Minimální preventivní program

Prevence

Primární prevence

Sekundární prevence

Terciální prevence

Bere naše dítě?

Odvykání

Legislativa

Odkazy

DROGY A ZÁKON


Mezinárodní úmluvy do roku 1938


Mezinárodní úmluva o opiu ( Haag 1912 )

Požívání omamných prostředků, jmenovitě opia, morfia a kokainu, bylo v kulturních západních státech před první světovou válkou jen řídkým jevem. Ve východních zemích bujelo toto zlo již od dávných dob. Byl to hašiš, jehož užívání se rozšířilo téměř v celém islámském světě. Kromě hašiše holdovali tamní obyvatelé i požívání jiných omamných látek, zejména opia a morfia.

Zhoubné následky, které to mělo na lidské zdraví, byly již tehdy známy a proto úřady počali proti tomuto zlu vystupovat. V egyptě to byli zejména kalifové, kteří poživače trestali i tělesnými tresty. Kromě toho byly veškeré zahrady, v nichž se pěstovaly rostliny používané k výrobě omamných prostředků, z úředního nařízení zničeny. Těmto opatřením se však nepodařilo toto hluboce zakořeněné zlo vymýtit, nýbrž jen omezit.

Z východních zemí bylo toto zlo zavlečeno i na západ. Počátkem 20. století si již počínají zhoubných následků požívání těchto omamných látek všímat i vlády západních států, až konečně po dlouhých průtazích dochází v roce 1909 ke svolání mezinárodní Šanghajské komise. Tu svolal americký prezident Theodore Roosvelt proto, aby pomohl Čínskému císařství zlikvidovat opiovou narkomanii, zejména kouření opia.

Šanghajská komise se však nedostala k navržení mezinárodní smlouvy, mandát a delegáti mohli předkládat pouze doporučení. Na jejím základě se spojené státy americké snažily svolat druhé zasedání, které by mezinárodní smlouvu připravilo. Holandsko nakonec souhlasilo, že uspořádá v prosinci 1991 Mezinárodní konferenci o opiu v Haagu. Dne 23.1.1912 byla ujednána tak zvaná " Mezinárodní opiová konvence " pro mezinárodní boj proti používání narkotik.

Působnosti pro Československo nabyla konvence teprve 10.1.1920, a to její ratifikací ústavními orgány ČSR. K této konvenci byl vydán v Československu prováděcí zákon teprve dne 18.6.1925.



Mezinárodní úmluva o opiu ( Ženeva 1925 )

Ačkoliv prováděcí ustanovení haagské úmluvy přineslo dobré výsledky, přesto se konstatovalo, že podloudnictví a zneužívání omamných látek v úmluvě uvedených ve velké míře pokračuje. Potlačeno může být jen účinným omozením pěstování a výroby drog a bedlivějším dohledem na mezinárodní obchod.

K tomuto účelu byla svolána do Žanevy druhá opiová konference obeslaná 36 státy, která dne 19.2.1925 ujednala zvlášťní konvenci. Ta vydala doplňující ustanovení pro účinné potírání výroby a distribuce narkotik. Podle této konvence se každý smluvní stát zavázal, že bude stíhat přiměřenými tresty porušení zákonů a nařízení, jež s vztahují na provádění ustanovení této úmluvy a že zavede příslušná zákonodárná opatření.

Touto smlouvou byl též stanoven " Stálý úřední komitét ", skládající se z 8 členů, jmenovaných na pět let Radou Společnosti národů, který by shromažďoval zprávy dodávané smluvními státy a dohlížel na pohyb mezinárodního obchodu. Jestliže by komitét na základě dodaných zpráv seznal, že určitá země shromažďuje přílišné množství látky uvedené v této smlouvě a hrozí tak stát se střediskem obchodu, může být tato zamě prostřednictvím generálního sekretáře Společnosti národů požádána o vysvětlení. Kdyby nebylo toto vysvětlení dostatečné, informoval by komitét o této skutečnosti všechny smluvní státy i radu Společnosti národů.



Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ( Ženeva 1931 )

Pro jednání této konference byl základem projekt vypracovaný opiovou komisí, ačkoliv zástupci různých států podali také zvláštní návrh, opírající se o poměry panující v jejich zemích, který se týkal pěstování příslušných rostlin. po mnohých debatách o jednotlivých omamných jedech, přípravě, přeměně, jakož i otázkách, jak se zabavenými omamnými jedy naložit, došlo dne 13.7.1931 k tzv. limitační konvenci.

Tato konvence obsahuje celkem 34 článků a je rozdělena do sedmi kapitol. první kapitola definuje drogy, na něž se konvence vztahuje. rozeznává dvě skupiny drog, z nichž prvá pojednává o pravých omamných jedech a druhá o drogách, které mohou být v omamné jedy přeměněny.

Druhá kapitola pojednává o tak zvaných rozpočtech, které mají vlády nejpozději do 1.8. každého roku předkládat pro příští rok Stálému opiovému centrálnímu komitétu a jež mají obsahovat přeně vymezené množství omamných jedů, která ta která země bude pro svoji potřebu požadovat.

Třetí kapitola pojednává o tzv. " limitaci výroby.

Čtvrtá kapitola obsahuje různé zákazy a omezení, jimž výroba různých omamných jedů podléhá a různá ustanovení ohledně dovozu a vývozu těchto výrobků.

Kapitola pátá pojednává o kontrolních opatřeních, v nichž připadá velmi důležitá role již zmíněnému Stálému centrálnímu komitétu.

Kapitola šestá a sedmá obsahuje různá ustanovení povahy administrativní i všeobecné.

Limitační konvenci podepsalo do 30.7.1931 celkem 36 států, mezi nimi i Československo.



Odraz mezinárodních úmluv v oblasti omamných jedů z let 1900-1938 v Československých zákonech


Zákon z roku 1923

Třebaže se ČSR stala smluvní stranou Haagské úmluvy v roce 1922, zákon o provádění Mezinárodní opiové konvence byl vydán 29.5.1923 a prováděcí vládní nařízení k němu 29.5. a 18.6.1925, tedy o více než dva roky později. Podle tohoto zákona byl dozor nad výrobou, dovozem, prodejem, distribucí a vývozem omamných látek svěřen úředním lékařům politických úřadů prvé instance, respektive ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Československý trestní řád definoval nelegální obchod s drogami pouze jako přestupek a podle toho jej i trestal. Postup zahrnoval peněžité pokuty až do výše 20000 Kč, v případě nedobytnosti mohla být pokuta změněna v trest odnětí svobody až do 3 měsíců. tzto nízké sazby v praxi neumožńovaly postih překupníků a distributorů drog.


Opiový zákon z roku 1938

Předválečná právní úprava boje proti zneužívání omamných látek byla završena až opiovým zákonem č. 29/1938 Sb. Tím, že jím bylo finalizováno zavádění mezinárodních úmluv do československého právního řádu a definována vnitřní protidrogová politika, získal tento zákon značný význam.



Mezinárodní úmluvy v oblasti omamných jedů a psychotropních látek v letech látek v letech 1945-1938



Protokol ( 1946 )

Tento protokol byl podepsán dne 11.12.1946 v Lake Success, v platnost vstoupil 10.10.1947. jeho cílem bylo převést funkce kontroly omamných látek do působnosti Organizace spojených národů, zároveň byla vytvořena Komise OSN pro omamné látky. Československo přistoupilo k protokolu 28.9.1949.

Po značném rozšíření zneužívání drog v období po skončení druhé světové války byla koordinace bojes drogami svěřena Narkotické komisi OSN ( Division of narcotics ). Je právě zásluhou této komise, že dala popud ke vzniku dalších úmluv.



Jednotná úmluva o omamných látkách ( 1961 )

Úmluva byla sjednána a podepsána dne 31.3.1961 v New Yorku. V platnost vstoupila 13.12.1964. Jejím cílem bylo sjednotit všechny dříve podepsané mezinárodní úmluvy z této oblasti, protože systém kontroly se stal již natolik komplikovaným a nepřehledným, že bylo třeba zaměřit se zvláště na:

1. Kontrolu pěstování rostlin, které slouží jako suroviny pro získávání omamných látek.

2. Vytvoření podmínek pro vzbudování orgánů provádějících ustanovení Úmluvy.

3. Omezení výroby omamných látek pouze na množství používaná pro léčebné a omezené vědecké účely.

Úmluva zakazovala kouření a požívání opia, žvýkání kokových listů a používání konopí k jiným než léčebným účelům. Byla však stanovena přechodná doba na překonání obtíží spojených s opustěním těchto zastaralých praktik v některých zemích. Tato doba byla 15-25 let, nejpozději do 31.12.1989.

