Minimální preventivní program

Prevence

Primární prevence

Sekundární prevence

Terciální prevence

Bere naše dítě?

Odvykání

Legislativa

Odkazy

NARKOTIKA


Do této skupiny se řadí látky odvozené od morfia, tj. opioidy. Do této skupiny patří opium, morfin, heroin, methadon, kodein. Dále sem také patří léky, používané v lékařství jako léky zklidňující a léky s hypnotickým účinkem, např. diazepam.



OPIÁTY


Skupina těchto látek se odvozuje od opia - zaschlé šťávy nezralých makovic. Jako opiáty se označují látky, které mají chemickou strukturu blízkou morfinu. Morfin je hlavní alkaloid opia.




Opium


Mák je stará kulturní rostlina, která se zřejmě v oblasti Středozemního moře pěstovala již v 6. tisíciletí př.n.l. Na Krétě se například našly hliněné postavy makové či opiové bohyně pocházející ze 13. století př. n. l. Výraznou roli sehrálo opium v antickém Řecku, kde makovice byly atributem Hypnose, řeckého boha spánku, jeho bratra Thanata, boha smrti, a jejich matky Nyx.

Podle užitkových vlastností rozeznáváme dva typy máku setého:

- mák olejný se pěstuje u nás a v řadě zemí Evropy a vymlácené makovice se někdy zpracovávají ve farmaceutickém průmyslu. Rozhodující využití tohoto typu je tedy v domácnosti, potravinářském a olejářském průmyslu.

- mák opiový má ve stěnách makovice silně rozvětvenou síť mléčnic. Jejich nařezáváním a následným sběrem zaschlého latexu se získává opium.

V roce 1803 se podařilo izolovat dominantní složku opia - alkaloid morfin, kterého může být v surovém opiu 2.7 až 20 procent. Postupně v něm byla objevena řada dalších alkaloidů, kterých je v současnosti známo kolem šedesáti. Z hlediska užívání toxikomany má však význam ještě kodein, kterého bývá v opiu 0.3 až 4 procenta. Mezi nejvíce nebezpečné omamné drogy však patří z morfinu synteticky připravovaný diacetylmorfin, známý jako heroin.

Na získání 1kg surového opia je zapotřebí šťáva z 20 000 nezralých makovic (továrně se zpracovává celá rostlina Papaver somniferum, Mák setý). Mák se seje v prosinci, v červnu je sklízen, zelené makovice jsou pak naříznuty škrabkou se sedmi čepelemi a přes noc z nich pomalu vytéká šťáva. Vysušený latex je pak stlačován do kostek. Při celém procesu je třeba zamezit přístupu světla.


Aplikace

U opia se připravuje takzvané kuřlavé opium (čandu), které se kouří v různých dýmkách. Jinou možností je pojídání opia, často s přídavkem dalších látek, např. afrodiziak, příprava extraktů apod.


Účinky

- útlum centrálního nervového systému.

- útlum dechového centra, může být až příčinou smrti.

- tlumí aktivitu hladkého svalstva.

Morfin


Morfin se v přírodě vyskytuje v makovicích Papaver somniferum (Mák setý). Čistý morfin se získává z opia a poprvé byl ze surového opia izolován na počátku 19. století. Díky svému působení v páteřním kanále, narušuje přenos signálu bolesti. Jeho možnosti účinně tlumit bolest se hojně využívaly už za americké občanské války. V období 1. světové války se k témuž účelu užíval téměř masově.

Morfin má po heroinu druhou nejvyšší návykovost mezi používanými narkotickými analgetiky. Díky snadné dostupnosti v medicínském prostředí je známo mnoho případů zneužívání lidmi z medicínského oboru. Jako pouliční droga není morfin příliš rozšířen.


Aplikace


V medicíně se proti bolesti používá dávka 10 mg na 70kg tělesné váhy každé čtyři hodiny. Dávka může kolísat od 5 do 20mg v závislosti na intenzitě bolesti. Perorálně se používá dávkování 8 až 20 mg.

Aplikovat se dá různě (injekčně, kouření, šňupání, perorálně), ale pro vyvolání intenzivní euforie a uvolněnosti je nejvýhodnější intravenosní aplikace.

