Živá hudba a internet ve výuce Hv na ZŠ

Petr Hala

Ze specifického výzkumného projektu MUNI/A/1025/2009 s názvem Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově (dále jen ZZ) vyplývají - vedle řady negativních skutečností – i některá pozitivní zjištění, kterých by bylo možno využít při tvorbě nových postupů s využitím multimediálních technologií ve výuce.

„Několik posledních desetiletí je pro hudební pedagogiku i hudební výchovu ve vztahu k okolnímu mediálnímu až virtuálnímu světu typická určitá ambivalence. Musí se vyrovnávat s proměňujícími se sociálními funkcemi hudby, odvíjí se ve světě doslova zaplněném hudbou, která je díky médiím všudypřítomná a provází člověka na každém kroku, mnohdy má vytvářet pouze jakési příjemné akustické prostředí nebo bariéru proti intenzitě hluku okolního světa a děti jsou prakticky od narození „vychovávány“ tímto typem hudebních informací, se kterými nastupují do školy a které je také po celou dobu školní docházky provázejí. Většina empirických hudebně sociologických výzkumů to potvrzuje a dochází k závěru, že vkusové a hodnotové postoje k hudbě, zájmy a hudební preference jsou utvářeny převážně pod vlivem médií v podstatě v rozporu se záměry a cíli všeobecné hudební výchovy.“[1] Z uvedeného vyplývá, že žákům by mohla být blízká formy výuky, při níž pod vedením pedagoga poslouchají hudbu z internetu. Přístup k internetu je poměrně častým jevem [2], v budoucnu lze v tomto směru jistě očekávat spíše zlepšení. Pro vyhledávání nahrávek na internetu již dnes používá počítač 63,35% učitelů, kteří internet při výuce používají.[3]

„Typický žák má hudbu rád, jeho vztah k hudbě ovlivnila rodina, ale v těsném závěsu za ní je také rádio, internet, kamarádi, škola.“[4] Deklarovaný pozitivní vztah k hudbě a obecná obliba internetu u žáků mohou být východiskem pro použití internetu resp. některých jeho serverů v rámci výuky hudební výchovy. Jak vyplývá ze ZZ, je nejpoužívanějším nástrojem ve výuce hudební výchovy klavír. Jeho používání ve výuce potvrdilo 82% respondentů z řad učitelů a 70% respondentů z řad žáků.[5] Možnost kombinovat poslech nahrávek z internetu a živou interpretaci na klavír je tedy ve většině případů reálná. Pro níže popsaný specifický záměr používat internet při výuce je možnost hry na klavír pozitivní, ale není bezpodmínečně nutná. Pro zamýšlený postup je pozitivní i skutečnost, že „…největší část respondentů uvádí, že jejich učitel hudební výchovy dobře hraje a zpívá. Téměř polovina žáků je pak přesvědčena, že se jejich učitel vyzná ve vážné hudbě.“[6] Žáci si navíc cení u učitele zejména schopnost zpívat a hrát na hudební nástroj.[7] Většina respondentů – 66,06%[8] - uvádí, že učitel hraje ve výuce na klavír.

Z uvedených závěrů vyplývá, že kontakt žáků s živou hudbou ve formě koncentrovaného poslechu je žádoucí a nebude žáky předem odmítán. Zejména pak v případě, že se interpretace ujme i sám učitel.

Přestože žáci jednoznačně preferují populární hudbu [9], lze uvažovat o zavedení následujícího postupu. Žáci budou srovnávat různá interpretační pojetí jedné a téže skladby, případně úpravy daného díla pro jiný nástroj. Použitá skladba samozřejmě musí být žákům dostatečně srozumitelná a svým rozsahem nesmí vybočovat z možností běžných recipientů udržet koncentraci při poslechu pouze po omezený časový úsek. V tomto ohledu skýtá velké možnosti server www.youtube.com, kde lze nalézt nejen profesionální provedení drobných skladeb, jejichž srovnávání by bylo jistě nad možnosti žáků v rámci hudební výchovy, ale i řadu amatérských interpretací, často až katastrofální úrovně a navíc různé úpravy originálního textu. Hledání a následné nacházení odlišností může vést k rozvoji soustředěného poslechu hudby, což je základní podmínkou porozumění obsahu hudebního sdělení. V případě, že je to možné, lze pro srovnání uvést i interpretaci v podání učitele hudební výchovy.

