Sborník publikovaných příspěvků z konference Kurikulum v proměnách školy 20. - 21. 6. 2007 Pedagogická fakulta MU

Zpět na úvodní stranu

doc. PhDr. Eva Vyskočilová, CSc.

Poznámka k RVP z hlediska genetické epistemologie

Anotace: Pokud jde o význam, je Rámcový vzdělávací program je hlavním kurikulárním dokumentem na státní úrovni. Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro žáky od 3 do 19 let jejich věku. Pro školu i učitele je užitečným dokumentem, protože formuluje státem očekávanou úroveň vzdělání. Přínos RVP spočívá také v tom, že jeho autoři v něm formulovali učivo jako učitelovy požadavky na žákovo učení. Pokud jde o pojetí tohoto učiva, autoři do učiva zahrnuli jak obsahy ověřené dlouhodobou zkušeností, tak i některé nové, které autorům poskytlo studium didaktik odborných předmětů, nápady nových učebnic i poznatky ze školní praxe. Podle Pupaly je pro tvorbu učiva nejvýznamnější „analýza jeho konceptualizačních kategorií (schémat). Ovšem, pokud jde o uspořádání výstavby postupného rozkrývání těchto schémat jako základní poznatkové struktury vzdělávacích oblastí, pak se zdá, že autoři RVP neměli k dispozici dostatek materiálů, které by jim pomohly upřesnit výstavbu učiva s ohledem na obecný poznávací a citový vývoj žáků. Časový sled, ve kterém se rozvíjí žákova vnímavost k jednotlivým prvkům učiva zůstala nedořešena. Ukazuje na to skutečnost, že RVP na více místech přeceňuje nebo naopak podceňuje žákovy možnosti. Podceňování i přeceňování žákových předpokladů považujeme za důležitá hlediska při propracovávání kurikula RVP. Pokud má RVP sloužit jako podklad k tvorbě školních vzdělávacích programů, potom by jejich tvůrcům z řad učitelů pravděpodobně pomohly praxi již ověřené vyučovací programy vzniklé na základě analýzy učiva z hlediska zákonitostí nárůstu poznávacích schopností, kterými se zabývá genetická epistemologie. Diskuse bude v příspěvku omezena na vzdělávací oblast 5.4 (Člověk a jeho svět), 5.5.2 (Výchova k občanství) a upozorní na různorodost koncepčních východisek vzdělávacích oblastí 5.7.1 (hudební výchova) a 5.7.2 (výtvarná výchova). Plný text příspěvku nebyl publikován.

Anotace: Poznávat hodnoty v rámci školního vyučování znamená nejen je deklarovat a třídit, ale také hledat cestu, jak by je dítě mohlo vzít za své. Vědomí hodnot se vyvíjí a souvisí nejen s poznávacím a emocionálním vývojem dítěte, ale i s jeho potřebou angažovat se v dění v jeho okolí. Zvnějšku převzaté, jen verbálně osvojené nebo behaviorálně nacvičené reakce podle pravidel správného chování, nebývají dost přesnou odpovědí na konkrétní situaci a v krizových situacích dokonce selhávají. V minulém roce jsme v rámci grantu GA ČR č. 406/05/0246 publikovali dvě stati, které řešily otázku, jak koncipovat hodnotové učivo. Teoretické stati nejsou zaměřeny na to, aby přesvědčily učitele o významu genetické epistemologie a o jejím ověřování v praxi. V tomto závěrečném roce jsme proto sestavily ucelenou, ještě konkrétněji formulovanou metodickou příručku. Vedle již publikovaných témat jsou v příručce zpracována další témata orientace v prostoru (RNDr. Machalová) a hodnotová orientace v mezilidských vztazích (RNDr. Alice Prokopová, Ph.D). Plný text příspěvku nebyl publikován.