Dílčí cíle výzkumného záměru

Cíle výzkumného záměru jsou vymezeny na základě analýzy podmínek vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (RVP) pro základní vzdělávání ve vzdělávacích oblastech jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, člověk a příroda, umění a kultura, člověk a zdraví a člověk a svět práce s použitím empirického výzkumu v základních školách v regionu Brno a v Jihomoravském kraji a na základě teoretického výzkumu a komparace s poznatky získanými u nás a v zahraničí.

Výzkumný záměr je rozpracován do deseti parciálních výzkumných podoborů podle zaměření jednotlivých výzkumných pracovníků tak, aby byly obsaženy všechny zamýšlené zkoumané oblasti:

Sociální determinanty vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami u nás a v zahraničí
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných
Didaktika inkluzivního vzdělávání. Aplikace alternativních (inovativních) metod do vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Principy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména zdravotním postižením, se specifickými poruchami učení se zaměřením na vzdělávací oblast Jazyka a jazykové komunikace (mateřský jazyk – narušená komunikační schopnost, cizí jazyky – německý, anglický, francouzský a ruský)
Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení se zaměřením na vzdělávací oblast Matematiku a její aplikace (dyskalkulie) a vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných v matematice.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávací potřebami (zdravotně postižení a znevýhodnění, nadaní a mimořádně nadaní) se zaměřením na vzdělávací oblast Člověk a příroda
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávací potřebami (zdravotně postižených, nadaných a mimořádně talentovaných) ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova, Zdravotní tělesná výchova)
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce
Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím dramatické výchovy.

Sledovány budou tyto dílčí cíle:

Provést analýzu současného stavu v integraci / inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole se zaměřením na sociální determinanty jejich vzdělávání u nás a v zahraničí. Získat data o způsobech efektivní výuky ve výukových skupinách (třídách) s rozdílnou výkonovou úrovní. Formulovat podmínky, které jsou nezbytné pro úspěšné zpracování rozdílností mezi žáky, a tím i kvalitní vzdělávání žáků v inkluzivních třídách. Zjistit:
- Co je nezbytné pro účinnou výuku v inkluzivních třídách.
- Jak je v podmínkách škol inkluzivní vzdělávání zajišťováno.
- Za jakých podmínek je inkluzivní vzdělávání efektivní.
Dále provést analýzu školních vzdělávacích programů v bodu charakteristika ŠVP, kde jednotlivé školy definují způsob práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky mimořádně nadanými
Vytvořit typologii různých charakteristik sociálního prostředí v kontextu života dítěte v roli žáka základní školy a ke každému z nich navrhnout optimální koncepci stimulačně edukativních přístupů, které mohou být nápomocny k jeho “smysluplnému životu ve školní třídě”. Naplnění hlavního cíle se bude opírat o dílčí cíle projektu:
- Analýza současné situace ve škole se zvláštním zřetelem k procesu adaptace “dítěte (žáka) odjinud”; z odlišného sociálního prostředí, především romských rodin, rodičů migrantů a imigrantů – žáků s jazykovou a kulturní bariérou, rodin žijících ze “sociálního minima”, sociálně patologických rodin (týrané děti apod.), rodin dětí z výchovnými problémy atd. zjistit a analyzovat výskyt kázeňských přestupků u sociálně znevýhodněných dětí, analyzovat a porovnat výskyt kázeňských přestupků u sociálně neznevýhodněných dětí a dětí ze sociálně patologického prostředí atd.
- Sledování utváření postojů k těmto “sociálně handicapovaným dětem” v kontextu spolužáků (vrstevníků) a učitelů. Utváření postojů rodičů z odlišného kulturního a jazykového prostředí (rodičů etnických menšin) ke škole jako instituci a učitelům s cílem vymezit hlavní proměnné, které vytvářejí negativní postoje ke škole (majoritě) na straně jedné a příslušníkům minorit na straně druhé. Sledování přetváření postojů dětí z majority v rámci praktických činností, zaměřených na danou problematiku v rámci vyučovacích hodin (OV, RV, Dram.), probíhajících dlouhodobě na školách s vysokou mírou dětí se sociálním znevýhodněním
Zjistit, jaký je stav přístupu ke vzdělávání nadaných žáků a mimořádně nadaných v zahraničí, konkrétně na Slovensku, v Polsku, Rakousku, Německu, Maďarsku, Slovinsku a Litvě. Srovnat ho s přístupem k nadaným a mimořádně nadaným žákům v základních školách a na nižších gymnáziích v České republice. Kontaktovat ke spolupráci mezinárodní společnost ECHA (společnost pro talent a nadání), která je poradcem Rady Evropy pro vzdělávání nadaných. Na základě zjištěných informací a výsledků empirického výzkumu navrhnout a ověřit nové alternativní postupy při diagnostice a výuce zkoumaného okruhu žáků v základní škole.
Zpracovat metaanalýzu zahraničních výzkumů integrativní školní praxe jako východisko vlastních výzkumů
- Zmapovat a analyzovat současnou integrativní praxi škol u nás s ohledem na didaktické principy, přístupy, strategie a koncepce (vnitřní diferenciace a individualizace; kooperace; práce v hete¬ro¬genních skupinách; učení se na společném předmětu; činnostně orientovaná a projektová výuka; didaktika logického vývoje; komunikativní didaktika, rozvíjející didaktika aj.)
- Evaluovat funkčnost těchto didaktických principů, přístupů, strategií a koncepcí s ohledem na cíle a požadavky integrace.
- Při vyučování v integrativních třídách identifikovat momenty, v nichž se zrcadlí učitelovo expertní jednání, a ilustrovat je formou případových studií “dobré integrativní praxe”.
- Syntetizovat funkční didaktické principy, přístupy, strategie a koncepce do modelu integrativní didaktiky
V oblasti mateřského jazyka a literatury analyzovat aktuální stav vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, u kterých je narušena komunikační schopnost – složce řeči mluvené či psané, ve zvukové či grafické podobě řeči, tj. včetně žáků se specifickými poruchami učení. Zjistit, jak se zdravotní a sociální znevýhodnění projevuje v jednotlivých fázích výuky mateřského jazyka a zaměřit se na sledování metod a forem práce pedagogů s dětmi ze znevýhodněných skupin. Na základě dosažených výsledků šetření zpracovat požadavky pro přípravu učitelů základních škol, kteří komunikační kompetence žáků vytvářejí a stanovit požadavky pro jejich přípravu pregraduální i postgraduální
