Justus von Liebig
12. 5. 1803 - 18. 4. 1873
- • proslulý německý chemik
- • od dětství prováděl experimenty
- • původně se učil lékárníkem, pak studoval chemii na univerzitě
v Bonnu, Erlangenu a v Paříži u J. L. Gay-Lussaca, Thénarda a Dulonga
- • již v mládí se proslavil přípravou třaskavého stříbra
- • na doporučení A. Humboldta získal roku 1824 profesuru chemie na
univerzitě v Giessenu – zde vybudoval jednu z prvních chemických
vědeckých laboratoří a jako jeden z prvních zaváděl praktická chemická cvičení pro studenty
- • je jedním ze zakladatelů organické chemie jako vědní disciplíny
- • ovlivnil vývoj chemie v celé Evropě
- • roku 1826 začala jeho celoživotní spolupráce a přátelství s F. Wöhlerem
- • v roce 1852 přešel jako profesor na univerzitu v Mnichově
- • byl zakladatelem významné chemické školy, jeho žáky byla řada
významných chemiků – např. A. W. Hofmann, Kopp, Strecker, Fresenius,
Gerhardt, Wurtz, F. A. Kekulé, Frankland, Volhard a řada jiných
- • zdokonalil organickou analýzu, spolu s F. Wöhlerem objevil
izomerii, z chemických látek objevil chloroform a aldehydy
- • s J. B. Dumasem formuloval teorii radikálů
- • pracoval také v oblasti anorganické chemie (např. studoval
sloučeniny antimonu a hliníku)
- • v druhé polovině života se zabýval zejména biochemií – studoval
fyziologické pochody, hlavně procesy kvašení a hnití (při jejich zkoumání
popsal koloběh organických a anorganických látek v přírodě) a problémy
hodnoty potravin ve výživě lidstva
- • proslavil se mimo jiné svou minerální teorií,
v níž zdůraznil význam jednotlivých prvků pro výživu rostlin a jako první navrhnul
používání určitých hnojiv – stal se tak zakladatelem agrochemie
- • založil mezinárodní časopis Annalen der Chemie