Doprovod a poradenství na přechodu mezi školou a povoláním v Rakousku
Lucie Procházková

Přechod ze školy do pracovního života představuje pro mnohé lidi významnou změnu v jejich životě. Je třeba mnohé promyslet, naplánovat a rozhodnout, ale také překonat. Není vždy jednoduché se správně rozhodnout a prosadit své představy a přání. Mnohem těžší však je, když to neumožňují rámcové podmínky.

Pro jedince s postižením je stále těžší, zvládnout vstup popř. opětovný vstup do profesního života bez doprovodné pomoci (srov. Hovorka 2001). Pokud se však mají lidé s postiženími plně integrovat do společnosti, a to do všech oblastí života, pak k tomu bezpochyby patří i oblast pracovní.

Práce představuje velmi významný základní kámen k sociálnímu uznání a k možnosti, vést sebeurčující, rovnoprávný život ve společnosti (srov. Sigot 2001, s.7). Je proto důležité, aby tu byl i po škole, při přechodu ze školy do povolání, popř. při hledání vhodného pracovního místa někdo, kdo poradí, doprovodí nebo pomůže a kdo přispěje k tomu, aby se zlepšily šance obzvláště mladých lidí s postižením k plnému začlenění do společnosti.

Clearing
V rámci tzv. “Behindertenmilliarde” (viz níže) - Iniciativa rakouské spolkové vlády k zam?stnanosti, ze které jsou financovány četné podpůrné nabídky pro postižené jedince - byly vytvořeny různé možnosti podpory pro mladé lidi s postižením. Clearing je jednou z nich.

Clearing je službou, která má za cíl: naznačit postiženým mladým lidem jejich perspektivy vzhledem k jejich budoucímu profesnímu životu a připravit rozhodující podklady pro další reálné kroky, které by mířili k integraci do pracovního života.

Úkolem clearingu je stanovit v posledním příp. v předposledním školním roce předpoklady, sklony a schopnosti postiženého mladého člověka a poskytnout pomoc ve formě informací, poradenství, péče a doprovodu. Provádí se analýza silných a slabých stránek a zjišťuje se, jestli tento mladý člověk nepotřebuje dohnat určité nedostatky ze školy. Poté se vytváří vývojový plán.

Důležité jsou kontakty ke všem relevantním osobám, které dotyčného mladého člověka znají (rodiče, učitelé, pečovatelé a další - za účelem lepšího přehledu a čitelnosti jsou v textu použita pouze mužská označení, samozřejmě to zahrnuje i ženskou populaci). Dále se navazují kontakty s různými relevantními institucemi, úřady a zařízeními (úřad práce, úřady mládeže, sociální úřady, magistráty, školy, zařízení s nabídkami pro mládež s postižením apod.), které jsou pro další integraci nezbytné.

Clearing se pokouší domluvit pro mladistvé různá poznávací praktika, aby si mohli vyzkoušet pracovní situaci ve “skutečném životě”.

Na závěr se všechny výsledky shrnou a vytváří se individuální plán kariéry, ze kterého vyplývaji další kroky.

Clearing mohou využívat všichni mladiství s postižením příp. speciálně vzdělávacími potřebami mezi 13. a dokončeným 24. rokem, kteří musí při začleňování do pracovního života počítat se zváštními těžkostmi.

Clearing byl v roce 2001 zřízen v několika rakouských spolkových zemích jako doplňující opatření ke strukturám, které již existovaly. Mezitim se toto opatření rozšířilo v různých formách do celého Rakouska, kde jeho realizaci zajišťují různé organizace (Charita, Lebenshilfe, Behindertenhilfe, Pro mente apod.).

Pracovní asistence
Pracovní asistence je nástrojem aktivní politiky pracovního trhu a svou prací je pověřena Spolkovým sociálním úřadem (BSB). Má dva hlavní cíle: získání a udržení pracovních míst pro postižené jedince.

