Kvalita v pracovní asistenci
Helga Fasching

Diskuze o kvalitě na příkladu pracovní asistence

Diskuse o kvalitě v oblasti integrace do pracovního života se vedou již nějakou dobu. Jejich význam dále narůstá vzhledem k ekonomickým úsporným opatřením, ale také vzhledem k množství nabídek a opatření v oblasti pracovní rehabilitace.

Při diskuzích o kvalitě jde často o otázky:

K otázce, co znamená kvalita v pracovní integraci, lze přistupovat různě. Vzhledem k tomu, že se rozdělení prostředků veřejným a soukromým zařízením bude v příštích letech stále silněji orientovat podle dosažených cílů a výsledků, je zapotřebí pohlížet na diskusi o kvalitě z mnoha perspektiv. Přitom bude zapotřebí vyvinout směrnice a kritéria kvality, které musí být vyjednány při společném procesu mezi spolupracovníky (vzhledem ke snadnější čitelnosti jsou v textu použita pouze mužská označení, samozřejmě to zahrnuje i ženskou populaci – pozn. překl.), nositeli projektu, poskytovateli peněz a “zákazníky”. Schwarte & Oberste-Ufer (2001, 66) zdůvodňují společnou účast všech aktérů na procesu vývoji kvality: “Uživatelé a jejich rodina mají nárok na závaznost, transparenci a možnost srovnání nabídek (ochrana spotřebitele), odborní pracovníci sociálních služeb mají subjektivní a profesní zájem o definici jednotných standardů kvality jejich práce (profesionalizace), nositelé nákladů mají zákonem dané právo na ověření použití veřejných peněz (řízení prostředků).”

Tato víceperspektivní diskuse o kvalitě by zde měla být znázorněna na příkladu “pracovní asistence”, neboť v Rakousku zaujímá pracovní asistence zvláštní místo mezi opatřeními k pracovní integraci.

Od 01.01.1999 jsou opatření pracovní asistence zakotvena v novele Zákona o zaměstnávání postižených. Podle ní jsou finančně podporovány náklady na doprovodnou pomoc na pracovišti, zvláště pak pracovní asistence (srov. Badelt & Österle 2001, 80). Projekty pracovní asistence se liší podle cílových skupin. Jejich společným cílem je integrace jedinců s postižením do pracovního života na všeobecný trh práce. Cíle a úkoly pracovní asistence, jak je stanoví zákon, popisují službu celkově jako poskytnutí ambulantní profesionální služby k získání a udržení pracovních míst. Pracovní asistence podporuje jedince s postižením při přijetí, vykonávání a zajištění pokud možno trvalého zaměstnání na všeobecném trhu práce. Pracovní asistence je chápána jako propojené, flexibilní a regionální servisní zařízení sloužící k vhodnému zprostředkování a stabilizaci pracovních poměrů. Ve středu činnosti stojí proto osobní a spolehlivé poradenství a podpora těch, kteří hledají práci, zaměstnanců a zaměstnavatelů (srov. Bundesministerium für Arbeit, Gesundheit und Soziales 1996, 55f.).

Kvalita z více perspektiv
Pokud chceme mluvit o kvalitě pracovní asistence, je třeba si nejdříve vyjasnit, co znamená pojem kvalita pro nejrůznější zainteresované skupiny. V současné době se diskuse o kvalitě účastní v prvé řadě pověřovatel pracovní asistence a pracovníci pracovní asistence, zřídka jsou do plánování, zajištění a kontroly kvality zahrnuti uživatelé.

Pohled pověřovatele
Kvalita pracovní asistence se ze strany pověřovatele měří výhradně podle počtu zprostředkování na všeobecný trh práce a podle toho, kolik pracovních míst mohlo být díky intervencím zajištěno (= kvalita výsledku). BSB (Spolkový úřad pro sociální věci a záležitosti postižených) je zodpovědný za kontrolu kvality poskytovatelů projektů pracovní asistence.

