Využití počítačových aplikací ve výuce hudební nauky na ZUŠ

Lucie Kunovová

Hudební nauka na základních uměleckých školách je v hudebním oboru povinná v 1. – 5. ročníku 1. cyklu. Tento předmět se na většině škol netěší moc velké popularitě, převážná část žáků jej vnímá jako nutnou nebo i zbytečnou útrapu při studiu hry na nástroj, popř. jako příležitost pro odpolední zábavu s kamarády. Proto dnes existuje celá řada snah, a to především v základním školství, o zatraktivnění výuky, její zpestření, zpříjemnění a v neposlední řadě také zefektivnění. Těmto tendencím vychází vstříc právě výrobci výukových programů zaměřených na výuku a procvičování hudební teorie, intonace a sluchové analýzy, dále pak notačních a kompozičních programů.

Předkládaný příspěvek se zaměřuje na tři výukové programy: ScoreTrainer, RhytmusTrainer a EarMaster, které byly podrobeny analýze z didaktického a praktického hlediska.

Program ScoreTrainer je k dispozici ve dvou verzích: Standard a Professional. Verze Standard je určena pro jednotlivé uživatele a k nekomerčním účelům. Verze Professional byla vyvinuta pro účely výuky na hudebních školách. Cílem tohoto interaktivního výukového programu je zdokonalení schopnosti praktického čtení not. K tomuto slouží tři základní režimy práce s programem: režim Učit se, Procvičování, Kvíz. Tyto tři režimy jsou dostupné pro všechny úkoly nacházející se v aplikaci ScoreTrainer, tzn. pro poznávání not, jejich zakreslování i pro hádání slov sestavených z not a písmen (platí pro písmena, která nelze zapsat hudební abecedou). V režimu Procvičování počítač vyhodnocuje odpovědi, ale nezaznamenává výsledky. Kvízový režim je nejtěžším modem a je limitován odpočítávaným časem. Je – li počítač připojen k tiskárně, lze žákovi po hře vytisknout certifikát, tedy jakousi obdobu osvědčení o hře. K dispozici je 20 úrovní obtížnosti – od velmi jednoduchého souboru not c – g přes noty s křížky a béčky až po velmi obtížné basové noty. Je možnost čtení v houslovém či basovém klíči, případně v obou zároveň. Zadávání názvu not do počítače je možné pomocí myši, virtuálních nástrojů na obrazovce monitoru (malá klaviatura, houslový či kytarový hmatník, jmenná tlačítka ad.) nebo pomocí připojeného MIDI keyboardu. „Výstupní zvuk je možné získat z připojeného MIDI klávesového nástroje nebo jiného MIDI zařízení obsahujícího zvukovou banku, ze sluchátkového výstupu zvukové karty počítače (sluchátka) nebo z linkového výstupu zvukové karty (počítačové nebo jiné aktivní reproboxy).“[1] Knihovnu cvičení pro žáky může učitel v profesionální verzi měnit a např. připravit tak pro každého žáka jiné cvičení. Úspěšnost žáka se zaznamenává do výsledkové tabulky a učitel i žák tak mají přehled o počtu správně a špatně zodpovězených otázek. V menu nastavení her můžeme různě měnit možnosti a obtížnost jednotlivých her, nastavení počtu not, důležitost oktávy (zda stačí správně určit pouze název noty nebo je nutné identifikovat i oktávu), dále pak předznamenání, tóninu, houslový a basový klíč (či oba), limit nejnižší a nejvyšší noty.

Hodnocení programu: Tento program je vhodný především pro mladší žáky hudební nauky, kteří si tak libovolně zvolí obtížnost a mohou si procvičovat své znalosti not. Vede je to k samostatnosti a k odpovědnosti. Velkou výhodou tohoto programu je jeho česká verze. Pedagog tak nemusí překládat výrazy z cizího jazyka, kterým by takto malé děti pravděpodobně nerozuměly. Program ScoreTrainer většinou používám pro výuku 1. – 3. ročníku. Velmi oblíbenou aktivitou je čtení slov poskládaných z not a písmen.

Nevýhodou se prozatím jevily nepředpokládané chyby softwaru, po nichž se program uzavřel, a bylo obtížné jej znovu spustit.

