Staroorientální svět

  • Zlato bylo pravděpodobně prvním kovem, s nímž se lidstvo setkalo (před 6000 - 5 000 let př. n. l.), ať už dobýváním nebo z náplaveb řek. Lidé je zpracovávali na ozdoby za studena. Obliba zlata je všeobecně známa ve starém Egyptě, kam bylo dováženo z nalezišť v Nubii.
  • Prvním kovem získaným z rud byla měď. Bohatá ložiska měděných rud byla na Sinajském poloostrově, kde se ji Egypťané, pocházející z Asie, naučili dobývat (5 000 let př. n. l.). Měď byla v době kolem 3 000 let př. n. l. postupně nahrazována slitinou mědi a cínubronzem. Při výrobě nástrojů z mědi bylo potřeba určitých vědomostí a zručnosti. Kovové nástroje si tak už nemohl vyrábět každý sám.
  • Od poloviny 3 000 př. n. l. se na Blízkém východě objevilo železo, ale širší využití našlo až o tisíc let později. Železo lidé nejdříve začali používat v jeho přirozené formě – zpracovávali meteority, železo dopadající na zemský povrch z vesmíru. Sumerové mu proto říkali „kov z nebes“. Železo na ocel dovedli zpracovat Číňané, Egypťané i Chetité, kteří v té době ještě prožívali dobu pravěku.
  • Jako měď dospěla ke zralosti ve své slitině, v bronzu, tak i železo dospělo a stalo se zralým v železné slitině, v oceli. Kolem roku 1 000 př. n. l. se ocel vyráběla v Indii a právě z Indie pocházela vysoce kvalitní ocel, která podle města Damašek, přes který byla dovážena do Evropy, byla nazývána Damascenská.
  • Dalším známým kovem starověku bylo olovo. V Babylonii znali tento kov již ve 3. tisíciletí př. n. l. Sulfidem olovnatým (PbS) si Egypťanky malovaly obočí a olověnou bělobou (2PbCO3•Pb(OH)2) se líčily. Olovo je také zmíněno ve Starém zákoně ve Čtvrté knize Mojžíšově: „I řekl Eleazar kněz vojákům, kteříž byli šli k boji: Toto jest ustanovení zákona, kteréž přikázal Hospodin Mojžíšovi. Zlato, stříbro, bronz, železo, cín a olovo. A cožkoli trpné ohně, ohněm přepálíte, a přečištěno bude, však tak, když vodou očišťování obmyto bude; což pak nemůže strpiti, to skrze vodu protáhnete.
  • V té době již byla známá i rtuť.
  • V Egyptě byl cín znám od 3 000 př. n. l. Cín obsažený v egyptském bronzu pocházel z Íránu a později ze Zadní Indie.