Tematické okruhy zkušební látky SZZ pro obor historie

(tříleté bakalářské studium)

V rámci jednoho tematického okruhu je v detailnějších blocích zmíněna širší problematika národních i obecných dějin. Každý blok představuje tedy komplex dílčích otázek, z nichž jednu z národních a jednu z obecných dějin examinátoři doporučí k rozpravě.

Národní a obecné dějiny
1. Raný středověk
Příčiny zániku antického světa. Stěhování národů. Germáni. Slované. Kočovné národy. Etatizace raně středověké Evropy. První germánské státní útvary. Vývoj v Itálii. Frankové. Rozpad franské říše. Lenní systém. Anglie. Vikinská expanze a etatizace. Kyjevská Rus. Islám. Byzanc. Pozice církve a její boj o emancipaci. Velká Morava. Počátky českého přemyslovského státu.
2. Vrcholný středověk
Český stát za posledních Přemyslovců. Kolonizace, emfyteuze, zakládání měst. Uhry. Polsko. Svatá říše římská. Církev - světovládné nároky a ústup. Křížové výpravy. Anglofrancouzské soupeření od počátků do stoleté války. Byzanc. Reconquista do závěrečné fáze.
3. Pozdní středověk
Český stát za Lucemburků. Husitská revoluce. Centralizovaná monarchie za Jiřího z Poděbrad. Církev, univerzity a města ve 14.-15. století. Papežství a konciliarismus. Střední Evropa ve 13.-15. století. Hanza, Benátky a Janov. Západní Evropa ve 13.-15. století. Řád německých rytířů. Polsko, Uhry a Rusko ve 14.-15. století. Byzanc 1204-1453. Osmanská říše ve 14.-15. století. Česká stavovská monarchie za Jagellonců.
4. Nástup novověku
Střední Evropa na přelomu 15. a 16. století. Itálie ve 14.-15. století. Humanismus a renesance. Zámořské objevy a formování kolonií. Nástup Habsburků na český a uherský trůn.
5. Reformace a protireformace
Reformace a její představitelé. Říše Karla V. Válka velmocí o Itálii. Kalvinismus a anglikánství. Formování české stavovské opozice proti Habsburkům. Česká konfese. Majestát o náboženské svobodě. Nástup rekatolizace. Katolická liga a protestantská unie. Nizozemská revoluce. Třicetiletá válka. Anglická revoluce.
6. Barokní doba
České země součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie. Pobělohorská emigrace. Baroko. Francouzský absolutismus v 17. století. Říše po třicetileté válce a vznik velmocenského Pruska. Turecké války. Válka o dědictví španělské.
7. Osvícenský absolutismus
České země za vlády Marie Terezie a Josefa II. Reformy a opatření v řízení státu. Merkantilismus. Války o dědictví rakouské. Sedmiletá válka. Osvícenský absolutismus a absolutismus v 18. století.
8. Raně novověké revoluce
Průmyslová revoluce. Počátky českého národního obrození. Vznik USA. Velká francouzská revoluce.
9. Napoleonské války
Konzulát a císařství ve Francii. Protifrancouzské koalice. Vídeňský kongres. Ohlas napoleonských válek v českých zemích. České národní obrození.
10. Evropa v 1. polovině 19. století
České země za předbřeznového režimu v habsburské monarchii. Svatá aliance. Restaurace a červencová revoluce ve Francii. Národně osvobozenecké hnutí v Belgii, Řecku, Polsku, a Latinské Americe. Revoluce 1848-1849.
11. Druhá polovina 19. století a formování občanské společnosti
Bachův absolutismus a obnovení ústavních poměrů v habsburské monarchii. Vznik Rakousko-Uherska. I. a II. internacionála. Prusko-rakouská a prusko-francouzská válka. Sjednocení Itálie a Německa.
12. Přelom 19. a 20. století
Diferenciace českého politického života. Boj za všeobecné volební právo. Dělnické hnutí. Bosenská krize. Rozdělení Evropy na dva bloky.
13. První světová válka
Příčiny války. Válečné cíle. Západní a východní bojiště. Ruské revoluce 1917. Konec války. Mírové smlouvy. Politická situace v českých zemích. Domácí a zahraniční československý odboj.
14. Mezi dvěma světovými válkami
První a druhá Československá republika. Společnost národů. Malá dohoda. Mezinárodní komunismus. Bolševický režim v Rusku. Fašismus v Itálii. Světová ekonomika a hospodářská krize. Nacismus v Německu.
15. Druhá světová válka
Protektorát Čechy a Morava. Slovenský stát. Československý zahraniční odboj. Podivná válka. Ruské bojiště. Spojenecké konference.
16. Období po 2. světové válce
Třetí ČSR 1945-1948. Komunistický režim v ČSR 1948-1989. Mezinárodní vztahy. Vznik, krize a rozpad sovětského bloku. Západní demokracie a evropská integrace. Poválečná dekolonizace.

