Využití internetového portálu YouTube v hodinách hudební výchovy
Petra Obršlíková
Fenoménem současného školství je využívání moderních přístrojů a médií ve všech vzdělávacích oblastech. Bez pomůcek typu počítač či interaktivní tabule by se dnes již neobešla žádná škola. Specializované programy a granty se soustředí na podporu využívání médií a nových technologií ve školství a jejich cílem je podpořit, vylepšit a zdokonalit kvalitu výuky a tím ulehčit a zpříjemnit práci učitelů i žáků.
Elementárním médiem využívaným v hodinách hudební výchovy, které by mělo pedagogovi být ve všech směrech nápomocno, ulehčit mu výklad a zpestřit vyučovací hodinu, je internet. Žáci se s ním setkávají dennodenně a také při výuce jej uvítají. Samozřejmostí je, že s internetem dokáží pracovat leckdy na velmi slušné úrovni a samostatně si dokáží jakoukoliv píseň vyhledat. Na pedagogovi však je, aby žáky přijatelnou formou seznámil s tím, že jsou i jiné možnosti poslechu než ty, které žák zná. Při probírání daného hudebního stylu bychom měli vybírat takové poslechové skladby, o kterých se domníváme, že by žáky mohly alespoň částečně zaujmout. Ti si je pak mohou sami vyhledávat a rozšiřovat tak svoje znalosti.
Žáci druhého stupně základních škol samozřejmě vyhledávají nejvíce skladby z oblasti populární hudby a je jen na učiteli, jakým způsobem je uvede do problematiky hudby vážné. Navíc takovým způsobem, aby žákovi tento druh hudby připadal alespoň akceptovatelný.
Otázkou zůstává, jak žáky zaujmout vzhledem k faktu, že dnešní mládež dokáže patřičně prosadit svá práva, přičemž na povinnosti zapomíná. Tato skutečnost se odráží i v hudební výchově, a to často v souvislosti s odmítáním některých poslechových ukázek. Přesvědčit žáky o tom, že existují i jiné možnosti než ty, se kterými se dosud setkali a tyto možnosti jim předat formou ukázek tak, aby neprotestovali, je v edukačním procesu často nadlidský úkol.
Preference dnešních žáků jsou takové, aby je pedagog zatěžoval co nejmenším počtem informací, co nejkratším zápisem probíraného učiva, ale přitom co nejvíc zábavně. Splnit tento úkol po všech stránkách a vyhovět tak všem je samozřejmě nemyslitelné vzhledem k faktu, že co žák druhého stupně, to individuum a tím pádem i odlišná představa o tom, jak má vypadat kvalitní hudba. Pedagog má v tomto směru svou pozici ještě ztíženou, měl by se totiž co nejlépe orientovat v možnostech, které internetové domény nabízejí. Pozor by si měl dávat především na věrohodnost informací, které jsou na internetu běžně dostupné.
S využitím internetu v hodině hudební výchovy souvisí dostatečné technologické vybavení učebny, kvalitní počítač a reprodukční zařízení. Pro dnešního žáka je přijatelná forma poslechu ta, při které může vnímat také vizuální obraz. Proto k počítači a reproduktorům neodmyslitelně patří projektor, který nám obrazové informace zřetelně a kvalitně předá, například pokud bude pedagog žákům pouštět klavírní koncert, je pro ně přijatelnější než jen samotný poslech, tak i digitální přenos orchestru a klavírního interpreta; přihlížím zde ke skutečnosti, že v případě živého koncertu by obraz vnímali také.
Při probírání symfonického orchestru a jeho vedení je dobré, aby studenti přímo viděli dané rozestavění jednotlivých hráčů, ale také dirigenta, jeho pohyby a gesta. Vysoká kvalita hudebních reproduktorů je při poslechu hudby přímo nutností. Je-li hudební přenos nekvalitní nebo něčím narušován, má to velký vliv na žákovo soustředění, které se tímto výrazně sníží.
