Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje
se zřetelem na speciální vzdělávání a poradenský systém

Podpora speciálního vzdělávání
Sektor speciálního školství na území Jihomoravského kraje zastupují všechny typy a druhy speciálních škol, předškolních zařízení a speciálních středních škol. Školy poskytují vzdělávání a výchovu dětem a žákům smyslově, tělesně, řečově, mentálně, kombinovaně postiženým a zdravotně oslabeným a dětem a žákům z nepodnětného prostředí.

Kvalita vzdělávání a výchovy dětí a žáků ve speciálních školách a školských zařízeních je determinována nejen možností zajistit vhodné personální, materiální a další podmínky vzhledem ke specifickým vzdělávacím potřebám a očekáváním vzdělávaných, ale i schopností zprostředkovat příležitosti a možnost kontaktu s běžnou populací vrstevníků. Výchova a vzdělávání dětí a žáků s handicapem musí být respektována stejně tak jako výchova a vzdělávání zdravé populace. Je třeba i nadále vytvářet podmínky pro realizaci systému vzdělávání, který umožňuje individuální integraci dětí se specifickými vzdělávacími potřebami. Integrační proces bychom měli chápat v co nejširším slova smyslu a v celospolečenském kontextu. Neměl by se týkat postiženého pouze v období školní docházky, ale měl by pokračovat vytvářením dalších možností, např. chráněného bydlení, chráněných dílen atd. Současně je ale třeba podpořit a dále rozvíjet systém speciálního školství pro tu část populace, která integrace není schopná.

Demografický vývoj v ČR směřuje k dlouhodobému poklesu počtu narozených dětí. Tento trend se však neprojeví ve speciálním školství tak výrazně. Naopak dochází k nárůstu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejde o nárůst dětí s typickými zdravotními postiženími, ale zvyšují se počty dětí s neurologickou či psychiatrickou diagnózou, dětí hyperaktivních, přibývá dětí s poruchami chování a nově k nim musíme přiřadit i děti drogově závislé a děti drogově závislých rodičů. Zaznamenáváme negativní dopady současné krize rodiny, ale také negativa u dětí ze sociálně nepodnětného rodinného prostředí. Důsledkem tohoto stavu je stále větší procento dětí, které mají s absolvováním základní školy výraznější problémy a stávají se potenciálními klienty speciálního školství.

Východiska a cíle změn
Ve speciálním školství se projevuje poměrně vysoká různorodost ve zřizovatelských pravomocích. V kraji působí celkem 78 speciálních škol a školských zařízení. U 61 z nich je zřizovatelem Jihomoravský kraj, 8 zařízení spadá pod zřizovatele MŠMT ČR, 5 zařízení zřizuje obec a 4 zařízení jsou soukromá. Pod jedním ředitelstvím se většinou slučuje více typů škol a zařízení (např. MŠ, ZŠ, ZvŠ, PŠ, internát a SPC).

Současným zřizovatelem rozhodujícího počtu speciálních škol je kraj. Průměrný počet žáků na jedno ředitelství je 97,4. Z celkového počtu 6820 žáků ve speciálních školách všech zřizovatelů vykázaných v roce 2001 bylo nejvíce žáků s diagnostikovaným různě těžkým mentálním postižením (3700). Žáků s ostatními druhy postižení bylo ve speciálních školách vykázáno výrazně méně – například sluchově postižených žáků bylo v roce 2001 vykázáno 228, zrakově postižených žáků bylo vykázáno rovněž 228, s vadami řeči 258, tělesně postižených 460 a 662 žáků s více vadami. V systému speciálních škol však bylo evidováno i 871 žáků ve školách při zdravotnických zařízeních. Ve speciálních školách bylo v roce 2001 vykázáno i 189 žáků bez diagnostikovaného zdravotního postižení.