Úmluva byla jménem ČSSR podepsána 31.7.1961 s výhradami k několika článkům. Vláda ČSSR připojila souhlas k Úmluvě 13.9.1961 a prezident Čssr je ratifikoval 23.11.1963 s výhradami učiněnými při podpisu Úmluvy.



Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách ( 1972 )

Protokol ze dne 25.3.1972, podepsaný ve Vídni v témže roce, vstoupil v platnost 8.8.1975. posílil úlohu Mezinárodního úřadu pro konrolu omamných látek. Náš stát ho ratifikoval v roce 1988.



Úmluva o psychotropních látkách

V reakci na nárůst zneužívání psychofarmak koncem 60. let dopotučily shodně Světová zdravotnická organizace ( WHO ) a Komise oSN pro omamné látky, aby vlády jednotlivých států přijaly příslušná právní a administrativní opatření pro jejich kontrolu, která by reagoval na aktuální problémy související s rozšiřováním těchto látek, jež nepodléhají mezinárodní kontrole podle Jedotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961.

Na pdkladě návrhů Komise OSN pro omamné látky byla ve spolupráci s WHO připravena Úmluva o psychotropních látkách ze dne 21.2.1971, podepsána byla v témže roce ve Vídni, v platnost vstuopila 16.8.1976.




Domácí legislativa po roce 1945



Zákony proti alkoholismu

V zákoně č. 87/1948 Sb. O potírání alkoholismu se zdůrazňovalo, že pod potíráním alkoholismu se rozumějí všechna potřebná opatření a nařízení směřující k ochraně lidského zdraví před následky alkoholismu.

Zákon č. 120/1961 Sb. O boji proti alkoholismu, který nahradil zákon z roku 1948, zatím neobsahoval žádná ustanovení proti nealkoholovým toxikomaniím. tento nedostatek odstranil až zákon ČNR č. 37/1989 Sb. O ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.



Seznamy drog

Státní ohled nad obchodem a distribucí drog navazoval na předválečný zákon č. 29/1938 Sb. a č. 137/1938 Sb. Zákony a nařízení byly ovšem v souladu s modernizací a reorganizací metod výroby a distribuce drog.

Dne 16.6.1953 vydalo ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy vyhlášku č. 283/1953 místním národním výborům, která stanovila a upravovala předcházející nařízení týkající se zacházení s drogami.

Tato vyhláška obsahovala seznam drog a preparátů, které podléhaly dozoru, a rovněž podmínky, za jakých mají být drogy skladovány. Dále určovala pravidla zacházení s drogami pro výrobce a distributory, laboratoře, preventivní a léčebná zařízení, výzkumné a vědecké ústavy, dovozní a vývozní podniky. Zaváděla rovněž pravidla balení a značení těchto látek, jejich povinnou registraci a dále určovala detailní systém jejich nákupu, zpracování a prodeje.

Po přijetí Jednotné úmluvy o omamných látkách v roce 1961 došlo také u nás k zavedení kontroly, evidence i trestů odpovídajících přijatému mezinárodnímu standardu. Československá právní úprava zacházení s omamnými látkami vycházela ze zákona č.20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu. Ten v paragrafu 82 zmocňuje vládu k vydání předpisu o jedech a látkách škodlivých zdraví. V souladu s tímto zmocněním vydala vláda ČSSR vládní nařízení č.56/1967 Sb. O jedech a jiných látkách škodlivých zdraví, jímž bylo nahrazeno zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č.23/1955 Sb.

Podrobnější úpravu pak obsahovala vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se realizovalo vládní nařízení. V příloze č. 3 k této vyhlášce byl obsažen seznam omamných látek. Tato vyhláška a vládní nařízení bylu v roce 1988 zrušeny nařízením vlády ČSR č. 192/1988 Sb. o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví. to vstoupilo v platnost dne 1.1.1989.