Často diskutovanou, navštěvovanou a v hodinách hudební výchovy využívanou stránkou, je internetový portál YouTube. Pokud tento portál pedagog ve vyučování začne využívat, jistě na něj časem přivykne on i žáci. Ocenitelná je také skutečnost, že hudební přenos i s digitálním obrazem je k dispozici kdykoliv. A to i v případě, pokud poslech určité skladby nebyl plánovaný. Je třeba si uvědomit, že bez internetových digitálních obrazů se už dnešní člověk neobejde a stejně tak by je neměl opomíjet ani pedagog. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že tento portál lze v hodinách hudební výchovy efektivně a zábavně využít.
Pro objasnění oblíbenosti tohoto portálu si nyní dovolím citovat z článku
Broadcast Yourself: Film a YouTube pana Miloše Vojtěchovského: „YouTube založila trojice podnikavých
mládenců v Kalifornii v roce 2005. V roce 2006 se na YouTube videoklipy dívalo denně až 100 milionů lidí.
Každých 24 hodin bylo nahráváno 65 000 nových klipů. V říjnu roku 2006
koupila za 1,65 miliardy dolarů YouTube společnost Google i s obsahem a pamětí diskových
serverů. YouTube dnes podle statistik poskytuje přes
90 procent videa na internetu.“[1]
Dle mého názoru je jedním z cílů hudební výchovy seznámit naše žáky na slušné úrovni s hudbou významných českých hudebních skladatelů, proto se v tomto textu zaměřím na stručné seznámení s možnostmi, které nám v tomto směru portál nabízí.
Vycházím přitom částečně také z učebnic, které jsou v hudební výchově využívané, konkrétně z řady učebnic SPN autorů Charalambidis, Císař, Hurník, Matoška, Pilka.[2]
K nejvíce poslouchaným hudebním skladatelům našeho hudebního teritoria jistě z pohledu autorů této učebnice patří Bedřich Smetana. Jestliže zadáme do vyhledávače heslo Bedřich Smetana, už při samotném zapisování jeho jména se nám v nabídce objeví skladatelova Má vlast či přímo symfonická báseň Vltava, což jistě není překvapivé.
Při potvrzení daného jména portál poskytne několik skladeb, které jsou se jménem Bedřicha Smetany spojeny. Počet nabízených možností je v tomto případě opravdu obsáhlý, činí okolo osmi set skladeb. Portál po vyhledání disponuje několika možnostmi, které se zobrazily při zadání jména Bedřicha Smetany. Jistě nepřekvapí, že v několika verzích se nám objeví zejména symfonická báseň Vltava, která je tu hned v několika možných obrazových zpracováních a v zastoupení přibližně dvě stě záznamů, čímž tvoří téměř čtvrtinu všech ukázek Bedřicha Smetany na tomto portálu. V těch nejjednodušších verzích skladby se jedná pouze o audio záznamy s jednoduchými obrazy s názvem symfonické básně Vltava, dále jsou zde fotografie českých měst či obrazů českých krajin, ale také fotografie skladatele. Zde je pak možné připomenout si autorovu podobiznu, která by zejména ve starších ročnících základních škol již měla být známa.
Zpracování Vltavy na YouTube se vyskytuje v provedení klasického orchestru, ale je též zaznamenáno počítačově. Záleží samozřejmě, nakolik je jedinec posluchačsky zdatný, nicméně počítačové zpracování působí poněkud uměle. V tomto směru se nám přímo nabízí srovnání nahrávky skutečných akustických nástrojů s nahrávkou počítačovou. Se žáky je možné navodit besedu nad tím, v čem se ukázky liší, která zní lépe. Eventuálně tímto způsobem také můžeme zlepšovat žákovy receptivní schopnosti. Pedagogicky výhodná je spíše nahrávka skutečného orchestru. Ať už pozitivně či negativně, projevy některých hráčů žáky jistě zaujmou. Taková ukázka nám zprostředkuje nejen poslech Smetanovy Vltavy, ale zároveň umožní sledovat vizuálně hudební nástroje a především hráče na ně. Mimo jiné si zde v edukačním procesu můžeme přímo ukázat dirigenta, jeho pohyby, gesta, práci s taktovkou či vysvětlit si jeho význam.