Pracovní asistenti poskytují pomoc a poradenství nejen postiženým jedincům samotným, ale jsou svými odbornými vědomostmi k dispozici i zaměstnavatelům a mají pomáhat odbourávat veškeré předsudky zaměstnavatelů, obzvláště vzhledem k postiženým lidem” (srov. Ernst/Haller 2000, s.73).

Pracovní asistenti podporují postiženého člověka při hledání vhodného pracovního místa, předtím ale také při osvojování dovedností příp. při ujasňování vlastních potřeb. Mají a vyhledávají kontakty na zaměstnavatele, pokoušejí se oslovit veřejnost a podpořit spolupráci. Pomáhají při vyjasňování všech problémů, které by mohly vést k (předčasnému) ukončení pracovního poměru. K poradenské činnosti patří také objasňování finanční pomoci a individuálních situací.

V průběhu doby se ukázalo, že pracovní asistence vyžaduje schopnosti a dovednosti v mnoha oblastech. Týmy musí mít tedy široký přehled v oblasti psychologie, sociální práce a sociálního pojištění, práce na veřejnosti, v oblasti pracovního trhu a práva, v provozu podniku atd.

Job Coaching
I Job Coaching patří k opatřením, která mají podpořit jedince s postižením při integraci do zaměstnání.

Pojem Job Coaching označuje všechna opatření, která slouží k zapracování popř. k zaškolení zaměstnance přímo na pracovišti. Tato podpora přichází tedy po škole v době, kdy existuje pracovní dohoda s firmou či podnikem. Tzv. “job coaches” mohou doprovázet i při praxích. Je možné je tedy brát jako doplněk pracovní asistence.

Úkolem “job coachů” je objasnit s vedením firmy konkrétní činnosti nového pracovníka a toho pak přímo na pracovišti zaškolit. Pracovní úkony se nacvičují krok za krokem, aby mohly být poté vykonávány k plné spokojenosti vedení. Intenzita doprovodu závisí na přání zaměstnance a zaměstnavatele a na stupni postižení. Výhodou pro podnik: nemusí na zaškolování nových pracovníků uvolňovat další pracovníky - to převezme “job coach”.

Úkoly “job coachů” lze rozdělit do tří skupin :

Homer

“Pracovat pro mě znamená dýchat,

a když nemohu pracovat,

nemohu dýchat.”

(Pablo Picasso)

Tento úvodní, velmi vhodně zvolený citát mluví za vše. Jde o práci a o důležitost práce v lidském životě. U lidí, kterým není umožněno pracovat, to může mít dopad a následky na celý život. Především pak pro lidi, kteří jsou už předem znevýhodňováni, jako například lidé s postižením.

Homer je cena, která se v Horních Rakousích od roku 2001 uděluje za inovativní přístup k integraci lidí s postižením do pracovního života. Existuje mnoho podniků, které se angažují v oblasti pracovní integrace a které by mohly být příkladem pro ostatní. Cílem tohoto ocenění je vzbudit u lidí zájem o problematiku “integrace do pracovního života”, zabývat se jí a oceňovat ty podniky, které pracovní integraci lidí s postižením podporují a ukázat je jako příklad otevřené společnosti pro postižené jedince.

Existují různé kategorie (podle počtu pracovníků) a několik kritérií. Uvádí se například, jaká konkrétní opatření a změny musely být provedeny, aby bylo vytvořeno pracovní prostředí, které by odpovídalo potřebám postiženého člověka, druh činnosti či příprava pracovníků na spolupráci s postiženým kolegou.

Slavnostní předávání cen pak natáčí a vysílá rakouská televize (ORF).

Horní Rakousy a Štýrsko patří k těm rakouským spolkovým zemím, které jsou v oblasti integrace do pracovního života označovány za předjezdce. Mají vyšší procentuální podíl integrace s nízkou vyrovnávací taxou (částka, kterou musí zaměstnavatelé zaplatit, pokud nezaměstnávají žádné jedince s postižením).

Závěr
V oblasti pracovní rehabilitace či integrace do pracovního života se v Rakousku obzvláště v posledních letech mnohé udělalo. Každý rok probíhá spousta projektů, které se snaží podpořit jedince s postiženími na přechodu mezi školou a povoláním, ale i v jiných životních údobích. Bylo by potřeba, aby byly tyto snahy podporovány dlouhodobě a aby nezůstaly více či méně úspěšnými projekty, nýbrž aby “žily dál” i po ukončení projektu.