Témata státní závěrečné zkoušky navazujícího magisterského studia dějepisu

Struktura (části) magisterské státní závěrečné zkoušky z dějepisu:
Obhajoba diplomové práce (je-li zadána).
Ústní část:
Dějepis (viz témata)
Didaktika dějepisu (viz témata)

I. Dějepis
1. Křesťanství od středověku do novověku.
(proces christianizace Evropy –papežství a koncily – nové myšlenkové proudy a hereze – církevní rozkoly - středověké a novověké mnišství – protireformace a rekatolizace - poutní tradice a lidová zbožnost– odraz osvícenství a josefinismu v náboženském životě – církev a křesťanství v moderní občanské společnosti – velké osobnosti církevních dějin)
2. Český stát ve střední Evropě.
(od Velkomoravské říše k přemyslovskému království – Přemyslovci sjednocují země, české země za vlády Lucemburků, od husitství k jagellonské vládě, země Koruny české v habsburském soustátí – jejich postavení a úloha od zemského patriotismu k modernímu českému národnímu povědomí)
3. České království a vedlejší země.
(státnické dílo Karla IV. – země Koruny české, postavení jednotlivých zemí v rámci Koruny, vývoj zemí Koruny české do vytvoření habsburské monarchie, Česká koruna za Habsburků)
4. Územní vývoj českého státu.
(vznik prvních státních celků – Sámovy říše a Velkomoravské říše, český stát v období rozvinutého a vrcholného středověku, územní změny za Habsburků, od vzniku samostatného Československa až k České republice)
5. Česká a evropská reformace.
(čeští a evropští reformní kazatelé předhusitské doby – Mistr Jan Hus a česká reformace – Jednota bratrská – Předpoklady reformace 16. st. a její hlavní představitelé – Erasmus Rotterdamský a humanismus – Confessio augustana – reformace a tridentský koncil - zvláštnosti reformace v Anglii – novokřtěnectví – nekatolické církve a hnutí v předbělohorských Čechách a na Moravě – společensko-hospodářské otázky české a evropské reformace)
6. Česká otázka v kontextu dějin.
(otázky smyslu, identity a perspektiv "češství", smysl českých dějin v kontextu evropských dějin – „češství a evropanství“, česká otázka od Palackého k Masarykovi, polemika o tzv. smyslu českých dějin)
7. Stýkání a potýkání Čechů a Němců v českých zemích.
(historické kořeny česko-německého vztahu, od etnické skupiny k národu, nacionalizace 19. století, Češi, Němci a vznik ČSR, dvacetiletí Čechů a Němců v demokratickém čs. státě, rozbití ČSR, protektorát a geneze odsunu, mezinárodní rámec odsunu sudetských Němců a jeho realizace, interpretace odsunu)
8. Významné kulturní epochy v komparaci.
(charakteristika významných rysů a znaků zejména architektury, malířství a sochařství a vhodné průměty se soudobými světonázory nebo životním stylem. Výklad se orientuje na srovnání s předchozí či jinou vhodnou epochou, stylem (renesance- antika, renesance-gotika, baroko - renesance apod.). Kultura starověku: staroorientální svět, antika. Středověká kultura: raného křesťanství a Byzance, předrománská, románská a gotická kultura. Renesance, manýrismus. Baroko dynamické a klasické. Rokoko, klasicismus a empír. Romantismus a historismus. Projevy moderní kultury v malířství a sochařství od impresionismu, secese a funkcionalismus v architektuře. Nutno doložit konkrétními příklady).
9. Současná etnická struktura Evropy a její historie.
(etnická mapa Evropy – románské, germánské a slovanské národy, velké a malé národy, národnostní menšiny)
10. Středověká společnost, vzdělanost a kultura.
(vývoj světské a církevní správy – trojí lid – středověká šlechta – ženy ve středověku - černá smrt - katedrální, klášterní školy – univerzity a středověká věda – osobnosti středověké vědy - karolinská a otonská renesance – charakteristika románské a gotické kultury, příklady architektury, malířství, sochařství (české i evropské)
