují se
také potraviny ošetřené netradičními metodami, například konzervované ozářením,
které mohou být i zdravotně bezpečnější, ale veřejnost se jich obává bez
znalosti podstaty věci.
I když se veřejná komunikace o bezpečnosti potravin
prohlubuje, nedávné problémy s BSE, dioxiny, listeriemi, či jinými nebezpečnými
agens, zvyšují psychologický tlak na konzumenty, kteří se cítí být často
nedostatečně informováni nebo jsou i některými zájmovými skupinami
dezinformováni. Programy podpory zdraví výchovně působí na různé cílové skupiny
obyvatel, přesto u části populace převládá při výběru potravin především tlak
ceny.
V těchto podmínkách je potřebné organizovat aktivity, do
kterých jsou zapojeny všechny složky společnosti - státní instituce, nezávislé
akademické instituce, zástupci spotřebitelů a výrobců potravin.
Aktivity
ke splnění dílčího úkolu:
|
11.2.1: |
Podporovat
komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit
trvalou spolupráci - vytvořit komunikační platformu pro všechny účastníky. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MZe |
|
|
|
spolupráce: |
MF, instituce řízené MZe, SZÚ,
spotřebitelské svazy, výrobní svazy |
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
|
11.2.2: |
Podporovat produkci bezpečných
potravin |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZe |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MF |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
11.2.3: |
Podporovat management zdravotních
rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZe |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, svazy spotřebitelů,
kontrolní organizace |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
11.2.4: |
Rozvíjet programy podpory zdraví
s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MZe, MŠMT, spotřebitelské svazy,
výrobní svazy, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
11.2.5: |
Sledovat dietární expozici
chemickým látkám |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ, HS, ČZPI, SVS |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
11.2.6: |
Sledovat spotřebu potravin |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MZe |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ, HS, ČSÚ |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
cenový index vybraných potravin, |
|
- |
hlášená alimentární onemocnění a
incidence mikrobiální kontaminace potravin, |
|
- |
výskyt patogenních mikroorganizmů
v potravinách na trhu v ČR, |
|
- |
počet potravin nového typu na trhu
v ČR |
|
CÍL 12: SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM,
DROGAMI A TABÁKEM
DO ROKU 2015 VÝRAZNĚ SNÍŽIT NEPŘÍZNIVÉ
DŮSLEDKY NÁVYKOVÝCH LÁTEK, JAKO JE TABÁK, ALKOHOL A PSYCHOAKTIVNÍ DROGY |
Kouření cigaret
způsobuje rozsáhlá poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení
výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny
plic a jiných zhoubných nádorů.
Nadměrný konzum alkoholu má kromě sociálních důsledků vliv
na riziko úrazů, na některé druhy zhoubného bujení a výskyt nervových a dalších
nemocí.
Drogy mají kromě toxických účinků vážné sociální dopady,
vliv na psychické poruchy a zvyšují riziko některých závažných infekcí
(AIDS, virové záněty jater atd.).
Všechny vyspělé státy mají v různém rozsahu
vypracovány postupy na řešení těchto vážných zdravotních rizik. V roce
2002 MZ připravuje přepracované znění návrhu zákona o ochraně před škodami
způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
|
Dílčí úkol č.
12. 1. Mezi osobami staršími než 15
let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by
nekuřáci měli představovat téměř 100 procent |
Současný
stav:
V ČR neexistuje moderně pojatý
zákon, který by poskytl komplexní legislativní rámec pro účinné snižování škod
způsobených kouřením. Levné tabákové výrobky (včetně kusových cigaret) jsou velmi
snadno dostupné. Přetrvává oficiální (reklama) i skrytá (mediální, chování
veřejných osobností, propagace sponzorských darů) podpora tabákového průmyslu a
kouření. Tabákové výrobky jsou stále zařazeny mezi potravinářské zboží, jsou
nejdostupnější potravinářskou komoditou a jejich prodej je stále zdrojem
značného zisku pro prodejce.
Důsledkem je vysoká prevalence
kuřáků především v populaci dospívajících a mladých dospělých do 34 let (20 %
patnáctiletých, z toho 22 % chlapců a 18 % dívek, kouří alespoň jednu cigaretu
týdně), nízká úroveň ochrany nekuřáků před tabákovým kouřem v prostředí,
zejména dětí předškolního a školního věku, vysoká prevalence fatálních i
nefatálních následků kouření, vyšší úroveň úmrtnosti na nádory související s
kouřením v porovnání s ostatními státy.
Současně narůstají aktivity nevládních
organizací a vybraných skupin zdravotnických
odborníků při tvorbě a realizaci programů primární prevence kouření a léčby
závislosti farmakologické a behaviorální. V důsledku osvětového působení začíná
veřejnost více vnímat kouření nejen jako vážné zdravotní riziko, ale také jako
společensky nevhodné chování.
Aktivity
ke splnění dílčího úkolu:
|
12.1.1: |
Pro zvrácení negativního trendu vývoje kuřáctví
přijmout účinná legislativní opatření |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MZe |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty, PLDD, odborné společnosti ČLS JEP,
poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření, nevládní organizace, např.
EMASH (Asociace lékařů „Kouření nebo
zdraví“), Koalice proti tabáku |
|
|
|
termíny: |
příprava
zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky a do konce roku
2002 jeho předložení Parlamentu, pak kontrola dodržování tohoto zákona
průběžně |
|
|
12.1.2: |
Cílenou
daňovou politikou v oblasti zdanění tabákových výrobků přispět ke
snižování škod na zdraví způsobených tabákem |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MF |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, PLDD |
|
|
|
termíny: |
2005 |
|
|
12.1.3: |
Zákaz
reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorství spojeného
s reklamou tabákových společností |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MPO |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŠMT, ČOI, nevládní
organizace |
|
|
|
termíny: |
v roce
2003 příprava legislativního opatření, pak kontrola průběžně |
|
|
12.1.4: |
Účinná
ochrana nekuřáků, především dětí, před pasivním kouřením |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, nevládní organizace, odborné společnosti
ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro
prevenci kouření |
|
|
|
termíny: |
v
roce 2002 příprava legislativního opatření. Do konce roku 2003 zavedení do
praxe, pak kontrola průběžně |
|
|
12.1.5: |
Podpora
účinných preventivních programů a podpora osvětových kampaní zaměřených na
zvýšení informovanosti široké veřejnosti o rizicích kouření pro zdraví, na
změnu postojů a chování ve prospěch zdravého způsobu života |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MF, MPSV, územní samosprávné celky, nevládní
organizace, odborné společnosti ČLS JEP,
poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření, HS |
|
|
|
termíny: |
v roce 2002 vypracovat návrh mediální
kampaně, využívat příležitosti Světového dne bez tabáku SZO (květen)
a Mezinárodního nekuřáckého dne (listopad) průběžně. |
|
|
12.1.6: |
Dostupnost léčby závislosti na tabáku a
specializovaného poradenství v odvykání kouření |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
HS, IPVZ, ZP, územní samosprávné
celky, nevládní organizace |
|
|
|
termíny: |
v
roce 2002 mapování stávající sítě, do konce roku 2002 po konzultaci s odbornými
společnostmi ČLS JEP definování cílového stavu. Do konce roku 2005 dosažení
cílového stavu. Kontroly průběžně, po roce 2005 přizpůsobování sítě aktuálním
potřebám a trendům průběžně. |
|
|
12.1.7: |
Zřízení koordinačního, monitorovacího
a výzkumného pracoviště, které převezme odpovědnost za implementaci
Evropského akčního plánu Evropa bez tabáku v ČR |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
leden 2003 |
|
|
12.1.8: |
Rozvinout
preventivní programy a v příslušných legislativních návrzích řešit určení
finanční spoluúčasti všech subjektů, které se na tvorbě a realizaci programů
podílejí (týká se i dílčího úkolu č. 12.2.4). |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
ZP |
|
|
termíny: |
příprava
legislativních opatření 2003 |
Ukazatele
k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
prevalence kuřáctví ve vybraných
skupinách populace, |
|
- |
počet zařízení poskytujících léčbu a poradenství
osobám, které chtějí přestat kouřit, |
|
- |
spotřeba tabákových výrobků, |
|
- |
výskyt onemocnění vyvolaný užíváním
tabákových výrobků (nádorová onemocnění, onemocnění srdce a cév, chronická plicní
onemocnění), úmrtnost, hospitalizovanost, pracovní neschopnost, |
|
- |
počet komunitních preventivních programů proti návykovým látkám |
|
Dílčí úkol č.
12. 2. Spotřeba alkoholu na osobu by neměla přesáhnout 6 litrů
za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová |
Současný stav :
Spotřeba alkoholu v ČR se pohybuje kolem 10 litrů 100%
alkoholu a v 90. letech se zvyšovala. Podobně nepříznivě se zvyšovaly i
ukazatele týkající se spotřeby alkoholu a výskytu opilosti u dětí a
dospívajících a další relevantní ukazatele. Tento trend kontrastuje
s vývojem v západoevropských zemích, ale i např. v Polsku, kde
spotřeba alkoholu klesala, nebo se alespoň stabilizovala.
Podklady k uvedeném úkolu zdůrazňují význam
Evropského akčního plánu o alkoholu. ČR se k Evropskému akčnímu plánu o
alkoholu připojila a měla by ho i plnit. Snížení spotřeby alkoholu na jednoho
obyvatele, jak dílčí úkol 12.2. explicitně stanoví, vyžaduje razantní
legislativní kroky provázené rozsáhlou preventivní a přesvědčovací kampaní pro
širokou veřejnost. Preventivní aktivity v této oblasti (i prevenci škod
způsobených jinými návykovými látkami) vyžadují dostatečné a předvídatelné
financování.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
12.2.1: |
Zřídit
centrální koordinační, monitorovací a výzkumné pracoviště při Státním
zdravotním ústavu, které převezme zodpovědnost za implementaci Evropského
akčního plánu o alkoholu. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ
|
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
12.2.2: |
Sledovat záměr upřednostňovat spotřebu
nealkoholických nápojů před nápoji alkoholickými i v nástrojích daňové
politiky, zejména v příslušných sazbách spotřebních daní |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MF |
|
|
|
spolupráce: |
MZe, ČZPI
|
|
|
|
termíny: |
2003
příprava legislativního opatření, pak zavedení do praxe a kontrola
průběžně |
|
|
12.2.3: |
Cílenými programy ve
školách nadále usilovat o snížení poptávky po alkoholu a jiných návykových
látkách u dětí a dospívajících
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MDS |
|
|
|
termíny: |
do
roku 2005 by program mělo mít 50 % škol |
|
|
12.2.4: |
Potlačovat řízení motorových vozidel
pod vlivem alkoholu |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MDS, MV |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
2003 příprava legislativního opatření, do roku 2004 jeho realizace, pak průběžně kontrola. |
|
|
12.2.5: |
Zákaz
reklamy a nepřímé reklamy alkoholických nápojů a sponzorství, spojeného
s reklamou, sportovních a kulturních akcí alkoholovým průmyslem |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MPO |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MZ |
|
|
|
termíny: |
Do roku 2004 příprava legislativního opatření, do roku 2005 jeho realizace, pak průběžně kontrola |
|
|
12.2.6: |
Vytvořit
dostatečnou síť ambulantních i lůžkových zařízení poskytujících bezplatně
léčbu a poradenství osobám, které mají problémy s alkoholem, a jejich
rodinám, včetně poradenských a krizových sociálních služeb |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV |
|
|
|
spolupráce: |
MS (léčba ve výkonu trestu,
alternativní tresty) |
|
|
|
termíny: |
do roku 2003 mapování stávající sítě, od roku 2003 po konzultaci se Společností návykových nemocí ČLS JEP definování cílového stavu. Do konce roku 2005 dosažení cílového stavu. Kontroly průběžně, po roce 2005 přizpůsobování sítě aktuálním potřebám a trendům průběžně. |
|
|
12.2.7: |
Zakotvit v právním řádu
odpovědnost prodejců alkoholu |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MV, MZe, MPO, ČZPI, územně samosprávné
celky |
|
|
|
termíny: |
v roce 2002 návrh legislativního opatření |
|
|
12.2.8: |
Zpracovat resortní program vzdělávání v oboru prevence
škod působených alkoholem Příklady: 1. vzdělávání
prodejců alkoholu, jak poznat intoxikaci, jak se chovat k intoxiko-vaným
osobám, kdy volat pomoc atd. 2. programy pomoci zaměstnancům
ohrožených profesí (zdravotníci, stavební profese a další profese, kde je snadná
dostupnost alkoholu a vysoká míra stresu). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
v
roce 2003 předložit návrh Ministerstvu zdravotnictví ke konzultaci a
dopracování. Od září roku 2004 realizace. |
|
|
12.2.9: |
Podporovat
nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám
způsobeným alkoholem a podporují
zdravý životní styl |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
12.2.10: |
Uskutečnit
mediální preventivní kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni
(poradenství pro rodiče, distribuce svépomocných příruček, informace o tom,
kde hledat pomoc apod.) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV |
|
|
|
termíny: |
2003
zpracování projektu, 2004 realizace, vyhodnocení a příprava další fáze, která
by měla začít v roce 2005. |
|
|
12.2.11: |
Provádět
testy na alkohol u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu
pro pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly,
senzitivní průmyslové obory např. chemický průmysl, energetika apod.) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty v okruhu
své působnosti |
|
|
|
spolupráce: |
MZ - metodická spolupráce a
vedení |
|
|
|
termíny: |
do
roku 2003 vytvořit příslušné zákonné normy a připravit laboratorní zázemí, od
roku 2004 plná realizace, následně průběžně kontrola. |
|
|
12.2.12: |
Vytvořit
národní program, který bude vycházet z Evropské charty o alkoholu,
a jeho implementace |
||
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
všechny
resorty při realizaci, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
do konce
roku 2002 příprava legislativního opatření. Do roku 2003 zřízení pracoviště a
zpracování národního programu prevence škod způsobených alkoholem. Realizace
a kontrola průběžně do roku 2015 |
|
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
spotřeba alkoholu, |
|
- |
počet
malých interaktivních preventivních programů ve školách k nácviku
sociálních dovedností a další efektivní postupy v rozsahu nejméně 15
hodin v průběhu nejméně dvou po sobě jdoucích let (např. u žáků 6. a 7.
ročníku), |
|
- |
počet
odebraných řidičských oprávnění při řízení pod vlivem alkoholu, |
|
- |
počet
zařízení pro léčbu a specializované poradenství a krizové sociální služby, |
|
- |
počet
resortních programů vzdělávání v oboru prevence škod způsobených
alkoholem, |
|
- |
procento
pracovišť, které má zpracováno komplexní program prevence škod způsobených
alkoholem a jinými návykovými látkami, včetně fetování, |
|
- |
počet
mediálních preventivních kampaní v rámci komunitních plánů sociálních
služeb. |
|
Dílčí úkol č.