Z cyklu symfonických básní Má vlast nám dále vyhledávač na předních místech nabídl Vyšehrad, Tábor nebo například audio záznam symfonické básně Z českých luhů a hájů pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Při konkrétním zadání jednotlivých částí bez problému vyhledáme celý cyklus symfonických básní. V rámci Vltavy se zde vyskytují verze klasické, ale i rockové, interpretace klavírní, kytarové, ba dokonce ukázky v podobě zábavného vystoupení hry na sklenky.
V souvislosti se jménem Bedřicha Smetany se nám dále nabízí celá řada jiných poslechových možností. Jsou to nejčastěji různé úseky z opery Libuše, Dalibor či Hubička. Lehce vyhledáme autorovo Trio g moll. Ze sborové tvorby YouTube disponuje ukázkami profesionálními i amatérskými, hojně se zde vyskytuje skladba Má hvězda či Věno, a to například v podání pražského Hlaholu. V souvislosti s pohybovou výchovou je možno vyhledat České tance, zejména Furiant a Cibuličku, nebo Smetanovy nejznámější polky, Luisinu či Jiřinkovou. Z komorních kousků se zde dokonce vyskytují i dua Z domoviny či některé drobnější kousky typu Lístek do památníku.
Poslechové ukázky lze využít mimo jiné i při seznamování s různými interprety, zde uvádím například Libuši či Mařenku v podání Gabriely Beňačkové, Petera Dvorského jako Jeníka a podobně.
Při zadání pojmu Bedřich Smetana nám bylo umožněno v portálu vyhledat mnoho odkazů, přestože ne všechny obsahují přímo hudební ukázku, v některých Smetanovo jméno pouze figuruje (v reklamách na hudební festivaly, jiných komerčních reklamách a ukázkách). Všechny dohledané úryvky zřejmě použitelné nebudou a je na pedagogovi, jak důsledně si ukázky připraví a jaké možnosti v hodině využije. V případě některých skladeb je možné vyhledávat také pod anglickým názvem, protože určité skladby se hojněji vyskytují
v interpretacích zahraničních, kupříkladu trio Z mého života. Někdy je třeba zkoušet více možností, abychom zjistili, které ukázky jsou lepší kvality. Poslechové skladby uváděné
v učebnicích hudební výchovy nebo v učebních osnovách bez problémů na této internetové stránce nalezneme.
Z českých hudebních skladatelů se nyní zaměřme na Antonína Dvořáka, kterému by měl pedagog v hodině hudební výchovy věnovat značnou pozornost. Zadáme-li do vyhledávače YouTube heslo Antonín Dvořák, máme během chvilky k dispozici přes pět tisíc různých nahrávek. Ve srovnání s Bedřichem Smetanou je to asi šestkrát více. Při hlubší prohlídce těchto ukázek zjišťujeme, že podobně jako u Smetany, tak i zde jsou součástí záznamů fotografie či obrazy skladatelů. Není jistě překvapením, že nejhojněji je zde zastoupena 9. symfonie e moll Z nového světa s počtem asi tři tisíce záznamů a části opery Rusalka s třemi sty třiceti ukázkami. V hodinách hudební výchovy se jistě dají využít také autorovy Moravské dvojzpěvy, které mohou být nápomocny při výuce lidového dvojhlasu. Slavné Slovanské tance zde nalezneme například v podání Igora a Renaty Ardaševových. Melodii, kterou vzdáleně znají téměř všichni žáci, nebo jim alespoň bude připadat povědomá, je bezesporu nejslavnější Dvořákova Humoreska, která se na stránce, podobně jako Smetanova Vltava, vyskytuje v mnoha různých interpretacích, v provedení houslí, ať už samostatně, tak i s doprovodem klavíru, houslí a celého symfonického orchestru například v interpretaci Pavla Šporcla, sólové harfy a symfonického orchestru, v podobě dua flétny a klavíru, v provedení smyčcového kvarteta či různých verzí dechového kvarteta. Samozřejmě nechybí ani klavírní verze této skladby, ba dokonce verze hráčů na panovu flétnu či, podobně jako u Vltavy, téměř varietní vystoupení hráče na sklenky, nechybí ani interpretace swingové. K dispozici jsou zde také méně známé autorovy humoresky, na kterých je možno si ukázat, že pojem humoreska se netýká pouze jedné nejznámější.
