Zdravotně postižení absolventi TU v Liberci na trhu práce
Abstrakt

Libor Novosad

Technická univerzita v  Liberci, reprezentující dnes škálu humanitních, ekonomických, technických a uměleckých studijních programů realizovaných na šesti fakultách a jednom pracovišti celoživotního vzdělávání, již desátým rokem uskutečňuje program podpory zdravotně postižených studentů. Cílem je zpřístupnit vysokoškolské studium lidem s postižením a na principu partnerské podpory jim tak přibližovat individuální příležitosti k seberozvoji, seberealizaci a následnému pracovnímu uplatnění. Průměrně studuje na TUL 20 – 25 studentů s těžším tělesným, smyslovým nebo jiným zdravotním postižením ročně, z toho cca pěti studentům bývají poskytovány individuální služby osobní asistence. Nejčastěji studovanými jsou pedagogické a ekonomické obory, absolutně nejvyužívanějším je kombinovaný bakalářský studijní program sociální práce, na který se dále podrobněji zaměříme. Z hlediska pedagogicko-metodické podpory studentů s postižením je s ohledem na specifika každého studenta uplatňován individuální přístup – tedy nikoli snižování požadavků na vědomosti a plnění studijních povinností, ale přiblížení formy a harmonogramu výuky, samostudia i zkoušení možnostem a nadání každého studenta s postižením.

Práce je předpokladem seberealizace, jíž rozumíme rozvíjení a soustavné využívání nadání a schopností individua, tedy uplatnění přirozených i utvářených dispozic jedince k  určité smysluplné, cílevědomé činnosti či sociální aktivitě. nemůže-li se člověk realizovat, uplatnit své dovednosti a vědomosti, podílet se na své soběstačnosti a nemá možnost se při práci setkávat s jinými lidmi, ztrácí motivaci k práci na sobě, k překonávání překážek, ke vzdělávání a profesní přípravě nebo k odbornému růstu (5). Proto za mimořádně pozitivní považujeme fakt, že se 97 % zdravotně postižených absolventů tu v Liberci běžně uplatní v praxi na trhu práce. Již v 80. letech “západní” ekonomové stanovili míru návratnosti investic do pracovního výcviku a vzdělávání handicapovaných na devět ku jedné (1), což v praktické rovině znamená, že se z občana, závislého na sociálních dávkách, stává občan více či méně nezávislý, mající již plný nebo částečný statut daňového poplatníka, tedy toho, kdo nejen z veřejných financí v oprávněných situacích čerpá, ale především do nich odvádí příspěvky.

Z výzkumného šetření vyplynulo, že z hlediska motivace přistupují lidé s postižením k VŠ studiu jako k :

V praxi se potvrzuje, že se v motivaci postižených k VŠ studiu manifestují kombinace výše uvedených i dalších přístupů či postojů (např. snaha nepromarnit dosavadní vzdělávací i zdravotně-sociální podporu a nezklamat očekávání rodiny).

K vyššímu pracovnímu uplatnění zdravotně postižených osob nepochybně přispěje evropsky kompatibilní filozofie jejich podpory. Významným stimulem bude upřednostnění úkolově, nikoli časově a výkonově pojaté práce, realizace účelových pobídek pro zaměstnavatele, konstituování skutečně adresné sociální politiky i zavedení osobní asistence v ČR jako konečně již standardní sociální služby, která umožní překonat dopady funkčních poruch a povede k využití mentálního potenciálu mnoha lidí s postižením tak, aby se taková podpora promítla jak v kvalitě života těchto občanů, tak i v dlouhodobých přínosech pro společnost. Že je to možné, dokládají Skandinávské země i mnohé státy EU.

back_to_content

Archivovana verze z webu KSpecPed PdF