Zajištění kvality v přechodu mezi školou a povoláním
Jörg Bungart / Kirsten Hohn

Téma “kvalita” příp. “zajištění kvality” je v současné době v sociální práci jedním z nejdiskutovanějších témat a má stále větší význam. Proto je při diskusích o kvalitě obzvláště důležité co možná nejektivněji vnímat možné šance, jako např. možnost transparentního znázornění výkonů různých sociálních služeb na okolí, např. nositelé nákladů a větší profesionalita ve vlastní práci.

Diskuse k otázkám kvalitativního managementu na poli sociální práce by se neměla vyčerpávat při přenosu hospodářských modelů a myšlenek, nýbrž by se měla pokusit o spojení těchto modelů s vlastní tradicí. V pojmech jako odbornost, profesionalizace a metodická práce lze nalézt dobré styčné body pro stanovení otázek, které by se zabývaly kvalitou. Na rozdíl respektive jako doplněk formálního řízení, které se v rámci hospodářských kvalitativních systémů orientuje spíše na proces a jehož výzkum se silněji zaměřuje na stanovení kompetencí a zkušebních postupů, leží těžiště na poli sociální práce na obsahovém určení znaků “dobré práce” a její realizace v praxi. Ve středu takovéto diskuse stojí reflexe o úpravě vlastního konceptu práce stejně jako vytváření každodenní pracovní praxe. Dříve než se dá určit, jak se dá kvalita práce zajistit a dále rozvíjet, se musí nejprve stanovit, jaké jsou specifické cíle a obsahy této práce.

Účastníci (za účelem lepšího přehledu a čitelnosti jsou v textu použita pouze mužská označení, samozřejmě to zahrnuje i ženskou populaci) by si měli v kolegiální výměně při workshopu objasnit zmíněné aspekty a seznámit se s jednotlivými metodickými přístupy.

Kvalita v procesu profesní integrace mladých lidí s postižením(i) je vždy závislá na zkušenostech a způsobech jednání různých účastníků tohoto procesu. Na příkladech rozhovorů s aktéry profesní integrace budou ukázány různé perspektivy, které z nich lze vyvodit. Tyto rozhovory (interview) byly provedeny v rámci evaluace německého Equal - rozvojového partnerství “keine Behinderungen trotz Behinderung” (pozn. překl. “žádné postižení navzdory postižení”) s žáky a účastníky kvalifikačních opatření, s jejich rodiči, se sociálními pedagogy, učiteli stejně jako se zaměstnavateli a istruktory praktik. Ve workshopu by měly být příkladně doloženy a prodiskutovány různé subjektivní zkušenosti, prostory pro rozhodování a možnosti a způsoby jednání všech osob, které se tohoto procesu účastní.

back_to_content
Archivovana verze z webu KSpecPed PdF