Mezi předními skladbami na portálu YouTube vyhledáme bez problémů Dvořákovu 7. symfonii, z duchovních děl například slavné Te Deum a Stabat Mater, tyto skladby opět v mnoha různých provedeních. Mezi hojné ukázky hudby Antonína Dvořáka patří jistě tanec furiant, nejčastěji jako součást energických Slovanských tanců. Chceme-li poslech rozšířit, je možné vyhledat také furiant jako součást páté věty České suity. V hodinách můžeme žákům předkládat jak ukázky vysoce profesionální, tak i amatérská videa z různých uměleckých škol či žákovských vystoupení na besídkách a jiných podobných akcích a doložit tak žákům, že i jejich vrstevníci s tímto typem hudby běžně přijdou do styku, není to nic neobvyklého a mnohdy danou skladbu dokáží kvalitně interpretovat. Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila je možno žákům předložit nejen v případě probírání učiva o Antonínu Dvořákovi, ale v souvislosti s textem této skladby i jako dílo inspirované texty z počátků hudebních dějin v Čechách (poukazuji například na sbor Hospodine, pomiluj ny ze třetího dílu skladby).
Pro pedagogické účely bude nabídka hudebních ukázek na portálu YouTube zajisté dostačující. Podobně jako v případě Bedřicha Smetany, i zde můžeme hledat vedle autora také významné interprety spjaté s hudbou Antonína Dvořáka.
Kolektiv autorů řad učebnic SPN z českých autorů dále uvádí Leoše Janáčka, na druhém stupni v šestém ročníku je součástí poslechů árie Kostelničky z opery Její paskorkyňa, v devátém ročníku potom klavírní kousek Po zarostlém chodníčku, část Sýček neodletěl. Při vyhledávání skladeb Leoše Janáčka nám portál nabízí přes sedm set ukázek spjatých se jménem tohoto autora. Častými skladbami, které se nám po zadání daného hesla objeví, jsou části z cyklu Po zarostlém chodníčku. Pokud zadáme přímo část Sýček neodletěl, bez problémů je nám ukázka k dispozici. Pro žáky je jistě zajímavou podívanou, když opět nejen vyslechnou skladbu, ale v případě třídy se zhoršenou schopností soustředění, je lepší vyhledat i verze přímo s interprety skladby. A to i z toho důvodu, že celá řada žáků si jistě podobné nahrávky nevyhledává, nesledují je v televizi, natož pak aby interprety měli možnost vidět živě. Pokud ovšem s dětmi pedagog nenaplánuje kulturní akci v podobě koncertu vážné hudby.
Na předních místech se po vyhledání jména skladatele objeví samozřejmě světově proslulá Sinfonietta, orchestrální suita Taras Bulba nebo části Glagolské mše.
Ze zmiňovaných tří bychom mohli u žáků druhého stupně v hodině využít především první zmiňovanou, konkrétně tedy úvodní slavnostní fanfáry Sinfonietty, které by pro žáky mohly být svým charakterem poslechově nejpřístupnější. Úvodní část této skladby se při vyhledání logicky objeví jako první, přestože na YouTube je možné dohledat všechny části. Horšího přijetí se zřejmě u žáků bohužel dostane Janáčkově Její pastorkyni, kterou na YouTube snáze najdeme pod heslem Jenůfa. Operní projevy, jak víme, u žáků obecně nemají mnoho pozitivních ohlasů a Janáčkova netradičně pojatá zpěvní linie u žáků věkové kategorie do patnácti let zřejmě pochopení nenalezne. Nicméně seznámit se s touto skladbou je dle mého názoru žádoucí i v rámci mezipředmětových vztahů; ať už na základě poutavého literárního materiálu nebo v souvislosti s charakteristikou jejích postav. Z tohoto hlediska by jistě bylo přínosné žáky seznámit s dalšími operami, které vycházejí z literárních námětů, například Čapkova Věc Makropulos. Pedagog ale může zejména v nižších ročnících volit jako poslechovou ukázku i temperamentně laděné Lašské tance, se kterými se již žáci zřejmě setkali na prvním stupni. Část Pilky může svým rytmickým charakterem i u dnešních žáků vzbudit vyšší zájem. Některé ukázky, jak víme, nebývají v plném časovém rozsahu, takže záleží čistě na pedagogovi, zda využije v edukačním procesu celou ukázku, nebo jen její část.