Při dvanácti speciálních školách, z nichž 9 je zřízených krajem, existují speciálně pedagogická centra (SPC). Účelem těchto institucí je poskytování odborně zaměřeného poradenství, metodické pomoci, případně zajišťování zápůjček speciálních vzdělávacích pomůcek. SPC poskytují vysoce specializovanou péči zdravotně postiženým. V kraji je zřízeno 11 speciálních škol při zdravotnických zařízeních. V mateřských školách bylo v průměru 279 dětí, v základních školách 622 žáků. Je zřejmé, že zejména tyto MŠ finančně podporované z prostředků určených na vzdělávání plní funkci výchovnou a vzdělávací, ale poskytují také sociální péči, která by měla být hrazena i z jiných zdrojů.

V oblasti středního speciálního školství v Jihomoravském kraji nejsou speciální střední školy, odborná učiliště a praktické školy rozloženy rovnoměrně. Nejvíce speciálních středních škol je v Brně-městě. V okrese Brno-venkov není žádná samostatná speciální střední škola, odborné učiliště ani praktická škola, v ostatních okresech jsou pouze praktické školy nebo odborná učiliště, která jsou často součástí středních odborných učilišť nebo výchovných ústavů pro mládež zřizovaných MŠMT ČR. Pod jedním ředitelstvím je opět sdruženo více součástí.

Vlivem integračních trendů narůstá ve speciálním školství počet dětí s těžkým a kombinovaným postižením. V oblasti vzdělávání tělesně postižených je také třeba dořešit mezirezortní součinnost (MPSV, MZ, MŠMT). V souladu s umožněním přístupu co největšímu počtu dětí ke vzdělání dochází k nárůstu dětí v pomocných třídách a školách. Vzdělání se tak dostává dětem, které byly dříve osvobozovány od povinné školní docházky. Přibývá dětí s poruchou imunity, těžkou alergií, diabetem, psychiatrickými diagnózami, poruchami chování, dětí těžce hyperaktivních a dětí s LMD. Chybí zařízení, která by tuto problematiku řešila. Uspokojivě není dosud dořešena problematika dětí a žáků s autismem.

Integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami lze podporovat pouze za předpokladu zabezpečení všech materiálních a personálních podmínek a velké spolupráce ze strany rodičů postiženého dítěte. Zkušenosti ukazují, že integrační proces probíhá desítky let, proto je nezbytná důkladná příprava jednotlivých kroků v daném časovém horizontu a s výhledem do budoucna. Není možné zapomínat na finanční náročnost – bezbariérové školy, kompenzační pomůcky, nižší počty žáků ve třídách, aprobace učitelů, asistenti učitele, pomocní vychovatelé apod. Současný způsob financování rozlišuje výši dotace podle toho, zda je dítě nebo žák vzděláván ve speciální škole, nebo je integrován ve škole běžné. Řešením může být návrh takového normativního modelu financování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, který nebude rozlišovat, ve kterém typu školy se žák vzdělává.

Cílem změn zásad financování je podpora integrace, a to ve všech případech, kdy je s ohledem na charakter postižení a možnost zajistit příslušné podmínky vzdělávání v běžné škole příslušného stupně možná a vhodná.

Cílem optimalizace sektoru speciálního školství zřizovaného krajem je:

Základní principy a kroky řešení
Zejména žáky s lehčím handicapem plnící povinnou školní docházku, u nichž je integrace vhodná a je podporovaná i přáním rodičů, integrovat na základě jednání se zřizovateli a řediteli základních škol do soustavy běžných ZŠ. A to buď individuálně (integrace jednotlivých žáků), nebo v nezbytných případech jako integraci na úrovni zřízení zvláštních nebo speciálních tříd v rámci běžné základní školy, případně dočasné zřízení odloučených pracovišť ZŠ. Podobně usilovat i o integraci části žáků po splnění povinné školní docházky.

K úspěšnému a racionálnímu řešení situace v oblasti zajišťování vzdělávání pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami je však nutné v předstihu rozhodnout zejména o následujících opatřeních:

Před rozhodnutím o optimalizaci sektoru speciálních škol provést posouzení stavu a potřeb institučně specializovaného vzdělávání - to by mělo sestávat zejména z následujících oblastí: Dle očekávaných potřeb navrhnout konkrétní opatření k rozvoji podmínek pro vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (pro období 2 – 5ti let). Ty musí být vytvořeny ve spolupráci s odborníky z praxe. Na jejich základě je potřeba jasně stanovit: Podpora a rozvoj systému výchovného poradenství
Poradenské služby včetně speciálně pedagogických jsou odborné služby dětem, rodičům a pedagogickým pracovníkům poskytované subjekty systému výchovného poradenství k optimálnímu zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu, osobnostního rozvoje žáků a k řešení obtíží ve školní práci, výchově a vývoji dětí a žáků.