K tomu je ale potřeba, aby byly služby, kterém zde byly představeny, ale i všechny ostatní k dispozici všem, musí pokrývat celé území a nesmí být umístěné pouze ve velkých centrech, aby se k nim bylo možné dostat i při nedostatečné dopravní síti. Nedostatečná je však i informovanost zaměstnavatelů, ale i postižených jedinců a jejich rodin o možnostech podpory. Zvlášť důležitá je tedy spolupráce mezi institucemi, postiženými, rodiči, školou ale i hospodářstvím atd.

Na prvním místě musí být především snaha najít regulérní pracovní místo. Přiměřené zaplacení tzn. adekvátní mzda za vykonanou práci, pojištění, placená dovolená by měly být samozřejmostí. Všem lidem by mělo být umožněno navazovat sociální kontakty, účastnit se společných sociálních akcí atd. Člověk je tvor společenský, nikdo by tedy neměl být ať už z jakéhokoliv důvodu vylučován.

Vysvětlení pojmů

Clearing - podporuje mladistvé se speciálními vzdělávacími potřebami při vyjasňování možností profesního vývoje na přechodu mezi školou a povoláním.

Pracovní asistence (Arbeitsassistenz) - nabízí poradenství a podporu při hledání práce, při vstupu do zaměstnání stejně jako při krizových situacích a problémech na pracovišti. Pracovní asistenci mohou využívat jak (budoucí) zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé.

Job Coaching – “job coach” (také pracovní trenér) podporuje při navykání, příp. při problémech na pracovišti. Doprovází na pracoviště, do vzdělávacího zařízení nebo na praktikum.

“Miliarda pro postižené” (“Behindertenmilliarde”) - pracovní ofenzíva pro postižené jedince, kterou na základě těžké situace lidí s postižením na pracovním trhu v roce 2001 odstartovala rakouská spolková vláda. Jejím cílem je zlepšení situace postižených jedinců.

Cílovou skupinou této ofenzívy jsou především :

Vyrovnávací taxa (Ausgleichstaxe) - Podle zákona o zaměstnávání postižených jsou v zásadě všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají ve spolkové oblasti 25 a více zaměstnanců, povinni, na každých 25 zaměstnanců přijmout jednoho zvýhodněného postiženého člověka. Pokud tuto zaměstnávací povinnost nedodrží, jsou povinni zaplatit určitou částku - tzv. vyrovnávací taxu. Tato částka jde do fondu, který byl založen za účelem, aby vypomáhal při spolufinancování projektů ve prospěch postižených jedinců.

Literatura :

ERNST, K./HALLER, A. Behinderteneinstellungsgesetz (Gesetze und Kommentare 149).. Wien : Verlag des Österreichischen Gewerkschaftsbundes GmbH , 2000, S. 73

SIGOT, M. Zum Konzept der Arbeitsassistenz: Probleme und Perspektiven. In HOVORKA, H. Integration durch regionale Arbeitsassistenz in NÖ. Studie im Auftrag des Bundessozialamtes für Wien, NÖ und BGLD. (2000/2001). Endbericht. Wien : 2001.

SCHMID, T./HOVORKA, H. Acht Thesen zur Arbeitsassistenz. In HOVORKA, H. Integration durch regionale Arbeitsassistenz in NÖ. Studie im Auftrag des Bundessozialamtes für Wien, NÖ und BGLD. (2000/2001). Endbericht. Wien . 2001. www.wegweiser.bmsg.gv.at

Bundesministeriums für Soziale Sicherheit und Generation: www.bmsg.gv.at/bmsg/relaunch/behinderung/content/behindertenmilliarde.htm

Bundessozialamt. Hilfe und Beratung für Menschen mit Behinderung: www.basb.bmsg.gv.at

back_to_content

Archivovana verze z webu KSpecPed PdF