Nitrožilní injekce se využívá spíše při silných pooperačních bolestech, nebo v ohrožení života. Pak je dávkování 4 až 10 mg a analgetický efekt je okamžitý. "Neoficiální" uživatelé začínají na stejném dávkování jako v nemocnicích. Tedy do 20 mg. Diky rychle se vyvíjející toleranci to můžou dotáhnout až na 5 gramů! denně.

Při perorálním užití má morfin až desetkrát menší analgetický účinek (méně potlačuje bolest). Je to proto, že je rychle rozložen při průchodu játry.

Smrtelná dávka pro člověka, který nemá vypěstovánu toleranci je asi 100 mg. Účinek nastává po 20ti minutách a trvá dvě až tři hodiny.


Účinky


Injekce morfia vyvolá vyrovnanou, klidnou euforii. Nastává lhostejnost ke starostem, stoupá sebevědomí a myšlenky se zrychlí. Morfin tlumí vnímání bolesti, tlumí dráždivost dýchacího centra. Ve vysokých dávkách působí hypnoticky a dýchací centrum ochrne.

V pokročilém stádiu je morfinista bledý, předčasně zešedivělý a celkově tělesně zchátralý. Morfinistky mívají menstruační poruchy, morfin u nich snižuje plodnost, může zavinit odchylky v těhotenství a potrat. Den po porodu se u novorozence dostaví abstinenční příznaky.



Heroin


heroin, herák, diacetylmorfin (Horse, Smack, H, junk, happydust, scag, diamorphine, Poison, Cash

Heroin byl poprvé synteticky připraven acetylací morfinu v roce 1874. Avšak teprve roku 1898 uvedla německá firma Bayer na trh tento analog morfinu - diacetylmorfin. Lék se používal především proti kašli a byl označován jako hrdinský preparát (heroic), odtud název heroin. Jeho návykovost byla zjištěna až poté, co si získal celosvětovou popularitu.

Heroin je klasická tvrdá droga. Funguje podobně jako morfin, stačí ale pětkrát až desetkrát menší dávka. Při podání má náhlý nárazový účinek (kick, flash). Heroin proniká do mozku lépe než morfin, působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Asi jednu až sedm hodin působí příjemný pocit uspokojení, nazývaný "high".

Heroinismus se pokládá za nejtěžší toxikomanii. Kromě všech nebezpečí způsobovaných morfinem je zde ještě riziko přenosu nemocí sdílením stříkaček a jehel mezi závislým.


Aplikace

Jedna normální dávka bývá 10 mg čistého heroinu, u nezvyklého je však 60 mg smrtelná dávka. Když je čistý, stačí 2.5 mg.

Heroin se šňupá, vdechují se páry při zahřívání, nebo se aplikuje injekčně. Prášek se s přidáním citrónové šťávy rozehřeje ve vodě na lžičce nad plamenem, přefiltruje vatou a aplikuje.


Účinky

Bezprostřední účinky:

- duševní i tělesný útlum.

- stav tichého opojení, zklidnění, uvolnění.

- vzdálení se realitě.

- snížení či odstranění pocitů bolesti.


Viditelné příznaky:

- zúžené zornice (špendlíkové hlavičky).

- zpomalené reakce.

- poruchy koordinace.


Po dlouhodobějším braní:

- vodnaté oči.

- bledá kůže.

- zanícené vpichy.

- ztráta vůle až deprese.

- změna osobnosti - prolhanost, nedůvěřivost, narušení až ztráta vztahu k nejbližším.


Nejčastější poškození organismu při dlouhodobém užívání:

- onemocnění jater a ledvin.

- oslabení činnosti srdce a pokles krevního tlaku.

- oslabení imunitního systému.

- trvalá zácpa a poruchy zažívání.

- poruchy potence u mužů.

- poruchy menstruace u žen.

- poruchy spánku.

- únava.

- podrážděnost střídající se s apatií.


Hlavní rizika:

- poměrně rychlý vznik fyzické (částečně i psychické) závislosti.

- předávkování (vědomé - zlatá dávka jako východisko z drogového bludného kruhu × nevědomé - požití drogy výrazně čistší než obvykle)

- projevuje se nevolnost, hučení v uších, svědění po celém těle, povrchní dýchání až obrna dýchacího centra a následná smrt.

- otravy příměsemi, kterými se droga nastavuje.

- infekce při používání nesterilních jehel a stříkaček (žloutenka, HIV).

- asociální jednání (za účelem získání financí na další dávku krádeže, prostituce nebo prodej drog).