12. 3. Snížit rozšiřování drog
alespoň o 25 % a úmrtnost v důsledku jejich užívání alespoň
o 50 % |
Současný stav:
Výskyt rizikového užívání návykových látek je v ČR
zejména u dospívajících a mladých dospělých vysoký i v porovnání
s okolními zeměmi a zeměmi západní Evropy. Značná je také spotřeba
tlumivých léků (léky proti bolestem, hypnotika), jejichž neindikované užívání
s sebou přináší škody ekonomické i zdravotní, včetně např. rizik v
dopravě.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
12.3.1: |
Financovat a vyhodnocovat
preventivní programy |
|
|
|
|
odpovědnost: |
Rada vlády ČR pro
koordinaci protidrogové politiky
|
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŠMT |
|
|
|
termíny: |
v roce
2002 příprava legislativního opatření. Do poloviny roku 2003 zavedení do
praxe, pak kontrola průběžně |
|
|
12.3.2: |
Usilovat o snížení poptávky po
návykových látkách u dětí a dospívajících |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT, MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MV, Rada vlády ČR pro koordinaci
protidrogové politiky |
|
|
|
termíny: |
do roku
2005 by mělo program mít 50 % škol |
|
|
12.3.3: |
Potlačit řízení vozidel pod vlivem
návykových látek |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MDS, MV |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
do roku 2003 příprava legislativního opatření, do roku 2004 jeho realizace, pak průběžně kontrola |
|
|
12.3.4: |
Dostupnost
léčby, specializovaného poradenství i postupů typu „harm reduction“ (mírnění škod
tam, kde není možná léčba orientovaná k abstinenci). Vytvoření sítě
státem garantované péče |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ,
Rada vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
MS (léčba ve výkonu trestu,
alternativní tresty) |
|
|
|
termíny: |
do roku 2003 mapování stávající sítě, do roku 2004 po konzultaci s Radou vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky a Společností návykových nemocí ČLS JEP definování cílového stavu. Do roku 2006 dosažení cílového stavu. Kontroly průběžně, po roce 2005 přizpůsobování sítě aktuálním potřebám a trendům průběžně |
|
|
12.3.5: |
Zpracovat
resortní program vzdělávání v oboru prevence škod způsobených návykovými
látkami u vybraných profesí v resortu (zaměstnání spojená se zvýšeným
rizikem, ti, kdo pracují přímo s uživateli drog nebo se s nimi ve
své praxi setkávají nebo jsou návykovými látkami více ohroženi). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
v
roce 2003 předložit návrh Radě vlády ČR pro koordinaci politiky ke konzultaci, do roku 2004 dopracování. Od roku 2005
realizace |
|
|
12.3.6: |
Podporovat
nevládní organizace a nezávislá hnutí, která pomáhají předcházet škodám
působeným nealkoholovými návykovými látkami a podporují zdravý životní styl. |
|
|
|
odpovědnost: |
všechny
resorty, Rada vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky |
|
|
spolupráce: |
všechny resorty navzájem |
|
|
termíny: |
do roku 2015 průběžně |
|
12.3.7: |
Provádět testy na nealkoholové
návykové látky u zaměstnanců jako součást komplexního preventivního programu pro
pracoviště spojená se zvýšeným rizikem (doprava, ozbrojené síly, rizikové
obory, např. chemický průmysl, energetika apod.). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty v okruhu
své působnosti |
|
|
|
spolupráce: |
MZ - metodická
spolupráce a vedení, Rada vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky |
|
|
|
termíny: |
do roku 2003 vytvořit příslušné
zákonné normy a připravit laboratorní zázemí, od roku 2004 plná realizace,
následně průběžná kontrola |
|
|
12.3.8: |
Uspořádat mediální preventivní
kampaň provázanou s aktivitami na místní úrovni (poradenství pro rodiče,
distribuce svépomocných příruček, informace o tom, kde hledat pomoc apod.). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, Rada vlády ČR pro koordinaci
protidrogové politiky |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty, územní
samospráva, HS |
|
|
|
termíny: |
do roku 2003 zpracování projektu, do
roku 2004 realizace, do poloviny roku 2004 vyhodnocení a příprava další fáze,
která by měla začít v roce 2005 |
|
Ukazatele
k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
procento škol, které využívají malé
interaktivní preventivní programy k nácviku sociálních dovedností a
další efektivní postupy v rozsahu nejméně 15 hodin v průběhu
nejméně dvou po sobě jdoucích let (např. u žáků 6. a 7. ročníků), |
|
- |
počet odebraných řidičských oprávnění při
řízení pod vlivem návykových látek, |
|
- |
počet ambulantních i lůžkových zařízení
poskytujících bezplatně léčbu a poradenství a další péči včetně mírnění škod
osobám, která mají problémy s návykovými látkami, |
|
- |
počet resortních programů vzdělávání
v oboru prevence škod způsobených návykovými látkami u vybraných profesí
v resortu , |
|
- |
výše finančních příspěvků na podporu
preventivních programů, |
|
- |
procento pracovišť, která mají zpracován
komplexní program prevence škod způsobených alkoholem a jinými návykovými
látkami. |
|
CÍL 13 - ZDRAVÉ
MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY
DO ROKU 2015 BY OBYVATELÉ MĚLI
MÍT VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIÁLNÍCH I EKONOMICKÝCH ŽIVOTNÍCH
PODMÍNKÁCH DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ |
Domov je
prostředí, které by mělo přispívat ke zdraví. Normy pro bydlení a stavební
normy by měly zajistit používání jen bezpečných a vhodných stavebních materiálů
a postupů. Objekty by měly být odolné proti nadměrnému hluku a měly by mít
odpovídající osvětlení a mikroklima.
Opatření týkající se zdravého bydlení se týkají
v širším kontextu i územního plánování.
Pokud jde o pracoviště, cíl se neomezuje na pouhou redukci
rizikových faktorů, ale stimuluje snahy o větší zapojení zaměstnanců i
zaměstnavatelů do tvorby bezpečnějšího a zdravějšího pracovního prostředí a
úsilí o snižování stresu. Každé pracoviště by mělo konkretizovat záměry
programu ZDRAVÍ 21 na vlastní podmínky ve formě společně připravených cílů
a opatření. Programy by se neměly zabývat jen prevencí a léčbou následků
úrazů a nemocí, ale také širšími otázkami životního stylu a prostředí a rozvíjet
takovou firemní kulturu, která podporuje týmovou práci a otevřené diskuze o
problémech.
Příprava a
zavedení místní zdravotní politiky orientované podle ZDRAVÍ 21 patří
k nedílným součástem realizace programu. Každá místní komunita by se tímto
záměrem měla soustavně zabývat. Usnesením vlády č. 706/2000 byly vytvořeny
předpoklady pro zpracování místních plánů zdraví a životního prostředí. Síť
Zdravá města je příkladem hodným následování.
Zdraví postižených osob lze zlepšit, pokud pro ně účinnější
sociální a zdravotní programy vytvoří takové možnosti, které jim umožní se plně
a rovnoprávně zapojit do běžného sociálního a ekonomického života společenství.
K naplnění tohoto cíle je třeba rozvíjet v ČR již
existující programy „Školy podporující zdraví“, „Zdravá města“, „Zdravý
podnik“, další komplexní programy zaměřené na podporu zdraví a podporu
zdravotně postižených v ČR a v neposlední řadě i aktivity
v příslušných částech Akčního plánu zdraví a životního prostředí.
|
Dílčí úkol č.
13. 1. Zlepšit bezpečnost a kvalitu domácího prostředí jak
rozvojem schopností jednotlivců i rodin chránit a zlepšovat své zdraví,
tak snížením vlivu zdravotních rizikových faktorů existujících
v domácnostech |
Současný
stav:
Kvalita domácího prostředí
je velmi důležitým prvkem odrážejícím se na zdraví svých obyvatel. Je to dáno
zejména délkou pobytu osob v domácnostech, vytvářením sociálních vazeb
v tomto prostředí. Důležitá je nejen přítomnost, resp. nepřítomnost
rizikových faktorů chemické, fyzikální, biologické povahy, ale i působení
psychologických a sociálních faktorů.
Aktivity ke
splnění dílčího úkolu:
|
13.1.1: |
Vytvořit a aktualizovat legislativní
nástroje vedoucí k omezení zdravotních rizik z domácího prostředí |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MMR, MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP, MPO, SÚJB, Česká společnost pro
rozvoj bydlení, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 2004 konečné - 2015 |
|
|
13.1.2: |
Zvýšit
informovanost o možných rizicích ovlivňujících zdraví a vytváření zdravého
domácího prostředí |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP,
MPO, MMR, ČOI, MV, SÚJB, HS, SZÚ, |
|
|
|
termíny: |
průběžně konečné - 2015 |
|
|
13.1.3: |
Zjišťovat
a hodnotit úroveň zátěže obyvatel ve vztahu k bydlení |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP, MDS, SZÚ, HS, stavební úřady, SÚJB |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 1 x za rok konečné - 2015 |
|
|
13.1.4: |
Respektovat psychosociální
aspekty při plánování a výstavbě bytů, včetně začlenění do bytové politiky |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MMR |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, stavební úřady, územní
samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
průběžné - 1 x za rok konečné - 2015 |
|
|
13.1.5: |
Posílit a rozšiřovat pozitivní
vlivy a zdravotně prospěšné aktivity v oblasti bydlení |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MMR |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP, MZ, MPO, MDS, územní
samosprávné celky, stavební úřady, HS, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
průběžné - pravidelně konečné - 2015 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
indikátory úrovně bydlení - m2
obytné plochy na osobu, počet osob na byt, |
|
- |
podíl osob spokojených se svým
bydlením, |
|
- |
počet komunitních programů bydlení
pro sociálně slabé občany. |
|
Dílčí úkol č.
13. 2. Zajistit lidem
s postižením více příležitostí jak pečovat o svoje zdraví a jak se
zapojit do rodinného, pracovního, veřejného i společenského života v souladu
se Standardními pravidly OSN pro vyrovnání příležitostí postižených osob |
Současný stav:
V ČR
byl tento úkol plněn dokonce ještě před schválením Standardních pravidel pro
vyrovnávání příležitostí zdravotně postižených osob, které přijala OSN 28. listopadu
1993. Vláda ČR svým usnesením č. 493 ze dne 8. září 1993 přijala Národní plán
opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení, který se v dalších letech stal pilířem státní
podpory zdravotně postiženým a chronicky nemocným občanům. V roce 1998 byl
tento plán nahrazen Národním plánem vyrovnávání příležitostí pro občany se
zdravotním postižením (dále jen Národní plán, který byl schválen usnesením
vlády ČR č. 256 dne 14. 4. 1998. Tento Národní plán navazoval přímo
na Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním
postižením OSN a je rozpracováním tohoto dokumentu pro ČR. Obsahuje konkrétní
úkoly, které jsou pravidelně vyhodnocovány ve Vládním výboru pro zdravotně
postižené občany. Součástí tohoto plánu jsou i dotační programy, zaměřené na
podporu projektů organizací zdravotně postižených a chronicky nemocných.
Většinu těchto programů vyhlašuje a spravuje Ministerstvo zdravotnictví.
Okruh
uživatelů je dán počtem 1 000 000 zdravotně postižených osob v ČR.
V ČR byl
zřízen Vládní výbor pro zdravotně postižené občany na nejvyšší úrovni. Předsedá
mu premiér a mezi místopředsedy jsou tři členové kabinetu. Vládní výbor
zajišťuje nezprostředkovanou komunikaci vlády a ústředních orgánů
s populací zdravotně postižených.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:.
|
13.2.1: |
Pokračovat
v činnosti Vládního výrobu pro zdravotně postižené občany |
|
|
|
|
odpovědnost: |
Vládní výbor pro zdravotně
postižené občany |
|
|
|
spolupráce: |
střechové
organizace zdravotně postižených a chronicky nemocných občanů, především
Národní rada zdravotně postižených v ČR |
|
|
|
termíny: |
stanovují se ad hoc se
schvalováním úkolů a průběžně se hodnotí jejich plnění. |
|
|
13.2.2: |
Pokračovat
v realizaci Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se
zdravotním postižením |
|
|
|
|
odpovědnost: |
Vládní výbor pro zdravotně
postižené občany |
|
|
|
spolupráce: |
zúčastněné
resorty a organizace zdravotně postižených a chronicky nemocných občanů |
|
|
|
termíny: |
stanovují
se ad hoc se schvalováním úkolů a průběžně hodnotí jejich plnění ve
spolupráci se sekretariátem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, který
pracuje při Úřadu vlády ČR. |
|
|
13.2.3: |
Nadále
vyhlašovat dotační programy zaměřené na podporu zdravotně postižených
v ČR, zejména: -
Program podpory občanských sdružení a humanitárních organizací, - Program veřejně prospěšných aktivit občanských
sdružení zdravotně postižených občanů a - Národní plán vyrovnávání
příležitostí pro občany se zdravotním postižením. (Vychází ze
stejnojmenného Národního plánu a je určen především na podporu
projektů, které nemohou být dotovány z výše uvedených programů). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty, především MPSV,
MŠMT a nositelé úkolů - dotované organizace zdravotně postižených a chronicky
nemocných občanů. |
|
|
|
termíny: |
vyhlašování dotačních programů a ostatní
termíny upravuje usnesení vlády k hlavním oblastem státní podpory vůči
nestátním neziskovým organizacím. |
|
|
13.2.4: |
Příprava zákonné úpravy
„ucelené“ rehabilitace osob se zdravotním postižením
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV
|
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŠMT
|
|
|
|
termíny: |
2005 |
|
|
13.2.5: |
Zajistit
aktivity související s Evropským rokem zdravotně postižených, který byl
EU vyhlášen na rok 2003 |
|
|
|
|
odpovědnost: |
Vládní výbor pro
zdravotně postižené občany
|
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MPSV
|
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
objemy finančních prostředků
určených na podporu zdravotně postižených v ČR. |
|
Dílčí úkol č.
13. 3. Úrazy v domácnosti
a na pracovišti omezit tak jak to specifikuje dílčí úkol č. 9. 2. |
Úkol bude řešen
v rámci dílčího úkolu č. 9.2.
|
Dílčí úkol č.
13. 4. Zajistit, aby nejméně 50 % dětí mělo příležitost zařadit
se do mateřských škol podporujících
zdraví a 95 % do základních škol podporujících zdraví |
Současný stav :
Evropský program SZO Škola
podporující zdraví (dále jen „ŠPZ“) se v ČR realizuje jako koordinovaná síť
certifikovaných škol mateřských a základních. Národní program ŠPZ je
v domácích poměrech a v evropské síti hodnocen jako efektivně vedená
aktivita podpory zdraví. Pro samotný proces početního nárůstu účasti škol
v programu ŠPZ jsou však možnosti resortu zdravotnictví již dnes
limitovány. Vliv programu ŠPZ na žáky a učitele se projevuje pozitivními
změnami sociálního prostředí ve škole, odpovědnějším způsobem chování ke zdraví
a novými dovednostmi v zacházení se zdravotními riziky. Finanční zdroje
pro činnosti spojené s realizací programu ŠPZ jsou získávány částečně
z účelově vázaných prostředků SZO a částečně z nabídky grantů,
především Národního programu zdraví. Činnost ŠPZ není zabezpečena stálou dotací
ze státního rozpočtu. V rámci daných možností byly dosaženy první výsledky
v oboustranné spolupráci resortu zdravotnictví a MŠMT a jeho institucemi
na konkrétních úkolech.