Zjistit počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách v Brně ve všech ročnících, kde se realizuje cizojazyčná výuka (AJ, NJ, FJ, RJ) s výjimkou škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zjistit poměrné zastoupení jednotlivých poruch učení (dysgrafie, dyslexie, dysortografie) a jejich vliv na osvojování cizího jazyka. Zjistit současný stav ve výuce cizích jazyků u žáků se specifickými poruchami učení – kompetence učitelů, jejich vzdělání v oblasti lingvodidaktiky a speciální pedagogiky a ověřit efektivitu používaných metod a učebních materiálů u zkoumaného okruhu žáků. Navrhnout další vhodné výukové metody, postupy a strategie pro výuku cizích jazyků u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Monitorovat reálnou situaci na školách z hlediska zařazení žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním a specifickými poruchami učení (SPU) se zaměřením na dyskalkulii na základních školách a sledovat požadavky na matematické vzdělávání z hlediska obsahu, metod a forem práce. Analyzovat účinnost matematického vzdělávání nadaných žáků na ZŠ i nižších gymnáziích. V souladu se vzdělávacími standardy stanovit vzdělávací cíle jak v podobě matematických tak i obecných kompetencí. Připravit didaktické materiály a vhodné pomůcky pro matematické vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami pro potřebu praxe. Navrhnout a aspoň částečně ověřit v rámci praxe studentů úpravu kurikula pregraduální přípravy učitelů matematiky, aby tito získali odpovídající matematické a pedagogické kompetence
Na základě analýzy předpokladů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) pro přírodovědné vzdělávání, podmínek jejich současného vzdělávání na ZŠ, souladu vzdělávacích standardů a žákovských vzdělávacích možností stanovit problémové vzdělávací cíle v podobě přírodovědných i obecných kompetencí. Pro některé z těchto kompetencí navrhnout odpovídající vzdělávací technologie (metody, formy a prostředky výuky) a pilotně ověřit jejich účinnost v přírodovědné výuce. Navrhnout úpravy kurikula pregraduální a postgraduální přípravy učitelů přírodovědných předmětů, a to tak, aby učitelé získali pedagogické kompetence vzdělávat tyto žáky se SVP.
Z hlediska výchovy ke zdraví zjistit a analyzovat stav a respektování podmínek úspěšné integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jednak se zřetelem na integrované žáky – osobnost, sociální adaptabilita, druh a stupeň postižení, jednak ze strany školy – připravenost pedagogů, existence potřebného materiálně technického vybavení, snížení počtu žáků ve třídě a dále s ohledem na rodinné a společenské prostředí. Zaměřit se na možnosti realizace a uplatnění základních ekonomických, organizačních a materiálních podmínek v rámci integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole s respektováním výchovy ke zdraví, u žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním i podle druhu postižení (somatická, smyslová postižení apod.).
Analyzovat situaci integrovaných žáků s různým druhem postižení v hodinách tělesné výchovy na prvním stupni základních škol v Brně. Analyzovat míru zapojení žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním v hodinách tělesné výchovy. Poukázat na význam tělesné výchovy výchově podle speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Zaměřit se i na děti pohybově nadané, nastínit možnosti výběru sportovních talentů v současném pojetí tělesné výchovy na 1. stupni základní školy.
Poznat současný stav (možnosti, kvalifikovanost, ochotu, snahu aj.) činnosti učitelů vyučovacích předmětů technického charakteru v oblasti profesní orientace na základních školách, zejména jejich připravenost pro práci s integrovanými žáky, tj. žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Na základě zjištěných skutečností navrhnout novou koncepci vyučovacích předmětů technického a informačně technologického charakteru na základních školách (změnit obsah i rozsah) tak, aby jejich využití odpovídalo i potřebám žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním – a to zejména v oblasti profesní orientace a předprofesní přípravy žáků. Účinnost této koncepce ověřit v praxi v základních školách. Připravit na plnění této koncepce budoucí učitele odpovídajících předmětů (zařadit problémy profesní orientace a poradenství do výuky). Experimentálně ověřit účinnost této výuky v rámci pedagogické praxe studentů učitelství.
Na základě zjištěných poznatků při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve všech zkoumaných oblastech uvedených výše stanovit požadavky na úpravu kurikula pregraduální a postgraduální přípravy učitelů pro základní školu a zpracovat příslušné komparativní studie, studie se zaměřením na zkoumané oblasti, odborné texty a další sociální opory pro pregraduální a postgraduální přípravu učitelů tak, aby učitelé získali odpovídající pedagogické kompetence při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole.
V dramatické výchově se zaměřit na zkoumání vlivu metod přímého prožitku a vlastní zkušenosti na získávání nových poznatků a dovedností a jejich trvalého udržení. Zároveň si ověřit, zda metody dramatické výchovy pomáhají předcházet patologickým jevům na školách s inkluzí. Na základě těchto zkušeností vytvořit metodický materiál, modely strategie vedení skupiny s integrovanými žáky, který by měl sloužit všem učitelům, kteří budou vyučovat v inkluzivních třídách. Smyslem výzkumu je také navrhnout dílčí změny v pregraduální přípravě studentů učitelství.

Výzkumný záměr bude realizován v letech 2007 – 2013