- celková fyzická i psychická zchátralost.

- pocity bezvýchodnosti a viny mohou vést k sebevraždě


Při nedostatku drogy se projevují abstinenční příznaky:

- bolesti svalů a kloubů, průjem, svalové křeče, pocení, zimnice, neklid, nespavost... (trvá nejvýše 4 dny, odezní do 2 týdnů).

- droga sama již nemá příjemné účinky, ale je nutná k dosažení původního normálního stavu. Život se začíná měnit v drogový stereotyp. Vše se začíná točit kolem drogy (sehnat peníze, dobře nakoupit), ostatní je druhořadé.

- člověk má problémy ve škole, v práci (záhy zpravidla odchází), zcela opouští původní zájmy a záliby, rozprodává hodnotnější věci, krade, popř. získává peníze prostitucí nebo výrobou či distribucí drog.



Kodein


Kodein se v malých koncentracích (0.7 - 2.5%) v přírodě vyskytuje v opiu, poprvé byl izolován v r. 1832, dnes se vyrábí synteticky metylací morfinu. Používá se proti bolesti a proti kašli.

Po jeho izolaci ze surového opia v 1. polovině 19. století se stal součástí řady léků, aniž by byl zneužíván. V 70. letech minulého století byl objeven způsob, jak poměrně snadno dostupný kodein upravit na účinnější derivát braun.

Kodein má podobu bílých tablet, kromě podkožní a orální aplikace je možná i intramuskulární aplikace.

Orální použití je výhodou kodeinu, protože se rychle vstřebává z trávícího traktu a není tak snadno odbouráván játry jako morfin.

Kodein způsobuje euforii, v některých případech značně intenzivní, pocit tepla a spokojenosti. Účinky jsou vlastně podobné jako u jiných opiátů, většinou však mnohem slabší. Lehké bolesti hlavy, sucho v ústech, potíže při močení, nauzea.



Methadon


Methadon je syntetický opiát, při jehož výrobě se nevychází z opiátů přírodních. Jeho molekula se vůbec nepodobá molekulám morfinu či heroinu, má odlišnou chemickou strukturu.

Za 1. světové války trpěla německá armáda nedostatkem morfinu, který byl podáván zraněným vojákům. Proto byl německým vědcům přidělen prioritní úkol syntetizovat nová, vysoce účinná analgetika. S výsledky experimentů se odborná veřejnost mohla seznámit již v roce 1929.

Při injekčním podání vyvolává methadon reakce typické pro opiáty, včetně euforie. "Flash", tj. euforický pocit vyvolaný injekčním podáním methadonu, bývá srovnáván s "flashem" po podání morfinu, ale bez "bodavého" pocitu.

Nejpodstatnější rozdíl mezi účinkem methadonu a ostatních opiátů je doba působnosti: u methadonu 13 až 47 hodin (individuálně odlišné), v průměru 25 hodin. U heroinu je to 4 až 6 hodin. Na methadon vzniká stejně snadno závislost jako na přírodní či polosyntetické opiáty.

Methadon má několik praktických výhod:

- delší doba působení. Heroinisté žijí ve 4 až 6-ti hodinovém rytmu, což znamená několikeré vystřídání se cyklu "být zdráv" (=být pod vlivem drogy) a "být nemocen" (odvykací příznaky) za dvacet čtyři hodin, s následnou nutností užít heroin několikrát za den a noc. U methadonu stačí v naprosté většině případů jedna dávka za dvacet čtyři hodin k tomu, aby se závislý cítil dobře a bez problémů se mohl věnovat každodenním činnostem.

- methadon může být běžně užíván perorálně, takže odpadají rizika nitrožilního (nesterilního) podávání: hepatitidy, abscesy, záněty žil (či tepen), sepse, endokarditidy, malárie, AIDS atd.

Methadon se podává ve třech různých formách:

1. v tekuté podobě: jde o zdaleka nejrozšířenější způsob.

2. v tabletách.

3. od roku 1991 také v injekční podobě. S touto formou podávání začala městská zdravotní a lékařská služba v Amsterdamu, aniž by vznikly jakékoliv problémy.

Alkohol

Tabák

Cannabinoidy

Stimuláty

Halucinogeny

Narkotika

Rozpouštědla

Odborný slovník

Slangový slovník

Archivovana verze z webu KSpecPed PdF