Dlouhodobý proces početního nárůstu
ŠPZ bude probíhat zhruba ve třech etapách:
1. etapa: síť certifikovaných ŠPZ
(koordinována zpočátku z centra, později na úrovni krajů), má za úkol
připravovat podmínky pro vznik hnutí škol identifikujících se s programem;
2. etapa: vzniká hnutí ŠPZ, které jsou v kontaktu
s příslušnou krajskou sítí certifikovaných ŠPZ a připravují svůj školní
vzdělávací program cíleně podle modelového programu ŠPZ;
3. etapa: prakticky všechny školy se
orientují na podporu zdraví tím, že si vypracovávají školní vzdělávací program
podle státních rámcových vzdělávacích programů (dále jen „RVP/ZŠ a RPPV/MŠ“),
v němž se již uplatňují požadavky z oblasti podpory zdraví.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
13.4.1: |
Pokračovat v koordinaci a
obnovování sítě certifikovaných ŠPZ (modelové školy, příklady dobré praxe) –
s perspektivou přenosu jejich koordinace z centra na kraje |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MV, územní samosprávné celky,
SZÚ |
|
|
|
termíny: |
do roku 2005 |
|
|
13.4.2: |
Připravit a realizovat začlenění státní
správy a samosprávy na úrovni krajů do odpovědností při koordinaci aktivit ve
prospěch rozšiřování počtu škol (ZŠ a MŠ), které se na jejich území budou
programově orientovat na podporu zdraví. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MV, územní samosprávné celky
|
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
krajští koordinátoři podpory zdraví ve školách |
|
|
|
termíny: |
do konce roku 2003, aby v roce
2004 již převzali plnou odpovědnost; v dalším období (2005-2015)
všechny aktivity opakovat a obnovovat. |
|
|
13.4.3: |
Implementovat podporu zdraví do škol pomocí státních
rámcových vzdělávacích programů - RPPV (MŠ) a RVP (ZŠ), v nichž jsou
filozofie a principy programu Škola podporující zdraví a témata podpory
zdraví zahrnuty |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ |
|
|
|
termíny: |
první etapa do
začátku implementace 2003 v MŠ a
do 2004 v ZŠ; ověřování a revize
v tří až čtyřletých cyklech. |
|
|
13.4.4: |
Zavést tématiku
podpory zdraví a metodiku tvorby školního vzdělávacího programu do programů
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v pedagogic-kých
centrech |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
moduly budou vypracovány a
nabídnuty do r. 2003; v dalších
letech se moduly cyklicky zkoušejí, evaluují a revidují do r. 2010 |
|
|
13.4.5: |
Vytvořit podmínky pro zavedení
výchovy k podpoře zdraví do studijního programu středních pedagogických škol
a do pregraduální přípravy učitelů (pro společný základ i pro nové aprobace
spojené s novými vzdělávacími obsahy RVP a RPPV) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ,
Českomoravská psychologická společnost, sekce psychologie, Česká společnost
dorostového lékařství ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
do roku 2004 vydat učební text pro PF, do roku 2005 ověřit první modelové
programy, další cyklus do roku 2007, všechny PF a v celém cyklu do roku
2010 |
|
|
13.4.6: |
Připravit školní inspektory MŠ a ZŠ
v celé síti ČŠI na evaluaci programu ŠPZ ve všech třech etapách procesu
nárůstu počtu škol podporujících zdraví (ŠPZ v síti, ŠPZ v hnutí,
podpora zdraví prostřednictvím RVP/RPPV) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
2003 indikátory evaluace ŠPZ a první
cyklus kurzů, 2004 opakování pro nové inspektory, 2005 souhrnná inspekční
zpráva |
|
|
13.4.7: |
Rozvíjet poznatky v oblasti podpory
zdraví ve škole jako součást mezioborové vědecké disciplíny, zabývat se
evaluací efektivity programu podpory zdraví ve školách a výzkumným řešením
problémů teoretických i z praxe škol, zvláště ŠPZ |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, SZÚ, Česká společnost
dorostového lékařství ČLS JEP, subkatedra dorostového lékařství IPVZ |
|
|
|
termíny: |
termín prvního vydání VŠ učebnice do
konce roku 2003, výzkum každým rokem po 10 let: 2003 metodika a první šetření, 2008 poslední
šetření, publikace s ročním intervalem |
|
|
13.4.8: |
Pokračovat ve sbližování programů
pro školy, které se týkají otázek trvale udržitelné kvality života a snaží se
pro to vytvářet podmínky (program MŠMT pro prevenci sociálně patologických
jevů, environmentální program MŽP a další) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MŠMT |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŽP |
|
|
|
termíny: |
průběžně pokračovat s programem
prevence soc. patologických jevů, do roku 2003 dosáhnout podobného výsledku u
environ-mentálního programu |
|
|
13.4.9: |
Rozšiřovat
pravidelně informace o programu podpory zdraví do sítě škol v ČR prostřednictvím
zavedených tištěných periodik a webových stránek |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MŠMT |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ |
|
|
|
termíny: |
průběžně, vlastní časopis od roku
2004 |
|
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu:
|
- |
počet základních a mateřských
škol přihlášených do sítě ŠPZ, |
|
- |
počet ZŠ a MŠ, které se staly
akreditovanými vzdělávacími středisky podpory zdraví, |
|
- |
počet krajů, v nichž
začal pracovat koordinátor podpory zdraví ve školách, |
|
- |
počet dotovaných programů
v každém kraji, |
|
- |
počet akreditovaných programů
krajských pedagogických center (PC), jejichž součástí je podpora zdraví a
program ŠPZ a semináře „učíme se podpoře zdraví navzájem“, |
|
- |
počet VŠ, které začlenily a akreditovaly
podporu zdraví do svých studijních programů, |
|
- |
počet inspektorů ZŠ a MŠ
podle inspekčních regionů, kteří prošli kurzem programu, |
|
- |
počet finančně dotovaných výzkumných projektů na
úrovni resortů MŠMT a MZ, |
|
- |
procento dětí, které
navštěvují školy zapojené do hnutí ŠPZ. |
|
Dílčí úkol č.
13. 5. Dosáhnout, aby nejméně 50 % měst, městských oblastí a
komunit bylo aktivními členy sítě Zdravých měst či Zdravých komunit |
Současný stav:
Přes aktivní
činnost Národní sítě Zdravých měst ČR (dále jen „NSZM ČR“), která byla založena
v roce 1994 a nyní zastřešuje 31 měst, není přijímání zdravotních politik a
plánů na místní úrovni běžným prvkem municipalit v ČR.
V
posledních letech dochází k nárůstu zájmu představitelů měst i veřejnosti v ČR
o mezinárodní Projekt Zdravé město SZO, což se projevilo i v počtu členů
národní sítě - nárůst o 20 měst za 7 let. V pokrytí populace je situace poměrně
příznivá, ve Zdravých městech ČR nyní žije 1 080 tisíc obyvatel, což činí
zhruba 11 % obyvatelstva ČR. Tento trend však dosud není dostatečný pro splnění
úkolu 13.5 stanoveného ve ZDRAVÍ 21 do roku 2015.
ZDRAVÍ
21 obsahuje vedle kvantitativních ukazatelů v úkolu 13.5 též sledování kvality
managementu podpory zdraví ve Zdravých městech (adekvátně k procesu na národní
úrovni), a to v cíli 21. V tomto směru NSZM ČR získala v roce 2001 certifikát
kvality SZO, který ji zařadil ke 14 národním sítím na evropské úrovni kvality.
Postup NSZM ČR získal ocenění Worldwide Project EXPO 2000 za praktické
propojení zdraví a udržitelného rozvoje v managementu měst. Zdravá města
ČR postupně přijímají politické deklarace Projektu Zdravé město, které jsou
dobrovolným závazkem k realizaci ZDRAVÍ 21 na místní úrovni. Deklaraci dosud
přijalo 12, tj. 20 % členských měst. Management podpory zdraví je prováděn
prostřednictvím Plánů zdraví (City Health Development Plans), které jsou
zpracovány ve 27 městech (85 % členů). Ve všech případech spolupracují města
s hygienickou službou jako hlavním odborným partnerem při tvorbě a
realizaci Plánu zdraví; do procesu přípravy i realizace místního akčního
plánu je silně zapojena veřejnost (v souladu s cílem 21). Zdravá města ČR
systematicky implementují prostřednictvím Plánů zdraví doporučení ZDRAVÍ 21;
plány zahrnují LEHAP a místní Agendu 21 (podle doporučení OSN - WHO, HABITAT,
UNDP ad.). Činnost Zdravých měst ČR je součástí Evropské kampaně udržitelných
měst a obcí (ESCTC) a je zahrnuta do připravované Národní strategie
udržitelného rozvoje ČR, která bude prezentována na Světovém summitu o
udržitelnému rozvoji (WSSD) v Johannesburgu na podzim 2002.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
13.5.1: |
Upravit vstupní podmínky do NSZM ČR
tak, aby byly vstřícné vůči zájemcům o členství. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
NSZM ČR |
|
|
|
spolupráce: |
Svaz měst a obcí |
|
|
|
termíny: |
konečný 2003 |
|
|
13.5.2: |
Rozšířit
možnost členství v NSZM ČR pro všechny typy municipalit v ČR (obce,
městské části, mikroregiony, kraje) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
NSZM ČR |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MMR, MDS, územně samosprávné
celky |
|
|
|
termíny: |
konečný 2003 |
|
|
13.5.3: |
Zlepšit
propagaci Projektu Zdravé město SZO a Zdravých měst ČR na národní úrovni |
|
|
|
|
odpovědnost: |
NSZM |
|
|
|
spolupráce: |
MMR, MŽP, územně samosprávné
celky |
|
|
|
termíny: |
průběžně od 2003 |
|
|
13.5.4: |
Zlepšit
propagaci Zdravých měst na místní úrovni (místní média, regionální státní
správa). |
|
|
|
|
odpovědnost: |
NSZM ČR |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŽP, HS, ČEÚ, územně
samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
od 2003 |
|
|
13.5.5: |
Propagovat aktivity u
představitelů měst i veřejnosti v ČR |
|
|
|
|
odpovědnost: |
kancelář SZO v ČR |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, SZÚ, NSZM ČR |
|
|
|
termíny: |
průběžně od 2003 |
|
|
13.5.6: |
Využívat objektivní odborné podklady
pro tvorbu lokálních akčních plánů zdraví a životního prostředí ve
Zdravých městech ČR |
|
|
|
|
odpovědnost: |
NSZM ČR |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, MŽP, MDS, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžně od 2003 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet členů NSZM ČR - Zdravých měst
ČR (podíl na celkovém počtu měst v ČR (měst nad 20 tis. obyvatel
v ČR), |
|
- |
počet všech municipalit zapojených do
NSZM ČR (podíl na celkovém počtu municipalit v ČR), |
|
- |
procento populace ČR žijící ve
Zdravých městech, zapojených do NSZM ČR. |
|
Dílčí úkol č.
13. 6. Zavázat alespoň 10 % středních a velkých firem k dodržování
principů zdravé společnosti /firmy |
Současný stav:
Realizace projektu Zdravý podnik vytyčeného ve strategickém
programu MZ, schváleném usnesením vlády ČR č. 273/1992, byla v roce 1995
svěřena Ministerstvem zdravotnictví ČR na základě iniciativy SZO-Euro Národní
síti podpory zdraví na pracovišti. Podpora zdraví na pracovišti rozšiřuje
ochranu zdraví na závodech o nové pojetí
zdravotní výchovy, avšak na rozdíl od ochrany zdraví a bezpečnosti práce,
provádění podpory zdraví na pracovišti není podloženo právními předpisy a jedná
se tudíž o jakýsi nadstandard. Příslušná infrastruktura je zatím slabá
a zejména chybí motivační pobídky pro podniky ze strany státní správy, a
to navzdory okolnostem, že podniky v západní Evropě tuto strategii v rostoucí
míře využívají pro příznivý vliv na produktivitu a image podniků a prospěch
zaměstnance a že úrazové pojišťovny motivují zaměstnavatele výší pojistného v
závislosti na péči o zaměstnance.
Oficiálně tyto okolnosti vyjádřila Deklarace 3. ministerské
konference o životním prostředí a zdraví z června 1999 a její dokument Za
dobrou praxi v řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci v
podnicích a jiných institucích (dohodnutá zkratka GP-HESME).
I. národní
konference s názvem Dobrá praxe v řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při
práci v průmyslových a jiných podnicích, konaná 19.-20. 9. 2001 v Olomouci byla
dalším krokem k aktivaci snah o realizaci programů podpory zdraví na
pracovišti, na druhé straně však ukázala na úkoly, které je nutno naplňovat,
tj. vývoj referenčních ukazatelů efektivity, zabezpečení výcviku a vzdělávání
odborníků v jednotlivých oblastech podpory zdraví a vytvoření sítě
poradenských služeb a vytváření motivačních podmínek (bonifikace apod.).
Důležitým úkolem je také zmapování potřeb pro zajištění a provádění
regionálních a místních programů podpory zdraví.
Zajišťování úkolů probíhá za
součinnosti odpovědných resortů, především MZ a MPSV a dále zástupců
zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
13.6.1: |
Zpracovat návrh zákona o
pracovně lékařské péči |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, MDS, SZÚ, Společnost
pracovního lékařství ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
13.6.2: |
Zpracovat Národní program bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MPSV, MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ČÚBP, SZÚ, VÚBP, svazy
zaměstnavatelů, odborové svazy, Společnost pracovního lékařství ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
13.6.3: |
Zpracovat kritéria a indikátory
programu podpory zdraví ve smyslu dokumentů a strategie SZO a EU |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, SZÚ |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
13.6.4: |
Projednat
a vybrat vhodné podniky pro přípravu a realizaci pilotních studií GP-HESME na
úrovni ČR a krajů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, MPO, MDS, ČÚBP, VÚBP, Sdružení
pro cenu ČR za jakost, odborové svazy, svazy zaměstnavatelů, SZÚ, HS, územně
samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
13.6.5: |
Oslovit podniky - nositele ocenění
Bezpečný podnik a podniky, které jsou žadateli a nositeli Národní ceny ČR
za jakost. Využít jejich zkušeností především z hlediska managementu a
pozitivního ovlivnění zaměstnanců i pro program podpory zdraví. Postupně
spojit soutěže Bezpečný podnik a Zdravý podnik do jednoho ocenění. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, MPSV, MPO, ČÚBP, VÚBP, Sdružení pro cenu ČR za jakost, |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
13.6.6: |
Průběžně hodnotit regionální pilotní
studie GP-HESME a případné dotváření a doplnění kritérií a indikátorů
programů podpory zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, MO, územně samosprávné celky,
nevládní organizace, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžně 2004-2006 konečný 2006 |
|
|
13.6.7: |
Ověřit referenční ukazatele výkonnosti
řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci umožňující srovnání mezi
podniky stejného průmyslového odvětví případě mezi kraji nebo městy, včetně
návaznosti na místní komunitní programy. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, svazy zaměstnavatelů, nevládní
a neziskové organizace, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžně konečný 2006 |
|
|
13.6.8: |
Podporovat
propojení podpory zdraví, péče o zdraví a bezpečnost při práci a vytvoření
komplexního a koordinovaného systému řízení a edukace v této oblasti, včetně
vytváření vhodných psychosociálních podmínek práce, za účasti organizací
zaměstnavatelů, odborů, zdravotních pojišťoven, státní a veřejné správy
a nevládních organizací, aby využití dostupných finančních prostředků
bylo optimální. K tomu by měly napomoci i návrhy na zákonné úpravy
v daňové oblasti, které budou více než v současnosti rozvíjet
ochranu a podporu zdraví a posilovat vazby zdravotního, nemocenského a
úrazového pojištění na zvýšení stimulace a motivace podniků. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, ZP, pojišťovny poskytující
zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, svazy zaměstnavatelů,
odborové svazy, poskytovatelé pracovně-lékařské péče |
|
|
|
termíny: |
průběžně konečný 2006 |
|
|
13.6.9: |
Na základě zhodnocení pilotních
studií GP-HESME a splnění úkolů v předcházejících bodech budou nabídnuty
programy podpory zdraví dalším podnikům. Činnost bude zaměřena tak, aby se do
roku 2015 nejméně 10 % středních a velkých podniků zavázalo dodržovat
principy zdravé společnosti/firmy |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, ZP, pojišťovny poskytující
zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, svazy zaměstnavatelů,
odborové svazy, SZÚ, HS |
|
|
|
termíny: |
průběžně 2006-2015 konečný 2015 |
|
|
13.6.10: |
Zlepšovat podmínky pro zdravotnické pracovníky
z hlediska prevence nemocí z povolání a vysoké psychické zátěže |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ZP, odborové svazy |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet právnických subjektů, které se
přihlásily k aktivitám Zdravý podnik uvedeným pod body 13.6.1 - 13.6.4. |
|
CÍL 14: ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO
V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ
DO ROKU 2020 BY SI VŠECHNA ODVĚTVÍ
MĚLA UVĚDOMIT A PŘIJMOUT SVOJI ODPOVĚDNOST ZA ZDRAVÍ |
Vysoká úroveň zdraví je základním atributem hospodářsky a
společensky vyspělého státu. Zdraví obyvatelstva je podmínkou prosperity a vysoká
hospodářská úroveň a politická vyspělost naopak pozitivně ovlivňují zdraví.
Podpora a ochrana zdraví občanů by proto měly být důležitým kritériem při volbě
postupů a strategií jak v ekonomických, tak sociálních resortech. Když
všechny resorty budou dbát ve své činnosti na zdravotní hlediska, v řadě
případů podpoří své vlastní cíle a podpoří svou práci.
|
Dílčí úkol č.
14. 1. Představitelé resortů, zodpovědní za strategická
rozhodnutí, budou orientovat svá opatření a činnosti na příznivý dopad pro
zdraví obyvatelstva |
Současný
stav:
Lidé,
společnost a její složky včetně resortů dosud dostatečně nevnímají svoji
zodpovědnost za zdraví. Za cestu ke zlepšování zdraví národa se často pokládá jen
další zdokonalování zdravotnických služeb. Resorty a jiné části státní správy a
podnikatelský sektor se většinou starají o zdraví obyvatel a zaměstnanců jen
pasivním plněním zákonných normativů na ochranu zdraví, mnohdy se snahou o
oddálení povinností nebo o úlevy z povinností. Negativní lobbing někdy
znemožňuje přijetí zdravotně prospěšných zákonů.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
14.1.1: |
Informace pro vládu o zdravotním
stavu obyvatelstva a jeho determinantách |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ÚZIS, SZÚ, ČSÚ, IZPE |
|
|
|
termíny: |
1x ročně počínaje rokem 2004 (za
rok 2003) |
|
|
14.1.2: |
Analýza vlivu strategických
opatření resortů na zdraví obyvatelstva |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
Ukazatele k monitorování plnění dílčího
úkolu:
-
plán práce vlády,
-
podání informace o
zdravotním stavu obyvatelstva vládě,
-
počet strategických opatření
(legislativních aj. výstupů resortu), u nichž byl analyzován dopad na zdraví
populace .
|
Dílčí úkol č.