Program RhytmusTrainer je zaměřen na výuku rytmu. Slouží ke zdokonalení schopnosti praktického čtení rytmu. Je také dodáván ve dvou verzích: Standard a Professional (určen pro výuku v hudebních školách). Na výběr je několik možností: Procvičování rytmu, Poslech rytmu, Bicí a Dynamická hra. V režimu Procvičování rytmu je úkolem žáka zahrát zobrazovaný rytmus (mezerníkem nebo pomocí MIDI klávesnice). Počítač v reálném čase analyzuje zahranou odpověď, zobrazuje ji pomocí barevných obdélníčků (čím zelenější barva, tím přesnější interpretace rytmu) a následně inteligentně mění strategii pro výběr obtížnosti dalšího taktu. Žák může daný takt zahrát až pětkrát, v přesnosti mu pomáhá zvukový metronom. Na závěr cvičení opět přijde hodnocení a následná možnost tisku certifikátu (vysvědčení). V programu lze vytvářet takty nové nebo z více než 1 000 existujících taktů poskládat nové kombinace. Možnost individualizace obtížnosti pro každého žáka zvlášť je také výhodou (otázkou je, do jaké míry je to v reálném vyučování proveditelné…). Ve cvičeních je možné zobrazovat všechny délky not, aktivovat synkopování, ligatury a trioly, volit tempo pomalejší či rychlejší vzhledem k pokročilosti studentů, vybírat si všechny možné typy taktů (4/4, 9/8, 5/4, 12/8 ad.).

Dle mého názoru zajímavějším je cvičení Poslech rytmu, v němž slyšíme jeden takt nebo dvoutaktí s rytmicko-melodickým motivem a máme určit, který ze čtyř nabízených zápisů je ten správný.

V aplikaci Bicí dostávají žáci na výběr bicí sestavu devíti nástrojů a jednoduchým kliknutím myší v tabulce zaškrtávají, na kterou půldobu (nebo čtvrtdobu) má daný nástroj hrát. Vizuální partitura je okamžitě přenášena do zvuku. Na výběr jsou různé takty i sady bicích nástrojů (např. jazzové, symfonické, rockové), navíc i jednotlivé nástroje ze sady se dají vyměnit za jiné.

Dynamická hra je založena na letu ptáka, resp. jak silně žák hraje, tak vysoko pták letí.

Hodnocení programu: Vhodný a uživatelsky jednoduchý program pro procvičování rytmu a jemné korekce. Výhodou se zdá být nejen cvičení správného rytmu, ale i dodržování notových délek, a opět také česká mutace programu. U dětí se nejoblíbenější částí jeví Poslech rytmu. V samotném Procvičování rytmu mohou nastat problémy se zpožďováním mezerníku (způsobené většinou hardwarovou konfigurací celého počítače), tyto se však dají odstranit v menu nastavení. V neprospěch opět hovoří častější poruchovost nebo nekorektní zobrazování programu.

Výukový program EarMaster je navržen ke cvičení sluchové analýzy. Napomáhá rozvíjení schopností rozpoznání intonace, harmonie a rytmu. Celkově nabízí 651 výukových lekcí zaměřených na poslech, srovnávání a zápis intervalů různé obtížnosti, akordů, rozpoznávání stupnic, čtení a vyťukávání rytmu, rytmický nebo melodický diktát. Vkládání odpovědí na otázky žáci realizují pomocí nástrojů na obrazovce (virtuální klaviatura, hmatník kytary, houslí ad.) nebo zpíváním či tleskáním do připojeného mikrofonu nebo hrou na externí MIDI klávesnici. Pro analýzu signálu z mikrofonu je využívána technologie Sound-2-midi a není nutný žádný speciální přídavný hardware, stačí zasunout mikrofon do zvukové karty počítače. Program EarMaster je k dispozici ve dvou verzích, a to EarMaster Pro a EarMaster School. EarMaster School je určen především pro potřeby výuky, obsahuje všechny vlastnosti verze Pro, a navíc i funkce pro řešení konkrétních pedagogických potřeb, umožňuje vytvářet vlastní postupy výuky. Učitelský editor (Tutor Editor) umožňuje pedagogům vytvářet vlastní lekce, kontrolovat práci studentů, a dokonce rozesílat studentům úkoly pomocí e-mailu.

Výhodou programu je snadná orientace, česká mutace (včetně českých opěrných písní), dále lekce rozdělené do dvou skupin – standardní a jazzové (náročnější cvičení pro pokročilé uživatele), možnost definovat 120 vlastních akordů, 120 akordových sekvencí a 120 stupnic (akordy lze definovat i v úzké a široké harmonii), možnost přepnutí označování tónů mezi klasickým a solmizací, možnost transpozice nástrojů a mnoho dalších.

