Heinrich Otto Wieland

4. 7. 1877 – 5. 8. 1957

Nobelovu cenu získal v roce 1927 za objasnění struktury žlučových kyselin a cholesterolu

  • • německý chemik
  • • studium:
    • – univerzita v Berlíně a v Mnichově
  • • v roce 1904 se stal na univerzitě v Mnichově soukromým docentem a v roce 1909 mimořádným profesorem
  • • v letech 1921–1925 byl profesorem na univerzitě ve Freiburku
  • • byl ředitelem oddělení organické chemie Ústavu císaře Wilhelma v Berlíně
  • • ve své vědecké práci se zaměřil na výzkum konstituce steroidů, na teorii dehydrogenace (tj. odštěpování vodíku), na oxidační a redukční procesy, na výzkum dusíku a žlučových kyselin a na chemický výzkum přírodních látek – alkaloidů, šípových jedů a jedů ropuch, barvu motýlů
  • • mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patří studium žlučových kyselin, které se tvoří v játrech z cholesterolu a jsou vylučovány žlučí – jeho poznatky o žlučových kyselinách se staly základem chemie pohlavních hormonů a společně s A. Butenandtem a A. Windausem se podílel na získávání ucelených poznatků o izolaci a syntetické výrobě pohlavních hormonů
  • • svým výzkumem žlučových kyselin přispěl k objevu světoznámého léku proti revmatickým nemocím – kortizonu
  • • společně s A. Windausem synteticky vyrobil antirachitický vitamín D, který vrátil zdraví mnoha lidem