Paul Karrer

21. 4. 1889 – 5. 6. 1971

Nobelovu cenu získal v roce 1937 za výzkumy karotenoidů, flavinů a vitamínů A a B2

  • • švýcarský chemik
  • • studium:
    • – univerzita v Curychu (chemii)
  • • v roce 1918 se stal profesorem organické chemie na univerzitě v Curychu
  • • v roce 1919 se stal vedoucím katedry jako nástupce profesora Wernera
  • • na počátku své vědecké dráhy se věnoval studiu organických sloučenin arzénu, což jej přivedlo ke spolupráci s Ehrlichem, jejímž výsledkem byly práce o organických arzénových preparátech a jejich použití v terapii, kde našel uplatnění především salvarsan při léčení pohlavních chorob
  • • věnoval se studiu sacharidů, polysacharidů, stereochemii aminokyselin, alkaloidů, objevil enzymatický rozklad sloučenin chitinu, ligninu a celulózy; následovaly práce o glykosidech, lecitinech, tříslovinách a jejich seskupení
  • • po roce 1926 se zaměřil na výzkum rostlinných barviv, objevil antokyany, prozkoumal i další rostlinná barviva a zjistil údaje o struktuře jejich molekul, o rozdělení elektronů na atomy v molekule
  • • navázal na výzkumy Euler-Chelpina a podařilo se mu izolovat vitamín A, určit jeho konstitucionální vztahy ke karotenu a bez významu nezůstaly ani jeho výzkumy vitamínů C a B2