Od 1.1.1999 je v platnosti zákon č. 167/1998 Sb. O návykových látkách.

Tento zákon upravuje:
- zacházaní s návykovými látkami, s přípravky obsahujícími návykové látky ( dále jen přípravky ), s některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování návykových látek ( dále jen prekurzory ) a zacházení s pomocnými látkami, jejich vývoz, dovoz a trnzitní operace s nimi.
- pěstování máku, konopí, a koky a vývoz a dovoz makoviny.

Pro účely tohoto zákona se rozumí:
- návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1-7 tohoto zákona.
- přípravkem roztok nebo směs v jakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více návykových látek.
- prekurzorem látka uvedená v příloze č.9 tohoto zákona, jakož iroztok nebo směs vjakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více látek uvedené v této příloze, kromě látek uvedených v paragrafu 1 odst. 2 tohoto zákona.
- pomocnou látkou látka uvedená v příloze č.10 tohoto zákona.
- makovinou všechny nadzemní části ( kromě semen ) máku setého ( Papaver somniferum ), jakož i jejich drť.
- konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny rodu konopí ( Cannabis ) nebo nadzemní část rostliny, jejíž součástí je vrcholík.



Trestní zákon

Trestně právní ochrana společnosti na úseku zacházení s drogami byla garantována základními ustanovením § 197 a § 198 o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů v přijatém trestním zákoně č. 86/1950 Sb.

trestného činu se podle § 197 trestního zákona z roku 1950 dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opatří nebo přechovává omamné prostředky nebo jedy. trestného činu podle § 198 trestního zákona z roku 1950 se dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů.

Ochrana společnosti v boji s drogami se odrazila i v novém trestním zákoně č. 140/1961 Sb., který nabyl účinnosti 1.1.1961. Základní ustanovení o nedovolené výrobě a držení omamných prostředků a jedů byla obsažena v §187 a 188.

V současné době je drogová kriminalita postihována podle zákona č. 112/1998 Sb., jeho účinnost byla stanovena od 1.1.1999. Zásadní změnou,kterou přinesla novelizace, je trestnost držení drogy pro vlastní potřebu. Zůstala však zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. užívání, pokud není osoba k užívání nucena osobou druhou.

Novelou byly rovněž podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy. Vybrané skutkové podstaty byly zařazeny mezi trestné činy, na které se vztahuje oznamovací povinnost ( § 168 tr. zákona ), nebo trestnost jejich nepřekažení ( § 167 tr. zákona ).


I. nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů
(upravený text)

§ 187

1) kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na 1 rok až 5 let

2) odnětím svobody na 2 až 10 let bude pachatel potrestán
a. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu
b. spáchá-li takový čin vůči osobě mladší 18 let

3) odnětím svobody na 8 až 12 let bude pachatel potrestán
a. získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch
b. spáchá-li takový čin vůči osobě mladší 15 let
c. způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví

4) odnětím svobody na 10 až 15 let bude pachatel potrestán,
a. způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt
b. získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu
c. spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech

§ 187a

1) kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta nebo peněžitým trestem

2) odnětím svobody na 1 rok až 5 let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu

§ 188

1) kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na 1rok až 5 let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci

2) odnětím svobody na 2 léta až 10 let bude pachatel potrestán
a. spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu
b. spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než 18 let
c. získá-li takovým činem značný prospěch


II. šíření toxikomanie

§ 188a

1) kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem

2) odnětím svobody na 1 rok až 5 let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než 18 let


III. přestupkový zákon

§ 30

1) přestupku se dopustí, kdo
a. prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší 18 let nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek
b. neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol
c. se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek
d. úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu e. úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj
f. umožňuje neoprávněně požívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný
g. požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek
h. po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g), ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g)
i. při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví
j. neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku


2) za přestupek podle odstavce 1
a. písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč,
b. písm. e) až g) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců,
c. písm. h) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku,
d. písm. ch) a i) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let
e. písm. j) pokutu do 15 000 Kč.

Alkohol

Tabák

Cannabinoidy

Stimuláty

Halucinogeny

Narkotika

Rozpouštědla

Odborný slovník

Slangový slovník