 Poradenské služby poskytují :

Poradenské služby při výchově a vzdělávání dětí a žáků jsou poskytovány dětem a žákům do ukončení středního vzdělávání, vyššího odborného vzdělávání, jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům základních škol, speciálních škol, středních a vyšších škol a předškolních a školských zařízení. Služby jsou poskytovány jejich zákonným zástupcům, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům předškolních a školských zařízení. Přispívají k vytváření podmínek pro zdravý psychický a sociální vývoj dětí a žáků a k rozvoji jejich osobnosti v procesu výchovy a vzdělávání, k uplatňování a rozvíjení schopností a zájmů žáků, k volbě jejich vzdělávací cesty nebo povolání, k jejich přípravě na život ve společnosti a k prevenci výchovných a výukových obtíží, negativních jevů a dalších problémů ve výchově a vzdělávání žáků ve škole a v rodině, resp. v zařízeních, která rodinu nahrazují. Systém poskytování poradenských služeb  pro volbu školy a povolání je nutné podpořit a rozšířit poskytování informačních služeb (o vzdělávací nabídce, možnostech studijního i profesního uplatnění, o kvalitě a dalších důležitých aspektech volby školy a oboru vzdělávání), diagnostické služby (ověřování osobnostních, intelektuálních a studijních předpokladů pro volbu školy a povolání), poradenské služby v oblasti volby školy a povolání. K efektivitě systému je třeba zajištění provázanosti služeb, koordinace a zpřehlednění vůči potřebám klientů. V oblasti informačních služeb je nutné zvýšit důraz na jejich zpřístupnění a propojení na informace o situaci na pracovním trhu se všemi typy služeb v resortu školství.

Při poskytování poradenských služeb je věnována zvláštní pozornost dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kterými jsou především děti a žáci s mentálním postižením, tělesným postižením, smyslovým postižením a zdravotním oslabením, děti a žáci s narušením komunikačních schopností a děti a žáci s vývojovými poruchami učení a chování, děti ze znevýhodněného prostředí, děti a žáci z národnostních menšin a etnických skupin a děti a žáci mimořádně nadaní a talentovaní. Poradenské služby jsou realizovány činnostmi diagnostickými, intervenčními, preventivními, konzultačními, metodickými a informačními.

Služby pedagogicko-psychologického poradenství (zejména diagnostika, specifikace vzdělávacích potřeb nebo podpora škol při zajišťování vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami), jsou zajišťovány odbornými pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center a středisek výchovné péče.

Limitujícím faktorem účelného rozvoje funkcí systému výchovného poradenství je zejména okolnost, že způsob organizace, řízení i financování byl koncipován pro podmínky platné před reformou veřejné správy.

Východiska a cíle změn

Pedagogicko-psychologické poradny
Činnost těchto poradenských zařízení je v rámci platné legislativy zaměřena zejména na:

§         příčin poruch učení,

§         příčin poruch chování,

§         příčin dalších problémů ve vývoji osobnosti, výchově a vzdělávání dětí a mládeže,

§         individuálních předpokladů v souvislosti s profesní orientací žáků;

§         rozvoj osobnosti, sebepoznání a rozvoj prosociálních forem chování dětí a mládeže,

§         prevenci školní neúspěšnosti a negativních jevů v sociálním vývoji dětí a mládeže,

§         nápravu poruch učení a chování,

§         na vyjasňování osobních perspektiv dětí a mládeže;

Poradenské služby v Jihomoravském kraji poskytuje 9 PPP, z nichž osm je zřizováno JMK a jedna poradna je zřizovaná soukromým zřizovatelem. Přestože jsou nyní PPP ve většině případů zřizovány krajem, jsou do jisté míry i operativně metodicky řízeny z úrovně centra (zejména prostřednictvím příslušného odboru MŠMT a ministerstvem přímo řízeného Institutu pedagogicko-psychologického poradenství). Svými výstupy však PPP mohou významně ovlivňovat jak podmínky pro organizaci sítě škol na území kraje, tak nepřímo financování škol zřizovaných krajem nebo obcemi.