11. Vývoj středověkého a novověkého města.
(rozvoj měst ve 13. století, tržní okruhy, cechy, výrobní a obchodní privilegia, měšťanská politika a kultura, rozvoj vzdělanosti, univerzity. Světový trh, rozvoj obchodu, vznik průmyslových oblastí, úloha měst při formování a rozvoji občanské demokratické společnosti, městská civilizace ve 20. století)
12. Národnostní problematika Evropy v 19. a 20. století.
(mnohonárodnostní monarchie 19. století – Rakousko-Uhersko, Rusko, vznik „národních“ států po 1. světové válce, neúspěch meziválečné politiky obrany menšin a radikální řešení problematiky menšin po 2. světové válce)
13. Kolonialismus v období novověku.
(dokončení rozdělení světa na konci 19. století, přerozdělování kolonií po 1. světové válce, rozpad světové koloniální soustavy po 2. světové válce, Počátky kolonialismu a jeho vazby na zámořské objevy. První a druhá vlna koloniálních říší: historicko-geografická charakteristika. Význam a důsledky sedmileté války pro další rozvoj koloniálních říší. Historicko-geografická charakteristika koloniálních impérií v 19. a 20. století do konce 2. sv. války. Rozklad koloniálního systému po 2. sv. válce)
14. Revoluce v novověku.
(srovnání příčin, průběhu a výsledků raně novověkých revolucí: nizozemské, anglické, americké a francouzské. Francouzská revoluce a její odkaz v revolucích 19. století. Konkrétní příklady a charakteristika revolucí 20. století)
15. Vznik a vývoj občanské společnosti v 19. a 20. století.
(budování společnosti založené na konsensu vytváření občanských práv a sdružování občanů, liberalismus a nacionalismus v českých zemích v 2. pol. 19. století, hlavní rysy občanské společnosti v samostatném československém státě)
16. Absolutistické monarchie 17. až 19. století.
(charakteristika evropských monarchií 17. stol., zejména Francie, Španělska, habsburské monarchie, Anglie, Polska a Osmanské říše.Významné události, které ovlivnily posílení, konzervaci nebo pád evropských absolutistických monarchií od 17. do 19. století)
17. "Východní otázka" v mezinárodních vztazích 19. a 20. století.
(rusko-turecká válka a berlínský kongres 1878, balkánské války 1902-1903, rozpad Osmanské říše po 1. světové válce)
18. Světové války, jejich příčiny a důsledky.
(1. světová válka, 2. světová válka)
19. Totalitní režimy 20. století.
(ruský bolševismus, italský fašismus, německý nacismus, autoritativní režimy ve Španělsku, Portugalsku, Rakousku, Maďarsku, Polsku)
20. Rozdělený a integrující se svět po roce 1945
(mezinárodní vztahy, situace v SSSR, sovětské impérium, německá otázka, rozpad koloniální soustavy, studená válka, evropská integrace, socializující demokracie v ČSR 1945-1948, totalitní režim po roce 1948, pražské jaro 1968, tzv. normaliace, sametová revoluce 1989)
21. Středověké dějepisectví.
(srovnání vývoje evropského Západu a Východu - anály, kroniky, legendy, životopisy (charakteristika a příklady) - Kosmas a jeho pokračovatelé – nejvýznamnější díla za posledních Přemyslovců a lucemburského období (Zbraslavská kronika, Dalimil, Beneš Krabice, Karel IV.) - dějepisectví doby husitské (Vavřinec z Březové) (N. Machiavelli a renesanční historiografie, J. B. Vico a historiografie 17. století, Osvícenská historiografie)
22. Pozitivistické dějepisectví.
(počátky pozitivistického dějepisectví na přelomu 19. a 20. století, historické dílo Jaroslava Golla, rozvoj českého dějepisectví v prvních desetiletích 20. století, Gollovi žáci Josef Pekař, Josef Šusta, Václav Novotný, Jaroslav Bidlo, Zdeněk Nejedlý, pozitivistické dějepisectví mezi dvěma světovými válkami).

