Jöns Jacob Berzelius

20. 8. 1779 - 7. 8. 1848

  • • významný švédský chemik, který je spolu s J. Daltonem, A. Lavoisierem a R. Boylem považován za otce moderní chemie
  • • profesor lékařství a farmacie, později profesor chemie ve Stockholmu
  • • roku 1808 se stal členem a od roku 1818 tajemníkem Švédské královské akademie věd
  • • roku 1806 poprvé užil označení „organická chemie“ a charakterizoval ji jako část fyziologie, která popisuje složení živých těl a chemické děje v nich probíhající – v názorech na povahu organických látek navždy patřil k nejzatvrzelejším zastáncům vitalistické teorie
  • • od roku 1807 se začal zabývat analýzou přesného složení různých sloučenin, přičemž rozvinul gravimetrickou metodu rozboru – do roku 1817 provedl kolem dvou tisíc rozborů, které pomohly prosazení a podložení Daltonovy atomové teorie – sám byl mezi prvními, kteří ji přijali
  • • zabýval se stanovením „atomových vah“ prvků (relativní atomové hmotnosti) – v roce 1828 publikoval tabulku s hodnotami, které jsou až na 2-3 výjimky dodnes přijímány
  • • roku 1811 zavedl pojem izomerie
  • • roku 1814 reformoval chemické názvosloví a symboliku prvků odvozenou z prvních písmen latinského pojmenování používanou dodnes – jeho návrhu oponoval J. Dalton, který předtím razil jiný systém
  • • se švédským geologem a mineralogem W. Hisingerem položil základy experimentální elektrochemie a vyslovil dualistickou elektrochemickou teorii, podle níž jsou složky molekul (M. Faradayem nazvané ionty) elektricky polarizovány a poutány k sobě elektrickými vazbami – soudil rovněž, že i atom je polarizován a je složen z menších elektricky nabitých částic, takže celá hmota je držena pohromadě elektrickými silami
  • • objevil chemické prvky cer (1803), selen (1817), křemík a thorium (1828), v čisté formě připravil zirkonium a titan
  • • patří mezi objevitele katalýzy – roku 1835 navrhnul označení katalyzátor pro látky s katalytickým účinkem
  • • pracoval na systematizaci tehdy známých a stále nově objevovaných organických sloučenin
  • • byl vynikajícím experimentátorem i teoretikem, a přes skromně vybavenou laboratoř dosáhl vynikajících výsledků
  • • patří mezi zakladatele novodobé anorganické chemie a významně přispěl i k rozvoji analytických metod, které umožnily ověřit správnost Proustova zákona
  • • mnoho úsilí věnoval šíření přírodních věd – dosáhl zavedení přírodních věd do školního vyučování
  • • jeho žáky byli např. Mosander, Gmelin, Mitscherlich, Wöhler aj.
  • • jeho práce byly na světě oceňovány, stal se členem 95 vědeckých společností celého světa