Pro demonstraci byla cíleně vybrána drobná skladba Roberta Schumanna „Stücklein op. 68 č. 5“ z Alba pro mládež. Jedná se o velmi krátkou skladbu, kterou může interpretovat i učitel s podprůměrnými hráčskými dispozicemi. Učitelův přednes by mohl představovat úvod k následujícímu rozboru.

http://www.youtube.com/watch?v=CprIdis6gZM&feature=related

Vysoce kvalitní interpretace na kvalitní nástroj. Pro žáky, kteří se věnují hře na klavír nebo na jiný nástroj, lze – v případě jejich přítomnosti – vyzdvihnout logickou agogiku, přiměřenou dynamickou výstavbu a zachování jednotného tempa po celou skladbu.

http://www.youtube.com/watch?v=y-vrkhZwwqM

Kvalitní interpretace na nástroj typu „Clavinova“. Zřetelné je oproti předchozímu provedení pomalejší tempo. Za zmínku stojí jistě poněkud přehnané agogické změny, které mohou být vnímavějším žákům patrné. Vhodné je vyzvat jednotlivce k zaujetí postoje k jednotlivým variantám. Doplnit lze i dotaz, zda žáci vnímají zvukový rozdíl mezi interpretací na klavír a na elektronický nástroj.

http://www.youtube.com/watch?v=U7EGEp7sLzM

Seriózní interpretace na keyboardu. Zdůraznit lze minimální agogické změny – žáků lze „přeložit“ jako jistou „absenci citu při hře“. Z povahy nástroje vyplývají omezené možnosti dynamických změn a vlivem toho, že klávesy na keyboardech lze stisknout velmi lehce a jsou velice citlivé, je možné vypozorovat i rytmickou nevyrovnanost v partech obou rukou a zejména v souhře obou rukou.

http://www.youtube.com/watch?v=hjLZrDDvdD4&feature=related

Amatérská interpretace v podání žákyně, která hraje skladbu velmi pomalu, s „naučenou“ agogikou nerespektující logiku hudební struktury, prakticky bez dynamických změn. Příjemným zpestřením může být pro posluchače i vyjící pes, který je slyšet v pozadí.

http://www.youtube.com/watch?v=wo_z0ZOamUk&feature=related

Dětská interpretace s četnými nedostatky, slyšitelnými každému. Dívenka začala skladbu hrát o oktávu níž. Poté, co si to uvědomila, začala znovu ve správné poloze. V levé ruce lze vysledovat permanentní nerytmičnost a absenci nutného legata. Agogika prakticky chybí, mohutné zesílení v závěru skladby – ale pouze v pravé ruce – činí z celého provedení roztomilou grotesku.

Pro žáky vyšších ročníků, kteří již navíc mají zkušenost s podobnou aktivitou, lze vybrat i rozsáhlejší hudební celek, jakým může být např. Bagatela č. 25 a moll WoO 59 (Pro Elišku) Ludwiga van Beethovena. Skladba má čitelnou formu ronda obecně A-B-A-C-A a je svým jazykem blízká i méně zkušeným posluchačům.

http://www.youtube.com/watch?v=4n5ZSqMU0Jw&feature=related

Profesionální interpretace, k níž nelze mít žádné zásadní výhrady. Lze snad upozornit na snad až přemíru citu, projevující se poněkud přehnanými tempovými změnami.