14. 2. Vytvořit mechanizmus pro hodnocení zdravotních důsledků opatření
a činností na zdraví, který zajistí, že všechny resorty se trvale budou
podílet na společné zodpovědnosti za zdraví. |
Současný stav:
Zdraví a jeho
ukazatele dosud nejsou zahrnuty jako objektivní kritérium úrovně všech
zásadních rozhodnutí a činností vlády a resortů. Zdravotní aspekty jsou
součástí Akčního plánu zdraví a životního prostředí a systému EIA
(Environmental Health Assessment), avšak v neúplné podobě. Vytvoření
systémového modelu pro tento typ práce
je velmi náročný politicko-organizační úkol.
Aktivity
ke splnění dílčího úkolu:
|
14.2.1: |
Vypracovat,
projednat a zavést způsob hodnocení zdravotních důsledků činností resortů a jejich zodpovědnosti za zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty |
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
vydání metody hodnocení zdravotních
důsledků strategických resortních rozhodnutí. |
|
CÍL 15: INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR
DO ROKU 2010 ZAJISTIT LEPŠÍ
PŘÍSTUP K ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI, KTERÁ JE ORIENTOVÁNA NA RODINU A NA
MÍSTNÍ SPOLEČENSTVÍ A OPÍRÁ SE O FLEXIBILNÍ A VHODNĚ REAGUJÍCÍ
NEMOCNIČNÍ SYSTÉM |
Cílem SZO je zajištění lepšího přístupu občanů
k rodinné a komunálně orientované primární péči, zohledňující věkovou
stratifikaci, zajišťující občanům, tedy dětem, mladistvým, dospělým a starým
lidem kvalitní péči.
Primární zdravotní péče je integrovanou součástí systému
péče a pomoci v komunitě a je podporována odpovědným a flexibilním
nemocničním (ústavním) systémem.
Racionální systém doporučení ze strany praktických lékařů a
účinná zpětná vazba a podpora ze sekundární a terciární péče jsou předpokladem
funkčního systému sdílení péče o pacienta mezi jednotlivými odbornostmi i
z hlediska míry specializace.
Nedílnou součástí primární péče je i péče domácí. Její
význam umocňuje celosvětový trend
k rozvoji integrovaných forem péče a pomoci v komunitě, snaha o
humanizaci a individualizaci systému zdravotní a sociální péče, tlak na
snížení incidence vzniku nosokomiálních nákaz, snížení finančních nákladů
spojených s hospitalizací a společenská podpora rozvoji domácí hospicové
péče určené klientům v terminálním stadiu života.
Racionální systém činnosti praktických lékařů a její
návaznost a účinná zpětná vazba na sekundární a terciární péči jsou
předpokladem funkčního sytému péče o pacienta a jejího efektivního poskytování
z hlediska jednotlivých odborností a míry specializace.
|
Dílčí úkol č.
15. 1. Vytvořit ucelený systém primárních zdravotních služeb, který
zajistí návaznost péče v podobě účinné a nákladově efektivní struktury,
vzájemné interakce a zpětné vazby se sekundárními a terciárními nemocničními
službami |
Současný
stav:
Stupeň
integrace zdravotnických služeb se v různých systémech péče o zdraví
výrazně liší jak podle místa, tak i v čase. ČR je toho téměř ukázkovým
příkladem. Před začátkem transformace zdravotnictví na počátku 90. let byl
český systém péče o zdraví formálně plně integrovaný, neexistovala zde
samostatná zdravotnická zařízení. Naopak, všechna byla zahrnuta do rozsáhlých
organizací typu OÚNZ, KÚNZ. To ovšem neznamenalo, že úplná integrace byla plně
funkční, naopak, přehnaný centralismus a průvodní rigidita velkých struktur
byla jedním z limitujících faktorů dalšího pozitivního vývoje. I proto
byla dekompozice rozsáhlých zdravotnických institucí jedním z prvních
kroků proměn českého systému péče o zdraví po roce 1990. Ze zpětného pohledu
lze konstatovat, že dekompozice proběhla spíš živelně a došlo tak k až ne
zcela funkčnímu rozložení soustavy, prakticky až na prvočinitele.
Z několika desítek okresních a krajských ústavů národního zdraví, které
v sobě spojovaly jak lůžková, tak ambulantní zdravotnická zařízení
vzniklo, v průběhu několika málo let (zhruba mezi 1992 – 1995) téměř
25 000 jednotlivých zdravotnických zařízení, nemocnic, léčeben,
stacionářů, množství individuálních praxí ambulantních specialistů, stomatologů
a praktických lékařů. V českém zdravotnictví přežily pouze léty nezbytné a
osvědčené funkční a teritoriální vazby. Dosud se projevují nedostatky a
nedořešené otázky ve spolupráci uvnitř jednotlivých etáží péče, v pojetí
lékařské pohotovostní služby, spádovosti zdravotnických zařízení, vzájemného
zastupování zdravotníků, v koordinaci zdravotně sociální péče a pracovně
lékařské péče.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
15.1.1: |
Vytvoření
pracovních skupin a příprava zásad a vytvoření programu integrace
zdravotnických služeb |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ, územní samosprávné celky
|
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
MV, MS, profesní a odborné organizace zdravotníků, ZP, SPLDD, OSPDL, ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
pracovní skupiny a příprava zásad -
2003 vytvoření programu - 2004 |
|
|
15.1.2: |
Nový systém sledování kvality integrované
zdravotní péče
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, MV, MS, územní samosprávné
celky, profesní a odborné organizace zdravotníků, ZP, SPLDD, OSPDL, ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
konečný termín 2004 |
|
|
15.1.3: |
Informatické zajištění systému integrované zdravotní
péče
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
MV, MS, územní samosprávné celky, profesní a odborné organizace zdravotníků,
ZP, SPLDD, OSPDL, ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
konečný termín 2005 |
|
|
15.1.4: |
Vytvoření a zavedení nového systému financování
integrované zdravotní péče
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, MV, MS, MF, územní samosprávné
celky, ZP, profesní a odborné organizace zdravotníků, SPLDD, OSPDL, ČLS
JEP |
|
|
|
termíny: |
2006 |
|
Ukazatele k monitorování
plnění dílčího úkolu:
|
- |
počet hospitalizací, |
|
- |
počet nozokomiálních nákaz |
|
Dílčí úkol č.
15. 2. Prioritní postavení práce praktických lékařů a
zdravotních sester v rámci integrované
primární zdravotní péče, spolupracujících s týmy odborníků
z různých zdravotnických oborů, sociální péče, dalších resortů a
zástupců místní komunity |
Současný stav:
Na začátku roku 2002 lze konstatovat, že v ČR jsou
praktičtí lékaři stabilní součástí zdravotního systému. Po stránce struktury je
zdravotní péče zajišťována dostatečnou sítí praktických lékařů pro dospělé a
praktických lékařů pro děti a dorost (dále jen praktických lékařů), kteří
působí nezávisle jako smluvní lékaři zdravotních pojišťoven. Působí v převážné většině
v individuálních praxích, které splňují stanovené podmínky pro poskytování
zdravotní péče. Pro praktické lékaře je charakteristická vysoká profesionální
organizovanost a pokračující odborná emancipace, posilovaná vzděláváním
funkčním dnes na všech stupních, tedy pregraduálním, postgraduálním i
celoživotním.
V ČR neplatí systém řízeného přístupu ke specialistům,
nicméně praktičtí lékaři tuto roli z velké míry hrají a jsou nejbližšími
partnery a rádci pacientů při vstupu do
zdravotního systému. Do role strážce zdrojů jsou nepřímo nuceni regulačními
nástroji a smluvní politikou zdravotních pojišťoven. Politika pojišťoven
také nejvyšší měrou ovlivňuje chování praktických lékařů a jejich motivaci
k preferenci různých úkolů, které vyplývají z činnosti praktického
lékaře.
Snaha ovlivnit nepříznivou bilanci u některých chorob a
stavů se projevuje zvyšováním nároků na praktické lékaře zejména v oblasti sekundární prevence.
Praktičtí lékaři jsou tak stále více medicínskými důkazy přesvědčováni k
ovlivňování života bezpříznakových osob. Efekt včasného záchytu a depistáže
chorob je přímo úměrný motivaci a uvědomění cílových skupin populace.
Část agendy praktických lékařů představuje smluvní činnost
pro orgány sociálních služeb a okresní úřady. Řada dalších činností
v přímé souvislosti s poskytováním léčebné péče je spíše v sociální
oblasti a často klade na lékaře a jeho čas velké nároky. Tato oblast není
podepřena smluvně, ani dána oficiální společenskou objednávkou, je u praktického
lékaře historicky předpokládána.
Existuje tedy rozpor mezi „komplexní péčí praktického lékaře
o zdraví svých registrovaných pacientů“ a nasmlouvanou činností
s pojišťovnami a institucemi. Negativně ve směru k integraci zde
působí přetrvávající trend k individualizaci praxí. Dnes již historické
odborně-metodické direktivní řízení oborů primární péče bylo nahrazeno sítí a
strukturou profesních a odborných (Odborné společnosti JEP) organizací, jejichž
prostřednictvím dochází k přenosu informací i nejvýznamněji
k ovlivňování kvality poskytované péče.
Na území republiky působí přes 500 nezávislých agentur
domácí péče, které poskytují odbornou péči a služby ve vlastním sociálním
prostředí klienta. Jako nový prvek zdravotního systému v 90. letech si
domácí péče vytvořila optimální metodické zázemí a dobré předpoklady pro
rozvoj. Rozsah a dostupnost této odborné a kvalifikované péče nejsou koncepčně
ukotveny a dosud neexistuje jasné a systémově správné vymezení působnosti oboru
v dikci platných právních norem. V některých oblastech agentury dosud
nejsou zavedeny nebo někteří praktičtí lékaři chybně zaměňují služby svých
sester v návštěvní službě se systémem domácí zdravotní péče. Současné nastavení financování domácí péče
podporuje vzájemnou konkurenci poskytovatelů.
Součástí primární zdravotní péče v širším slova smyslu
jsou i ambulantní gynekologové, stomatologové a lékárenská péče. Do systému
primární péče je třeba zařadit i pohotovostní službu mimo ordinační hodiny
praktických lékařů a lékárenskou pohotovostní službu. Ta je v současné
době předmětem diskuzí.
Nejbližšími spolupracovníky lékařů a sester primární
zdravotní péče v sociální oblasti jsou pracovníci pečovatelské služby a
další pracovníci obecních (komunitních, komunitárních) sociálních služeb.
Pro vzájemnou koordinaci těchto služeb neexistuje
v současné době klíč. Je variabilní a závislá na místních poměrech a
aktivitách jednotlivých poskytovatelů. V různých oblastech je i různá
nabídka a dostupnost lůžkových (zdravotně) sociálních zařízení.
Metodika „případové konference“ je používána výjimečně nebo
experimentálně. Neexistují standardy péče v oblasti zdravotně
sociální.
Srovnání se světem je obtížné, protože role a činnosti
zdravotníků významně ovlivňuje organizace zdravotní péče, rozsah kompetencí a
systém úhrad. Např. ve Velké Británii je model integrace usnadněn existencí
integrovaných zdravotních center, kde vedle praktického lékaře pracují další
zdravotníci a sociální pracovníci. Jiný model komunitní péče představuje
organizace primární péče v Holandsku nebo ve skandinávských zemích. Ve
všech jmenovaných zemích působí praktický lékař jako integrující článek
v systému primární péče. Je ovšem také řádně finančně i ekonomicky za tuto
činnost oceněný.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
15.2.1: |
Zařadit
problematiku integrace zdravotní a sociální péče do vzdělávání zdravotníků
(příp. zaměstnanců státní a regionální správy) v komunitní péči, včetně
vypracování metodiky vzdělávání |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
MPSV, VÚPSV, IPVZ, IDVZ, SVL a OSPDL, SPL a SPLDD, ADP ČR, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, ZP, ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
kurikulum do konce roku 2003,
realizace do konce roku 2004 |
|
|
15.2.2: |
Zlepšit
orientaci v sociálně zdravotní oblasti pro lékaře v primární péči
prostřednictvím standardů pro odborné postupy, v rovině obecné
(národní) i praktické (místní) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
||
|
|
termíny: |
shromáždění informací a
vytvoření návrhu - 2003 implementace 2004 |
|
|
15.2.3: |
Zavádět případové konference jako prvek kvality
v komunitní péči
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
||
|
|
termíny: |
obecná metodika do konce roku
2003, implementace během 2004 -5 |
|
|
15.2.4: |
Posilovat a
sledovat efektivitu preventivních programů v primární péči: ovlivňování
postojů a motivací praktických lékařů i cílové populace k státem
podporovaným programům sekundární prevence (depistáž kolorektálního karcinomu).
Monitoring depistáže a sledování zvolených ukazatelů efektivity programu
v ordinacích praktických lékařů. Udržení vysokého standardu očkování
a preventivních prohlídek v dětském věku. Sledování efektivity
preventivních prohlídek monitorováním záchytu zjištěných vad a chorob. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SVL,
OSPDL, SPL, SPLDD, ČPS, Katedra pediatrie IPVZ, ZP, ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
2003 - 2006 |
|
|
15.2.5: |
Ustavit
a rozvíjet činnost Center praktických lékařů a Krajských center praktických
lékařů. (Centrum
praktických lékařů (CPL) sdružuje odborné společnosti (SVL a OSPDL ČLS JEP) a
profesní sdružení (SPL a SPLDD ČR) dvou základních odborností primární
zdravotní péče. Úzce spolupracuje se vzdělávacími institucemi (Katedra VL a
Katedra pediatrie IPVZ, katedry nebo oddělení VL lékařských fakult). Krajská
centra jsou koncipována v návaznosti na CPL, přirozeně nahrazují
metodicko-organizační strukturu oborů bez sankční agendy a měla by se
uplatnit v přenosu informací a koordinaci činností. Součástí zadání
těmto centrům je i uplatňování programů kvality na úrovni regionu a podpora
úkolů 15.2.1.,15.2. 2, 15.2.3 a 15.2.4 na regionální úrovni.) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
IPVZ, ADP ČR, SVL,
OSPDL, SPL, SPLDD, Regionální správa, ZP, ČLS JEP
|
|
|
|
termíny: |
funkční
činnost CPL v roce 2002-2003, krajských center 2002- 2005 |
|
|
15.2.6: |
Koncepce postavení rodinného
lékaře v ČR (V současné
době neexistuje v ČR žádný naléhavý důvod ani vnější tlak ke změně
v poskytování primární zdravotní péče ve smyslu zavedení jediného
praktického - rodinného lékaře. Nicméně racionální diskuse na toto téma,
zahrnující analýzy kvality poskytované péče, demografického vývoje
společnosti, nákladovosti, potřeb profesionálů, regionálních rozdílů a
mezinárodních trendů, by měla probíhat a je v zájmu a v konsensu
zástupců obou odborností.) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SVL ČLS JEP, OSPDL ČLS JEP, IPVZ,
SPL a SPLDD ČR, Pediatrická
společnost ČLS JEP, ZP |
|
|
|
termíny: |
2002-2003 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počty provedených TOKS (test
okultního krvácení) |
|
Dílčí úkol č. 15.3. Zahrnout do poskytování zdravotní péče podíl občanů a
respektovat i podporovat jejich roli
jako spolutvůrců péče o zdraví |
Současný stav:
Žádoucí participace občanů na podpoře,
ochraně a rozvoji vlastního zdraví i zdraví spoluobčanů je zatím na nevyhovující
úrovni. Základní příčiny tohoto stavu tkví v dlouhodobém předchozím
paternalistickém a resortně chápaném pojetí péče o zdraví a s tím
souvisejícím nedoceněním hodnoty zdraví na všech úrovních společenské
hierarchie. Důsledkem je nedostatečný zájem o vytváření podmínek a nástrojů
k potřebnému pozitivnímu ovlivňování determinant zdraví ve sféře
politické, ekonomické, ekologické, výchovné i v oblasti konkrétního
způsobu života každého jednotlivce, rodiny a místních komunit.