Vedle zajišťování vlastního pedagogicko-psychologického poradenství dětem, rodičům a školám a zajišťování úkonů v přímé spojitosti s výkonem státní správy (participace na vypracovávání podkladů pro rozhodnutí o speciálních vzdělávacích potřebách dětí, proto i odlišném nároku na finanční zajištění vzdělávání takového dítěte), vykonávají PPP v rámci hlavní činnosti (hrazené z prostředků státního rozpočtu, poskytovaných prostřednictvím kraje) i aktivity terapeutické, metodické, publikační, osvětové a další.

Činnost PPP je finančně zajišťována normativně, tj. podle počtu žáků v tak zvaném obvodu poradny. Ve skutečnosti se však jedná o víceméně nákladový způsob financování vzhledem k uznaným potřebám instituce. Stávající stav a současně neadresný způsob financování PPP proto jen obtížně umožňuje rozlišit účel investovaných prostředků a hodnotit efektivnost působení konkrétní PPP.

Personálně i odbornou kvalifikací se jednotlivé poradny mírně odlišují. Rovněž výkony jednotlivých PPP zřizovaných krajem měřeno počtem klientů nebo vykázaných činností, případně přepočtu podobných výkonů na tak zvaného přepočteného pracovníka poradny, jsou především nevhodnou metodikou statistického výkaznictví (UIV Praha) velmi nevyrovnané.http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/os/dz/DZ3.htm#_ftn21 Podobně (co do počtu nebo zaměření) různorodá je i ostatní popularizační, metodická, koordinační, publikační a další vykazovaná činnost poraden.

Přestože PPP vykonávají kvalitně a jinak obtížně zajistitelnou činnost, je obecně možné konstatovat, že současný charakter organizace a financování jednotlivých samostatných institucí PPP plnohodnotně neodpovídá podmínkám a potřebám nárůstu požadavků na poradenské služby poskytované PPP.

Speciálně pedagogické centrum
Speciálně pedagogická centra se zaměřují na poradenskou činnost pro děti a mladistvé s jedním typem postižení, případně na děti s více vadami, kde dominuje typ postižení, pro které bylo SPC zřízeno, od nejranějšího věku, až do doby ukončení školní docházky, podle potřeby i pro postižené jedince vyšších věkových kategorií.

Těžiště služeb poskytovaných SPC spočívá v systematické speciálně pedagogické a psychoterapeutické práci s dětmi. Služby mají komplexní charakter. Komplexnost péče je zajišťována týmem odborníků, kapacita SPC je však limitována počtem pracovníků a jejich úvazky. Vzhledem k nárůstu integrací a dokrytí péče v místech, kde SPC zřízeno nebylo, předpokládáme personální posílení SPC, jinak by se nedostatek odborných pracovníků stal limitujícím faktorem.

Činnosti a služby SPC :

Stěžejním úkolem SPC je pravidelná a dlouhodobá přímá práce s dítětem i s jeho rodiči, zajišťující reedukaci, kompenzaci a další formy speciálně pedagogické péče poskytované buď ambulantně v centru, návštěvami ve škole (ÚSP, DD) nebo v rodině dítěte.

 V Jihomoravském kraji poskytuje speciálně pedagogickou péči celkem 12 speciálně pedagogických center, které jsou zřízeny při školách různých zřizovatelů. Kromě Jihomoravského kraje, který zřizuje 9 SPC při školách, 2 zřizuje MŠMT ČR a 1 soukromý zřizovatel.

Středisko výchovné péče
Od roku 1997 jsou zařazena do nového systému pedagogicko-psychologického poradenství. Úzce spolupracují se školami, středisky sociální prevence, pedagogicko-psychologickými poradnami, speciálně pedagogickými centry, referáty sociálních věcí a jinými odbornými institucemi.