Při každém spuštění programu se objeví průvodce, který napomáhá zvolit režim učitelský či zákaznický (zákaznický je určený pro pokročilejší uživatele s vlastními akordy a stupnicemi), dále standardní či jazzovou lekci a konkrétní výběr cvičení (rozpoznávání intervalů, jejich srovnávání, identifikace akordů atd.). V dalším kroku si uživatel zvolí obtížnost cvičení od nejjednoduššího po nejtěžší, přičemž se samozřejmě doporučuje začínat s cvičeními jednoduššími. V průběhu cvičení je možné zadat příkaz k přehrání nové otázky, k zopakování otázky či dokonce k zahrání uživatelské odpovědi. Po vyhodnocení počítačem se správná odpověď označí zelenou barvou a špatná červenou. Uživatel také vidí své procentuální skóre a detailní statistiku si může prohlédnout v okně s výsledky.

Hodnocení: Program EarMaster se jeví jako poměrně velmi dobře propracovaný výukový program s bohatou zásobou lekcí a cvičení. Uživatelsky je příjemný a při používání ve výuce nevykazoval téměř žádné technické problémy. Díky svému zaměření je vhodný především pro starší studenty (od 3. – 4. r.).

Celkově:

Multimediální výukové programy s sebou do výuky přinášejí velkou atraktivnost a snad i větší zaujetí dětí o (nepříliš populární) hudební teorii, a doufejme, že i následnou větší efektivnost učení. Přesto však je na místě připomenout negativa, která tento edukační proces doprovázejí.

Snad největším záporem je velká finanční náročnost při pořizování počítačové učebny, jež nebývá běžnou součástí základních uměleckých škol, a cena jednotlivých licencí konkrétních výukových programů. Z toho plynou tyto důsledky: vybavenost počítači jen pro několik žáků ve třídě, př. v naší učebně na ZUŠ v Mikulově je pět počítačů plus jeden učitelský, tzn., při maximální obsazenosti ve dvojicích se jedná celkově o deset, resp. dvanáct míst. Při zcela běžném naplnění třídy na 20 a více žáků je tedy nutné žáky rozdělit do dvou (či více) skupin a pracovat s těmito skupinami. Ideálním se jeví zadání samostatné práce (např. pracovních listů) skupině, která právě nepracuje s počítači, a věnovat se dostatečně dětem u počítačů. Ne vždy však děti dokážou pracovat zcela samostatně a rozdělují pak pedagogovu pozornost mezi obě skupiny.

Dalším negativním jevem může být počítačová negramotnost dětí, tato se však dnes už téměř nevyskytuje. Děti už většinou znají základy práce s PC z domova, nicméně především v počátcích práce s počítačovými výukovými programy je učitel zavalen spoustou všetečných dotazů.

Dalším jevem negativně ovlivňující vyučovací proces může být počítačová negramotnost učitele (resp. jeho nedostatečná počítačová gramotnost). Zde je důležitá snaha učitele o sebevzdělávání a hledání nových cest a přístupů, v neposlední řadě při technických problémech bývají nápomocni i distributoři programů a klíčoví dodavatelé.

Dalším doprovodným jevem je to, že učitel musí kontrolovat žáky, jestli opravdu dělají to, co jim bylo zadáno, jestli čas strávený na počítačích nepovažují za oddechový a stvořený pro hraní si na MIDI klaviatuře či k prohlížení internetu. To vše už ale závisí na autoritě učitele a zároveň i jeho empatii, na hranicích a pravidlech, které jsou ve třídě a potažmo v celé škole nastavené.

Přes všechny výše zmíněné překážky však po ročním vyučování hudební nauky s počítači hodnotím tyto multimediální výukové aplikace spíše jako vhodné a věřím v jejich postupné rozšiřování a zavádění do školní praxe jako účinného nástroje výuky hudební teorie.

Resumé

            The paper deals with using computer programs in teaching music theory, intonation and aural analysis at Art schools within music theory and is focused on following software: ScoreTrainer, RhytmusTrainer and EarMaster. It is also based on the author´s own teaching experience and knowledge obtained at this type of school.

Literatura

EarMaster. Návod k použití. Přeložil Jaroslav Musil. Příručka k programu EarMaster. DISK Multimedia, Boskovice. Rok neuveden.

RhytmusTrainer. Příručka k programu RhytmusTrainer. DISK Multimedia, Boskovice. Rok neuveden.

ScoreTrainer. Příručka k programu ScoreTrainer. DISK Multimedia, Boskovice. Rok neuveden.



[1] Viz Scoretrainer. Příručka k programu ScoreTrainer. DISK Multimedia, Boskovice, rok vydání neuveden, s. 1.