Významnou roli v realizaci daného úkolu má resort
zdravotnictví. Ten musí prostřednictvím výzkumu a jeho výsledků získávat
potřebné poznatky, plnit úlohu zdroje kvalifikovaných informací, iniciovat
žádoucí aktivity mimo zdravotnictví a zabezpečovat potřebná odborná opatření v rámci
zdravotnictví. Z této jeho role pramení jeho vztahy k ostatním
resortům, zákonodárným orgánům, orgánům státní správy a samosprávy, institucím
a občanským iniciativám.
Veškeré aktivity k naplnění tohoto úkolu musí být průběžné
a soustavné. Jejich skutečným výsledkem musí být posílení potenciálu zdraví
obyvatel, snížení prevalence chorobných stavů v populaci, posléze pak
dosažení takových hodnot základních ukazatelů zdravotního stavu, které by byly
plně srovnatelné s vyspělými státy světa.
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
15.3.1: |
Dosáhnout
trvalé, kvalifikované, zdůvodněné a srozumitelné informovanosti občanů i
orgánů a institucí, podílejících se na ovlivnění zdravotního stavu
obyvatelstva, o možnostech a způsobech zdravého způsobu života a
vytváření zdravého prostředí, pomáhat lidem a zejména rizikovým skupinám
v návaznosti na jejich hodnotovou a kulturní orientaci
zprostředkovat výměnu pozitivních zkušeností v péči o své vlastní zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MK,
územní samosprávné celky, odborné společnosti JEP, ČLS, SZÚ, HS, pacientské
organizace, ZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
15.3.2: |
Cílevědomě
a trvale vytvářet objektivní podmínky pro podporu, ochranu a návrat zdraví
a aktivovat motivační nástroje
k žádoucímu využívání získaných informací i daných podmínek
k podpoře a ochraně zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
||
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
15.3.3: |
Věnovat
pozornost zejména rodinám a poskytování zdravotní péče na komunitní úrovni a
přispívat k rozvoji svépomocných občanských iniciativ reagujících na
zdravotní potřeby občanů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
územní samosprávné celky, odborné společnosti ČLS JEP, pacientské organizace,
ZP |
|
|
|
termíny: |
termíny - průběžně |
|
|
15.3.4: |
Získávat
připomínky občanů k činnosti zdravotnického systému a využívat je ke
zlepšení kvality zdravotní péče a ke zvýšení spokojenosti občanů
s poskytovanými zdravotnickými službami. Studovat zdravotní potřeby jednotlivců
i dílčích sociálních skupin a citlivě na ně reagovat jak ve zdravotní
politice, tak v praxi. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
územní samosprávné celky, VÚPSV, odborné společnosti ČLS JEP, pacientské
organizace, ZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
15.3.5: |
Vytvořit
legislativní a organizační podmínky pro implementaci zásadních ustanovení
Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, Rada vlády pro
lidská práva, ZP
|
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
antropologické ukazatele vývoje dětí
a mládeže, |
|
- |
počet poskytovatelů komunitních
sociálně zdravotních služeb a svépomocných skupin |
|
CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE
DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY
ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI
O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK
|
Přelom tisíciletí je v
hospodářsky vyspělém světě ve všech oblastech lidské činnosti ve znamení
stoupajícího významu kvality - jakosti. Nízká cena a množství produktu na trhu
již v silné konkurenci nestačí. Poptávka je především po zboží a službách
poskytovaných ve správný čas, na správném místě, za nejvýhodnější cenu a v
dokonalé kvalitě. Tato tržní premisa je platná v nejširším slova smyslu i ve
zdravotnických službách.
|
Dílčí úkol č.
16. 1. Účinnost hlavních zdravotních
programů hodnotit podle dosaženého zdravotního přínosu. Výběr postupů ke zvládnutí
individuálních zdravotních problémů se bude opírat o porovnání zdravotních
výsledků a nákladů |
Současný stav:
ČR
neměla v minulých letech s výjimkou národní zdravotnické statistiky (ÚZIS)
žádné institucionální nástroje pro měření výsledků péče. Rovněž hodnocení
nákladů jednotlivých případů bylo až dosud předmětem spíše menších,
individuálních projektů, které nebyly koordinovány na úrovni vládních autorit.
Vytvořením Rady pro kvalitu ve zdravotnictví, ustanovením Centra pro řízení
kvality ve zdravotnictví a definováním několika klíčových programů kvality jsou
vytvořeny institucionální podmínky pro měření efektivity na úrovni vlády. Díky
dezintegraci poskytovatelů i plátců zdravotní péče je obtížný sběr a
koncentrace důležitých údajů. Chybí pohled na celý proces péče o pacienta
včetně období, kdy je poskytována sociální péče, chybí propojení informací z
domény zdravotní a sociální péče. Je dosud nedostatečná integrující role
praktického lékaře. Porovnávání zdravotních výsledků a nákladů je obtížné
a nelze jej prakticky objektivním způsobem provádět.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
16.1.1: |
Implementovat
objektivní metody měření výsledků a nákladů péče. Hodnotit spokojenost
pacientů s péčí v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění při
zajištění ochrany osobních údajů a respektování práv pacientů. Tvorba
standardů návaznosti procesů léčebné péče. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví,
Rada pro kvalitu ve zdravotnictví, IPVZ Praha , NKZP, ZP, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně roční kontrolní zprávy konečný - závěrečná zpráva
v roce 2010 |
|
|
16.1.2: |
Vytvořit
transparentní právní rámec umožňující metodicky jednotným způsobem zabezpečit
sledování a vyhodnocování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče
v oblasti veřejného zdravotnictví, včetně sociálních služeb |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví, IPVZ Praha, NKZP, ZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně roční kontrolní zprávy konečný - závěrečná zpráva
v roce 2010 |
|
|
16.1.3: |
Zavést jako základní nástroje pro volbu
efektivních léčebných postupů kritické vyhodnocování zdravotnických
technologií |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Centrum pro řízení kvality ve
zdravotnictví, NKZP, ZP |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
kvalita života podle metody Euro
QoL, |
|
- |
průměrné náklady na případ, |
|
- |
průměrná doba léčení, |
|
- |
celkový nemocniční stupeň úmrtnosti
(lokalita), |
|
- |
pooperační mortalita, |
|
- |
celková dětská úmrtnost. |
|
Dílčí úkol č.
16. 2. Vytvořit celostátně platný
mechanizmus, jak kontinuálně monitorovat a rozvíjet kvalitu péče alespoň
deseti hlavních onemocnění. Tento mechanizmus by měřil i faktor zdravotního
dopadu, úspornosti a spokojenosti pacientů |
Současný stav:
Přechod empirické
medicíny na kauzální medicínu a ekonomické limity zdravotní péče si vyžadují
zásadní změny ve způsobu poskytování zdravotní péče, v myšlení a chování
pacientů, poskytovatelů a plátců i v přístupu státní správy. Prioritou se stává
kvalita poskytovaných služeb, její zajišťování a kontinuální zvyšování včetně
měření, vyhodnocování a porovnávání získaných dat pomocí standardizovaných
postupů. Systémy zdravotní péče tak na celém světě usilují o naplnění stejného
cíle a řeší přitom stejný problém. Oním cílem je poskytování kvalitní zdravotní
péče. Přitom pojem „kvalitní“ v sobě obsahuje především schopnost uspokojit
potřeby pacientů, tedy přinášet očekávaný užitek, ale i objektivně definovaný a
měřitelný užitek vyjádřený standardizovanou potřebností a experty očekávaným,
tedy obvyklým výsledkem péče. Není dosud plně doceněna spolupráce pacienta při
sledování a zvyšování kvality zdravotní péče. Autorita pacientů je minimální
při hodnocení jednotlivých zdravotnických zařízení.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
16.2.1: |
|
||
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Rada pro
kvalitu ve zdravotnictví, Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví,
management zdravotnických zařízení, IPVZ Praha, NKZP, ZP, NKZZP |
|
|
|
termíny: |
průběžné - roční kontrolní
zprávy konečný - závěrečná zpráva v
roce 2010 |
|
|
16.2.2: |
V souladu se zaváděním akreditačního
systému ve zdravotnictví zajistit změnu legislativy umožňující periodické
vyhodnocování kvality diagnostické a léčebné péče na pracovištích všech
stupňů poskytované lékařské péče. Vytvořit účinné mechanismy zajišťující kontinuální
rozvoj kvality. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Centrum pro řízení kvality ve
zdravotnictví, NKZP, ZP |
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
|
16.2.3: |
Definovat
alespoň 5-10 hlavních onemocnění a zdravotních problémů, které by se měly
stát předmětem monitorování: -
nádorová onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, úrazy, infekční choroby,
postižení pohybového aparátu, duševní poruchy a návyková onemocnění, metabolická
onemocnění s důrazem na diabetes mellitus, život ohrožující stavy
v intenzivní péči vyžadující postupy orgánové podpory (sepse, polytrauma
v relaci incidence, výsledku, nákladů), problematika zdravotně postižených,
péče o seniory, péče o transplantované, péče o novorozence patologické a
s nízkou porodní hmotností, hodnocení technologií výrazně zvyšujících
kvalitu života a snižujících následné dávky sociálního pojištění
v souvislosti s onemocněním (intervenční kardiologie), dlouhodobé a sociální hospitalizace -
jejich diferenciace z hlediska péče a financování a zahájení práce na
tvorbě národních registrů sloužících ke sledování vývoje výše uvedených
stavů. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Centrum pro řízení kvality ve zdravotnictví,
management zdravotnických zařízení, IPVZ Praha, ÚZIS, ZP, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžné - roční kontrolní zprávy konečný - závěrečná zpráva
v roce 2010 |
|
|
16.2.4: |
Vypracovat systém kontinuální podpory
účelné farmakoterapie: -
sběr dat o
preskripci ve vazbě na typ a vstupní indikátory léčeného stavu, jejich
statistické, medicínské a ekonomické vyhodnocení, -
ošetřujícím lékařům
poskytovat rozbory preskripce, včetně srovnání s kolegy zajišťujícími obdobný
typ léčebné péče, -
vytvářet
srozumitelné návody na správnou léčbu alespoň u 5-10 hlavních onemocnění,
tyto distribuovat a prosazovat v praxi, -
identifikovat
nesprávné preskripční návyky, příslušné lékaře na ně upozorňovat, doškolovat
a motivovat k účelné preskripci, -
poskytovat nezávislé
informace o lécích a jejich skutečné léčebné hodnotě vycházející
z principů kritického vyhodnocování zdravotnických technologií, -
monitorovat přehled
farmakoterapie konkrétních pacientů, zapojit do sledování a vyhodnocování
farmakoterapie včetně samoléčitelství lékárníky (prostřednictvím lékových
záznamů pacienta) |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
Centrum pro řízení kvality ve
zdravotnictví, NKZP, ZP, ČLéK |
|
|
|
termíny: |
v roce 2003 - zveřejnění koncepce a
zřízení základních struktur v roce 2004 - pilotní projekt,
nastartování celého sytému, poté průběžně vyhodnocovat každý rok |
|
|
16.2.5: |
Zřídit a spravovat národní zdravotní
registry a vytvářet podmínky pro jednotný sběr relevantních dat kvality a
efektivity poskytované péče |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Centrum pro řízení kvality ve
zdravotnictví, NKZP, ZP |
|
|
|
termíny: |
2004 a průběžně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
ukazatele budou zařazeny na základě
výsledků plnění aktivit k dílčímu úkolu 16.2. |
|
Dílčí úkol č.
16. 3. Zlepšit výsledky zdravotní péče
nejméně u pěti z vybraných nemocí a definovat rostoucí spokojenost
pacientů s kvalitou služeb a respektování práv pacientů |
Současný stav:
Nalezení rovnováhy mezi
dosahováním požadované kvality péče a nezbytnou spotřebou dostupných zdrojů je společným problémem. Ve vyspělých
zemích pacienti a plátci péče - tedy pojišťovny a stát očekávají, že v jejich
zdravotnických zařízeních bude poskytována kvalitní zdravotní péče „za dobrou
cenu“ - při respektování práv pacientů. ČR tento trend plně akceptuje a v
souvislosti s ekonomickými limity požaduje od poskytovatelů zdravotní péče
předkládání důkazů o kvalitě jimi poskytované péče. Není dosud všude dostatečně
sledována spokojenost pacientů ani respektování práv pacientů.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
16.3.1 |
Zavést šetření QoL u kritických
stavů dle metody Euro QoL. Hodnotit spokojenost pacientů dle Pickera a
respektovat práva pacientů. Realizovat specifické projekty pro jednotlivé
zdravotní problémy. Tvorba standardů návaznosti procesů léčebné péče. Posílení
integrující role praktického lékaře. Vytvoření komunikace mezi poskytovateli.
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Centrum
pro řízení kvality ve zdravotnictví, odborné společnosti ČLS JEP, management zdravotnických
zařízení, ZP, Česká asociace sester, ÚZIS, IPVZ Praha, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžné - roční kontrolní
zprávy konečný - závěrečná zpráva v
roce 2010 |
|
|
16.3.2: |
Zlepšit kvalitu služeb zavedením
modelu celkového řízení jakosti v oblasti zdravotnictví, a to na základě
sběru dat, měření výkonnosti a správného nastavení úhrady poskytované péče |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MF, Centrum pro řízení kvality
ve zdravotnictví, NKZP, ZP |
|
|
|
termíny: |
2003 a průběžně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
ukazatele budou zařazeny na základě
výsledků aktivit k dílčímu úkolu 16.3. |
CÍL 17: FINANCOVANÍ
ZDRAVOTNICKÝCH
SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJů
DO ROKU 2010 ZAJISTIT TAKOVÝ MECHANISMUS FINANCOVÁNÍ
A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ PRO ZDRAVOTNICTVÍ, KTERÝ BUDE SPOČÍVAT NA ZÁSADÁCH
ROVNÉHO PŘÍSTUPU, EFEKTIVITY, SOLIDARITY
A OPTI-MÁLNÍ KVALITY |
Hlavním strategickým
cílem ve zdravotnictví je zlepšení zdravotního stavu obyvatel tak, aby bylo v
hlavních parametrech dosaženo kompatibility s průměrem států EU. Hlavními prostředky k dosažení tohoto cíle je
optimalizace funkce a struktury zdravotnické soustavy z hlediska zajištění
dostupnosti, návaznosti a kvality zdravotní péče a zefektivnění rozdělování
finančních prostředků a jejich
využívání.
Z hlediska
výdajů na zdravotní péči se nejedná jen
o potřebu navýšení finančních zdrojů, ale zejména o zvyšování efektivity
systému poskytování služeb a efektivní alokaci nákladů zdravotní péče. Současný
systém úhrad zdravotní péče neodpovídá plně požadavku efektivního a
ekonomického chovaní poskytovatelů zdravotní péče - existuje vysoký počet
ambulantních kontaktů a akutních lůžek. V oblasti financování a zdravotního
pojištění budou transformační kroky
směřovat k restrukturalizaci veřejných zdrojů. V zájmu efektivního financování
je nutné uplatňovat strategická rozhodování o rozmisťování zdrojů do
jednotlivých segmentů zdravotní péče, včetně přehodnocení stávajícího způsobu
úhrad a vypracování a zavedení nových způsobů úhrad pro lůžková a
ambulantní zdravotnická zařízení. Je nezbytné optimalizovat cenové hladiny a
rozsah zdravotních výkonů plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění ve
vztahu k možnostem zdrojů veřejného zdravotního pojištění a k potřebám zajištění adekvátní úrovně zdravotní péče.
Měl by být zdokonalen mechanizmus stanovení úhrady zdravotní péče hrazené z veřejného
zdravotního pojištění.
|
Dílčí úkol č.
17.1. Výdaje na zdravotní služby musí být adekvátní a
odpovídat zdravotním potřebám obyvatelstva |
Současný
stav:
Výdaje na zdravotnictví v evropském regionu se pohybují v
rozmezí 3,1-10,7 % z HDP. V ČR tvoří
podle různých metodik 6,7-8,5 % z HDP, což odpovídá střednímu evropskému
standardu. Protože i vývoj základních indikátorů zdravotního stavu a výsledků
zdravotní péče (střední délka života a novorozenecká úmrtnost) je příznivý,
mohlo by se zdát, že výdaje na zdravotní služby jsou dostatečné. Proti tomu
ovšem stojí relativně vysoká pracovní neschopnost, vysoká úmrtnost na
kardiovaskulární choroby, nádory a úrazy, nízká dostupnost služeb, zvyšujících
kvalitu života (ortopedická operativa, domácí péče, zdravotně sociální péče o
staré lidi), investiční zanedbanost nemocnic a vysoká míra nespokojenosti
pracovníků ve zdravotnictví, zejména pokud jde o mzdovou úroveň.