II. Didaktika
1. Vznik didaktiky dějepisu, charakteristika předmětu
Vznik disciplíny jako výsledek diferenciačního procesu novodobého rozvoje věd (pedagogika - obecná didaktika - didaktika oborů), hlavní představitelé a významnější metodické práce; charakteristika cílů didaktiky a definování jejího předmětu.
2. Vztah historie jako vědy k dějepisu jako vyučovacímu předmětu
Dějepisný didaktický systém jako pedagogická modifikace vědního systému historie, příbuzné znaky a odlišnosti.
3. Místo dějepisu v soustavě vyučovacích předmětů
Postavení dějepisu jako integrujícího předmětu společenskovědního vzdělání - součásti všeobecného vzdělání; vztah k ostatním vyučovacím předmětům, otázka vertikálních a orizontálních souvislostí, intro- a interdisciplinární koordinace.
4. Pojetí dějepisu
Charakteristika významu předmětu, jeho obsahu, cílů a úkolů v oblasti poznatkové, hodnotové a schopnostní a dovednostní.
5. Co rozumíte soustavou dějepisného vyučování a v kterých základních pedagogických dokumentech je zakotvena
Soustava jako soubor specifických kvalit, jež má žák na určitém stupni či druhu školy získat; různé stupně konkretizace učiva v základních pedagogických dokumentech; charakteristika učebních plánů, učebních osnov (cyklické osnování učiva) a dějepisných učebnic (analýza jejich funkce informativní, formativní a metodologické).
6. Teorie výběru dějepisného učiva
Řešení disproporce mezi sumativním nárůstem historického obsahu, náročného pro žáky, a jejich reálnými schopnostmi; různé přístupy výběru - např. liberální, paradigmatický, systémový - základního učiva.
7. Teoretické otázky didaktické analýzy
Analýza jako stěžejní metoda didaktiky dějepisu umožňující fundovanou rozvahu i objektivní hodnocení veškeré didaktické činnosti; analýza obsahová (historická), didaktická (hodnotová) a organizačně metodická.
8. Plánování dějepisné výuky
Ústřední (základní pedagogické dokumenty), regionální (metodická činnost regionálních dějepisných kabinetů) a individuální programování výuky (ročníkové a tematické plány a plány vyučovací hodiny).
9. Výchovně vzdělávací proces a jeho zvláštnosti při výuce dějepisu
Obecně didaktická charakteristika procesu, jeho stránka obsahová a dějová; hlavní činitelé procesu, vyučování a učení; zvláštnosti a dějepis jako integrující předmět výrazně formativního zaměření, předpokládá uplatnění názorného vyučování (nejen jako ilustrace, ale jako jediná možnost zpřístupňování specifických historických poznatků, náročných na jejich osvojování); vede k rozvoji historického myšlení (logických myšlenkových postupů), k orientaci v čase a prostoru, k chápání historické geneze i horizontálních vazeb (chronologie, synchronizace).
10. Problematika vyučovacích forem dějepisné výuky; jejich utřídění a charakteristika
Vyučovací formy jako organizační zabezpečení procesu výuky; formy třídně-hodinového systému; typy a druhy vyučovacích hodin dějepisu; povinné a zájmové mimotřídní a mimoškolní vyučovací formy.
11. Problematika vyučovacích metod dějepisné výuky; jejich utřídění a charakteristika
Kritéria volby vyučovacích metod, jejich utřídění (metody motivační, expoziční, fixační a diagnostické) a charakteristika; příklady metodických postupů podle fází kombinované a jiných typů vyučovacích hodin.
12. Význam názornosti pro výuku dějepisu; utřídění a charakteristika vyučovacích prostředků
Didaktická nutnost názorného vyučování v dějepise (nemožnost uplatnění principu živého nazírání); účinnost bezprostředního a zprostředkovaného názoru; míra názornosti; názorná pomůcka jako východisko smyslového poznání a zdroj komunikace, specifika symbolických pomůcek; utřídění vyučovacích prostředků, didaktická technika.
13. Specifický význam textových pomůcek ve výuce dějepisu
Textové pomůcky jako východisko teoretického poznávání; práce s písemným historickým pramenem; utřídění textových pomůcek a jejich charakteristika.
14. Základní otázky pedagogického výzkumu a jeho uplatnění v teoretické práci učitele dějepisu
Charakteristika jednotlivých fází pedagogického výzkumu a jim odpovídajících výzkumných metod a technik; struktura výzkumného projektu jako výchozího materiálu pro vstupní oponenturu; základní soubor a stanovení vzorku respondentů, konstrukce zkušebního testu a jeho uplatnění v práci učitele dějepisu.
15. Nové trendy v didaktice dějepisu
Pojetí dějepisu jako sociokulturního předmětu.