Cílem činnosti středisek je zejména:

Naplňování uvedených cílů dosahují střediska zejména činností diagnostickou, poradenskou, psychoterapeutickou, výchovnou a vzdělávací. Tyto činnosti jsou zajišťovány jednak formou ambulantní péče, jednak péče internátní. Pobyt ve středisku je dobrovolný. Poskytuje ambulantní služby klientům ve věku 6-18 let, podle místních podmínek nebo speciálního zaměření mohou být služby pouze pro určitou věkovou kategorii. Pokud funguje jako internátní zařízení, zpravidla zajišťuje pro klienty maximálně dvouměsíční pobyt. Během péče o klienta je mu zajištěno vzdělávání.

Současné snahy směřují k zachycení prvních problémů v psychickém vývoji jedince, aby se mohlo předejít závažnějším poruchám, jakými jsou kriminalita, toxikomanie apod. Středisko poskytuje okamžitou pomoc v naléhavých případech jako jsou krizové situace dítěte, selhání rodičovské péče, útěky z domu apod.

V Jihomoravském kraji působí 2 střediska výchovné péče zřízená při Dětském diagnostickém ústavu a při Diagnostickém ústavu pro mládež, jejichž zřizovatelem je MŠMT ČR, 1 zřizuje občanské sdružení.

Poradenští pracovníci na školách
Poradenskými pracovníky na školách jsou v současné době výchovný poradce a školní metodik prevence, ojediněle školní psycholog a školní speciální pedagog. Funkci výchovného poradce vykonává učitel, který má předepsané kvalifikační studium výchovného poradenství. Kvalifikační předpoklady školního metodika prevence nejsou přesně stanoveny. Náplň jejich činnosti určují příslušné vyhlášky a metodické pokyny. Kvalifikační předpoklady školního psychologa a školního speciálního pedagoga určuje metodický pokyn.

Ve střednědobém výhledu se počítá s vytvořením školních poradenských pracovišť, která by kromě výchovného poradce a metodika prevence nově zahrnovala i funkci školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga (podle potřeb školy). V oblasti speciálního školství bude třeba tuto myšlenku ještě blíže specifikovat. Výhledově se počítá s jedním pracovníkem na 600 žáků, což by na speciálních školách bylo problémem, neboť ty mají počty žáků podstatně menší, ale zároveň není účelné zaměstnávat tyto pracovníky v menších než polovičních úvazcích.

Mezi největší problémy poradenského systému patří :

Priority rozvoje systému výchovného poradenství
Cílem je zejména zefektivnění organizace poskytovaných poradenských služeb. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a významu pedagogicko-psychologického poradenství a struktuře subjektů poskytujících poradenské služby by mohly změny systému pedagogicko-psychologického poradenství postihnout zejména následující aspekty :  Oblasti změn ve výchovném poradenství Na rozdíl od změn vyplývajících z optimalizačních záměrů, které nemohou žádným rozhodujícím způsobem negativně ovlivnit dostupnost, dostatečnost nebo kvalitu poskytovaných služeb, zavedení principiálně odlišného modelu financování, souvisejícího mimo jiné i s uvažovanými změnami funkcí a zajišťovaných činností poradenských subjektů, pokud by nebylo provedeno po důkladných analýzách a postupnými kroky, by takové nežádoucí dopady mít mohlo.

Před jejich realizací je proto nezbytné provést detailní a na konkrétních datech provedená šetření příležitostí a rizik navrhovaných opatření, výsledky oponovat odbornou veřejností včetně klíčových autorit poradenského systému a program realizace navrhovaných opatření následně navrhnout tak, aby byla minimalizována rizika nevratných negativních důsledků.

Rozvojový program

Cíle programu : Nezbytná spolupráce: školy, pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče, úřady práce, státní i nestátní subjekty podílející se na výše uvedené problematice.

Literatura :

http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/os/dz/DZ3.htm#_ftn21

back_to_content

Archivovana verze z webu KSpecPed PdF