Pokud se navíc berou v úvahu průzkumy veřejného mínění,
které ukazují vysoké postavení zdraví a dostupnosti zdravotnických služeb v
hierarchii hodnot a kombinují-li se s možnostmi současné medicíny poskytovat
prokázaný zdravotní efekt i v oblastech těch technologií, které nejsou tč. v ČR
ufinancovatelné (např. léky na Alzheimerovu chorobu, dostatečná operativa
velkých kloubů, transplantace kostní dřeně, spinální operativa, invazivní léčba
akutních infarktů myokardu, onkologické screeningové programy aj.), výdaje
adekvátní nejsou.
Z pohledu adekvátnosti výdajů na zdravotní služby by
zlepšení nemuselo nutně znamenat jenom požadavek na navyšování finančních
zdrojů, ale také na zlepšování efektivity systému poskytování služeb, která je
nízká (vysoký počet ambulantních kontaktů, vysoký počet akutních lůžek,
nedostatečná domácí péče, geograficky nerovnoměrné rozložení kapacit, služeb a
nákladů aj.). Oprávněné poukazování politiků na neefektivnost systému brání v
této situaci rozvinutí diskuze o možném přehodnocení priorit v alokaci zdrojů.
Zvýšení % HDP, plynoucího do zdravotnictví, je v této atmosféře proto nemožné,
i když by bylo pro životní standard občanů země prospěšné. Zvýšení efektivity
systému poskytování zdravotních služeb je tudíž třeba považovat za prioritu
plnění úkolu a teprve potom se stane politicky průchodným znovu diskutovat o
absolutním navyšování finančních zdrojů.
Aktivity ke
splnění dílčího úkolu:
|
17.1.1: |
Zvýšit míru odpovědnosti občana
za své zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MPSV,
MŠMT, SZÚ, ZP a ostatní organizace poskytovatelů
zdravotní péče, Asociace nemocnic ČR, Asociace českých a moravských
nemocnic, PLDD, SPLDD, ÚZIS, NKZP, ČLéK |
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 5 let |
|
|
17.1.2: |
Omezit nežádoucí pohyb pacienta
v systému |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SPL
ČR, PLDD, SPLDD, ÚZIS, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 5 let |
|
|
17.1.3: |
Kontrolovat
zavádění nových drahých technologií a zajistit jejich plošnou dostupnost
v případě financování ze zdravotního pojištění |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
NKZP |
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 5 let |
|
17.1.4: |
Kontrolovat
kvalitu (zejména výsledky) ve vztahu k nákladům péče u jednotlivých skupin
poskytovatelů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Národní referenční centrum DRG,
ZP, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 5 let |
|
|
17.1.5: |
Vytvořit
efektivní rozhodovací mechanismus pro alokaci finančních zdrojů ve
zdravotnickém systému z pohledu
jednotlivých segmentů poskytované péče |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
Národní referenční centrum DRG,
ZP, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 5 let |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
střední délka života a novorozenecká
úmrtnost, |
|
- |
mortalita na kardiovaskulární a
onkologická onemocnění a snižování úrazovosti, |
|
- |
počet lůžek (akutní lůžka,
ošetřovatelská lůžka, lůžka sociální péče) a počet ambulantních kontaktů
s lékařem, |
|
- |
náklady a jejich frekvence na
jednoho kmenového pacienta v krajích ČR podle jednotlivých segmentů péče
a skupiny pacientů dle DRG, |
|
- |
počty prováděných vybraných výkonů
(např. počet kloubních endoprotéz na
1000 kmenových obyvatel podle okresů, % akutních infarktů myokardu léčených
invazivně v jednotlivých nemocnicích a dle kmenových obyvatel okresů)
a sledování počtu analogických výkonů v ČR a v zahraničí, |
|
Dílčí úkol č.
17. 2., 3 Rozdělovat zdroje mezi podporu zdraví a jeho ochranu,
léčbu a péči, a to na základě posouzení zdravotního výsledku, efektivity a
dostupnosti vědeckých údajů Systémy financování zdravotní péče musí
garantovat všeobecnou dostupnost, solidaritu a trvalou udržitelnost |
Současný stav:
V ČR platí v současné době zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve
znění pozdějších předpisů. Tento předpis stanoví práva a povinnosti
pojištěnců, vymezuje rámec zdravotního pojištění a principy úhrad zdravotní
péče prostřednictvím zdravotních pojišťoven a rozsah zdravotní péče hrazené
z veřejného zdravotního pojištění. V zákoně je zakotven princip solidarity
zdravých s nemocnými a ekonomicky aktivních s ekonomicky pasivními
pojištěnci. Dále jsou v zákoně zakotvena základní pravidla pro jednání o
úhradách zdravotní péče. Na základě těchto pravidel jsou stanovovány způsoby a
výše úhrad zdravotní péče a cenová kalkulace jednotlivých výkonů.
Při hodnocení účinnosti a rozsahu zmíněného zákona je třeba
konstatovat, že některá ustanovení zaostávají za praxí a vývojem ekonomického
systému, úrovní lékařských a léčebných technologií a postupů a
rozšiřujícím se spektrem možností v oblasti léků a zdravotnických
prostředků. Bylo by třeba zákon i na něj navazující normy nižší právní váhy
průběžně aktualizovat.
V
současné době jsou úhrady zdravotní péče hrazeny prostřednictvím zdravotního
pojištění (jednozdrojové financování). Projekty podpory zdraví a jeho ochrany,
rozvoje techniky a technologií (investiční prostředky do zdravotnictví)
jsou financovány prostřednictvím státního rozpočtu. K přidělení těchto
prostředků na jednotlivé akce jsou na Ministerstvu zdravotnictví zřízeny
příslušné kompetenční orgány (odbory), které v rámci daném legislativními
pravidly pro tuto oblast zajišťují přidělení, následné využití a kontrolu
těchto finančních prostředků.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
17.2.1: |
Zavést nové formy úhrad
zdravotní péče v oblasti ambulantní a hospitalizační |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ZP, NKZP, PLDD, SPLDD |
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 5 let |
|
|
17.2.2: |
Zapojit MZ do projektu Phare - úhrady
zdravotní péče - DRG |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ZP, NKZP, PLDD, SPLDD
|
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 3 let |
|
|
17.2.3: |
Kontinuálně
sledovat aktualizaci legislativních norem v oblasti zdravotního pojištění
a úhrad zdravotní péče s cílem co nejrychlejší novelizace norem
stávajících, nebo jejich náhrady normami novými |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MF, NKZP |
|
|
|
termíny: |
průběžně v horizontu 10 let |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
zavedení DRG do praxe. |
|
CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY
ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ
VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ |
Vzdělávání
všech pracovníků ve zdravotnictví je v ČR trvalým předmětem zájmu široké
občanské veřejnosti. Do středu pozornosti se dostává především vzdělávání v oblasti
ošetřovatelství s cílem přiblížit je systémům osvědčeným ve většině vyspělých
zemí. Ale i lékařské fakulty a další vysoké školy hledají moderní formy
výuky a modely studia, které by nejlépe odpovídaly budoucím potřebám vzdělání
lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a ostatních povolání pro
zdravotnictví.
|
Dílčí úkol č.
18.1. Vzdělání odborné
zdravotnické veřejnosti odpovídající zásadám ZDRAVÍ 21 |
Současný
stav :
Systém dalšího vzdělání lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví
stojí v ČR před velkými změnami souvisejícími mj. s projednáváním nového zákona
o způsobilosti k výkonům zdravotnických povolání, který jeho principy
přizpůsobuje platným zvyklostem ve vyspělých zemích. Připravovaný návrh se
zabývá i otázkou celoživotního vzdělávání, ponechaného především v působnosti
profesních komor a odborných společností.
Vzdělávání v oblasti HFA se projevuje v rámci odborné
specializace veřejné zdravotnictví. Institucemi pověřenými organizací dalšího
vzdělání ve zdravotnictví (IPVZ a IDVPZ) jsou pořádány k programu HFA
vzdělávací akce přístupné všem zaměstnancům působícím ve zdravotnictví.
Ve výuce lékařů,
sester a porodních asistentek i všech nezdravotnických povolání je kladen
zvýšený důraz na otázky etiky a morálky a právního vědomí. Výzkumnými studiemi
je podporováno sledování kouření u lékařů, studentů medicíny i sester a
porodních asistentek. Publikované výsledky jsou diskutovány především
z hlediska dopadu tohoto fenoménu na ostatní populaci a pacienty. Ve
spolupráci MZ s profesními komorami jsou vypracovávány doporučené diagnostické
a léčebné postupy, vycházející z nejnovějších poznatků lékařské vědy.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
18.1.1: |
Meziresortní
spolupráce při úpravě postgraduálního zdravotnického vzdělávání, která by umožnila odborné zdravotnické
vzdělávání srovnatelné s ostatními
vyspělými zeměmi a akceptovatelné
zvláště v zemích Evropské unie. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV |
|
|
|
termíny: |
konečný termín úprav v souladu
se vstupem ČR do Evropské unie |
|
|
18.1.2: |
Úprava
specializačního vzdělávání zdravotnických povolání v souladu se zásadami Evropské komise o volném pohybu
osob a služeb se vzájemným
uznáváním diplomů a odborných kvalifikací zdravotnických povolání |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
IPVZ, IDVPZ, NKZP |
|
|
termíny: |
kontrolní termíny průběžně
jedenkrát ročně k 30. 6. každého roku |
|
18.1.3: |
Implementace
systematického postgraduálního vzdělávání lékařů ve farmakologii jako
protiváha jednostranných informací komerčního charakteru |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce: |
SÚKL |
|
|
termíny: |
2004 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
přijetí zákona o způsobilosti k
výkonu zdravotnických povolání. |
|
Dílčí úkol č.
18. 2. Zavést systém plánování, který zajistí, aby počty a odborné
složení zdravotnických pracovníků odpovídalo aktuálním i budoucím potřebám |
Současný
stav:
Aktuální i budoucí potřeby zdravotnického personálu
jsou trvale systematicky sledovány jak z hlediska počtů, tak i z hlediska
odborného složení. Gestorem dobře vedené evidence v resortu zdravotnictví
v ČR je MZ. Počty lékařů-specialistů pro jednotlivé obory sleduje
soustavně ÚZIS, a to včetně věkové struktury odborných lékařů působících v
jednotlivých oborech. IPVZ a IDVPZ vykazují počty nových absolventů specializačních
zkoušek (atestací) v příslušných oborech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.
Počty lékařů v ČR jsou diskutovány ve vztahu k aktuálním
počtům studentů lékařských fakult, popřípadě i
počtu těchto fakult. Poslední rozbory nasvědčují, že zejména ve vztahu
k věkové struktuře dnes činných lékařů odpovídají aktuální počty studentů
budoucím potřebám lékařů. Naopak počty
studujících zubní lékařství bude třeba z
výše uvedených důvodů zvyšovat. I počty sester a porodních asistentek
v ČR jsou diskutovány ve vztahu k aktuálním počtům studentů. Aktuální
potřeba zdravotních sester a nižších zdravotnických pracovníků je již nyní
zčásti kryta občany přicházejícími ze zahraničí. Lze předpokládat, že tento
trend bude i v příštích letech pokračovat.
Statistické údaje o lékařích působících v jednotlivých
oborech má k dispozici rovněž Česká lékařská komora na základě evidence a
povinného členství lékařek a lékařů v této stavovské organizaci, jejíž činnost
byla v ČR znovuobnovena v roce 1991. Podobnou evidenci má o svých členech
Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
18.2.1: |
Vypracovat
a navrhnout systém ukazatelů, který by umožnil soustředit informace
i o dalších zdravotnických povoláních (v prvé řadě v oblasti
ošetřovatelství) a v systému integrované sociálně zdravotní péče |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, ÚZIS, IPVZ, IDVPZ |
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
|
18.2.2: |
Uvést systém ukazatelů do
funkčního praktického užívání |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, ÚZIS, IPVZ, IDVPZ |
|
|
|
termíny: |
2009 |
|
|
18.2.3: |
Soustavně sledovat počty a
odborné složení zdravotnického personálu |
|
|
|
|
odpovědnost: |
ÚZIS |
|
|
|
spolupráce: |
MPSV, IPVZ, IDVPZ |
|
|
|
termíny: |
kontrola 2 x ročně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
zaměstnanost zdravotnických
pracovníků podle evidence na Úřadech práce a MPSV, |
|
- |
přehledy zaměstnanosti počtu
specialistů a nově získaných specializací, |
|
Dílčí úkol č.
18. 3. Vytvořit systém adekvátní odborné přípravy
v oblasti veřejného zdravotnictví se zaměřením na řízení a
řešení praktických problémů v České republice |
Současný
stav:
Příprava odborníků pro práci v oblasti veřejného
zdravotnictví prošla v předchozích letech významnými změnami. Na většině
lékařských fakult byly nově ustaveny ústavy veřejného zdravotnictví, které jsou
základnami pro výuku mediků v této oblasti. Pro vzdělávání ve veřejném
zdravotnictví v rámci postgraduálního vzdělání je Škola veřejného zdravotnictví
v IPVZ. Počty absolventů této školy vykazují mimořádný vzestup a
představují percentuálně největší nárůst specialistů ze všech specializačních oborů
v dalším vzdělávání.
Obsah výuky je průběžně konzultován předními odborníky v
oboru u nás i v zahraničí. Materiály SZO, nyní zejména HFA, představují
významnou součást vzdělávání.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
18.3.1: |
Sledovat vývoj vzdělání v oblasti veřejného
zdravotnictví
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, Technické centrum Akademie věd
ČR, Škola veřejného zdravotnictví IPVZ v Praze, IZPE, odborná Společnost
veřejného zdravotnictví ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
hodnocení 1 x ročně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počty odborných lékařů ve veřejném
zdravotnictví. |
|
Dílčí úkol č.
18. 4. Vzdělávání odborníků z jiných odvětví obsahující
základní zásady politiky ZDRAVÍ 21 a speciálně vědomosti o vlivu jejich
práce na zdravotní determinanty a metodách jejich ovlivňování |
Současný
stav:
Systém specializačního vzdělávání ve zdravotnictví
zahrnuje v ČR i pracovníky nezdravotnických profesí. Čelní odborníci z jiných
odvětví tak získávají specializaci i v oblasti veřejného
zdravotnictví. Zájem o vzdělání v tomto oboru je značný a přesahuje zájem v
ostatních oborech. Zvláštní pozornost je věnována problematice ochrany před
ionizujícím zářením.
Široké spektrum odborníků nezdravotnických profesí
působících ve zdravotnictví se vzdělává
především v rámci akcí Školy veřejného zdravotnictví IPVZ v Praze.
Materiály SZO, zejména HFA, jsou významnou součástí
vzdělávacích programů. Představují tak vhodné podklady pro rozšíření
vzdělávacích aktivit, včetně podkladů k samostatnému celoživotnímu vzdělávání a
podkladů ke srovnatelným znalostem implementovaným v celoživotním systému
vzdělávání v rámci zemí Evropské unie.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
18.4.1: |
Meziresortní návrh principů
spolupráce na koordinaci vzdělávacích programů odborností, které lze uplatnit
ve zdravotnictví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV, MZe, Odborový svaz zdravotnictví
a sociální péče, Česká vědeckotechnická společnost, SÚJB, IPVZ, IDVPZ, ČLS
JEP |
|
|
|
termíny: |
Kontrolní termíny jedenkrát ročně v
rámci výročních konferencí České vědeckotechnické společnosti. |
|
|
18.4.2: |
Stanovit
podíl vzdělávacích programů různých resortů na společném meziresortním
zajištění vzdělávání nezdravotnických odborníků |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
MPSV, MPO, MO, MZe, Rada pro vzdělávání a VR MZ, Česká vědeckotechnická společnost,
ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
Kontrolní termíny jedenkrát
ročně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
vydání vyhlášky k zákonu o
způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. |
|
- |
přehled programů vzdělávání pracovníků
(např. v sociálních službách) |
|
CÍL 19: VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ
DO ROKU 2005 ZAVÉST TAKOVÝ
ZDRAVOTNÍ VÝZKUM A INFORMAČNÍ I KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM, KTERÝ UMOŽNÍ
VYUŽÍVAT A PŘEDÁVAT ZNALOSTI VEDOUCÍ K POSILOVÁNÍ A ROZVOJI ZDRAVÍ VŠECH
LIDÍ |
V ČR existuje
stabilizovaný systém institucionalizovaného a orientovaného zdravotnického
výzkumu, jehož garantem je Interní grantová agentura MZ. Zaměření výzkumu je
dáno dlouhodobými cíli a prioritami, schválenými VR IGA a VR MZ. Vedle toho se
na výzkumu podílí GA ČR a stále víc také mezinárodní grantové agentury, zejména
evropský 4. a 5. rámcový plán VaV. Nově se zpracovává pro časový horizont 2020
plán OVaV, kde je z hlediska ZDRAVÍ 21 důležité akcentovat oblast kvality
života.