Povinná literatura:
1. Národní dějiny
Čapka, F.: Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha 1998.
Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. Praha 2002
Profantová, N.: České země za raných Přemyslovců. Praha 2000.
Třeštík, D.: Počátky Přemyslovců. Praha 1997.
Žemlička, J.: Čechy v době knížecí (1034 - 1198). Praha 1997.
Žemlička, J.: Počátky Čech královských 1198 - 1253. Praha 2002.
Žemlička, J.: Století posledních Přemyslovců. Praha 1986, 1998.
Čechura, J.: České země v letech 1310 - 1437. I. - II. Praha 1999 - 2000.
Šmahel, F.: Husitské Čechy. Praha 2001.
Macek, J.: Jagellonský věk v českých zemích I. - IV. 1471 - 1526. Praha 2001 - 2002.
Janáček, J.: Doba předbělohorská 1526 - 1547 I/1-2. Praha 1971 - 1984.
Klučina, P.: Třicetiletá válka. Praha - Litomyšl 2000.
Bělina, P. - Kaše, J. - Kučera, J. P.: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. X. 1740 - 1792. Praha 2001.
Petráň, J.: Počátky českého národního obrození. Praha 1990.
Lněničková, J.: České země v době předbřeznové 1792 - 1848. Praha 1999.
Efmertová, M. C.: České země v letech 1848 - 1918. Praha 1998.
Čapka, F.: Dějiny českých zemí 1800-1918. Brno 2003.
Kárník, Z.: České země v éře první republiky (1918 - 1938). I. - III. Praha 2000 - 2002.
Gebhart, J. - Kuklík, J.: Druhá republika 1938 - 39. Praha 2004.
Maršálek, P.: Protektorát Čechy a Morava. Praha 2002.
Kaplan, K.: Československo v poválečné Evropě. Praha 2004.
Vaculík, J. – Čapka, F.: Nástin českých dějin 20. století. Praha 1999.

2. Obecné dějiny
Collins, R.: Evropa raného středověku 300 - 1000. Praha 2004.
Teichová, A. a kol.: Dějiny středověku I. - II. Praha 1968.
Mezník, J.: Přehled dějin středověké západní Evropy. Brno 1995.
Seibt, F.: Lesk a bída středověku. Praha 2000.
MacKeney, R.: Evropa šestnáctého století. Praha 2001.
Drška, V. - Skřivan, A. - Stellner, F.: Kapitoly z dějin evropské politiky do roku 1648. Praha 1995.
Munck, T.: Evropa sedmnáctého století. Praha 2002.
Black, J.: Evropa osmnáctého století. Praha 2005.
Skřivan, A.: Evropská politika 1648 - 1914. Praha 1999.
Drška, V. - Skřivan, A. - Stellner, F.: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1648 - 1914. Praha 1994.
Skřivan, A.: Lexikon světových dějin 1492 - 1914.
Sked, A.: Evropa 19. století. Praha 2005.
Hanuš, J.: Historie moderní doby. Brno 2004.
Johnson, P.: Dějiny 20. století. Praha 1991.
Moravcová, D. - Bělina, P.: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 - 1941. Praha 1998.
Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století I. - II. Praha 2000.
Vinen, R.: Evropa 20. století. Praha 2005.
Wegs, J. R. - Ladrech. R.: Evropa po roce 1945. Praha 2005.
Štěpánek, K.: Obecné dějiny novověku I. Brno 2001.
Štěpánek, K. – Vaculík, J.: Obecné dějiny novověku II. – III. Brno 2000.
Vaculík, J.: Obecné dějiny novověku IV. Brno 1999.
Vaculík, J.: Přehled světových dějin v letech 1917-1945. Brno 2002.
Vaculík, J.: Obecné dějiny novověku V/2. Brno 2001.

3. Didaktika dějepisu
Beneš, Z.: Kleió ve školních škamnách a na stupínku. In: Český časopis historický, 1/2003, s. 1 – 24.
Julínek, S.: Úvod do teorie a praxe výuky dějepisu. Brno 1995.
Julínek., S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno 2004.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha 2002.
Historie a škola I. Otázky koncepce českého školního dějepisu. Praha 2002.
Metodické inspirace. Dějepis ve škole. Milevsko 1998 - 2004