Žáci by měli z výrazných českých skladatelů být jistě seznámeni se jménem Bohuslava Martinů. Vyhledávač v tomto případě zaznamenal přibližně šest set dvacet nahrávek. Autoři učebnic hudební výchovy uvádí především kantátu Otvírání studánek, posluchačsky zajímavá je například skladba Le Jazz v podání Mladých brněnských symfoniků. Ta svým svěžím až populárním charakterem mládeži jistě nebude zcela nepřístupná. Samotné Otvírání studánek je na YouTube v zastoupení přibližně dvaceti ukázek.
V hodinách hudební výchovy jistě stojí za zmínku, že vedení portálu YouTube se rozhodlo na základě vlastní úspěšnosti podpořit vážnou hudbu tím, že vyhlásilo konkurz, jehož vítězové se stanou součástí tzv. YouTube orchestru. Pedagog může jako zajímavost sdělit žákům, že konkurz mimo jiné vyhráli také tři Češi (houslisté Jakub Fišer a Ondřej Martinovský z Pražské komorní filharmonie a violoncellista Michal Greco z Filharmonie Brno)[3].
Při výběru poslechů v hodinách hudební výchovy je žádoucí zaměřit se na skladby dle našeho názoru výrazné a počítat s tím, že i ta nejznámější díla mohou být žákům zcela neznámá. U některých skladeb je možné, že je žáci alespoň někdy slyšeli a jsou jim povědomé. To se týká často těch, které byly využity ve filmech, reklamách či různých televizních znělkách; připomeňme například Dvořákovu Humoresku či Largo z 9. symfonie, které zazněly ve filmu Obecná škola či nechvalně známou reklamu na pivo, v níž byla použita část symfonické básně Vltava. Tyto ukázky je možné opět vysledovat přes stránku YouTube a využít je v hodinách, debatovat o nich, umožnit žákům poslechnout si je v celém rozsahu a společně se zamyslet nad tím, z jakého důvodu byly ukázky vybrány pro dané účely.
Poslech hudebních skladeb byl ve výzkumu využití multimediálních technologií v hudební výchově vyhodnocen jako druhá nejoblíbenější činnosti žáků hned po zpěvu. Žákům je blízký z více důvodů, jeden z nich je určitě ten, že na poslech hudby nemusí vynaložit zvláštní úsilí. Pro ty, kteří nezvládají a nebaví je zpívat, je to jedna z nejschůdnějších možností, co dělat v hudební výchově, když se nebude probírat dané učivo. Sami žáci hudbu dennodenně poslouchají, i když zřejmě jiný žánr, než se kterým se setkávají ve vyučování. Žáci mají často možnost v hodině prezentovat své posluchačsky oblíbené interprety formou referátů, takže nebývají ochuzeni ani o to, co sami poslouchají nejraději.
Zajímavé zjištění je, že v otázce, kolik času je v hodině věnováno poslechu hudby, přibližně polovina dotázaných uvedla, že poslouchá hudbu v rozmezí 0-5 minut, jednalo se přitom jak o vážnou, tak i o populární hudbu. Nicméně je překvapivé, že žáci na otázku, jaké hudební činnosti v hodině převládají, uvedli mimo jiné, že se jedná o poslech hudby, který byl v zastoupení asi 45%.[4]
Tato drobná nesrovnalost byla možná způsobena špatným pochopením dané otázky, nebo je pravděpodobné, že v hodinách je skutečně věnován tak malý časový prostor poslechu hudby z toho důvodu, že zpěv v plné míře převládá. Můj názor je ten, že poslechové činnosti by měly tvořit jeden z pilířů hudební výchovy, protože, na čem jiném lze hudbu demonstrovat lépe, než na samotném poslechu. Je zároveň přímo nutností, aby se v hodinách hudba poslouchala a žáci se tak naučili ji skutečně vnímat, soustředit se na ni a nejen využívat pouze jako zvukovou kulisu, což se tak bohužel v mnoha případech stává.