http://www.youtube.com/watch?v=j9g_KA6SKLA

Amatérská interpretace. Zjevné je zejména nedodržení předepsaného stejného tempa při nástupu kontrastní druhé části, v níž navíc došlo k pamětnímu výpadku a střední díl tak byl zkrácen zhruba na polovinu. Poněkud komicky působí rychlejší tempo posledního opakování dílu A, kdy interpretka zřejmě s pocitem blížícího se konce jejího utrpení ztratila zábrany.

http://www.youtube.com/watch?v=zFTAGxXJGyM

Amatérská interpretace skladby. Vyznačuje se pomalým tempem zejména v úvodní části a jejích opakováních. V dílu A lze upozornit na předržování pravého pedálu přes úvodní chromatický motiv. V dílu B interpret nedokáže v rychlých pasážích udržet tempo. Díl C hraje naopak snad ještě rychleji, než je předepsáno, což se projeví v rytmicky nevyrovnaném provedení běhů spojujících díl C s opakovaným dílem A v závěru.

http://www.youtube.com/watch?v=AFBLgsl8Ck8&feature=related

Korektní dětská interpretace skladby prakticky bez dynamických odstínů a agogických změn, vyznačující se velmi pomalým tempem a zjevnou – byť pochopitelnou – absencí osobního citového vkladu.

http://www.youtube.com/watch?v=P-B4sjUve3E&feature=related

Téměř doslovná transkripce skladby pro dvě speciální elektrofonické kytary s mimořádně citlivými snímači, na které lze hrát pouze jednou rukou v podání jediného interpreta. Původní znění skladby poněkud utrpělo technickými omezeními takového provedení, ale jedná se o jistě vtipnou variantu, která navíc bude žákům blízká díky použití elektrofonických kytar, které se těší u pubescentů obecně velké oblibě.

http://www.youtube.com/watch?v=ofMjqkq66R8&feature=related

Otextovaná úprava pro ženský hlas a klavír v podání Evy Pilarové. V pomalejším tempu než je originální představa autora, což lze logicky zdůvodnit artikulačními možnostmi hlasového projevu. Sympatické je takřka úplné zachování původní formy skladby. Opět se jedná o vhodnou příležitost k výzvě k zaujetí stanoviska k podobným úpravám.

Srovnávání různých interpretačních pojetí téže skladby by mohlo být schůdné pro poměrně širokou část populace z řad žáků druhého stupně základních škol právě díky existenci internetových souborů, které nepředstavují pouze profesionální příklady provedení jednotlivých děl, ale je možné v tomto prostředí nalézt i taková ztvárnění, která vykazují i pro běžnou populaci zřejmé nedostatky. Na pozadí nejrůznějších nedokonalostí lze v žácích vypěstovat alespoň zčásti schopnost vnímat jednotlivé parametry interpretace Uvedené odkazy na použitelné nahrávky mají samozřejmě omezenou platnost. Lze však předpokládat, že na zmíněném serveru bude vždy dostatek příkladů, které bude možno při výuce použít.

Resumé

Live Music and the Internet in Music Education at Elementary Schools

For controlled listening to art music it is possible to use the Internet, concretely website www.youtube.com, when pupils under direction of music education teacher compare different interpretive approaches to one and the same music piece. The site is particularly suitable because there may be found not only quality, professional interpretation, but also a number of amateur performance, which imperfections during listening are evident to the broadest public. This procedure may lead to the development of the ability to listen to the closed music whole intently, which is a prerequisite for understanding musical communication.

Literatura

· CRHA, Bedřich; JURČÍKOVÁ, Taťána; PRUDÍKOVÁ, Markéta. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově. Teoretické reflexe hudební výchovy, Brno, Masarykova univerzita. ISSN 1803-1331, 2010, ročník 6, číslo 1, s. 1-288. Dostupné z WWW: http://www.katedrahudebnivychovy.estranky.cz/clanky/elektronicky-casopis.html.

Internetové adresy