Otto Hahn

8. 3. 1879 – 28. 7. 1968

Nobelovu cenu získal v roce 1944 za objev štěpení těžkých atomových jader

  • • německý chemik
  • • studium:
    • – univerzita v Marburku
    • – technika v Mnichově (doktorát z organické chemie)
  • • v roce 1904 pracoval v laboratoři u W. Ramsaye v Londýně
  • • v roce 1905 pracoval u E. Rutheforda v Kanadě
  • • v roce 1906 pracoval u E. H. Fischera v Berlíně
  • • v roce 1912 nastoupil do nově založeného Ústavu císaře Wilhelma v Berlíně, oddělení chemie, který také v letech 1928–1944 vedl
  • • v roce 1944 se společně s dalšími německými fyziky dostal do anglické internace, a tak Nobelovu cenu převzal až v roce 1946
  • • po druhé světové válce se podílel na vybudování společnosti Maxe Plancka a v letech 1946–1960 byl jejím prezidentem
  • • na počátku své kariéry se věnoval otázkám radioaktivity
  • • v roce 1904 objevil radiothorium, v roce 1907 mezothorium I a II, v roce 1917 společně s Meitnerovou protaktinium
  • • jeho největším úspěchem byl objev štěpení atomového jádra uranu v roce 1938, který se stal počátkem cesty vedoucí k uvolnění jaderné energie – společně se svým asistentem Strassmannem ostřeloval uran neutrony a zjistil, že se uran rozpadá na prvky ze střední části periodické soustavy
  • • celý život odmítal zneužití svého objevu pro vojenské účely a v roce 1957 vydal společně s dalšími osmnácti německými atomovými fyziky prohlášení (tzv. Göttingenský manifest), ve kterém se tito vědci odmítali účastnit výroby a zkoušení atomových zbraní