Antoine Laurent de Lavoisier

26. 8. 1743 – 8. 5. 1794

  • • všestranný francouzský vědec, vynikající experimentátor, autor četných pojednání z oboru geologie, fyziky, matematiky a především z chemie
  • • věnoval se obchodní činnosti, nejprve jako podílník, později jako vedoucí továrny na výrobu ledku
  • • zabýval se i takovými problémy, jako systém osvětlení ulic, pokusné zemědělství
  • • ředitel prachárny (stavení, kde byl uchováván střelný prach), člen výboru pro střelný prach
  • • člen komise pro nové míry a váhy
  • • vodu dokázal rozložit na vodík a kyslík a zpětně synteticky získat, čímž vyvrátil tvrzení Aristotela i starých alchymistů, že voda je jedním z elementů
  • • dokázal, že oxid uhličitý je sloučenina kyslíku s uhlíkem a vzniká při dýchání
  • • jeho hlavní zásluhou bylo vytvoření základů vědecké chemie, stojící na kvantitativních metodách měření a vážení
  • • přispěl k vysvětlení procesu dýchání a hoření a tím i k vyvrácení flogistonové teorie, mezi jejíž stoupence zpočátku též patřil; v roce 1777 vystoupil se svou teorií hoření a dýchání - oxidační teorií
  • • podařilo se mu dokázat, že živý organismus zpracovává („spaluje“) látky obsažené v potravě a uvolňuje takto získanou energii jako teplo – stal se tak otcem kvantitativní fyziologie
  • • zanalyzoval řadu organických látek, spolu s Laplacem podal základy termochemie, spolu s Laplacem stál u vzniku kalorimetrie, , spolu s M. V. Lomonosovem autor zákona zachování hmotnosti (1779), spoluautor pokusu o první racionální názvosloví chemických látek, návrh vyšel knižně roku 1787 a byl vysvětlen v jeho učebnici z roku 1789
  • • za francouzské revoluce byl revolučním tribunálem označen za nepřítele lidu a v roce 1794 byl popraven