Vzdělanost
obyvatel v ČR je vysoká, na úseku výchovy ke zdraví však je stále řada
rezerv. Veřejnost je mnohdy ovlivňována informacemi, které nemají vědecký
základ. Znalosti v zájmu zdraví je třeba stále zvyšovat.
|
Dílčí úkol č.
19. 1. Politiku výzkumu
orientovat na priority dlouhodobé politiky zdraví pro všechny |
Současný stav:
Politika
výzkumu v oblasti zdravotnictví v ČR odpovídá základním podkladům HFA.
Kompetenčním zákonem je určeno, že zdravotnický výzkum
spadá do působnosti resortu zdravotnictví. V současné době je členěn do 12
programů, které korespondují s prioritami stanovenými WHO (kardiovaskulární
výzkum, nádorová onemocnění, genetika a reprodukce, zdraví a prostředí,
zdravotní systémy a informatika, imunologie, mikrobiologie a infekční choroby,
pediatrie aj.).
V rámci každého programu jsou vytyčena prioritní témata pro
příslušné oblasti výzkumu. Na jejich koncipování se účastní přední specialisté
doporučení odbornými společnosti ČLS JEP, špičkovými pracovišti v oboru,
lékařskými fakultami apod. Celá posuzovací činnost týkající se přihlášek o
grant, hodnocení průběžných a závěrečných zpráv za řešení projektů atd. je
v plném souladu s doporučeními EMRC, která byla formulována na semináři
EMRC v Praze v roce 1998 a představitelé IGA MZ se na nich autorsky podíleli.
Lze konstatovat, že řízení zdravotnického výzkumu v rámci
gesce Ministerstvem zdravotnictví se osvědčilo. Jde jednak o výzkum
institucionální a orientovaný a podporu výzkumu industriálního. Na těchto
základech lze doporučit, aby zdravotnický výzkum byl v resortu
zdravotnictví ponechán.
Návrh ponechat zdravotnický výzkum v gesci resortu nemění
nic na faktu, že v souladu s rozhodnutím vlády ČR je v současnosti
koncipována MŠMT ve spolupráci s Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj Národní
politika výzkumu a vývoje v ČR, jejíž součástí je rovněž návrh programu výzkumu
a vývoje ve zdravotnictví. I tento materiál, který je zatím projednáván,
je koncipován v návaznosti na doporučení WHO, 6. Rámcový program Evropské
unie a na další mezinárodně významné materiály.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
19.1.1: |
Politiku
orientovaného výzkumu a vědy ve zdravotnictví zaměřit na kvalitu života |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
MZe, ČAV, VR IGA MZ, VR MZ, Technologické centrum AV |
|
|
|
termíny: |
kontrolní termín 1 x ročně |
|
|
19.1.2: |
Politiku
zdravotnického výzkumu organizací přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví zaměřit na aktuální problémy českého zdravotnictví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
IZPE,
VR MZ, VR IGA MZ, Technologické centrum AV |
|
|
|
termíny: |
kontrolní termín 1 x ročně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počty schválených grantů a hodnocení
závěrečných zpráv. |
|
Dílčí úkol č.
19. 2. Vytvořit mechanismy umožňující poskytovat a rozvíjet
zdravotní služby na základě vědeckých poznatků |
Současný stav:
V ČR je
vžitý a tradicí vyzkoušený systém vzdělávání všech povolání potřebných k
zajištění zdravotních služeb. Je organizovaný a kontrolovaný IPVZ v Praze a
IDVPZ v Brně pod přímou kontrolou a rozhodování Ministerstva zdravotnictví.
Vědecké bádání a uplatnění jeho nejnovějších výsledků ve vzdělávání odborníků
všech zdravotnických povolání na základě medicíny založené na důkazech je
zajištěno přímou spoluprací s odbornými
vědeckými společnostmi v čele s ČLS JEP, profesními komorami
a s vysokými školami. Podílejí se na akreditaci vzdělávacích
pracovišť i na hodnocení znalostí při specializačních zkouškách (atestacích).
Je tak zajištěna zpětná vazba informací o znalostech školitelům.
K rozšiřovaní vědeckých poznatků k rozvoji zdravotních
služeb přispívají sami řešitelé výzkumných projektů, jejich pracoviště,
instituce organizující výzkum i ministerstvo a jeho poradní orgány. Řešitelé
výzkumných projektů předkládají poznatky výzkumů veřejnosti a napomohli
tak využití svých výsledků při poskytování zdravotní péče v dalších
zdravotnických zařízeních. Podmínkou pozitivního hodnocení řešení výzkumných
prací v rámci zdravotnického výzkumu je publikování jejich výsledků.
Orgány
IGA MZ pravidelně jednou ročně hodnotí dosažené průběžné výsledky z řešení
výzkumných projektů, které MZ finančně podporuje, a také výsledky ukončených
projektů, jejichž řešitelé předkládají závěrečné zprávy. O nejvýznamnějších
výsledcích dosažených při řešení výzkumných projektů je informováno vedení
ministerstva a nejlepší z nich jsou oceněny výroční cenou ministra
zdravotnictví. Všechny závěrečné zprávy řešení výzkumných projektů IGA MZ jsou
ze zákona shromažďovány a uchovávány, a to v Národní lékařské knihovně,
kde tak jsou výsledky výzkumu trvale zpřístupněny.
Tento zavedený systém je obecně akceptovaný a v nejširší
občanské veřejnosti známý a přijímaný. K jeho rozšíření instalovalo
Ministerstvo zdravotnictví Institut pro zdravotnickou politiku a ekonomiku,
jehož jedním z úkolů je právě činnost v uvedené oblasti. V jeho dalším
rozvíjení je nezbytné co nejširší využívání dostupných informačních systémů.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
19.2.1: |
Vypracovat
systém spolupráce Ministerstva zdravotnictví s IPVZ, IDVPZ, vysokými
školami, komorami a odbornými společnostmi k aplikaci nových vědeckých
poznatků do vzdělávání ve zdravotnictví. |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
IPVZ, IDVPZ, IZPE, VR MZ, Rada pro vzdělávání MZ, ČLéK, ČSK |
|
|
|
termíny: |
kontrola bude dána s datem platnosti
prováděcích vyhlášek k návrhu zákona o způsobilosti k výkonu
zdravotnických povolání |
|
|
19.2.2: |
Zavést systém celoživotního
vzdělávání ve zdravotnictví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, IPVZ, IDVPZ, ČLéK, ČSK,
NKZP |
|
|
|
termíny: |
projednání Radou pro vzdělávání MZ |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
přehled žádostí o finanční podporu výzkumu a zhodnocení přínosu jejich
řešení (ceny ministra). |
|
Dílčí úkol č.
19. 3. Užitečnost a dostupnost informací o zdraví pro politiky,
manažery, odborníky ze zdravotnictví i pro širokou veřejnost |
Současný
stav:
Všechny
řešené výzkumné projekty a výzkumné záměry jsou pravidelně zveřejňovány a postupovány
do centrální evidence projektů a záměrů, spravovaných Radou vlády ČR pro výzkum
a vývoj. Rovněž výsledky výzkumu jsou zpracovávány pro Centrální evidenci
výsledků výzkumu (CEV), spravovanou rovněž výše uvedeným poradním orgánem vlády
a zpřístupňované podobně jako projekty a záměry v internetové síti
pro všechny zájemce.
Vedle těchto aktivit vyplývajících ze zákona o výzkumu a
vývoji jsou o výzkumu podporovaném Ministerstvem zdravotnictví zveřejňovány
pravidelně podrobné zprávy především v Časopise lékařů českých a příležitostně i v dalších odborných
časopisech. K 10 letům činnosti IGA byla zpracována publikace shrnující
působení za toto období, která byla dána k dispozici jak odborné
veřejnosti, tak např. členům vlády.
Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je legislativně
zakotven. Odpovědnou institucí za provoz NZIS je Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Obsah NZIS je definován ve spolupráci s MZ,
odbornými společnostmi, výzkumnými a vzdělávacími institucemi, tak aby
pokrýval potřeby většiny uživatelů včetně požadavků vyplývajících z našeho
členství v mezinárodních organizacích (WHO, OECD, přidružení k EU apod.).
NZIS má velmi slušnou úroveň, ale přesto je stále co zlepšovat.
Vědecko-lékařské informace zpracované ÚZIS, IZPE aj. jsou trvale
k dispozici prostřednictvím Národní lékařské knihovny. K jejich
urychlené aplikaci je vhodné využívat více telematiky ve veřejném
zdravotnictví. Pro potřeby individuální péče o pacienta je třeba větší podpory
informačním sítím vznikajícím v českém zdravotnictví. Příkladem mohou
sloužit klinické konference s přenosem obrazových dat založených na jejich
digitálním zpracování a archivaci například v oblasti radiologie,
endoskopické chirurgie aj. (IKEM, FN Bohunice).
Česká republika se připojila na summitu Evropské unie ve švédském
Göteborgu v červnu 2001 k Akčnímu plánu eEurope+ 2003, společnému
politickému závazku kandidátských zemí střední a východní Evropy, jehož cílem
je využít příležitostí spojených s rozvojem nové, digitální a znalostní
ekonomiky k realizaci informační společnosti. Jednou z priorit
eEurope+ 2003 je i rozvoj zdravotnictví on-line. Koordinací implementace
Akčního plánu eEurope+ 2003 byl pověřen Úřad pro veřejné informační systémy.
Aktivity ke splnění dílčího
úkolu:
|
19.3.1: |
Zlepšovat
obsah a kvalitu sbíraných dat v rámci NZIS |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ÚZIS,
poskytovatelé a plátci zdravotní péče, odborné společnosti ČLS JEP, vládní a
nevládní organizace |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
19.3.2: |
|
||
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ÚZIS |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
19.3.3: |
Rozšiřovat nejdůležitější
výsledky výzkumu a vývoje ve zdravotnictví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT,
MDS, VR MZ, VR IGA MZ, Rada pro vzdělávání MZ, Technologické centrum AV, IZPE |
|
|
|
termíny: |
kontroly
průběžně jedenkrát ročně v rámci odborných vědeckých společností |
|
|
19.3.4: |
Informovat
o zdravotním stavu obyvatelstva a hlavních vývojových trendech |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP, IZPE, SZÚ, ÚZIS |
|
|
|
termíny: |
kontroly průběžně jedenkrát
ročně |
|
|
19.3.5: |
Zpřístupnit
výsledky výzkumu a vývoje na webových stránkách MZ, v časopisech,
publikacích i speciálních monografiích |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŽP, Národní lékařská knihovna |
|
|
|
termíny: |
kontrola průběžně jedenkrát
ročně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
zřízení webových stránek MZ o
výsledcích výzkumu a vývoje. |
|
- |
procento odborníků ve zdravotnictví,
kteří mají přístup na Internet |
|
- |
využití různých kategorií informačního
obsahu webu zdravotnickými odborníky |
|
Dílčí úkol č.
19. 4. Opatření k vytvoření politiky v oblasti komunikace
a přípravy zdravotních
programů, které podpoří program Zdraví pro všechny a usnadní
přístup k informacím |
Současný stav:
MZ spolupracuje
s představiteli státní správy na vytvoření národní politiky výzkumu
a vývoje. Nezbytnou součástí této přípravy je vytvoření informační sítě, která
umožní nejen kontrolu nákladů a získaných výsledků, ale zpětně povede k
informačnímu stimulu dalšího vývoje.
Telematika, která v českém zdravotnictví již nabývá konkrétních forem
každodenní potřeby, bude vyžadovat rozsáhlý systém soustavné přípravy,
odborného procvičování a systému celoživotně probíhajícího vzdělávání.
MZ
přispěje k harmonizaci plánů aktivitou na poli legislativních úprav
postgraduálního vzdělávání a připraví půdu pro vznik jednotného systému komunikace při tvorbě a
plnění zdravotních programů.
Zajištění
přístupu nejširší občanské veřejnosti k informacím o funkci zdravotního systému
v ČR podpoří záměr projednávané strategie Zdraví pro všechny.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
19.4.1: |
Zajistit kooperaci při tvorbě Národního
programu výzkumu a vývoje |
|
|
|
|
odpovědnost: |
Rada vlády pro výzkum a vývoj |
|
|
|
spolupráce: |
Technologické
centrum AV, MZ, MŠMT, MZe, MPSV, MŽP, Akademie věd, Národní lékařská
knihovna, IZPE |
|
|
|
termíny: |
Kontrola průběžně jedenkrát
ročně |
|
|
19.4.2: |
Dohoda
o mezinárodním uznávání úrovně vzdělávání a platnosti dokladů k výkonu
zdravotnických povolání |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
MŠMT, MPSV, IPVZ, IDVPZ |
|
|
|
termíny: |
2010 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
vydání publikace Dlouhodobý program
zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - ZDRAVÍ 21. |
|
Na determinanty zdraví, tj. vlivy, které
ho určují, působí mnoho účastníků, kteří zatím nebývají vždy pokládáni za partnery
usilující o zdravotní pokrok. Je proto potřeba překonat omezený sektorový
přístup a jednostrannou orientaci na úzce
resortní cíle.
Program ZDRAVÍ 21
se týká všech členů společnosti, kteří mohou přispět k jeho zlepšování
jako jednotlivci nebo svojí profesionální činností. Nejdůležitějším účastníkem
aktivit pro zdraví je vláda. Jejím posláním je vytvářet osnovu cílů péče o
zdraví a pravidel, která vymezují prostor ostatním partnerům a vytvářejí jim co
nejlepší podmínky pro aktivitu
a uplatnění zájmu o zdraví. Důležitou roli má Rada pro zdraví a životní
prostředí jakožto poradní a pracovní orgán vlády. Významnou pomoc mohou
ostatním poskytnout činitelé působící v infrastruktuře veřejného
zdravotnictví.
Zvláštní důležitost mají iniciativní
hnutí občanů nebo profesionálů jako je Zdravé město, Zdravá škola, nebo
Bezpečná komunita, Stop obezitě, CINDI (Coutrywide Integrated Noncommunicable
Intervention Disases program), EMASH – Evropské hnutí lékařů Kouření nebo
zdraví, Klub českých turistů, Nadace partnerství - Greenways, aj.
|
Dílčí úkol č.