Resumé
Diese Fassung
ist an die
Problematik des Ausnutzens des Interntetportals
YouTube in den Stunden der Musikerziehung der zweiten Stufe der Grundschulen gerichtet. Von den musikalischen Tätigkeiten beschäft sich diese
Fassung mit der Thematik von Hören der klassischen
Musik, konkret mit dem Schwerpunkt der bekanntesten tschechischen Komponisten und ihren weltberühmten Musikwerken. Es werden Möglichkeiten vorgeschlagen, auf welche Weise
man mit YouTube in der Musikstunden arbeiten und inwieweit das
visuelle Element, das uns diese Internetdomäne
anbietet, ausnutzen kann. Die Auswahl der Musikwerken wurde auf der Basis der verwendeten Lehrbücher der zweiten Stufe der Grundschulen hergestellt.
Literatura
—CRHA, Bedřich; JURČÍKOVÁ Taťána; PRUDÍKOVÁ, Markéta. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově. Brno : KHV PdF MU 2010. 292 s.
<http://kultura.idnes.cz/do-orchestru-youtube-ktery-zahraje-v-carnegie-hall-se-dostali-tri-cesi-1e9-/hudba.asp?c=A090303_103101_hudba_jaz>.
—CHARALAMBIDIS, Alexandros; CÍSAŘ, Zbyněk; HURNÍK Lukáš; MATOŠKA Dalibor; PILKA, Jiří. Hudební výchova pro 6. ročník základní školy. SPN 2005, 125 s.
—CHARALAMBIDIS, Alexandros; CÍSAŘ, Zbyněk; MATOŠKA Dalibor; PILKA, Jiří. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy. SPN 2005, 152 s.
—CHARALAMBIDIS, Alexandros; CÍSAŘ, Zbyněk; MATOŠKA Dalibor; PILKA, Jiří. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. SPN 2005, 151 s.
—CHARALAMBIDIS, Alexandros; CÍSAŘ, Zbyněk; PILKA, Jiří. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. SPN 2005, 125 s.
—TŘEŠŇÁK, Petr. Někdo to rád YouTube. Respekt, 2010, roč. 21, č. 22, s. 30-32.
—VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš. Broadcast Yourself: Film a YouTube. A2, 2009, roč. 5, č. 6, s. 12.
[1] VOJTĚCHOVSKÝ, M. Broadcast Yourself: Film a YouTube. A2, 2009, roč.
5, č. 6, s. 12.
[2] CHARALAMBIDIS, A.; CÍSAŘ, Z.; HURNÍK L.; MATOŠKA D.;
PILKA, J. Hudební výchova pro 6. ročník
základní školy. SPN 2005, 125 s.
CHARALAMBIDIS,
A.; CÍSAŘ, Z.; HURNÍK L.; MATOŠKA D.; PILKA, J. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy. SPN 2005, 152 s.
CHARALAMBIDIS,
A.; CÍSAŘ, Z.; HURNÍK L.; MATOŠKA D.; PILKA, J. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. SPN 2005, 151 s.
CHARALAMBIDIS,
A.; CÍSAŘ, Z.; HURNÍK L.; MATOŠKA D.; PILKA, J. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. SPN 2005, 125 s.
[3] DRÁPELOVÁ, V. Do orchestru YouTube, který
zahraje v Carnegie Hall, se dostali tři Češi [online]. c2009. Dostupný z WWW: <http://kultura.idnes.cz/do-orchestru-youtube-ktery-zahraje-v-carnegie-hall-se-dostali-tri-cesi-1e9-/hudba.asp?c=A090303_103101_hudba_jaz>.
[4] CRHA, B.; JURČÍKOVÁ, T.; PRUDÍKOVÁ, M. Výzkum využití multimediálních technologií
v hudební výchově: Zpráva z empirického hudebně
sociologického výzkumu MUNI/A/1025/2010. Brno 2010. 292 s.