|
Úvod k publikaci
Příspěvky k tvorbě a výzkumu kurikula
Problematika kurikula je v současnosti velmi aktuální a živá. Důvodem je zejména skutečnost, že kurikulum stojí ve středu pozornosti probíhající reformy naší školy. Kurikulum přitom zdaleka není pouze záležitostí expertů, kteří je projektují na úrovni státní vzdělávací politiky, ale týká se také pedagogických sborů, ředitelů, učitelů, žáků i dalších osob angažovaných na školním vzdělávání.
Výše uvedené skutečnosti byly odborně reflektovány na konferenci Kurikulum v proměnách školy, která se konala 20.-21. 6. 2007 na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Z této konference jsou k dispozici dva monografické sborníky vybraných studií. Vedle předkládaného sborníku Příspěvky k tvorbě a výzkumu kurikula byl vydán ještě druhý sborník s názvem Absolvent základní školy (editoři: J. Maňák, T. Janík, Brno : MU, 2007).
Problematika výzkumu a tvorby kurikula je celosvětově velmi významná, také u nás nabývá na závažnosti, a to zejména v souvislosti s probíhající kurikulární reformou. Cílem příspěvků uveřejněných v tomto sborníku je přispět k ujasnění problematiky zkoumání a vytváření kurikula a poukázat na vybrané metodologické přístupy, které se v dané oblasti rozvíjejí.
První část sborníku nese název Učitel a kurikulum a je otevřena teoretickou studií J. Slavíka, který poukazuje na důležitou úlohu sebereflexe a komunikace pro sociální a individuální konstrukci reality během školního vzdělávání. Dále navazují příspěvky, které se z různých pohledů vyjadřují k úloze učitele stojícího "uvnitř proměn kurikula". Příspěvek J. Kratochvílové popisuje výsledky průzkumu o stavu připravenosti škol na realizaci školních vzdělávacích programů. Ukazuje se, že ne všechny školy jsou na start kurikulární reformy připraveny (problémy v oblasti autoevaluace škol, nedostatečná informační báze pro tvorbu školních vzdělávacích programů atp.). Problematikou přípravy budoucích učitelů na roli tvůrců školních vzdělávacích programů se zabývá příspěvek P. Brebery a K. Kostkové a dále příspěvek S. Hanušové. Užitečnost problémového vyučování v novém pojetí kurikula je tématem příspěvku R. Bellové a D. Blahútové. Zajímavé závěry přináší výzkum představený v příspěvku Z. Lopušanové, jehož cílem bylo zmapovat představy učitelů prvního stupně základní školy o pojmu kurikulum. Ukázalo se, že povědomí zkoumaných učitelů o významech pojmu kurikulum je velmi slabé. D. Valachová ve svém příspěvku pojmenovává konkrétní osobnostní předpoklady učitelů, které je u nich třeba rozvíjet v souvislosti s jejich důležitou úlohou při realizaci kurikulární reformy. Příspěvek A. Nelešovské a E. Šmelové seznamuje s dílčími výsledky výzkumu, jenž odhalil problematická místa v profesním vzdělávání budoucích učitelů mateřských škol.
Druhá část sborníku je nazvaná Analýzy kurikula a zahrnuje teoretické i empirické studie zaměřené na hodnocení kurikulárních dokumentů, zejména rámcových a školních vzdělávacích programů a učebnic. V. Najvarová představuje model funkční gramotnosti, který následně konfrontuje s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Autorka zjistila, že obsahová náplň jejího modelu koresponduje s obsahovou náplní jednotlivých vzdělávacích oblastí RVP ZV. J. Doležalová zkoumala reflexi požadavku čtenářské gramotnosti v rámcových i školních vzdělávacích programech. Ve svém příspěvku upozorňuje, že školní vzdělávací programy mohou být využity jako jeden z nástrojů rozvoje čtenářské gramotnosti. Autorka dále představuje postup začlenění požadavku rozvoje čtenářské gramotnosti do školních vzdělávacích programů. Nezbytnost zastoupení etické výchovy v kurikulu ve svém příspěvku odůvodňuje P. Fridrichová. Poukazuje v této souvislosti na nemalé nároky na učitele, jež z důležitosti etické výchovy vyplývají. V následujícím příspěvku B. Šupšáková představuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjišťování postojů žáků k výtvarnému umění a výtvarné výchově na slovenských základních školách. Podrobnou analýzu kurikulárních dokumentů realizoval D. Dvořák, který porovnával pojmovou strukturu jednoho společenskovědního tématu (pojetí mezinárodních vztahů) v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a pro gymnaziální vzdělávání. Důležitou oblast výzkumu kurikula představuje výzkum učebnic. V. Martinková popisuje vliv proměn kurikula na učebnice z pozice autorů učebnic a nakladatelů. Zastoupení učiva zeměpisu cestovního ruchu a jeho návaznost v základních kurikulárních dokumentech a učebnicích pro střední školy zkoumala E. Janoušková. P. Novotný zjišťoval početní zastoupení vybraných druhů vizuálních informací ve vybraných učebnicích dějepisu a následně zkoumané učebnice dále porovnával. Sborník uzavírá příspěvek D. Hübelové, T. Janíka a P. Najvara, v němž je představen metodologický postup CPV videostudie zeměpisu a vybrané výsledky vztahující se k organizačním formám a fázím výuky a jejich časovému zastoupení.
Věříme, že předkládaný sborník jako jeden z výstupů projektu LC 06046 Centrum základního výzkumu školního vzdělávání přispěje k ujasnění otázek, které se v souvislosti s problematikou kurikula otevírají, a upozorní na problémy, kterým doposud v diskusi o kurikulu nebyla z nejrůznějších důvodů věnována patřičná pozornost.
Tomáš Janík, Petr Knecht, Veronika Najvarová
|
|