20. 1. Zdůrazňovat význam zdraví a hodnotu zdraví a účast všech
resortů na sdílení společných cílů |
Současný stav
Práce resortů je dosud zaměřena především na vlastní,
oficiálně stanovené kompetence a zdraví obyvatelstva není průřezovým zájmem, ačkoli jde o obdobu
jiného uznávaného kritéria úspěšnosti, jakým je životní úroveň. Zdraví by však
k základním cílům činnosti všech resortů mělo patřit.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
20.1.1: |
Uspořádat pracovní setkání zástupců
resortů k projednání způsobů a metod rozpracování programu ZDRAVÍ 21 |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty, Rada pro zdraví
a životní prostředí |
|
|
|
termíny: |
leden 2003 |
|
|
20.1.2: |
Informovat vládu ČR o postupu plnění
úkolů vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21 |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
všechny resorty, Rada pro zdraví
a životní prostředí |
|
|
|
termíny: |
1 x ročně, první zprávu předložit
do 30. 9. 2004 |
|
|
20.1.3: |
Předložit ministru zdravotnictví
konkrétní realizační postupy k plnění dílčích úkolů a aktivit, včetně
informace o požadavcích, které resorty uplatnily ke splnění programu ZDRAVÍ 21
do návrhu státního rozpočtu a legislativního plánu vlády na rok 2004 |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
30. 6. 2003 |
|
|
20.1.4: |
Předložit
ministru zdravotnictví každoročně zprávu o plnění dílčích úkolů a aktivit
vyplývajících z programu ZDRAVÍ 21 za předešlý rok |
|
|
|
|
odpovědnost: |
všechny resorty |
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
každý rok do 30. 6., první zprávu
do 30. 6. 2004 |
|
|
20.1.5: |
Rozvíjet
činnost Rady pro zdraví a životní prostředí se zaměřením na koordinaci úkolů
souvisejících s ochranou a podporou zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ a Rada pro zdraví a životní
prostředí |
|
|
|
spolupráce: |
resorty zastoupené v Radě
zdraví a životního prostředí |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
20.1.6: |
Nadále informovat vládu o plnění
Akčního plánu zdraví a prostředí |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ a Rada pro zdraví a životní
prostředí |
|
|
|
spolupráce: |
resorty zastoupené v Radě
zdraví a životního prostředí |
|
|
|
termíny: |
1 x ročně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
počet společných aktivit zaměřených na
ochranu a podporu zdraví koordinovaných Radou pro zdraví a životní prostředí
v běžném roce. |
|
Dílčí úkol č.
20. 2. Rozvíjet stávající a vytvářet nové institucionální
podmínky pro rozvoj spolupráce pro zdraví |
Současný stav:
Dobře se uplatňuje Akční plán životního prostředí a zdraví
řízený Radou vlády pro zdraví a životní prostředí, v níž jsou zastoupeny
hlavní resorty. Novelizovaný statut Rady byl schválen usnesením vlády č.
36/2002. Podle článku č. 6 statutu bude zřízen Výbor ZDRAVÍ 21 Rady, který bude
tento specifický rozsáhlý a dlouhodobý program průběžně sledovat a předkládat
Radě návrhy a stanoviska k řízení, koordinaci a kontrole úkolů
vyplývajících z uvedeného programu. Na rozdíl od pracovní skupiny Rady, která
je tvořena pracovníky ministerstev zastoupených v Radě, budou členy Výboru
především externí spolupracovníci – odborníci navržení příslušnými resorty,
zástupci odborných společností, krajů, nevládních organizací apod.
Zájem o zdraví v životě všech složek společnosti však
musí být podstatně vyšší než dosud a musí se na něm podílet víc partnerů. Novou
složkou v péči o zdraví jsou v ČR kraje, jejich orgány a
zastupitelstva.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
20.2.1: |
Ustavit Výbor pro program ZDRAVÍ 21 Rady pro zdraví a
životní prostředí
|
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ a předseda Rady pro zdraví a
životní prostředí |
|
|
|
spolupráce: |
resorty zastoupené v Radě |
|
|
|
termíny: |
2002 |
|
|
20.2.2: |
Přizvat nevládní organizace a další instituce ke
spolupráci při zajišťování ZDRAVÍ 21
|
|
|
|
odpovědnost: |
Výbor pro program ZDRAVÍ 21,
ustavený podle bodu 20.2.1 |
|
|
termíny: |
2003 |
|
20.2.3: |
Spolupracovat s partnery při realizaci ZDRAVÍ 21
|
|
|
|
|
doporučeno krajským hejtmanům |
|
|
|
|
spolupráce: |
MZ, HS |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
20.2.4: |
Uložit ředitelům krajských
hygienických stanic spolupodílet se na tvorbě uskutečňování krajské zdravotní
politiky - ZDRAVÍ 21 |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
termíny: |
2003 |
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
zřízení Výboru pro ZDRAVÍ 21 Rady
pro zdraví a životní prostředí, |
|
- |
počet krajů, které zajistily trvalou
spolupráci partnerů při realizaci ZDRAVÍ 21. |
|
CÍL 21: OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ
PRO VŠECHNY
DO ROKU 2010 PŘIJMOUT A ZAVÉST
POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ K REALIZACI ZDRAVÍ 21, A TO NA CELOSTÁTNÍ, KRAJSKÉ A
MÍSTNÍ ÚROVNI, KTERÉ BUDOU PODPOROVÁNY VHODNOU INSTITUCIONÁLNÍ INFRASTRUKTUROU,
ŘÍZENÍM A NOVÝMI METODAMI VEDENÍ |
Pro složitý, politicky, odborně i organizačně náročný cíl -
trvale zlepšovat všechny ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva - je třeba
vytvořit systémové podmínky. Ty musí především zvýšit zájem všech složek
společnosti o zdraví a vytvořit cesty, kterými se tento zájem realizuje buď
obligatorně na úrovni státní správy nebo iniciativně v nestátním sektoru.
Stejně důležité je
motivovat a inspirovat všechny partnery k zájmu o zdraví a poskytnout jim
metody práce a monitorovat plnění cílů.
|
Dílčí úkol č.
21. 1. Motivovat kraje,
obce a organizace k uskutečňování cílů ZDRAVÍ 21 |
Současný stav:
V roce
2001 se uskutečnil první krok reformy státní správy - vznik krajů, krajských
úřadů a krajských zastupitelstev. V roce 2002 budou zrušeny okresy a
okresní úřady a jejich kompetence se posunou zčásti na kraje, zčásti na
pověřené obce. Nové celky, především kraje, nemají dosud vlastní dokument o
strategii dlouhodobého rozvoje péče o zdraví. Dobrým základem této důležité
práce je program ZDRAVÍ 21.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
21.1.1: |
Poskytnout
představitelům krajů komentované vládní usnesení k programu ZDRAVÍ 21 a
motivovat je ke spolupráci a rozpracování pro podmínky kraje |
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
spolupráce se doporučuje
krajským hejtmanům |
|
|
|
termíny: |
2002 |
|
21.1.2: |
Uspořádat informační a propagační
kampaň k podpoře ZDRAVÍ 21 a průběžně věnovat pozornost seriózní medializaci
programu a příslušných cílů a úkolů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
Rada pro zdraví a životní
prostředí |
|
|
|
spolupráce: |
MZ,
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, územně samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
2003 a průběžně |
|
|
21.1.3: |
Zorganizovat pro představitele krajů
seminář k práci na zdravotní politice kraje - ZDRAVÍ 21 |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ
|
|
|
|
spolupráce se doporučuje
krajským hejtmanům |
||
|
|
termíny: |
2003 |
|
|
21.1.4: |
Vypracovat krajský program ZDRAVÍ
21 jako dlouhodobou strategii rozvoje péče o zdraví, včetně způsobu
trvalého monitorování jeho realizace |
|
|
|
|
doporučeno krajským hejtmanům |
|
|
|
|
spolupráce: |
MZ |
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
Ukazatele k monitorování plnění dílčího
úkolu:
|
- |
počet krajských programů ZDRAVÍ 21. |
|
Dílčí úkol č.
21. 2. Přijmout a zavádět metody, které by umožnily a usnadnily
práci na tvorbě, realizaci
a hodnocení programů péče o zdraví, a pověřit nebo vytvořit pro to
institucionální základ |
Současný stav:
V ČR se
v 90. letech vytvořila dobrá teoretická i empirická základna pro programy
ochrany a podpory zdraví. Deset let se v ČR realizuje Národní program
zdraví podporující odborně a materiálně dobrovolné aktivity komunit a
organizací zaměřené na podporu zdraví a prevenci nemocí. Národní program zdraví
se zahrnuje do aktivit k realizaci programu ZDRAVÍ 21 s tím, že
v oblasti projektů podpory zdraví je nutné jejich zabezpečení, zvyšování
jejich úrovně a materiální podpory. Proto je nutné specifický ukazatel státního
rozpočtu „Národní program zdraví“ zatím zachovat. Pozitivní zkušenosti také
přináší hnutí Zdravé město a Zdravá škola. V ČR tedy existuje dobrý základ
pro programy péče o zdraví.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
21.2.1: |
Nadále zabezpečovat realizaci
projektů podpory zdraví, zvyšovat jejich úroveň a materiální podporu |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ, HS, Rada pro zdraví a životní
prostředí, územní samosprávné celky |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
|
21.2.2: |
Zdokonalit metody hodnocení
efektivity programů péče o zdraví |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ |
|
|
|
termíny: |
2004 |
|
|
21.2.3: |
Vytvořit pro práce spojené
s řízením ZDRAVÍ 21 na MZ a v SZÚ nezbytné personální vybavení |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
SZÚ |
|
|
|
termíny: |
2003 |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
prostředky pro realizaci Národního
programu zdraví ve státním rozpočtu. |
|
Dílčí úkol č.
21. 3. Připravit a zavést přiměřené metody spočívající na
hodnotách programu ZDRAVÍ 21 a průběžně sledovat i pravidelně hodnotit plnění
krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých organizačních záměrů, cílů a
priorit prostřednictvím schválených ukazatelů |
Současný stav:
Národní
zdravotnický informační systém (NZIS) obsahuje již v současné době řadu
ukazatelů, pomocí kterých je možné hodnotit plnění úkolů Národního programu
ZDRAVÍ 21. Další ukazatele budou navrženy řešitelskými týmy pro jednotlivé
dílčí úkoly.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
|
21.3.1: |
Shromáždit
a vyhodnotit požadavky jednotlivých řešitelských týmů na NZIS a ve spolupráci
s koordinátory jednotlivých cílů a gestory dílčích úkolů připravit
metodiku sběru a zpracování dat pro výpočty ukazatelů navržených pro
monitorování konkrétního úkolu |
|
|
|
|
odpovědnost: |
MZ |
|
|
|
spolupráce: |
ÚZIS,
odborné společnosti ČLS JEP |
|
|
|
termíny: |
do konce března 2003 |
|
|
21.3.2: |
Pravidelně zpracovávat navržené
ukazatele pro monitorování programu ZDRAVÍ 21 a poskytovat je všem uživatelům
pro hodnocení plnění jednotlivých cílů a dílčích úkolů |
|
|
|
|
odpovědnost: |
ÚZIS |
|
|
|
spolupráce: |
MZ, ČSÚ, ostatní resorty
poskytující informace do NZIS |
|
|
|
termíny: |
průběžně |
|
Ukazatele k monitorování plnění
dílčího úkolu:
|
- |
vydání přehledu ukazatelů
k monitorování dílčích úkolů. |
|
Přehled
použitých zkratek |
|
|
ADP ČR |
Asociace
domácí péče |
|
AT |
Protialkoholová
poradna |
|
AV |
Akademie
věd |
|
BSE |
Bovinní
spongioformní encephalopatie |
|
CEV |
Centrální
evidence výsledků výzkumu |
|
CPL |
Centrum
praktických lékařů |
|
ČBÚ |
Český
báňský úřad |
|
ČEÚ |
Český
ekologický ústav |
|
ČGPS |
Česká
gynekologická a porodnická společnost |
|
ČHMÚ |
Český
hydrometeorologický ústav |
|
ČIŽP |
Česká inspekce
životního prostředí |
|
ČLéK |
Česká
lékárnická komora |
|
ČSK |
Česká
stomatologická komora |
|
ČLS JEP |
Česká
lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně |
|
ČNÚ |
Časná
novorozenecká úmrtnost |
|
ČOI |
Česká
obchodní inspekce |
|
ČPS |
Česká pediatrická
společnost |
|
ČSSZ |
Česká
správa sociálního zabezpečení |
|
ČSÚ |
Český
statistický úřad |
|
ČŠI |
Česká
školní inspekce |
|
ČÚBP |
Český
úřad bezpečnosti práce |
|
ČZPI |
Česká
zemědělská a potravinářská inspekce (od 1.1.2003 Státní zemědělská a potravinářská
inspekce) |
|
DRG |
Systém
financování ve zdravotnictví DRG platbou |
|
EIA |
Environmental
Health Assessment |
|
EMASH |
Evropské
hnutí lékařů Kouření nebo zdraví |
|
EMRC |
European Medical Research Council |
|
EPIDAT |
Informační
systém infekčních nemocí |
|
EU |
Evropská
unie |
|
FN |
Fakultní
nemocnice |
|
GA ČR |
Grantová
agentura |
|
GP-HESME |
Dokument
Za dobrou praxi v řízení zdraví, prostředí a bezpečnosti při práci
v podnicích a jiných institucích |
|
HACCP |
Hazard acceptable
critical control point |
|
HALE |
Health
Adjusted Life Expectancy |
|
HDP |
Hrubý
domácí produkt |
|
HFA |
Zdraví
pro všechny |
|
HS |
Hygienické
stanice |
|
IDVPZ |
Institut
pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví |
|
IPVZ |
Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví |
|
IZPE |
Institut
pro zdravotní politiku a ekonomiku |
|
KPE |
Zkažený,
chybějící nebo zaplombovaný zub |
|
KVO |
Kardiovaskulární
onemocnění |
|
LEHAP |
Lokální
plány zdraví a životního prostředí |
|
MKN |
Mezinárodní
klasifikace nemocí |
|
MŠ |
Mateřská
školka |
|
MDS |
Ministerstvo
dopravy a spojů |
|
MF |
Ministerstvo
financí |
|
MK |
Ministerstvo
kultury |
|
MMR |
Ministerstvo
pro místní rozvoj |
|
MO |
Ministerstvo
obrany |
|
MPO |
Ministerstvo
průmyslu a obchodu |
|
MPSV |
Ministerstvo
práce a sociálních věcí |
|
MS |
Ministerstvo
spravedlnosti |
|
MŠMT |
Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy |
|
MV |
Ministerstvo
vnitra |
|
MZ |
Ministerstvo
zdravotnictví |
|
MZe |
Ministerstvo
zemědělství |
|
MŽP |
Ministerstvo
životního prostředí |
|
VVZ |
Věda a
výzkum ve zdravotnictví |
|
MZSO |
Monitoring
zdravotního stavu obyvatelstva |
|
NAPZ |
Národní
akční plán politiky zaměstnanosti |
|
NCDP ČR |
Národní
centrum domácí péče |
|
NKZP |
Národní koalice
zdravotnických pracovníků |
|
NPH |
Nízká
porodní hmotnost |
|
NRL |
Národní
referenční laboratoř |
|
NSZM ČR |
Národní
síť zdravých měst |
|
OECD |
Organizace
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj |
|
OSN |
Organizace
spojených národů |
|
OSPDL |
Odborná společnost
praktických dětských lékařů |
|
PL |
Psychiatrická
léčebna |
|
PLDD |
Praktický
lékař pro děti a dorost |
|
PÚ |
Perinatální
úmrtnost |
|
QoL |
Quality
of Life - kvalita života |
|
RVP/ZŠ,
RRV/MŠ |
Rámcové
vzdělávací programy |
|
SPL ČR |
Sdružení
praktických lékařů pro dospělé |
|
SPLDD |
Sdružení
praktických lékařů pro děti a dorost |
|
STD |
Sexual
transmitted dieseases - sexuálně přenosné nemoci |
|
SÚJB |
Státní
úřad pro jadernou bezpečnost |
|
SÚKL |
Státní
ústav pro kontrolu léčiv |
|
SVL ČLS
JEP |
Společnost
všeobecného lékařství |
|
SVS |
Státní
veterinární správa |
|
sy.CAN |
Syndrom
týraného dítěte |
|
SZO |
Světová
zdravotnická organizace |
|
SZÚ |
Státní
zdravotní ústav |
|
ŠPZ |
Škola
podporující zdraví |
|
TOKS |
Test na okultní
krvácení do stolice |
|
TRN |
Tuberkulóza
a respirační nemoci |
|
ÚZIS |
Ústav
zdravotnických informací a statistiky ČR |
|
VaV |
Věda a
výzkum |
|
VFN |
Všeobecná
fakultní nemocnice |
|
VL |
Všeobecné
lékařství |
|
VLA JEP |
Vojenská
lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně |
|
VR IGA |
Vědecká
rada Interní grantové agentury |
|
VR MZ |
Vědecká
rada MZ |
|
VÚBP |
Výzkumný
ústav bezpečnosti práce |
|
VÚPSV |
Výzkumný
ústav práce a sociálních věcí |
|
VV |
Vrozené
vady |
|
VZP |
Všeobecná
zdravotní pojišťovna |
|
WHO; SZO |
Světová
zdravotnická organizace |
|
WHO EURO |
Regionální
úřadovna WHO pro Evropu |
|
ZP |
Zdravotní
pojišťovny |
|
ZŠ |
Základní
škola |