Tu provádí pracovníci oddělení “Pracovní rehabilitace” BSB. V grémiu tzv. “řídící skupiny” jsou společně stanovena základní kritéria pro kontrolu kvality. Tato kontrola (“controlling”) se nyní zakládá hlavně na kvantitativních měřeních : Pracovní asistence musí čtyřikrát do roka odevzdat čtvrtletní statistiku o osobách, které má na starosti a které byly zprostředkovány a na konci roku vypracovat roční statistiku (roční zprávu). Tento kontrolní systém (“controlling-system”) se řídí hlavně podle tzv. ”hard facts”. Jde především o to, kolik bylo vytvořeno pracovních míst, kolik jich bylo zajištěno a kolik na to bylo vynaloženo peněz. Kvalitu tedy definuje hlavně vytvoření resp. udržení pracovních míst na všeobecném trhu práce, přičemž v popředí stojí jednoznačně “trvalé pracovní místo” dotyčné osoby. Umístění v terapii (chráněné dílny atd.) nepovažuje BSB za úspěch. Podle směrnic BSB je kritériem úspěchu uzavření pracovního poměru s povinným sociálním pojištěním, který “trvá minimálně šest měsíců”. Ohrožený pracovní poměr je považován za zajištěný, pokud minimálně šest měsíců po započetí intervence ještě stále trvá. Nalezené pracovní místo je úspěchem pouze v případě, že umožňuje zaměstnání na plný úvazek (38 hodin týdn?), 20-hodinový pracovní poměr nebo práce na častečný úvazek se tedy nepovažují za úspěch. Přesné definice úspěchu vzhledem k míře zprostředkování si dohodnou pověřovatel BSB a pověřovatel pracovní asistence a ty zaznamenají ve smlouvách. Podle této smluvní dohody má každý projekt různé úkoly, které musí splnit. Často tu jde o 50% míru zprostředkování. Poskytovatel předpokládá poměr pracovní asistence 1:20, doba poskytování služby nesmí překročit 2 roky (1/2 roku doba přípravy, max. 1 ? roku poté) (srov. Bundesministerium für Arbeit, Gesundheit und Soziales 1997, Kommentar zu den Richtlinien für die Förderung begleitender Hilfen).

Literatura :

BADELT, Ch. & ÖSTERLE, A. Grundzüge der österreichischen Sozialpolitik. Spezieller Teil: Sozialpolitik in Österreich. Wien: Manz Verlag, 2001.

Bundesministerium für Arbeit, Gesundheit und Soziales. Bericht zur Lage behinderter Menschen Nr. 2 – Berufsausbildung/Arbeit. Wien: Bundesministerium für Arbeit und Soziales, 1996.

Bundesministerium für Arbeit, Gesundheit und Soziales. Kommentar zur Förderung begleitender Hilfen gem. § 6 Abs. 1 BEinstG, September 1997. Wien: Bundesministerium für Arbeit, Gesundheit und Soziales, 1997.

BUNGART, J., SUPE, V. & WILLAMS, P. Qualitätssicherung und -entwicklung in Integrationsfachdiensten. Ergebnisse eines Modell-projektes zur Einführung eines Qualitätsmanagementsystems in Fachdiensten zur beruflichen Eingliederung von Menschen mit Behinderungen (Abschlussbericht). Münster: Westfälische Wilhelms-Universität Monster, 2000.

HOVORKA, H. Integration durch regionale Arbeitsassistenz in NÖ. (Studie im Auftrag des Bundessozialamtes für Wien, NÖ u. Bgld. 2000/01). Endbericht. Klagenfurt: Universität Klagenfurt, 2001.

SCHWARTE, N. & OBERSTE-UFER, R. Qualitätssicherung und –entwicklung in der sozialen Rehabilitation Behinderter: Anforderungen an Prüfverfahren und Instrumente. In H.-J. Schubert & K.-J. Zink (Hrsg.), Qualitätsmanagement im Gesundheitswesen (2. Auflage). Neuwied; Kriftel: Luchterhand Verlag, 2001.

back_to_content

Archivovana verze z webu KSpecPed PdF